ESA podepsala dohodu o spolupráci s Ruskem při cestě k Marsu, je to dobrý nápad?

20. 03. 2013
ExoMars ESA Roskosmos Mars

Evropská vlajková mise k planetě Mars prošla výraznými změnami, ta poslední byla završena 14. března, kdy Ruská vesmírná agentura podepsala spolu s tou evropskou dohodu o spolupráci. ExoMars představuje evropskou snahu dobýt rudou planetu, mise se skládá z několika částí: orbitální sondy, roveru a statického přistávacího modulu. Ruská účast na misi kompletně nahrazuje tu původní americkou, je to ale dobrý nápad, když ruský vesmírný program prochází krizí a to nejen při meziplanetárním průzkumu?

ExoMars Rover

ExoMars Rover - robotická sonda ESA, která by měla odletět na Mars v roce 2020. Na vývoji a některých částech se podílí několik evropských zemí a také ruská vesmírná agentura, která vyvíjí mechanismus pro přistání na Marsu.



ExoMars je poměrně složitá mise, v roce 2016 odletí k Marsu orbitální sonda Trace Gas Orbiter a EDM (Entry, Descent and Landing Demonstrator Module), modul, na kterém si ESA vyzkouší přistání na povrchu Marsu. V roce 2018 by potom měla k sousední planetě odletět druhá část mise s roverem, který by měl na povrchu Marsu operovat něco přes 200 solů (sol je den na Marsu, který trvá zhruba stejně jako den na Zemi).

Původně americká účast na misi ExoMars byla pro Evropu velkou příležitostí učit se z úspěchů NASA, která na Mars úspěšně dopravila několik orbitální sond, několik přistávacích modulů a několik roverů. Poslední z roverů, Curiosity, je poháněný nukleárním zdrojem a váží 900 kg, rover ExoMars by měl být získávat energii ze solárních panelů a váží 200 kilogramů. NASA však nemá dostatek financí na podílení se na další misi k Marsu, Evropa tak musela najít nového partnera.

ESA otočila svou pozornost na východ, ruský vesmírný program na Mars ale v posledních dekádách nedosáhl. Posledním pokusem byla zajímavá mise Fobos-Grunt, jejímž cílem byl měsíc planety Mars a která měla přinést zpátky na Zem vzorky hornin. Zůstalo jen u pokusu. Vesmírná sonda ani nedokázala opustit oběžnou dráhu Země a mise skončila nezdarem. Technologie vyvinutá pro misi Fobos-Grunt by ale měla být částečně využita u ruských přístrojů, které budou součástí mise ExoMars.

Nezdary ale provází ruský vesmírný program celkem běžně a to hlavně při startech ruských raket, které nyní podle dohody mají vynést evropské sondy do vesmíru v letech 2016 a 2018. V poslední době ale došlo k už několika neúspěšným startům ruských raket Proton, Zenit i Sojuz, při jedné misí došlo dokonce ke ztrátě nákladní lodi Progress zásobující ISS. Přes různé personální změny v agentuře Roskosmos se problém překvapivě nedaří vyřešit a ruský vesmírný program tak ztrácí věrohodnost, Rusko je přitom jediná Země schopná dopravit astronauty na ISS.

Evropská vesmírná agentura tedy spoléhá, na tyto ruské technologie, které nejenže mají vynést veškeré vědecké zařízení do vesmíru, ale mají mít na starosti také vstup roveru do atmosféry planety a přistání na povrchu planety. Doufejme tedy, že ESA má vše řádně pojištěné a peníze, které členské země (včetně ČR) přispívají do rozpočtu agentury, neshoří v atmosféře jedné, nebo druhé planety.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie ExoMars

Sonda Trace Gas Orbiter poslala první snímky z oběžné dráhy Marsu, zkoumá jeho atmosféru

30. 04. 2018 (novější než zobrazený článek)

Sonda Trace Gas Orbiter poslala první snímky z oběžné dráhy Marsu, zkoumá jeho atmosféruEvropská vesmírná sonda Trace Gas Orbiter, která je součástí širšího projektu ExoMars s ruskou vesmírnou agenturou, začala nedávno svou vědeckou misi. V únoru orbitální sonda vstoupila na svou finální oběžnou dráhu kolem planety Mars pomocí manévru, který využil tření v horních vrstvách atmosféry (aerobraking). Nyní obíhá planetu na téměř kruhové oběžné dráze jednou za 2 hodiny. 21. dubna začala rutinní vědecká mise, která zkoumá složení atmosféry planety a hledá původ metanu v atmosféře Marsu. 28. dubna poslala sonda první snímek z oběžné dráhy: pás mající na délku 40 kilometrů z Korolevova kráteru na severní polokouli.

