Vědci si nejsou jistí jak vznikají tajemné bubliny rozpínající se ze středu Mléčné dráhy

3. 8. 2014
Mléčná dráha Fermi Gama záření Černé díry

Před čtyřmi roky objevil tým vědců v čele s Douglasem Finkbeinerem v datech posbíraných teleskopem Fermi dva útvary podobné bublinám, které se rozpínají od středu Mléčné dráhy nad a pod galaktickou rovinu. Jejich enormní velikost a očividné napojení na jádro galaxie vedly vědce k závěru, že souvisí se supermasivní černou dírou, která v něm dřímá. Od té doby ale mají k dispozici další pozorování, nejsou však blíže rozluštění hádanky, co za tajemnými bublinami vězí.

Gigantické bubliny v Mléčné dráze

Gigantické bubliny v Mléčné dráze fotografie z vesmírného teleskopu Fermi



Bubliny se objevily po odečtení všech známých zdrojů gama záření z dat pořízených prostřednictvím vesmírného teleskopu Fermi. Gama záření je vysoce energetická forma elektromagnetického záření a vzniká při nejextrémnějších procesech ve vesmíru. Podle detailní studie provedené týmem vědců na Stanfordské universitě, jsou okraje bublin nezvykle ostré a dosahují do vzdálenosti 25 tisíc světelných let od středu naši galaxie.

Vzniklo několik teoretických modelů, které se pokoušely vysvětlit původ bublin gama záření, žádný z nich však ve výsledku nedokázal vyústit v pozorovanou strukturu. Právě ostré okraje a homogenní rozložení gama záření po dvou třetinách povrchu bublin vědci zatím nedokážou vysvětlit.

Potřebovali by pozorovat bubliny blíže k jádru galaxie, tam je ale příliš silné záření z jiných zdrojů a se stejnou metodou už z pozorování Fermi vyždímají jen velmi málo nových informací.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Mléčná dráha

Doposud neznámé obří bubliny vycházející ze středu Mléčné dráhy vysílají rádiové vlny

13. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Doposud neznámé obří bubliny vycházející ze středu Mléčné dráhy vysílají rádiové vlnyMezinárodní tým astronomů objevil jednu z největších struktur v Mléčné dráze. Pomocí radioteleskopu MeerKAT poprvé pozorovali dvojici bublin emitujících rádiové vlnění, které vycházejí z centra naší domácí galaxie. Podle vědců by mohlo jít o pozůstatky dávné energetické erupce, která vyšla z blízkosti supermasivní černé díry Sagittarius A*.

celý článek

Nová mapa Mléčné dráhy ukazuje její deformovaný tvar, zatím není zřejmé, co jej způsobuje

4. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nová mapa Mléčné dráhy ukazuje její deformovaný tvar, zatím není zřejmé, co jej způsobujeVědci publikovali zatím nejdetailnější prostorovou mapu naší mateřské galaxie a potvrdili dřívější zjištění, že její tvar je ve vnějších částech zdeformovaný. Mléčná dráha tedy není placatá spirála, jak se doposud často uvažovalo, ale je zvlněná na svých okrajích. Mohlo by jít o výsledek vlivu okolních galaxií, který je dál od středu silnější než v centru, možných vysvětlení však může být více.

celý článek

Astronomové poprvé pozorovali disk chladnější hmoty v blízkosti černé díry v jádru Mléčné dráhy

11. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové poprvé pozorovali disk chladnější hmoty v blízkosti černé díry v jádru Mléčné dráhyKolem supermasivní černé díry ve středu naší galaxie rotují hvězdy a také oblaka plynů a drobných částic. Doposud se astronomům podařilo kromě hvězd pozorovat pouze velmi horká oblaka, která dosahují teplot 10 milionů °C a září silně v rentgenovém spektru elektromagnetického záření. Chladnější plyny zatím unikaly našim teleskopům, dokud se na oblast nezaměřila výkonná rádiová observatoř ALMA. Výsledky pozorování byly publikovány v magazínu Nature.

celý článek

Astronomové objevili v Mléčné dráze hvězdu, která zřejmě pochází z jiné galaxie

3. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili v Mléčné dráze hvězdu, která zřejmě pochází z jiné galaxieHvězdy vznikají z oblaků plynů a prachu, které vznikají při zániku starších hvězd. Objekty, které vznikly blízko sebe, potom mají podobné složení, protože vznikly ze stejného materiálu. Občas se však objeví hvězda, která se složením svému okolí vymyká. Právě takovou se podařilo identifikovat astronomům v souhvězdí velkého vozu. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature.

celý článek

Pomocí teleskopů Gaia a Hubble byla zatím nejpřesněji odhadnuta váha Mléčné dráhy

9. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Pomocí teleskopů Gaia a Hubble byla zatím nejpřesněji odhadnuta váha Mléčné dráhyPřesně odhadnout váhu Mléčné dráhy není zrovna jednoduchý úkol, kromě toho, že nelze zvážit přímo, je totiž například potřeba počítat také s temnou hmotou, kterou nelze přímo ani pozorovat. K výsledku vědci nakonec došli měřením rychlosti pohybu objektů, které kolem naší galaxie rotují. Stejná metoda už byla použita dříve, nově však bylo ve výpočtu pracováno s přesnými daty z teleskopu Gaia, která obsahují pozice a pohyb více než miliardy hvězd v Mléčné dráze a jejím bezprostředním okolí.

celý článek

Sousední malé galaxie Magellanova mračna produkují větší množství hvězd než v minulosti

1. 2. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sousední malé galaxie Magellanova mračna produkují větší množství hvězd než v minulostiPředpokládá se, že Mléčná dráha v minulosti zažívala období intenzivního zrodu nových hvězd. Postupně však došlo k relativnímu uklidnění a nové hvězdy dnes vznikají ve výrazně menší míře než předtím. To zřejmě neplatí pro dvě menší galaxie, které Mléčnou dráhu obíhají - Velký a Malý Magellanův Mrak. Podle nové studie se v těchto galaxiích v minulosti příliš mnoho nových hvězd nerodilo, interakce s Mléčnou drahnou a mezi oblaky vzájemně v posledních 2 miliardách let však vedla k nárůstu vzniku nových hvězd.

celý článek

Mléčnou dráhu zřejmě obíhá vzácná středně velká černá díra

19. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Mléčnou dráhu zřejmě obíhá vzácná středně velká černá díraPozorování relativně malých černých děr a supermasivních děr jsou celkem běžná, není však snadné najít střední černou díru, která není ani příliš malá, ani příliš velká. To se zřejmě podařilo vědcům s observatoří ALMA. Objekt, který pozorovali v loňském roce obíhá Mléčnou dráhu a má charakteristiky, které odpovídají středně velké černé díře o velikosti zhruba planety Jupiter.

celý článek