Rusko by nakonec mohlo pokračovat ve spolupráci na ISS i po roce 2020

28. 8. 2014
ISS Roskosmos

Podle vesmírné agentury Roskosmos by mohla ruská spolupráce s dalšími čtyřmi zeměmi na projektu ISS pokračovat i po roce 2020. Ještě před pár týdny to přitom vypadalo, že aktuální roztržka mezi Ruskem a USA nakonec způsobí ukončení spolupráce zmíněným rokem a Rusko se bude soustředit na jiné, zajímavější projekty. Podle všeho ale nadále pokračuje stavba nových modulů pro ruskou část stanice a možnost pokračování spolupráce je vysoká.

Mezinárodní vesmírná stanice

Mezinárodní vesmírná stanice Mezinárodní vesmírná stanice ISS (International Space Station)



Rusko začalo společně s Kanadou, EU, Japonskem a USA stavět Mezinárodní vesmírnou stanici v roce 1998. Dnes plánuje NASA využívat ISS nejméně do roku 2028. Podle slov Alexeje Krasnova, vedoucího pro ruský ISS program, z července 2014 ale Roskosmos kvůli krizi na Ukrajině nedostal svolení od vlády k pokračování ve spolupráci po roce 2020. Plány na oddělení ruské části ISS a vytvoření vlastní orbitální stanice už začaly plnit ruská média, jako nejpravděpodobnější se jeví program OPSEK (Orbital Piloted Assembly and Experiment Complex).

Ukrajinská krize vyvolala tenze mezi USA a Ruskem a vesmírná spolupráce těchto dvou velmocí byla doslova otřesena. NASA je závislá na Rusku při dopravě svých astronautů na oběžnou dráhu od doby, kdy vyřadila z provozu raketoplány. Mimo to také využívá množství ruských součástek do raket a embargo uvalené na nákup zboží z Ruska tuto krizi nadále prohloubilo. Výsledkem bylo prohlášení ruského vicepremiéra, že si Američané mohou své astronauty posílat na ISS třeba pomocí trampolíny.

Podle zdroje z Roskosmosu, kterého citovaly noviny Izvestija, ale existuje velká pravděpodobnost, že vláda k pokračování spolupráce na ISS nakonec svolí. Produkce nových zařízení pro ISS totiž nadále pokračuje podle plánu. Je však otázkou, zda jde o důkaz pokračující spolupráce mezi Roskosmosem a NASA, nově vytvářené moduly mohou být míněny pro nově připravovanou stanici OPSEK. Další otázkou však zůstává, zda Rusko má dostatek financí na to, aby zvládlo podobný projekt samo. Západní sankce uvalené na Ruskou federaci jsou mířeny nejen na armádní a průmyslovou spolupráci, ale také na finanční a ztěžují ruským bankám přístup k penězům.

Kanada, EU, Japonsko a USA ale nejsou jedinými potenciálními partnery Ruska ve vesmíru. Zejména Indie a Čína by pro Rusko mohly být významnými partnery při konstrukci nové orbitální stanice. Čína dopravila robotický rover na Měsíc a Indie vyslala orbitální sondu k Marsu, obě země vyvíjejí vlastní satelitní navigaci a nové rakety pro pilotované i nepilotované lety do vesmíru. Nehledě na to, že jedním z cílů čínského vesmírného programu je výstavba vlastní stanice na oběžné dráze Země.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie ISS

NASA vybrala soukromou společnost Axiom Space, aby vystavěla a provozovala komerční moduly na ISS

3. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

NASA vybrala soukromou společnost Axiom Space, aby vystavěla a provozovala komerční moduly na ISSMezinárodní vesmírná stanice ISS by se měla v blízké budoucnosti rozšířit o nové obytné moduly. NASA vybrala společnost Axiom Space, se kterou chce uzavřít dohodu o jejich vývoji a následném provozu. Vznikne tak komerční část vesmírné stanice, kde budou ubytováni platící turisté. Po ukončení provozu vesmírné stanice by se tyto moduly oddělily a vznikla by nová komerční vesmírná stanice.

