Lidstvo udělalo podle NASA první krok ven ze sluneční soustavy - Voyager je v mezihvězdném prostoru

13. 9. 2013
Voyager Sluneční soustava Lidská civilizace

Vesmírná sonda Voyager 1 se stala prvním lidmi vytvořeným objektem, který opustil sluneční soustavu a vydal se na cestu mezihvězdným prostorem. Voyager odstartoval ze Země před 36 lety a za tuto dobu doletěl do vzdálenosti 18,7 miliard kilometrů. Analýza nových dat, na jejichž základě bylo určeno, že sonda vystoupila z heliosféry, se objevila ve čtvrtečním čísle magazínu Science. Přestože je Voyager nejvzdálenější objekt, nachází se zhruba 17 světelných hodin od Země, k nejbližší hvězdě je to ale 4,2 světelných let.

Heliosféra

Heliosféra - oblast vlivu Slunce. Každá hvězda, podobně jako Slunce, má kolem sebe oblast, kde její gravitační síla je silnější než gravitace z okolních hvězd. Heliosféra je obklopena vrstvou heliosheath, která tvoří slupku celého systému dělící heliosféru od vlivu vnějších sil. V těchto místech, kde sluneční větry zpomalují na podzvukovou rychlost, se aktuální nachází sondy Voyager.



Doposud se názory na polohu sondy Voyager 1 lišily, podle některých sonda opustila sluneční soustavu už dávno, podle jiných byla doposud stále uvnitř bubliny obklopující Slunce. NASA, která v roce 1977 dvě sondy Voyager na tuto dlouhou cestu vypustila, doposud odolávala a stála si za tím, že se nejvzdálenější velvyslanec lidstva stále nachází uvnitř heliosféry. Teprve nová data z dubna letošního roku vedla k novým informacím, které už nasvědčují, že sonda nějaký čas pobývá v mezihvězdném prostoru. Výraznou pomoc dodalo Slunce, které je hlavním aktérem sluneční soustavy a které také určuje její hranice. Sluneční erupce z března 2012 totiž vyvrhla tok nabitých částic, které po 13 měsících na okraji sluneční soustavy pomohly rozlousknout tuto hádanku. Sonda Voyager má ale po své dlouhé cestě už jen velmi málo energie a ne všechny přístroje fungují na 100 %. A právě plazmový detektor, který by mohl změřit prostředí sondy a zjistit množství nabitých částic, není funkční, tým vědců tak musel k měření přistoupit jinak. Jakmile částice ze sluneční erupce dorazily v dubnu tohoto roku na okraj sluneční soustavy, sonda zachytila měřitelné vibrace plazmy ve svém okolí. 9 dubna tyto vibrace zachytil plasma wave instrument a to pomohlo vědcům určit hustotu částic v okolí sondy. Ty jsou 40x nahustěnější než v poslední vnější slupce sluneční soustavy a odpovídají tomu, co vědci očekávali v mezihvězdném prostoru. Vědci potom zpětně analyzovali starší data a zjistili, že podobné, slabší oscilace se objevily už v listopadu 2012. Na základě těchto zjištění vědci určili, že Voyager ve skutečnosti opustil sluneční soustavu už mnohem dříve, v srpnu 2012. Mohlo by se zdát podivné, že mezihvězdný prostor má větší hustotu nabitých částic než vnitřek sluneční soustavy, vědci však srovnávají hustotu ve vnějších vrstvách sluneční soustavy, kde hustota výrazně klesá. Hranice mezi sluneční soustavou a mezihvězdným prostorem je určena převahou částic pocházejících ze Slunce nebo z mezihvězdného prostoru. Na hranici sluneční soustavy dochází k jejich střetávání a nahuštění. Kontinuální proud částic z naší hvězdy tak brání těm, které pochází z galaktického prostoru.
Co bude následovat?
Primárním cílem sond Voyager byly gigantické planety ve vnější části sluneční soustavy. Obě sondy navštívily Jupiter a Saturn, sonda Voyager 2 navíc proletěla kolem Neptunu a Uranu. Dosažení mezihvězdného prostoru je dalším z cílů obou sond a jeho zkoumání nyní bude následovat. Sonda Voyager 1 bude zkoumat exotické částice za hranicemi sluneční soustavy a nadále posílat data zpátky na Zemi. Energie z rozpadajícího plutonia by měla oběma sondám vydržet nejméně do roku 2020.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Voyager

