Voda je na naší planetě možná déle, než se původně uvažovalo

3. 11. 2014
Voda ve vesmíru Vesta Sluneční soustava

Nový výzkum vědců z MIT a Woods Hole Oceanographic Institution ukazuje, že voda byla ve vnitřní sluneční soustavě o celých 130 milionů let dříve, než naznačovala dosavadní zkoumání. Vědci ke svým závěrům došli po prozkoumání v Antarktidě nalezených meteoritů, které pochází z Vesty, obří planetky v pásu asteroidů. Dřívější rozbory v nich vodu nenašly, nově se v nich však podařilo najít stopy kyslíku a vodíku - chemických prvků, které tvoří molekulu vody.

Vesta

Vesta třetí největší planetka hlavního pásu asteroidů mezi oběžnými drahami planet Mars a Jupiter. Tento snímek byl pořízen vesmírnou sondou Dawn, která se stala první umělou družicí Vesty, ze vzdálenosti 41 tisíc kilometrů od povrchu.



Vědci se domnívají, že v období vzniku sluneční soustavy, před 4,5 miliardami let, bylo ve vnitřní sluneční soustavě příliš horko na to, aby zde mohla existovat voda. Stále ještě formující se planety byly ožehávané silným slunečním větrem, který by molekuly vody odvál do krajních částí sluneční soustavy. Vědci se tedy doposud domnívali, že voda se na Zemi dostala právě z okrajů sluneční soustavy, prostřednictvím komet.

Nová evidence ale naznačuje, že stavební kameny vody byly v oblasti mezi Marsem a Jupiterem, kde se Vesta nachází, o více než sto milionů let dříve. Planetky ve vesmíru jsou podle vědců zakonzervované od doby vzniku sluneční soustavy a tak je lze považovat za odraz toho, jak tehdy mohla vypadat i Země. Dosavadní odhady o příchodu vody do vnitřní sluneční soustavy pocházely ze vzorků z Měsíce, nová data z Vesty jsou ale odlišná.

Více o historii sluneční soustavy se vědci dozvědí už možná velmi brzy. Prvním významným krokem bude přistání Philae na kometě, které řekne vědcům více o kometách a jejich složení. V příštím roce proletí sonda New Horizons kolem Pluta, a k Jupiteru přiletí sonda Juno, od obou událostí si vědci slibují více poznatků o formování sluneční soustavy. V neposlední řadě je tu ještě sonda Dawn, která má namířeno k trpasličí planetě Ceres v pásu asteroidů.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Voda ve vesmíru

NASA na Antarktidě zkouší podmořského robota pro vzdálené měsíce

23. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

NASA na Antarktidě zkouší podmořského robota pro vzdálené měsíceInženýři z NASA vyvinuli prototyp automatického podmořského plavidla BRUIE (Buoyant Rover for Under-Ice Exploration) a chystají se jej otestovat v ledových vodách Antarktidy. Tento rover je válec asi metr dlouhý a po obou stranách má velká kola, která mu umožňují pohyb pod ledovou vrstvou na hladině. V budoucnosti by toto zařízení mohlo putovat na měsíc Europa k Jupiteru nebo Enceladus u Saturnu, kde vědci předpokládají existenci velkých podpovrchových oceánů.

celý článek

V okolí měsíce Europa se nachází molekuly vody, objev podporuje teorii o existenci gejzírů na jejím povrchu

19. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

V okolí měsíce Europa se nachází molekuly vody, objev podporuje teorii o existenci gejzírů na jejím povrchuVědcům se s pomocí teleskopu W. M. Keck Observatory na Havaji podařilo poprvé detekovat molekuly vody v bezprostředním okolí Europy, jednoho ze čtyř velkých měsíců planety Jupiter. Vědci předpokládají přítomnost oceánu pod povrchem tohoto měsíce a v posledních letech se objevuje také evidence podporující existenci gejzírů na jeho povrchu.

celý článek

Tenká vrstva vodního ledu s metanem by mohla bránit kompletnímu zamrznutí Pluta

23. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Tenká vrstva vodního ledu s metanem by mohla bránit kompletnímu zamrznutí PlutaTrpasličí planeta Pluto se nachází na okraji mrazivého regionu Kuiperova pásu. Přesto se zdá, že by mohl pod jejím povrchem existovat oceán. Kompletnímu zamrznutí této vody by mohla bránit tenká vrstva zmrzlého ledu s různými přísadami, zejména pak metanem. Tato vrstva by působila jako tepelný izolátor, který umožňuje udržení vyšších teplot pod povrchem. Nový výzkum, který vychází z dat mise New Horizons a počítačových simulací, byl publikován v magazínu Nature Geoscience.

Nárazy meteoritů do povrchu Měsíce dostávají do jeho řídké atmosféry vodní výpary

16. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nárazy meteoritů do povrchu Měsíce dostávají do jeho řídké atmosféry vodní výparyVědci zjistili, že s nárazy meteoritů do povrchu Měsíce dochází k uvolnění vodních par do jeho velmi tenké atmosféry. Podobné výsledky měly také už dřívější počítačové simulace, chyběla však empirická data. Ta vědci našli u už neaktivní sondy LADEE, která v roce 2014 plánovaně narazila do odvrácené strany Měsíce, předtím však zkoumala měsíční atmosféru a prach. Výsledky nového výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Geosciences.

celý článek

Pod povrchem Marsu by mohla existovat jezera s vodou, která by se mohla dostávat na povrch

1. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Pod povrchem Marsu by mohla existovat jezera s vodou, která by se mohla dostávat na povrchPodle nové studie by na Marsu mohla proudit voda z hloubky několika set metrů na povrch a vytvářet úkazy pozorovatelné z oběžné dráhy, které vypadají jako vodní koryta ve svazích. Umožnit by to měly praskliny v povrchu, které vedou hluboko pod zem, až do zásobáren podpovrchové vody. Podobné mechanismy se objevují také na Zemi v Saharské poušti. Místa, kde z prasklin vyvěrají prameny vody, by mohly být vhodné pro první kolonie, které by mohly vodu využívat.

celý článek

Řeky na Marsu byly podle nové studie větší než na Zemi

29. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Řeky na Marsu byly podle nové studie větší než na ZemiDnes je Mars suchá planeta, ale jeho pozorování ukazují, že tomu tak nebylo vždy. Orbitální sondy pozorují dnes už vyschlá masivní říční koryta a sondy na povrchu zkoumají horniny, které se nápadně podobají těm, které na Zemi vznikají na dně řek, jezer a moří. Podle nové studie vědců z University of Chicago byly řeky na Marsu širší než srovnatelné toky na Zemi a nešlo o nějakou krátkodobou anomálii. Voda na Marsu byla rozšířená globálně a vyskytovala se po období nejméně jedné miliardy let.

celý článek

Vědci pozorují každodenní pohyb molekul vody po povrchu Měsíce

11. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědci pozorují každodenní pohyb molekul vody po povrchu MěsíceVe studii publikované v magazínu Geophysical Research Letters vědci popsali změny v hydrataci na povrchu Měsíce v průběhu jednoho dne. Voda se na Měsíci nachází v permanentním stínu některých kráterů, ale její molekuly jsou také vázány k regolitu. Právě v druhém případě potom dochází k pohybu, díky kterému jsou molekuly vody neustále ukryté od sluneční radiace a zvýšených teplot. Alespoň takové výsledky ukazují měření přístrojů orbitální sondy LRO.

celý článek