Poslední chvíle komety ISON než se přiblížila nebezpečně blízko Slunci

20. 7. 2014
ISON (kometa) Komety SOHO

Pamatujete si ještě na kometu ISON? Touto dobou před rokem, když se ještě přibližovala ke Slunci, byla objektu, oficiálně označovaném C/2012 S1, předpovídána zářivá budoucnost. Podle původních odhadů měla kometa dosáhnout významné zářivosti a stát se v listopadu výjimečnou podívanou na noční obloze. Kometa podle všeho nakonec nepřežila přiblížení ke Slunci a zmizela bez náznaku toho, co se s ní vlastně stalo. Vědci nyní zveřejnili analýzu, která popisuje poslední chvíle komety, kdy se rozpadla na malé kousky.

Kometa C/2011 N3

Kometa C/2011 N3 Kometa C/2011 N3 zachycená solární observatoří SDO jak se rozpadá ve sluneční atmosféře. Na výřezu vpravo nahoře je kometa zachycená další observatoří SOHO.



To, že se kometa rozpadla, bylo víceméně jasné. Žádná z pozorování nezachytila po periheliu ani jádro komety, ani úlomky, na které by se mohlo rozpadnout, astronomové tedy předpokládají, že se kometa celá rozpadla. Co se ale dělo v jejích posledních momentech až doposud nebylo jasné, protože se kometa přiblížila Slunci natolik, že se ocitla v prostoru, kam teleskopy kvůli záření z hvězdy nevidí. 

Jeden z přístrojů solární observatoře však na Slunce viděl. Stopa komety však v záři hvězdy zanikla. Teprve po půl roce zkoumání v červenci Werner Curdt publikoval se svým týmem poslední poznatky v magazínu Astronomy & Astrophysics. Curdt z německého institutu Maxe Plancka pro výzkum sluneční soustavy analyzoval data z přístroje SUMER (Solar Ultraviolet Measurements of Emitted Radiation) s cílem dozvědět se více o posledních hodinách komety.

V datech se však objevil pouze ocas komety a jádro nebylo k nalezení. Vědcům nezbývalo než zkoumat tento slabý odraz ocasu komety, který zachytili v dalekém ultrafialovém spektru. Podle všeho došel kometě materiál, ze kterého je ocas tvořen, ještě před největším přiblížením ke Slunci. Podle počítačových modelů této situace se jako nejpravděpodobnější jeví, že kometa přestala produkovat prach a plyn hodiny před periheliem.

Co se stalo s jádrem komety ISON však stále není zřejmé. Tvar ocasu naznačuje, že mohlo dojít k náhlému rozmetání komety zhruba 8 hodin před dosažením perihelia. Při této události mohlo být do okolí uvolněno až 11 500 tun hmoty. Je pravděpodobné, že právě konečné rozlomení jádra na menší kousky spustilo uvolnění prachu a ledu do slunečního okolí.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Komety

Vesmírný teleskop TESS zachytil krátkodobou erupci plynů na kometě 46P/Wirtanen

15. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vesmírný teleskop TESS zachytil krátkodobou erupci plynů na kometě 46P/WirtanenZa pomoci dat z teleskopu TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) mohli astronomové pozorovat zvýšenou produkci prachu, ledu a plynů z komety 46P/Wirtanen, která se koncem roku 2018 přiblížila Slunci. Jde o nejdetailnější pozorování tohoto úkazu, který navíc doposud nebyl pozorován od začátku.

celý článek

Během dvou let ve vesmíru dostala družice LISA Pathfinder 54 zásahů od mikrometeoritů

1. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Mise LISA Pathfinder měla mezi lety 2015-2017 prokázat fungování konceptu na detekci gravitačních vln ve vesmíru. Aby sonda dosáhla vyžadované citlivosti, musela udržovat přesnou pozici a orientaci. Sebemenší odchylka tedy byla pomocí trysek ihned korigována. Vědci nyní podrobně zanalyzovali všechny případy, kdy byla sonda mírně vychýlena dopadem mikrometeoritů, aby zmapovali jejich rozložení v regionu kudy se sonda pohybovala.

celý článek

Nový snímek mezihvězdné komety 2I/Borisov, do jejího ocasu by se Země vešla 12x

28. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nový snímek mezihvězdné komety 2I/Borisov, do jejího ocasu by se Země vešla 12xAstronomové z Yale University zachytili mezihvězdnou kometu 2I/Borisov v zatím největším detailu. Využili k tomu teleskop W. M. Keck na Havaji a jeho spektrometr. Kometa se zatím stále přibližuje Slunci a jak se zahřívá její kóma se stále zvětšuje. Dnes už dosahuje na délky přes 160 000 kilometrů a je tedy několikrát větší než Země, která má 6378 kilometrů v poloměru.

celý článek

Analýza ocasu mezihvězdné komety 2I/Borisov naznačuje přítomnost molekul vody

31. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Analýza ocasu mezihvězdné komety 2I/Borisov naznačuje přítomnost molekul vodySpektroskopická analýza slunečního světla odráženého od nedávno objevené mezihvězdné komety 2I/Borisov ukazuje na přítomnost molekul vody v jejím ocasu. Závěry vědců tak prozatím ukazují kometu jako velmi podobnou kometám, které pochází ze sluneční soustavy. V dřívějších pozorováních už vědci detekovali také další sloučeniny známé z místních komet, kyanid a oxid uhelnatý.

celý článek

Nové informace o mezihvězdné kometě Borisov: je červená a obsahuje kyanid

16. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nové informace o mezihvězdné kometě Borisov: je červená a obsahuje kyanidAstronomové po celém světě zaměřují noc co noc své teleskopy na dočasného návštěvníka v naší sluneční soustavě: kometu I2/Borisov. Přiletěla k nám zřejmě od dvojhvězdy Kruger 60 a může nám o tomto systému napovědět spoustu informací. Stejně jako jiné komety ze sluneční soustavy má mezihvězdná kometa ocas plynů, které z ní unikají do volného vesmíru a právě ty mohou prozradit mnohé o jejím složení.

celý článek

Mezihvězdná kometa I2/Borisov mohla přiletět od blízké dvojhvězdy Kruger 60

2. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Mezihvězdná kometa I2/Borisov mohla přiletět od blízké dvojhvězdy Kruger 60Podle nové studie by mohla nově objevená mezihvězdná kometa I2/Borisov pocházet z blízkého hvězdného systému Kruger 60. Podle simulací polských astronomů se kometa před milionem let nacházela v blízkosti této dvojhvězdy a obě měly vzájemně podobnou rychlost.

celý článek

Druhý objekt z mezihvězdného prostoru oficiálně potvrzen, nově nese označení I2/Borisov

26. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Druhý objekt z mezihvězdného prostoru oficiálně potvrzen, nově nese označení I2/BorisovMezinárodní astronomická asociace IAU v úterý oznámila, že nově objevená kometa C/2019 Q4 je skutečně objekt, který nepochází ze sluneční soustavy. Dostala tedy oficiálně označení I2/Borisov (označení I2 znamená, že jde o druhé identifikované interstelární těleso a Borisov je podle jejího objevitele). Několikadenní pozorování astronomy po celém světě totiž potvrdila hyperbolickou oběžnou dráhu komety, která naznačuje, že těleso neobíhá Slunce ale naší soustavou pouze prolétá.

celý článek