NASA obětovala jeden instrument sondy Voager 2, aby pro ostatní zbylo dost tepla

9. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

NASA obětovala jeden instrument sondy Voager 2, aby pro ostatní zbylo dost teplaVesmírná sonda Voyager 2 se podobně jako sesterská Voyager 1 nachází na hranici sluneční soustavy s mezihvězdným prostorem. V této oblasti pomalu končí vliv Slunce a začíná převládat vliv vnějšího vesmíru. To znamená více kosmického záření a také větší chlad. Aby mohly přístroje na palubě sondy fungovat, musí být zahřívány a to čerpá energii, se kterou je třeba šetřit. NASA proto rozhodla o odpojení jednoho z vědeckých přístrojů sondy, aby udržela ty ostatní funkční po delší dobu.

celý článek

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2019)

26. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2019)Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro březen 2019.

celý článek

Voyager 2 se připojil ke svojí sesterské sondě a vstoupil do mezihvězdného prostoru

12. 12. 2018 (novější než zobrazený článek)

Voyager 2 se připojil ke svojí sesterské sondě a vstoupil do mezihvězdného prostoruTeprve podruhé v historii opustila aktivní vesmírná sonda část sluneční soustavy, kde převládá vliv Slunce, a vstoupila do mezihvězdného prostoru. Po Sondě Voyager 1, která tento krok podstoupila v roce 2012, ji letos v listopadu následovala také sonda Voyager 2. Na rozdíl jejího dvojčete však sonda Voyager 2 má na své palubě fungující přístroj, který vědcům o hranici sluneční soustavy sdělí více informací.

celý článek

Sonda Voyager 2 se blíží ke hranici sluneční soustavy

10. 10. 2018 (novější než zobrazený článek)

Sonda Voyager 2 se blíží ke hranici sluneční soustavyOperátoři mise Voyager 2 dostali od vzdálené sondy signály o nárůstu intenzity vysokoenergetických částic. To by mohlo znamenat, že se sonda blíží regionu zvanému heliopause, kde končí vliv Slunce, které blokuje část kosmického záření z mezihvězdného prostoru. Sesterská sonda Voyager 1 opustila sluneční soustavu před šesti lety.

celý článek

Sonda New Horizons pozoruje vodíkovou stěnu na okraji sluneční soustavy

14. 8. 2018 (novější než zobrazený článek)

Sonda New Horizons pozoruje vodíkovou stěnu na okraji sluneční soustavyVesmírná sonda New Horizons proletěla v roce 2015 kolem trpasličí planety Pluto a míří dál ven ze sluneční soustavy. Aktuálně se nachází 42,7 AU od Země a míří ke svému novoročnímu setkání s planetkou Ultima Thule. Když vědci za použití přístroje ALICE pořídili měření ultrafialového záření, zjistili, že směrem od Slunce obsahuje přidanou záři, která by tam za běžných podmínek neměla být. Mohlo by jít o hranici, za kterou už nepůsobí sluneční větry a dochází na ní ke shromažďování a interakci vodíkových atomů pocházejících z vnějšku sluneční soustavy.

celý článek

První mapa radiace, která dopadá na povrch Europy

31. 7. 2018 (novější než zobrazený článek)

První mapa radiace, která dopadá na povrch EuropyVědci prozkoumali data z misí, které v historii studovaly měsíc Europa obíhající planetu Jupiter, aby potvrdili, že nejsilnější radiace se nachází na rovníku a naopak v blízkosti pólů je relativně slabá. Europa má pod svým povrchem globální oceán jehož materiál se někdy dostává až na povrch (možná podobně jako láva na Zemi) a data o radiaci napoví, jak dlouho vydrží než je radiací sterilizovaný. Vědci využili data z misí Galileo a Voyager 1.

celý článek

Vesmírná sonda Voyager 1 úspěšně zažehla 37 let nepoužívané trysky

3. 12. 2017 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Voyager 1 úspěšně zažehla 37 let nepoužívané tryskyPo 40 letech od vypuštění je Voyager 1 nejvzdálenější sondou ve vesmíru, a navíc stále funkční. Aktuálně se nachází v mezihvězdném prostoru 141 AU od Země (1 AU = vzdálenost Země-Slunce) a míří dál od Slunce. Po tak dlouhé době a cestě však dochází k opotřebení trysek, které slouží k orientaci sondy tak, aby její anténa mířila k Zemi. Této situaci by mělo pomoci znovu zprovoznění jiného souboru trysek na sondě, které dříve sloužily pro korekce dráhy při průletech kolem plynných obrů sluneční soustavy.

celý článek