Lidstvo udělalo podle NASA první krok ven ze sluneční soustavy - Voyager je v mezihvězdném prostoru

13. 9. 2013
Voyager Sluneční soustava Lidská civilizace

Vesmírná sonda Voyager 1 se stala prvním lidmi vytvořeným objektem, který opustil sluneční soustavu a vydal se na cestu mezihvězdným prostorem. Voyager odstartoval ze Země před 36 lety a za tuto dobu doletěl do vzdálenosti 18,7 miliard kilometrů. Analýza nových dat, na jejichž základě bylo určeno, že sonda vystoupila z heliosféry, se objevila ve čtvrtečním čísle magazínu Science. Přestože je Voyager nejvzdálenější objekt, nachází se zhruba 17 světelných hodin od Země, k nejbližší hvězdě je to ale 4,2 světelných let.

Heliosféra

Heliosféra oblast vlivu Slunce. Každá hvězda, podobně jako Slunce, má kolem sebe oblast, kde její gravitační síla je silnější než gravitace z okolních hvězd. Heliosféra je obklopena vrstvou heliosheath, která tvoří slupku celého systému dělící heliosféru od vlivu vnějších sil. V těchto místech, kde sluneční větry zpomalují na podzvukovou rychlost, se aktuální nachází sondy Voyager.



Doposud se názory na polohu sondy Voyager 1 lišily, podle některých sonda opustila sluneční soustavu už dávno, podle jiných byla doposud stále uvnitř bubliny obklopující Slunce. NASA, která v roce 1977 dvě sondy Voyager na tuto dlouhou cestu vypustila, doposud odolávala a stála si za tím, že se nejvzdálenější velvyslanec lidstva stále nachází uvnitř heliosféry. Teprve nová data z dubna letošního roku vedla k novým informacím, které už nasvědčují, že sonda nějaký čas pobývá v mezihvězdném prostoru. Výraznou pomoc dodalo Slunce, které je hlavním aktérem sluneční soustavy a které také určuje její hranice. Sluneční erupce z března 2012 totiž vyvrhla tok nabitých částic, které po 13 měsících na okraji sluneční soustavy pomohly rozlousknout tuto hádanku. Sonda Voyager má ale po své dlouhé cestě už jen velmi málo energie a ne všechny přístroje fungují na 100 %. A právě plazmový detektor, který by mohl změřit prostředí sondy a zjistit množství nabitých částic, není funkční, tým vědců tak musel k měření přistoupit jinak. Jakmile částice ze sluneční erupce dorazily v dubnu tohoto roku na okraj sluneční soustavy, sonda zachytila měřitelné vibrace plazmy ve svém okolí. 9 dubna tyto vibrace zachytil plasma wave instrument a to pomohlo vědcům určit hustotu částic v okolí sondy. Ty jsou 40x nahustěnější než v poslední vnější slupce sluneční soustavy a odpovídají tomu, co vědci očekávali v mezihvězdném prostoru. Vědci potom zpětně analyzovali starší data a zjistili, že podobné, slabší oscilace se objevily už v listopadu 2012. Na základě těchto zjištění vědci určili, že Voyager ve skutečnosti opustil sluneční soustavu už mnohem dříve, v srpnu 2012. Mohlo by se zdát podivné, že mezihvězdný prostor má větší hustotu nabitých částic než vnitřek sluneční soustavy, vědci však srovnávají hustotu ve vnějších vrstvách sluneční soustavy, kde hustota výrazně klesá. Hranice mezi sluneční soustavou a mezihvězdným prostorem je určena převahou částic pocházejících ze Slunce nebo z mezihvězdného prostoru. Na hranici sluneční soustavy dochází k jejich střetávání a nahuštění. Kontinuální proud částic z naší hvězdy tak brání těm, které pochází z galaktického prostoru.
Co bude následovat?
Primárním cílem sond Voyager byly gigantické planety ve vnější části sluneční soustavy. Obě sondy navštívily Jupiter a Saturn, sonda Voyager 2 navíc proletěla kolem Neptunu a Uranu. Dosažení mezihvězdného prostoru je dalším z cílů obou sond a jeho zkoumání nyní bude následovat. Sonda Voyager 1 bude zkoumat exotické částice za hranicemi sluneční soustavy a nadále posílat data zpátky na Zemi. Energie z rozpadajícího plutonia by měla oběma sondám vydržet nejméně do roku 2020.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Voyager

