NASA otestovala „neuvěřitelný“ elektrický vesmírný pohon, který nepotřebuje žádné palivo

31. 8. 2014
Vesmírný pohon Technologie

Vesmírný pohon jako ze science fiction filmu se dostal v posledních týdnech do článků a blogů po celém světě. K velkému překvapení vědců se ukázalo, že funguje, ačkoliv by podle současných vědeckých poznatků neměl, což okamžitě podnítilo skepticismus ohledně této technologie. Systém je navržen k využití mikrovlnné energie odrážené podél speciálně tvarované komory k vyvolání tahu. S původní myšlenkou „EM-pohonu“ přišel Britský vynálezce Roger Shawyer v roce 2001, který navrhl pohon, jenž by vytvářel sílu tímto způsobem. Kritici se mu ovšem vysmáli, s tím že by porušoval zákony hybnosti. Přesto to ale vypadá, že skutečně funguje.



Elektromagnetický pohon jak jej NASA nazvala, generuje tah na základě vlastností radiačního tlaku. Elektromagnetické vlny mají malé množství hybnosti, když zasáhnou odražeč, může se tato hybnost proměnit na tah.  Myšlenka skomírala skoro desetiletí, než Čínská akademie věd, vydala článek, ve kterém tvrdí, že také postavili zařízení podobné EM-pohonu, o příkonu 2,5 kW, které generovalo tah 720 mN (mikronewton), to je samozřejmě velice malá hodnota, přesto si získala pozornost vědců z NASA, kteří v roce 2013 schválili sérii testů tohoto pohonu, a došli k překvapivým výsledkům.

Během osmidenního testování EM-pohonu, s využitím reflektivní komory podobné té, kterou navrhl Shawyer, byl tým schopný s použitím výhradně elektrického vstupu generovat tah v rozmezí 30 až 50 mikronewtonů. Opět je to malá hodnota, která je ovšem jasně prokazatelná (pro představu: tato síla by stačila, pokud bychom chtěli uvést do pohybu zrnko písku).

Výsledky testu ukazují, že návrh rezonanční dutinové trysky, je vlastně jedinečný elektrický pohon, jenž produkuje sílu, která nelze připsat žádnému klasickému elektromagnetickému úkazu. Pravděpodobně je tento pohon praktickou demonstrací interakcí v kvantovém virtuálním plazmatu. Tým vědců přihlásil článek na 50. Joint Propulsion Konferenci v Clevelandu, kde přestavili světu závěry z testování EM-pohonu. Systém není v žádném případě perfektní, stále vyžaduje manuální ovládání výkonu mikrovln. Vědecký tým ovšem informoval, že automatické řízení je momentálně ve vývoji a bude moct být využito pro různé velikosti trysek. Kdyby výkonnější EM-pohon fungoval, což je v tuto chvíli opravdu velké kdyby, může tento systém způsobit revoluci v cestování vesmírem, jak ho známe. Teoreticky by mohl zkrátit cestu ze Země na Mars na týdny, z dnešních plánovaných osmi měsíců.

Váha a cena paliva potřebného pro raketové motory, je jedním ze zásadních faktorů, které limitují vesmírné cestování. Například dopravit půl kilogramu paliva na oběžnou dráhu vyjde přibližně na tisíc dolarů. Dnešní vesmírná plavidla potřebují dostatek paliva pro zrychlení k jejich cíli a stejné množství ke zpomalení na konci cesty, to vše by mohl EM-pohon změnit. EM-pohon by konstantně zrychloval vesmírné plavidlo napájen například ze solárních panelů, poté by mohla být loď otočena a pohon by začal plavidlo brzdit na potřebnou rychlost.

Ostatní vědci si udržují zdravý skepticismus ohledně možností tohoto nového pohonu. Většina z nich si žádá další data. Hodnoty tahu motoru totiž zatím vypadají spíše jako zaokrouhlovací chyba měření. Jiní vědci tvrdí, že je EM-pohon nesmysl protože by porušoval zákon zachování hybnosti. Fakt, že se kontrolní mechanismus pohyboval při testu také, nijak důvěryhodnosti měření nepřidává.

Nakonec nám nezbývá, než si počkat na další testy s využitím výkonnějších napájecích jednotek a trysek, které buď potvrdí jeho funkčnost, nebo jí definitivně vyvrátí.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Vesmírný pohon

Solární plachetnice Lightsail-2 se na oběžné dráze Země pohybuje pouze pomocí slunečního svitu

1. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Solární plachetnice Lightsail-2 se na oběžné dráze Země pohybuje pouze pomocí slunečního svituNezisková organizace Planetary Society vydala ve středu prohlášení, ve kterém označila svou misi Lightsail-2 za úspěch. Solární plachetnice vynesená do vesmíru pro poslední misi rakety Falcon Heavy se na oběžné dráze naší planety rozpohybovala pouze pomocí slunečního záření.

celý článek

Sonda BepiColombo zažehla nejvýkonnější iontový pohon na své cestě k Merkuru

13. 12. 2018 (novější než zobrazený článek)