celý článek

Astronauti během několika výstupů do volného vesmíru opravili detektor kosmického záření AMS-02

28. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronauti během několika výstupů do volného vesmíru opravili detektor kosmického záření AMS-02Astronauti na ISS při čtvrtém výstupu do volného vesmíru opravili zařízení Alpha Magnetic Spectrometer (AMS-02) a prodloužili tak jeho životnost. Tomuto unikátnímu zařízení, které zkoumá kosmické zařízení z vnějšku ISS, přestala fungovat zařízení na chlazení a hrozilo tak, že brzy doslouží. Zařízení nebylo designované pro podobné zásahy přímo ve vesmíru, bylo proto nejprve potřeba vyvinout zcela nové postupy a také nástroje.

Vesmírná loď Starliner na svém prvním letu k ISS vstoupila na špatnou oběžnou dráhu, ke stanici nepoletí

20. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Dnes ve 12:36 vyletěla na svou první cestu na oběžnou dráhu vesmírná loď Starliner od společnosti Boeing. Kapsli, která by od příštího roku mohla vozit na ISS posádku amerických astronautů, vynáší raketa Atlas V.

celý článek

První mapa povrchu neutronové hvězdy: obsahuje překvapivě nepravidelně rozmístěné regiony s vyšší teplotou

16. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

První mapa povrchu neutronové hvězdy: obsahuje překvapivě nepravidelně rozmístěné regiony s vyšší teplotouZa pomoci teleskopu NICER umístěného na ISS se vědcům podařilo získat první přesná měření velikosti a hmotnosti neutronové hvězdy. Navíc teleskop dokázal detekovat hotspoty na povrchu, čímž vznikl první náznak mapy tohoto druhu hvězd. Rozložení těchto regionů s teplotami v milionech stupňů vědce překvapilo.

celý článek

První vesmírná loď Starliner poletí na oběžnou dráhu až 20. prosince, o tři dny později než se plánovalo

3. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

První vesmírná loď Starliner poletí na oběžnou dráhu až 20. prosince, o tři dny později než se plánovaloVesmírná loď Starliner od společnosti Boeing měla původně letět na svou první misi na oběžnou dráhu 17. prosince. Let byl nicméně o tři dny odložen kvůli problému s raketou Atlas V odhaleném při přípravě jejího startu. Během této demonstrační mise bude loď CST-100 Starliner ještě řízena na dálku, při dalším letu začátkem příštího roku by už měla letět s posádku.

NASA v příštích pěti letech plánuje komerční lety k Mezinárodní vesmírné stanici

1. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

NASA v příštích pěti letech plánuje komerční lety k Mezinárodní vesmírné staniciNASA chce využít nových soukromých vesmírných lodí Crew Dragon a Starliner k umožnění komerčních letů na ISS. Takové mise by mohly trvat od 15 do 30 dní a mimo jiné by umožnily zhodnocení psychologických dopadů na netrénované astronauty.

Teleskop na ISS detekoval rekordní rentgenový záblesk, vznikl při interakci pulzaru a hnědého trpaslíka

14. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Teleskop na ISS detekoval rekordní rentgenový záblesk, vznikl při interakci pulzaru a hnědého trpaslíkaTeleskop NICER umístěný na Mezinárodní vesmírné stanici ISS detekoval v srpnu náhlý nárůst rentgenového záření. Bylo to způsobeno zábleskem, který přišel od vzdáleného pulzaru - rotující neutronové hvězdy, která s pravidelnou periodou bliká. Záblesk byl zatím nejsilnější, který byl tímto teleskopem zachycen, navíc v sobě kombinuje několik různých úkazů, které dříve nikdy nebyly pozorovány pohromadě.

celý článek