Seznamte se s plánovanou největší rentgenovou observatoří ve vesmíru: ATHENA

18. 7. 2014
Teleskopy ESA Vesmír Černé díry ATHENA (teleskop)

27. června vybrala ESA misi ATHENA mezi tři hlavní vědecké mise pro další desetiletí. ATHENA (Advanced Telescope for High ENergy Astrophysics) bude sestávat ze dvou velkých teleskopů a její základnou bude lagrangeův bod L2, systému Země-Slunce, ze kterého lze bez rušení pozorovat hluboký vesmír. Cílem této nové rentgenové observatoře bude pozorovat černé díry a jiné extrémně energetické objekty. Kromě toho bude také zkoumat strukturu vesmíru a jeho evoluci. Plánovaný start mise ATHENA je v roce 2028.



Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Teleskopy

Vysoko v horách Antarktidy by mohl stát nejvýkonnější teleskop na planetě

30. 7. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nový výzkum vědců z Austrálie, Kanady a Číny ukázal na náhorní plošinu Dome Argus v Antarktidě jako nejlepší místo pro nový teleskop. Zařízení umístěné na tomto místě by mělo větší výkon než podobné zařízení kdekoliv jinde na Zemi.

celý článek

Teleskop CHEOPS je připraven zahájit vědecké operace

19. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Teleskop CHEOPS je připraven zahájit vědecké operacePo třech měsících testů je vesmírný teleskop CHEOPS připraven začít své vědecké operace a pozorovat exoplanety. Během ověřování správného fungování se teleskop zaměřil na několik konkrétních hvězd a pozoroval jejich světlo. Vědci poté analyzovali výsledky a ověřovali přesnost vědeckých instrumentů. Teleskop vše zvládl na výbornou.

celý článek

NASA ukončila provoz Infračerveného vesmírného teleskopu Spitzer

31. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

NASA ukončila provoz Infračerveného vesmírného teleskopu SpitzerVe čtvrtek večer místního času ukončila NASA provoz vesmírného teleskopu Spitzer. Toto zařízení fungovalo víc než 16 let a zkoumalo vesmír v infračervené části elektromagnetického spektra. Teleskop Spitzer byl nejcitlivější infračervené zařízení, které se kdy dostalo do vesmíru, od příštího roku by toto prvenství měl převzít nový teleskop Jamese Webba.

Evropský rentgenový teleskop XMM-Newton slaví 20 let ve vesmíru

21. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Evropský rentgenový teleskop XMM-Newton slaví 20 let ve vesmíruV prosinci 1999 vyletěl na oběžnou dráhu na raketě Ariane 5 vesmírný teleskop XMM-Newton na svou původně dvouletou vědeckou misi. Zemi nyní obíhá už 20 let a očekává se, že jeho mise bude dál prodloužena do roku 2022.

Na oběžnou dráhu vyletěla evropská družice CHEOPS, která bude zkoumat už objevené exoplanety

18. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Na oběžnou dráhu vyletěla evropská družice CHEOPS, která bude zkoumat už objevené exoplanetyRaketa Sojuz vynesla ve středu na oběžnou dráhu pětici družic, mezi nimi také novou misi na zkoumání exoplanet CHEOPS. Kromě tohoto teleskopu letěly do vesmíru také malé družice ANGELS, EyeSat, OPS-SAT a středně velká COSMO-SkyMed.

Nový instrument DESI pomůže vědcům zmapovat galaxie a posvítí si i na temnou energii

2. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nový instrument DESI (Dark Energy Spectroscopic Instrument) instalovaný na teleskopu Mayall v Arizoně zaznamenal 22. října první světlo. Jeho úkolem bude pomocí rudého posuvu přesně změřit vzdálenost galaxií a rychlost, se kterou se od nás vzdalují. Vědci si od výsledků této práce slibují nové poznatky o temné energii, která zapříčiňuje zrychlující se rozpínání vesmíru.

celý článek

Obří čínský teleskop zachytil desítky FRB signálů z už dříve známého zdroje

8. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínský radioteleskop FAST (Five-hundred-meter Aperture Spherical Telescope), který má největší vyplněnou anténu na světě, poprvé detekoval rádiový signál FRB. Astronomové zaměřili teleskop na už známý zdroj rychlých rádiových pulzů FRB121102, který byl poprvé objeven v roce 2012 a na rozdíl od většiny ostatních FRB signálů se opakuje. Čínský teleskop, jehož anténa je vystavěná přímo do skal na jihu země, má v průměru půl kilometru a byl spuštěn v roce 2016.

celý článek