Nové poznatky z Rosetty naznačují, že voda v oceánech na Zemi nepochází z komet

14. 12. 2014
Voda ve vesmíru Kometa 67P/C–G Rosetta Komety

Nová měření pořízená sondou Rosetta přinesla poměr těžké a lehké vody nacházející se v okolí komety 67P/C-G. Tento poměr je charakteristický pro každé místo ve sluneční soustavě a vědci podle něj hledají původ vody v oceánech naší planety. Za původce vody na Zemi doposud považovali komety, které obsahují velké množství vody. Přímá pozorování ale ukazují, že poměr těžké a lehké vody je na nich odlišný a tak se pozornost obrací ke druhému kandidátu - planetkám.

Kometa 67P/C-G

Kometa 67P/C-G - Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko vyfotografovaná sondou Rosetta 24. září ze vzdálenosti 28,5 kilometrů od povrchu. Jde o kompozit čtveřice snímků pořízených přístrojem NAVCAM.



Země při svém vzniku prošla obdobím, kdy byl její povrch tvořen lávovými poli a veškerá voda se vypařila. Odkud se potom vzala voda, která se dnes nachází v oceánech, jezerech a řekách? Vědci se domnívali, že většinu jí přinesly vodou nasáknuté komety, které v jedné z následujících epoch dopadaly na povrch naší planety s vysokou frekvencí. Menší část zdrojů vody potom měly tvořit spíše skalnaté asteroidy, jejichž obsah vody je oproti kometám nižší.

Každý ví, že molekula vody je tvořena dvěma atomy vodíku a jedním atomem kyslíku. Sem tam se ale objeví molekula tvořená kyslíkem a deuteriem, který má na rozdíl od běžného vodíku dvojnásobnou atomovou hmotnost, protože má v jádru o neutron navíc. Poměr molekul vody s běžným vodíkem a s deuteriem je na Zemi 1,56 x 10-4.


zdroj: ESA
Přímá měření vesmírných sond a výkonných teleskopů ukazují, že nejbližší vody obsahují planetky z pásu asteroidů. Nižší podíl těžké vody mají všechny plynné planety naší soustavy. Naopak vyšší poměr mají komety z Oortova oblaku, oblasti, která se nachází daleko za Kuiperovým pásem. Speciální skupinou jsou komety z Jupiterovy rodiny, které mají podobný poměr těžké vody jako planetky. Kometa 67P/C-G je výjimkou, její poměr je zatím nejvyšší naměřený, 5,3 x10-4. Podle poměru molekul deuteria to tedy vypadá, že zdrojem vody pro naše oceány byly planetky. Jejich nízký obsah vody jim dříve snižoval tuto pravděpodobnost, dnes to ale vypadá zcela opačně. Hon za zdrojem oceánů ale nekončí, zatím jde spíše o hádání, nová pozorování a studium hornin dopravených v budoucnosti na Zemi jistě napoví mnohem víc.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Voda ve vesmíru

Orbitální sonda Mars Express poslala z Marsu pohled na zasněžený kráter Korolev

22. 12. 2018 (novější než zobrazený článek)

Orbitální sonda Mars Express poslala z Marsu pohled na zasněžený kráter KorolevEvropská orbitální sonda Mars Express vyfotila z oběžné dráhy kráter Korolev v blízkosti severního pólu Marsu. V kráteru se nachází velké množství sněhu, které se v něm udržuje díky specifickým podmínkám, které v něm panují. Kráter je až dva kilometry hluboký a na jeho dně jsou chladnější teploty než v jeho okolí. Díky tomu v něm sněhová vrstva tlustá kolem 1,8 kilometru zůstává permanentně.

celý článek

Chyba na sondě MRO způsobila chybnou detekci chemické sloučeniny na Marsu

09. 12. 2018 (novější než zobrazený článek)

