Nové poznatky z Rosetty naznačují, že voda v oceánech na Zemi nepochází z komet

14. 12. 2014
Voda ve vesmíru Kometa 67P/C–G Rosetta Komety

Nová měření pořízená sondou Rosetta přinesla poměr těžké a lehké vody nacházející se v okolí komety 67P/C-G. Tento poměr je charakteristický pro každé místo ve sluneční soustavě a vědci podle něj hledají původ vody v oceánech naší planety. Za původce vody na Zemi doposud považovali komety, které obsahují velké množství vody. Přímá pozorování ale ukazují, že poměr těžké a lehké vody je na nich odlišný a tak se pozornost obrací ke druhému kandidátu - planetkám.

Kometa 67P/C-G

Kometa 67P/C-G Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko vyfotografovaná sondou Rosetta 24. září ze vzdálenosti 28,5 kilometrů od povrchu. Jde o kompozit čtveřice snímků pořízených přístrojem NAVCAM.



Země při svém vzniku prošla obdobím, kdy byl její povrch tvořen lávovými poli a veškerá voda se vypařila. Odkud se potom vzala voda, která se dnes nachází v oceánech, jezerech a řekách? Vědci se domnívali, že většinu jí přinesly vodou nasáknuté komety, které v jedné z následujících epoch dopadaly na povrch naší planety s vysokou frekvencí. Menší část zdrojů vody potom měly tvořit spíše skalnaté asteroidy, jejichž obsah vody je oproti kometám nižší.

Každý ví, že molekula vody je tvořena dvěma atomy vodíku a jedním atomem kyslíku. Sem tam se ale objeví molekula tvořená kyslíkem a deuteriem, který má na rozdíl od běžného vodíku dvojnásobnou atomovou hmotnost, protože má v jádru o neutron navíc. Poměr molekul vody s běžným vodíkem a s deuteriem je na Zemi 1,56 x 10-4.


zdroj: ESA
Přímá měření vesmírných sond a výkonných teleskopů ukazují, že nejbližší vody obsahují planetky z pásu asteroidů. Nižší podíl těžké vody mají všechny plynné planety naší soustavy. Naopak vyšší poměr mají komety z Oortova oblaku, oblasti, která se nachází daleko za Kuiperovým pásem. Speciální skupinou jsou komety z Jupiterovy rodiny, které mají podobný poměr těžké vody jako planetky. Kometa 67P/C-G je výjimkou, její poměr je zatím nejvyšší naměřený, 5,3 x10-4. Podle poměru molekul deuteria to tedy vypadá, že zdrojem vody pro naše oceány byly planetky. Jejich nízký obsah vody jim dříve snižoval tuto pravděpodobnost, dnes to ale vypadá zcela opačně. Hon za zdrojem oceánů ale nekončí, zatím jde spíše o hádání, nová pozorování a studium hornin dopravených v budoucnosti na Zemi jistě napoví mnohem víc.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Voda ve vesmíru

Nové simulace odhalují komplexní procesy v nitru ledového měsíce Saturnu

30. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nové simulace odhalují komplexní procesy v nitru ledového měsíce SaturnuTým vědců z SwRI (Southwest Research Institute) přišel s novým geologickým modelem, který ukazuje, že oxid uhličitý z nitra Enceladu by mohl vznikat na dně tamního oceánu. Počítačová simulace pracovala s analýzou obsahu gejzírů na jižním pólu měsíce, ze kterých uniká zmrzlá voda do volného prostoru na oběžné dráze planety Saturn. Výsledky výzkumu ukazují, že pod ledovou vrstvou Enceladu by se mohly odehrávat složitější procesy, než se původně uvažovalo.

