Dlouhodobé mapování vesmíru Sloan Digital Sky Survey vstupuje do další fáze
V červenci začala čtvrtá fáze programu Sloan Digital Sky Survey (SDSS), která má za cíl zmapovat hvězdy a galaxie ve vesmíru do jedné obří databáze. Čtvrtá fáze rozšiřuje záběr na oblasti, které dříve nebyly součástí zkoumání v rámci tohoto mapování. Díky rozsáhlejší databázi budou moci vědci po celém světě volně využívat mapu s pozicemi známých hvězdných objektů. Jen za posledních 14 bylo díky SSDS učiněno několik objevů a posunuto vědění o vesmíru o dobrý kus dopředu.

Mapa vesmíru z průzkumu SSDS III Animace na videu je z data release 7 a byla k ní využita právě prostorová mapa s daty z SSDS. Tato data o galaxiích a dalších objektech a jejich pozici ve vesmíru jsou k dispozici na webu SSDS: http://skyserver.sdss3.org/dr9/en/tools/chart/navi.asp.
SDSS IV už pracuje se dvěma teleskopy, k původnímu Sloan Foundation Teleskopu v Novém Mexiku se připojuje teleskop du Pont v Chile. S pomocí těchto dvou přístrojů mohou astronomové zkoumat hvězdy v Mléčné dráze z obou hemisfér noční oblohy (program APOGEE-2). Kromě toho nově běží také program eBOSS (extended Baryon Oscillation Spectroscopic Survey), který zkoumá kvazary a galaxie a MaNGA (Mapping Nearby Galaxies at APO), jehož cílem je ve větším detailu zkoumat nejbližších 10 tisíc galaxií.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie SDSS
Vědci našli závislost mezi zářivostí kvazarů a temnou hmotou
Vědci v datech z evropského vesmírného teleskopu Planck našli vazbu mezi zářivostí kvazarů a hmotností oblaků temné hmoty, ve kterých se sledované kvazary nachází. Kvazary jsou supermasivní černé díry v jádrech vzdálených galaxií, které astronomové pozorují zrovna když konzumují materiál ze svého okolí. Ke svému výzkumu vědci využili data z mise Planck, která zkoumala reliktní záření po velkém třesku. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal.
Sousední malé galaxie Magellanova mračna produkují větší množství hvězd než v minulosti
Předpokládá se, že Mléčná dráha v minulosti zažívala období intenzivního zrodu nových hvězd. Postupně však došlo k relativnímu uklidnění a nové hvězdy dnes vznikají ve výrazně menší míře než předtím. To zřejmě neplatí pro dvě menší galaxie, které Mléčnou dráhu obíhají - Velký a Malý Magellanův Mrak. Podle nové studie se v těchto galaxiích v minulosti příliš mnoho nových hvězd nerodilo, interakce s Mléčnou drahnou a mezi oblaky vzájemně v posledních 2 miliardách let však vedla k nárůstu vzniku nových hvězd.
Astronomové našli dva velmi zářivé kvazary
Astronomové detekovali dva nové vzdálené zářivé kvazary s červeným posuvem kolem z=5, jde o jedny z nejzářivějších známých podobných objektů ve vesmíru. Doposud bylo nalezeno jen několik málo podobných objektů s červeným posuvem vyšším než z=4,5 a magnitudou v i-pásmu pod 18,2. Nález se podařil v datech z projektu Sloan Digital Sky Survey (SDSS) za pomoci programů SkyMapper Southern Survey, Pan-STARRS1 a mise WISE.
Astronomové objevili hvězdu téměř bez železa a uhlíku, mohlo by jít o jednu z nejstarších v galaxii
Skupině španělských astronomů se podařilo identifikovat novou primitivní hvězdu s velmi nízkým obsahem těžkých kovů. Jde o trpaslíka SDSS J0023+0307, který se nachází v Mléčné dráze ve vzdálenosti 9 450 světelných let od Slunce, a byl objeven už dříve v rámci program Sloan Digital Sky Survey. Vědci vedení Davidem S. Aguadem zkoumali spektra velkého množství hvězd z různých zdrojů pozorování. Když narazili na hvězdu SDSS J0023+0307, spektrální analýzou jejího světla zjistili velmi nízký obsah železa a také vůbec žádný uhlík.
Rotace černých děr by mohla mít vliv na emise z jejího akrečního disku
Statistickou analýzou supermasivních černých děr se vědcům podařilo odhalit souvislost mezi emisí iontů kyslíku (O III) a rotací černé díry. Konkrétně se soustředili na kvazary, tedy vzdálené supermasivní černé díry emitující silné rádiové vlny, které jsou dostupné v katalogu Sloan Digital Sky Survey (SDSS). Podle výsledků jejich studie publikované v Astrophysical Journal jsou emise iontů rychle rotujících kvazarů 1,5x silnější než u ostatních zdrojů.
Jedna z nejvýznamnějších iniciativ mapujících vesmír vstupuje do fáze, ve které bude snímat celou oblohu
SDSS (Sloan Digital Sky Survey) je projekt, jehož cílem je zmapovat hvězdnou oblohu a vytvořit tak rozsáhlou mapu objektů v Mléčné dráze i vzdáleném vesmíru. Z velké části je financován nadací Alfreda P. Sloana, která nedávno oznámila grant ve výši 16 milionů dolarů na novou fázi, která posune kontinuální mapování vesmírných objektů na zcela novou úroveň. Nová fáze, SDSS-V si klade za cíl zmapovat objekty napříč celou hvězdnou oblohou a vytvořit tak zatím nejrozsáhlejší mapu vesmíru. Data ze SDSS jsou volně k dispozici na internetu pro profesionální i amatérské astronomy.