Sluneční erupce z minulého týdne zachycená flotilou solárních observatoří NASA

8. 5. 2013
Slunce Vesmírné počasí SDO STEREO SOHO

Prvního května došlo na Slunci k masivní erupci, která vedla k výronu koronální hmoty (coronal mass ejection, CME). Její průběh zachytily hned tři různé vesmírné observatoře, jejichž záznamy poskytují komplexní pohled na celou událost. Na začátku následujícího videa můžete vidět erupci zblízka, z oblasti blízké sluneční koroně, kde vznikla, jak ji zachytila v ultrafialovém záření družice Solar Dynamics Observatory (SDO). Jak ale ukáže zbytek montáže, pohled zblízka neříká vše, protože erupce dosahuje mnohem větších rozměrů.

Sluneční erupce

Sluneční erupce doprovázená masivním výronem (výtryskem) koronální hmoty, ze 7. června 2011. Na tomto snímku zachycená vesmírnou sondou NASA SDO.



SDO zkoumá Slunce zblízka. Poskytuje tak pozorování jeho atmosféry a dějů, které se odehrávají uvnitř Slunce. To vědcům pomáhá hlouběji pochopit jak Slunce funguje, kde bere svou energii a jak ovlivňuje vesmírné počasí, které může narušovat elektrické systémy na Zemi. Družice SOHO už má záběr při pozorování Slunce širší, jedním z cílů této mise je totiž studium slunečních větrů, které naše hvězda chrlí do sluneční soustavy. Na videu ukáže na dvou svých kamerách, jak CME postupovala dál od Slunce. Dvojice družic STEREO, na rozdíl od předchozích zmíněných sond, neobíhají Zemi, ale přímo Slunce, na stejné oběžné dráze jako naše planeta. Jedna ze sond obíhá před Zemí a druhá zase stejný kus za ní. Díky svojí pozici tak vidí Slunce z trošku jiného úhlu a poskytují vědcům více informací o tom, kam CME směřuje a jak masivní by mohla být.
Více informací k tématu
    Líbil se Vám tento článek?

    Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

    Chcete vědět o dalším článku?

    Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


    Další zprávy z kategorie Slunce

    Vědci poprvé pozorovali přenos energie z nitra Slunce do jeho korony

    25. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Vědci poprvé pozorovali přenos energie z nitra Slunce do jeho koronyVědcům se pomocí pozemního teleskopu Big Bear Solar Observatory podařilo detekovat útvary, které přenášejí energii z nitra Slunce do jeho horké atmosféry. I když vědci už dlouho tento proces předpokládali, teprve díky nové technologii se jim podařilo získat jasný důkaz.

    celý článek

    Malé zatmění: planeta Merkur dnes přejde před Sluncem, jev bude pozorovatelný i z České republiky

    10. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Vzácný jev, který nastává jen několikrát za století, začne v pondělí 11. listopadu kolem půl druhé odpoledne. Úkaz potrvá až do západu Slunce.

    Jak svítí Měsíc v gama záření? V určité jeho části září více než Slunce

    19. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Jak svítí Měsíc v gama záření? V určité jeho části září více než SlunceKdybychom mohli pozorovat hvězdnou oblohu v méně energetické gama části spektra elektromagnetického záření, Měsíc by se nám jevil jasnější než Slunce. Navíc by ani neprocházel jednotlivými fázemi, tak jak to vidíme v běžném světle.

    celý článek

    Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planet

    5. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planetKaždých jedenáct let prochází Slunce cyklem, během kterého nastává solární minimum a solární maximum - období snížené a zvýšené sluneční aktivity. Vědci nyní přišli na to, co by tento cyklus mohlo způsobovat, a k jejich překvapení nejde o vnitřní procesy hvězdy, ale o planety, které ji obíhají. Konkrétně o Venuši, Zemi a Jupiter, které mají ovlivňovat atmosféru Slunce, když se jednou za jedenáct let seřadí do řady a spojí své gravitační síly.

    celý článek

    Parker Solar Probe úspěšně proletěla podruhé kolem Slunce

    7. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Parker Solar Probe úspěšně proletěla podruhé kolem Slunce4. dubna proletěla sonda Parker Solar Probe podruhé kolem Slunce a vylepšila tak svůj vlastní rekord maximálního přiblížení k naší hvězdě. Během tohoto přiblížení se nacházela 24 milionů kilometrů od Slunce, to je zhruba 0,16 AU (Země je od Slunce vzdálena 1 AU, planeta Merkur se pohybuje mezi 0,31 a 0,47 AU). Úkolem Parker Solar Probe je zkoumání sluneční korony, které se bude v následujících letech přibližovat ještě více, až na 0,046 AU.

    celý článek

    Magnetické pole ve sluneční koroně je výrazně silnější než se doposud myslelo

    3. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Magnetické pole ve sluneční koroně je výrazně silnější než se doposud mysleloPři zkoumání sluneční erupce ze září 2017 se podařilo Dr. Kuridzovi z Queens University Belfast a jeho týmu přesně změřit sílu jejího magnetického pole. Naměřili 350 gaussů, což je podstatně více, než se doposud u podobných událostí uvažovalo. Objev byl umožněn tak trochu díky štěstí - použitý teleskop totiž dokáže detailně pozorovat zhruba 1 % povrchu hvězdy a byl zaměřen zrovna na místo, kde k erupci došlo.

    celý článek

    Parker Solar Probe má za sebou první přiblížení Slunci, jak pošle vědecká data zpět na Zemi k analýze?

    22. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

    Parker Solar Probe má za sebou první přiblížení Slunci, jak pošle vědecká data zpět na Zemi k analýze?Vesmírná sonda Parker Solar Probe má za úkol zkoumání Slunce, přiblíží se k němu více, než jakákoliv jiná sonda. Nejbližší bod Slunci na oběžné dráze se nazývá perihelium a Parker Solar Probe jich bude mít během svojí plánované mise celkem 24. Nasbíraná data však nebudou poslána ke zpracování okamžitě, sonda si je uchová na palubě a na Zemi je pošle o několik týdnů později. Data z prvního perihelia v listopadu se začnou stahovat 7. prosince.

    celý článek