Chyba na sondě MRO způsobila chybnou detekci chemické sloučeniny na MarsuVědci zjistili, že jeden z přístrojů sondy MRO měřil chybně detekci určitých molekul na povrchu planety Mars. Konkrétně jde o detekci perchlorátu, který se podle naměřených výsledků zobrazoval v nějakém množství téměř všude. Při bližším pohledu však byl i na místech, která nedávala smysl, vědci tedy prověřili procesy zpracování dat a zjistili, že dochází k chybné interpretaci některých pixelů.

celý článek

Měsíc Saturnu Phoebe zřejmě pochází z okraje sluneční soustavy, má příliš mnoho izotopů deuteria

05. 12. 2018 (novější než zobrazený článek)

Měsíc Saturnu Phoebe zřejmě pochází z okraje sluneční soustavy, má příliš mnoho izotopů deuteriaS pomocí nové metody, která určuje podíl izotopů jednotlivých chemických prvků na povrchu vzdálených těles, se vědcům podařilo potvrdit výjimečnost měsíce Phoebe v systému měsíců planety Saturn. Voda nacházející se na povrchu tohoto malého měsíce se liší od té, kterou lze nalézt jinde v okolí planety Saturn. Podle nálezu vědců jde o potvrzení teorie, že měsíc Phoebe nevznikl u planety ale daleko od Slunce v chladných oblastech Kuiperova pásu a možná ještě dál.

celý článek

Misi na Europu by mohly komplikovat velké krystaly ledu na jejím povrchu

09. 10. 2018 (novější než zobrazený článek)

Misi na Europu by mohly komplikovat velké krystaly ledu na jejím povrchuPodle nové studie v magazínu Nature Geoscience by mohl být povrch Europy, ledového měsíce planety Jupiter, pokrytý obřími krystaly ledu o výšce až 15 metrů. To by mohla být komplikace pro plánovanou misi na povrch Europy, která má zkoumat led a oceán, který se pod ním ukrývá. Problémové by mohly být zejména oblasti kolem rovníku, plánovaná mise tak musí buďto přistát blíže pólům, nebo s vysoce nerovným povrchem počítat.

celý článek

Pod jižním pólem Marsu bylo objeveno jezero s kapalnou vodou

25. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

Pod jižním pólem Marsu bylo objeveno jezero s kapalnou vodouRadarová data posbíraná evropskou orbitální sondou Mars Express ukazují na existenci středně velkého tělesa kapalné vody pod povrchem v blízkosti jižního pólu planety. Jde o první detekci stabilního rezervoáru kapalné vody na sousední planetě. Dosavadní poznatky dokládaly pouze existenci vodního ledu, dávnou přítomnost vody, proudy vlhkého písku ve svazích a případně další nepřímé indicie.

celý článek

Na Enceladu se nacházejí komplexní organické sloučeniny, o detekci života se ale stále ještě nejedná

29. 06. 2018 (novější než zobrazený článek)

Na Enceladu se nacházejí komplexní organické sloučeniny, o detekci života se ale stále ještě nejednáMalý měsíc Enceladus obíhající planetu Saturn v sobě ukrývá podpovrchový oceán. Podle nově publikované studie v magazínu Nature voda v tomto oceánu obsahuje komplexní organické sloučeniny, které by mohly dokládat existenci podmínek vhodných pro vznik života. Nové závěry vycházejí ze starých dat posbíraných orbitální družicí Cassini, která obíhala Saturn a studovala kromě planety a jejích prstenců také její měsíce.

celý článek

Data ze sondy Galileo podporují existenci vodních gejzírů na Europě objevených teleskopem Hubble

14. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

Data ze sondy Galileo podporují existenci vodních gejzírů na Europě objevených teleskopem HubbleVědci předpokládají, že pod ledovou slupkou Europy leží globální oceán. Pozorování teleskopem Hubble z roku 2012 naznačovala, že by voda dokonce mohla z povrchu na některých místech tryskat do vesmíru. Toto tvrzení podporují také data naměřená v roce 1997 sondou Galileo, která nyní vědci oprášili a zjišťovali, zda tehdy sonda přece jen nezjistila něco zajímavého. Pokud voda z Europy skutečně tryská do vesmíru, mohlo by být jednoduché analyzovat její složení přímo z oběžné dráhy při některé z budoucích misí.

celý článek