celý článek

NASA na Antarktidě zkouší podmořského robota pro vzdálené měsíce

23. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

NASA na Antarktidě zkouší podmořského robota pro vzdálené měsíceInženýři z NASA vyvinuli prototyp automatického podmořského plavidla BRUIE (Buoyant Rover for Under-Ice Exploration) a chystají se jej otestovat v ledových vodách Antarktidy. Tento rover je válec asi metr dlouhý a po obou stranách má velká kola, která mu umožňují pohyb pod ledovou vrstvou na hladině. V budoucnosti by toto zařízení mohlo putovat na měsíc Europa k Jupiteru nebo Enceladus u Saturnu, kde vědci předpokládají existenci velkých podpovrchových oceánů.

celý článek

V okolí měsíce Europa se nachází molekuly vody, objev podporuje teorii o existenci gejzírů na jejím povrchu

19. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

V okolí měsíce Europa se nachází molekuly vody, objev podporuje teorii o existenci gejzírů na jejím povrchuVědcům se s pomocí teleskopu W. M. Keck Observatory na Havaji podařilo poprvé detekovat molekuly vody v bezprostředním okolí Europy, jednoho ze čtyř velkých měsíců planety Jupiter. Vědci předpokládají přítomnost oceánu pod povrchem tohoto měsíce a v posledních letech se objevuje také evidence podporující existenci gejzírů na jeho povrchu.

celý článek

Tenká vrstva vodního ledu s metanem by mohla bránit kompletnímu zamrznutí Pluta

23. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Tenká vrstva vodního ledu s metanem by mohla bránit kompletnímu zamrznutí PlutaTrpasličí planeta Pluto se nachází na okraji mrazivého regionu Kuiperova pásu. Přesto se zdá, že by mohl pod jejím povrchem existovat oceán. Kompletnímu zamrznutí této vody by mohla bránit tenká vrstva zmrzlého ledu s různými přísadami, zejména pak metanem. Tato vrstva by působila jako tepelný izolátor, který umožňuje udržení vyšších teplot pod povrchem. Nový výzkum, který vychází z dat mise New Horizons a počítačových simulací, byl publikován v magazínu Nature Geoscience.

Nárazy meteoritů do povrchu Měsíce dostávají do jeho řídké atmosféry vodní výpary

16. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nárazy meteoritů do povrchu Měsíce dostávají do jeho řídké atmosféry vodní výparyVědci zjistili, že s nárazy meteoritů do povrchu Měsíce dochází k uvolnění vodních par do jeho velmi tenké atmosféry. Podobné výsledky měly také už dřívější počítačové simulace, chyběla však empirická data. Ta vědci našli u už neaktivní sondy LADEE, která v roce 2014 plánovaně narazila do odvrácené strany Měsíce, předtím však zkoumala měsíční atmosféru a prach. Výsledky nového výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Geosciences.

celý článek

Pod povrchem Marsu by mohla existovat jezera s vodou, která by se mohla dostávat na povrch

1. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Pod povrchem Marsu by mohla existovat jezera s vodou, která by se mohla dostávat na povrchPodle nové studie by na Marsu mohla proudit voda z hloubky několika set metrů na povrch a vytvářet úkazy pozorovatelné z oběžné dráhy, které vypadají jako vodní koryta ve svazích. Umožnit by to měly praskliny v povrchu, které vedou hluboko pod zem, až do zásobáren podpovrchové vody. Podobné mechanismy se objevují také na Zemi v Saharské poušti. Místa, kde z prasklin vyvěrají prameny vody, by mohly být vhodné pro první kolonie, které by mohly vodu využívat.

celý článek

Řeky na Marsu byly podle nové studie větší než na Zemi

29. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Řeky na Marsu byly podle nové studie větší než na ZemiDnes je Mars suchá planeta, ale jeho pozorování ukazují, že tomu tak nebylo vždy. Orbitální sondy pozorují dnes už vyschlá masivní říční koryta a sondy na povrchu zkoumají horniny, které se nápadně podobají těm, které na Zemi vznikají na dně řek, jezer a moří. Podle nové studie vědců z University of Chicago byly řeky na Marsu širší než srovnatelné toky na Zemi a nešlo o nějakou krátkodobou anomálii. Voda na Marsu byla rozšířená globálně a vyskytovala se po období nejméně jedné miliardy let.

celý článek