Nový pohled na zbytkovou radiaci po velkém třesku, vesmír je o pár milionů let starší a rozpíná se pomaleji

22. 3. 2013
Planck Vesmír ESA Velký třesk Temná energie Temná hmota

Evropská vesmírná agentura zveřejnila mapu vesmíru, která byla poskládána z pozorování vesmírného teleskopu Planck. Jde o mapu, na které je zobrazeno tzv. reliktní záření, tedy zbytkovou radiaci, která vznikla krátce po velkém třesku a do dnešního dne představuje jednu z možností jak zkoumat počátky vesmíru. Nová mapa obsahuje více detailů než ty předchozí a obsahuje některé prvky, které vědci doposud neumí vysvětlit. Zpřesnění měření má také za následek korekci v předpokládaném stáří vesmíru a jeho složení.

Cosmic microwave background

Cosmic microwave background - Reliktní záření po velkém třesku jak jej zachytila vesmírná observatoř Planck.



Cosmic microwave background (CMB)
Reliktní záření (nebo také CMB - vesmírné mikrovlnné záření) je elektromagnetické záření, které přichází z vesmíru rovnoměrně ze všech směrů. Podle současných kosmologických teorií mělo vzniknout asi 380 tisíc let po velkém třesku, v momentě, kdy došlo k oddělení hmoty a energie a vzniku prvních atomů. Na první pohled je toto záření ve vesmíru rovnoměrně rozloženo, s rostoucí citlivostí teleskopů ale vědci identifikují stále detailnější odchylky v teplotě, které nakonec vedly k vytvoření galaktických struktur. V době vzniku záření měl vesmír teplotu asi 2700 °C, tato teplota však postupně klesla až téměř k absolutní nule a vlnová délka záření se rozpínáním vesmíru prodloužila až na mikrovlny. Jeho studiu se věnovaly čtyři vesmírné teleskopy: sovětský Relikt-1, americký COBE a WMAP a nejčerstvěji od roku 2009 také evropský teleskop Planck.
Stáří a struktura vesmíru
Zkoumáním reliktního záření vědci určují hned několik různých konstant a teorií, které popisují vesmír. Nová detailní měření tak umožňují zpřesnit nejen obraz z počátků vesmíru, ale také rychlost jeho rozpínání, stáří nebo strukturu. Podle nových měření je tak vesmír o asi 50 milionů let starší, aktuálně se odhaduje na 13,798 ± 0,037 miliardy let. Jeho rozpínání se zase zpomalilo, tento údaj je představován hubblovou konstantou, jejíž nová hodnota je 67,15 kilometrů za sekundu na jeden megaparsek. Došlo také ke změně rozložení hmoty ve vesmíru: přibylo běžné hmoty (z původních 4,5 % na nových 4,9 %), přibylo také temné hmoty, která vysvětluje příliš rychlou rotaci galaxií, (22,7 > 26,8 %), naopak ubylo temné energie, která souvisí právě s rozpínáním vesmíru a hubblovou konstantou, (72,8 > 68,3 %).
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Velký třesk

Finální data z teleskopu Planck zpřesňují světlo z počátku z vesmíru

29. 7. 2018 (novější než zobrazený článek)

Finální data z teleskopu Planck zpřesňují světlo z počátku z vesmíruMise evropského mikrovlnného teleskopu Planck trvala od roku 2009 do roku 2013, jejím výsledkem je zatím nejpřesnější mapa reliktního záření, pozůstatku po velkém třesku, které nám napovídá více o vesmíru v jeho nejranější fázi vývoje. Pět let po ukončení mise nyní vědci uvolnili finální data, která ještě o něco zpřesňují původní výsledky. Nic to nemění na závěrech, které z posbíraných dat vyplývají, pro vědce zkoumající vesmír v jeho zárodku však bude možné pracovat s přesnějšími daty.

celý článek

Vědci stále čekají na detekci vzácné reakce, která produkuje antihmotovou verzi neutrina