celý článek

ESA sestavila první model roveru ExoMars, bude sloužit k testování designu

23. 04. 2018 (novější než zobrazený článek)

ESA sestavila první model roveru ExoMars, bude sloužit k testování designuEvropská vesmírná agentura sestavila první ze tří modelů roveru ExoMars. Jedná se o tzv. Structural Thermal Model, který bude sloužit k ověření designu. Projde důkladným vibračním i teplotním testováním, aby bylo zajištěno jeho přežití cesty vesmírem i správná funkcionalita na Marsu. ESA kromě toho sestaví ještě další dva rovery, jeden z nich skutečně poletí na Mars a další bude sloužit operátorům na Zemi jako reference, která bude použita při testování nových postupů a aktivit roveru na Marsu.

celý článek

Proleťte se nad pestrým údolím Mawrth Vallis na Marsu, mohl by v něm jezdit rover ExoMars

17. 03. 2018 (novější než zobrazený článek)

Evropská vesmírná sonda Mars Express pořídila snímky kanálu Mawrth Vallis z oběžné dráhy planety Mars. Sestavené do videa ukazují průlet nad údolím, které má délku asi 600 kilometrů a hloubku až dva kilometry. Tato oblast byla tvarována vodou v dávných dobách, kdy planeta Mars měla hustější atmosféru. Pro svou geologickou atraktivitu bylo toto místo zvažováno pro přistání roveru Curiosity a uvažuje se o něm jako o kandidátském místě pro misi Mars 2020 i evropskou ExoMars.

celý článek

Evropská orbitální sonda Trace Gas Orbiter dokončila manévry při vstupu na oběžnou dráhu Marsu

23. 02. 2018 (novější než zobrazený článek)

Evropská orbitální sonda Trace Gas Orbiter dokončila manévry při vstupu na oběžnou dráhu MarsuEvropská sonda TGO (Trace Gas Orbiter) dorazila k planetě Mars už v říjnu roku 2016. Tehdy však vstoupila na vysoce eliptickou oběžnou dráhu, která ji sice přibližovala až na 200 kilometrů, ale v nejvzdálenějším bodě se nacházela až 98 000 kilometrů od povrchu. Za pomoci tření v horní vrstvě atmosféry potom sonda postupně každé 4 dny zpomalovala a korigovala svou oběžnou dráhu na současnou eliptickou.

celý článek

ESA vyvine novou raketu Ariane a bude se podílet na vývoji vesmírné lodi Orion

25. 11. 2012

ESA vyvine novou raketu Ariane a bude se podílet na vývoji vesmírné lodi OrionNa summitu v italské Neapoli se minulý týden dohodli ministři členských zemí na budoucím vývoji Evropské vesmírné agentury a dali jí několik významných cílů. Prvním z nich je vývoj nástupce rakety Ariane, který dokáže být konkurenceschopný na trhu s dopravou nákladu do vesmíru. Dalším důležitým cílem pro ESA je podílení se na vývoji nové vesmírné lodi NASA, Orion, pro kterou dodá Evropa technologie použité u nákladní lodi ATV.

celý článek

ESA a Roskosmos do konce roku podepíší dohodu o spolupráci na misi ExoMars

08. 04. 2012

ESA a Roskosmos do konce roku podepíší dohodu o spolupráci na misi ExoMarsNa jednání 6. dubna se evropská a ruská strana dohodly na spolupráci při následující evropské misi k rudé planetě. ExoMars v sobě ukrývá hned dvě mise k Marsu, v roce 2016 a 2018, kdy v první části by měla k Marsu doletět orbitální sonda Trace Gas Orbiter a malý přistávací modul, a ve fázi druhé hlavní část mise, evropské robotické vozítko.

celý článek

ESA se obrací na Rusko, bude ExoMars společným projektem NASA, ESA a Roskosmosu?

19. 10. 2011

ESA se obrací na Rusko, bude ExoMars společným projektem NASA, ESA a Roskosmosu?Mise ExoMars se po několika měsících opět mění, Evropská vesmírná agentura (ESA) už nehodlá dál přesvědčovat americkou vesmírnou agenturu (NASA) a 13. října obrátila se na ruskou vesmírnou agenturu (Roskosmos). Podle původních plánů měla NASA poskytnout raketu pro vyslání prvního vědeckého zařízení v roce 2016, americká vesmírná agentura na to ale nemá podle vyjádření svých představitelů místo ve svém rozpočtu.

celý článek