Sonda BepiColombo zažehla nejvýkonnější iontový pohon na své cestě k MerkuruEvropská sonda BepiColombo 2. prosince poprvé provedla manévr pomocí své pohonné jednotky, zatím pro ověření jejího výkonu. Sonda je vybavena celkem čtyřmi iontovými motory typu QinetiQ T6, které jsou doposud nejvýkonnější ze všech, které dodnes byly ve vesmíru použity. V následujících dnech budou zažehnuty všechny 4 trysky naplno a zároveň. Sonda se tak vydá na dlouhou sedmiletou cestu k planetě Merkur. V jejím průběhu proletí několikrát kolem hned trojice planet než se usadí na oběžné dráze nejvnitřnější planety sluneční soustavy.

celý článek

NASA chce na malé družici vyzkoušet novou technologii pohonu vesmírných sond

27. 5. 2018 (novější než zobrazený článek)

Společnost Phase Four oznámila, že NASA zakoupila jednu z jejich trysek druhé generace, aby ověřila použitelnost jejich technologie přímo ve vesmíru. Americká vesmírná agentura hodlá použít tuto novou pohonnou jednotku s plazmovým pohonem na jedné ze svých budoucích misí malých cubesatů. Tento nový elektrický vesmírný pohon využívá plazmatu generovaného pomocí radiofrekvencí místo elektrod jak je tomu u dnes už běžných Hallových motorů.

celý článek

První vesmírný pohon, který dýchá vzduch z okraje atmosféry, prošel úspěšně testováním

9. 3. 2018 (novější než zobrazený článek)

První vesmírný pohon, který dýchá vzduch z okraje atmosféry, prošel úspěšně testovánímTýmu vedenému odborníky z ESA se podařilo sestavit a vyzkoušet první vesmírný pohon, který dokáže na hranici vesmíru načerpávat molekuly vzduchu a používat je jako palivo. Začátkem března prošel testováním ve vakuové komoře, která simulovala podmínky na nízké oběžné dráze Země. Díky této nové technologii budou moci budoucí mise trvat výrazně déle, družice také budou moci být vybaveny více instrumenty díky menší hmotnosti bez paliva.

celý článek

NASA plánuje robotickou misi k sousední hvězdě, zkoumá jaký pohon bude nejvhodnější

31. 12. 2017 (novější než zobrazený článek)

NASA plánuje robotickou misi k sousední hvězdě, zkoumá jaký pohon bude nejvhodnějšíAnthony Freeman, výzkumník v Jet Propulsion Laboratory v NASA, v prosinci představil na konferenci Americké geofyzikální Unie tým, který pracuje na projektu cesty vesmírné sondy k sousední hvězdě Alfa Centauri. Je to vůbec poprvé, co se NASA zabývá misí s podobným zaměřením, až doposud byla její pozornost soustředěna výhradně na cesty sond do sluneční soustavy. Změna přišla, když v loňském roce dostala NASA úkolem zabývat se meziplanetárním výzkumem. Vše je na samotném začátku a aktuálně vědci pracují na tom, jaký pohon bude taková vesmírná sonda mít. Jako reálné datum začátku této mise vidí rok 2069.

celý článek

Soukromá vesmírná plachetnice Lightsail-1 úspěšně rozvinula své plachty

14. 6. 2015 (novější než zobrazený článek)

Soukromá vesmírná plachetnice Lightsail-1 úspěšně rozvinula své plachtyJe to malá krabička, velikosti bochníku chleba. Ukrývá však velmi lehkou a velmi tenkou solární plachtu, která má dokázat sílu slunečních paprsků. Lightsail je projekt nevládní organizace Planetary Society a klade si za cíl předvést solární plachtění jako vesmírný pohon budoucnosti. Zatím jde pouze o demonstrační misi, příští rok v dubnu by se měla do vesmíru dostat sofistikovanější sonda Lightsail-1 a při jejím úspěchu budou následovat další dvě. Konečným cílem je cesta Lightsail-3 do Lagrangeova bodu L1.

celý článek

Další krok v průzkumu vesmíru bude návštěva planetky umístěné na oběžné dráze Měsíce

28. 3. 2015 (novější než zobrazený článek)

Další krok v průzkumu vesmíru bude návštěva planetky umístěné na oběžné dráze MěsíceNASA ve středu upřesnila svou vizi průzkumu vesmíru na příští dekádu, která vyvrcholí misí Asteroid Redirect Mission (ARM), během které navštíví za zhruba dvanáct let dvojice astronautů planetku na oběžné dráze Měsíce. Součástí této mise je v první fázi manipulace automatické sondy se samotným asteroidem, který by měla navštívit už kolem roku 2020 a odtáhnout blíže k Zemi. A ve druhé fázi dojde k vyzkoušení aktuálně vyvíjených technologií pro lety astronautů do vesmíru včetně lodi Orion, rakety SLS a nového vesmírného pohonu.

celý článek