Povrch měsíce Europa se v nedávné době otočil o 70 stupňů, zřejmě není nijak ukotvený

31. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Povrch měsíce Europa se v nedávné době otočil o 70 stupňů, zřejmě není nijak ukotvenýLedový povrch měsíce Europa u planety Jupiter se v nedávné době kompletně přeorientoval. Vyplývá to z výzkumu publikovaném v magazínu Geophysical Research Letters, který vychází z dat misí Galileo a Voyager. Z těchto dat vznikla nová mapa povrchu Europy s nejlepším rozlišením 40 metrů na jeden pixel. Tato mapa a nové informace o historii Europy pomohou při plánování budoucích vesmírných misí.

celý článek

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2020)

23. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2020)Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro srpen 2020.

celý článek

Tvar heliosféry je podle nového výzkumu výrazně víc nepravidelný, než se předpokládalo

7. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Tvar heliosféry je podle nového výzkumu výrazně víc nepravidelný, než se předpokládaloHeliosféra je bublina kolem Slunce, ve které převládají sluneční větry nad těmi galaktickými. Věci doposud uvažovali, že má tvar podobný kometě, který je výsledkem pohybu Slunce galaxií. Podle nového modelu tomu tak ale není, tvar heliosféry je zřejmě dost nepravidelný.

celý článek

Voyager 2 po poruše už zase sbírá vědecká data

6. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Voyager 2 po poruše už zase sbírá vědecká dataOperátoři mise Voyager oznámili, že se jim podařilo znovu zprovoznit sběr vědeckých dat sondou Voyager 2 na okraji sluneční soustavy. Sonda se na konci ledna automaticky přepnula do nouzového módu poté, co se objevily problémy se spotřebou energie. Komunikace se sondou je nyní stabilní a operátoři postupně prověřují chování jednotlivých instrumentů na palubě.

Vesmírná sonda Voyager 2 má na okraji sluneční soustavy problémy s energií

1. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Voyager 2 má na okraji sluneční soustavy problémy s energiíVesmírná sonda Voyager 2 v sobotu 25. ledna neprovedla plánovaný manévr, který pomáhá s kalibrací zařízení pro měření magnetického pole. Podle předběžné analýzy to vypadá, že zůstaly aktivní dva instrumenty, které spotřebovávají relativně velké množství energie. A té nemá sonda po 43 letech ve vesmíru na rozdávání. Inženýři NASA nyní pracují na vyřešení tohoto problému.

Zařízení na sondě New Horizons potvrzuje zpomalování slunečních větrů za oběžnou drahou Pluta

8. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Zařízení na sondě New Horizons potvrzuje zpomalování slunečních větrů za oběžnou drahou PlutaMěření pořízená instrumentem SWAP (Solar Wind Around Pluto) na palubě vesmírné sondy New Horizons potvrzují zpomalování slunečních větrů na okraji sluneční soustavy. Předchozí data ze sond Voyager ukazovaly podobné výsledky, New Horizons má však na palubě výrazně modernější technologie. Nová měření byla publikována v magazínu Astrophysical Journal.

Čína chystá vesmírnou misi na okraj sluneční soustavy, a také k Neptunu

22. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínská vesmírná agentura by chtěla realizovat vesmírnou misi podobnou dvojmisi Voyager, která by prozkoumala okraj sluneční soustavy. Podobně jako u Voyageru by byly do vesmíru vyslány dvě sondy, jejichž úkolem má být průzkum vzdálených oblastí daleko od Slunce. Jedna ze sond by navíc proletěla kolem Neptunu a vypustila do jeho atmosféry malou sondu. Na rozdíl od amerických sond by jedna z čínských družic zamířila do tzv. ocasu sluneční soustavy, který doposud nebyl prozkoumán.

celý článek