28. 3. 2018 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým vědců spustil v Itálii experiment, který má za cíl rozhodnout, zda mají neutrina svůj ekvivalent v antihmotě. Hledají tak odpověď na otázku, proč je vesmír tvořený převážně hmotou a ne antihmotou, když teoreticky měly vzniknout oba druhy hmoty při velkém třesku ve stejném množství. Mohly by za tím totiž stát právě neutrina, u kterých existuje podezření, že jsou si sama sobě antičásticí. Dosavadní výsledky za první rok chodu experimentu ještě rozhodnou odpověď nepřinesly, pokračuje tedy dál.

celý článek

Část vesmíru je chladnější než druhá: může za to pohyb sluneční soustavy nebo velký třesk?

12. 3. 2018 (novější než zobrazený článek)

Část vesmíru je chladnější než druhá: může za to pohyb sluneční soustavy nebo velký třesk?Už delší dobu vědci pozorují mírný gradient při zkoumání vesmírného mikrovlnného pozadí (reliktní záření, cosmic microwave background, CMB), díky kterému se zdá, že vesmír je na jedné straně teplejší než na druhém konci. Astrofyzikové dnes tento fakt přisuzují doplerovu efektu způsobeného pohybem sluneční soustavy vesmírem, který má za výsledek, že ta část vesmíru, ke které se sluneční soustava přibližuje, se zdá být teplejší. Tento jev by ale mohl být projevem skutečně rozdílných teplot v mikrovlnném pozadí, a vědci z University of Southern California přišli na to, jak to změřit.

celý článek

Astronomové našli rádiový signál pocházející z prvních hvězd ve vesmíru

4. 3. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli rádiový signál pocházející z prvních hvězd ve vesmíruTýmu astronomů z Arizona State University se podařilo detekovat signál z nejstarších hvězd ve vesmíru, z doby pouhých 180 milionů let po velkém třesku. Signál je zakomponován v mikrovlnném radiačním pozadí, které prostupuje celým vesmírem, a představuje absorpci zbytkové radiace z počátku vesmíru prvními hvězdami. Výsledky výzkumu vědců vedeným Juddem D. Bowmanem byly publikovány v magazínu Nature.

celý článek

První důkaz o existenci temné hmoty pochází z počátků vesmíru, z doby prvních hvězd

4. 3. 2018 (novější než zobrazený článek)

První důkaz o existenci temné hmoty pochází z počátků vesmíru, z doby prvních hvězdPři nálezu signálu z prvních hvězd ve vesmíru se podařilo náhodou objevit také důkaz o existenci temné hmoty. Tvrdí to studie od profesora Rennana Barkana z Tel Aviv University, která vychází z jiné studie publikované výzkumníky z Arizona State University. Signál z počátků vesmíru má prokazovat existenci prvních hvězd a zároveň má být výsledkem interakce mezi běžnou hmotou a temnou hmotou, jejíž složení je doposud zahaleno tajemstvím.

celý článek

Vesmírný teleskop Planck dokončil zkoumání zbytkové radiace po velkém třesku

24. 1. 2012

Vesmírný teleskop Planck dokončil zkoumání zbytkové radiace po velkém třeskuEvropský teleskop Planck snímal od roku 2009 z lagrangeova bodu L2 vesmír ve snaze zachytit zbytkovou radiaci po velkém třesku. 14. ledna ukončil tuto misi poté, co došlo palivo pro chlazení instrumentu HFI a teleskop už nedokáže detekovat tuto velmi slabou radiaci. Nyní bude následovat důkladná analýza získaných dat a postupné zveřejňování výsledků mise, kompletní analýza bude zveřejněna až za dlouhé tři roky.

celý článek

Podle simulací NASA byly první hvězdy mnohem menší než se astronomové domnívali

29. 11. 2011

První hvězdy ve vesmíru nebyly gigantičtí obři dosahujících stonásobků velikosti Slunce jak se vědci původně domnívali. Podle simulací, které prováděli vědci z NASA v JPL (Jet Propulsion Laboratory) dosahovaly hvězdy mas pouze desítek sluncí. Využívali k tomu simulací, které vycházely z podmínek v primordiálním vesmíru.

celý článek