Čínská družice Change 5-T1 dorazila na oběžnou dráhu Měsíce, dláždí cestu pro další misi

23. 01. 2015
Chang´e Čína Měsíc

Vesmírná sonda Change 5-T1 úspěšně vstoupila na cirkulární oběžnou dráhu Měsíce, jde o další krok Čínské vesmírné agentury (CNSA) v průzkumu Měsíce, který v rámci programu Change vyvrcholí misí, jež má dopravit dva kilogramy hornin zpátky na Zemi. Jde o první aktivitu na povrchu Měsíce za posledních 30 let a Čína je dnes jediná země, která má aktivní lunární program. Je však třeba zmínit, že v západních zemích probíhá několik privátních programů, jejichž cílem je také přistát na Měsíci, tím nejvýraznějším je soutěž Google Lunar XPRIZE.

Měsíc

Měsíc - snímek Měsíce pořízený vesmírnou sondou Galileo při jejím odletu k Jupiteru. Vlevo nahoře leží Mare Imbrium tvořené hlavně ztuhlou lávou z období geologické aktivity Měsíce. Obrázek je výsledkem kompozice 18 snímků pořízených systémem několika instrumentů sondy Galileo.



Change 5-T1 (někdy označovaná také jako Change 4) je přípravou na následující misi Change 5, která je aktuálně v plánu na rok 2017, ale podle některých expertů může proběhnout už příští rok. To už by se měly vzorky hornin z Měsíce dostat na Zemi, než ale tato mise proběhne, bude na Měsíc dohlížet z oběžné dráhy právě družice Change 5-T1.

Change 5-T1 se dostala do vesmíru už v říjnu loňského roku, kdy společně s návratovým modulem obletěla Měsíc, nabrala rychlost a vrátila se zpátky k Zemi. Tady se návratový modul oddělil a vstoupil při vysoké rychlosti do atmosféry, šlo o hlavní část mise Change 5-T1, která měla prověřit výdrž návratového modulu, který následně úspěšně přistál na povrchu.

V druhé části mise se družice Change 5-T1 vrátila zpátky k Měsíci, nejprve do Lagrangeova bodu L2 systému Země-Měsíc, aby 11. ledna s pomocí několika zážehů vstoupila na orbitu Měsíce. Dva dny poté s pomocí dalších zážehů trysek vstoupila družice na téměř kruhovou oběžnou dráhu, ve výšce přibližně 200 kilometrů. 

Zde se budou v následujících měsících zkoušet kotvící manévry s další, imaginární, družicí. Ty jsou nutné pro realizaci následující mise, při které se bude muset sonda vracející se z povrchu Měsíce spojit s dalším modulem na oběžné dráze, který ji dopraví zpátky na Zemi.

Kromě toho bude Change 5-T1 také zkoumat povrch Měsíce a hledat vhodné místo pro přistání svého nástupce Change 5. Čína zatím nespecifikovala, zda má už vybrané místo přistání, takže nezbývá než čekat.

Čína oslavila úspěch koncem loňského roku, když dopravila na povrch Měsíce rover Yutu při misi Change 3. Stala se tak teprve třetí zemí, která na povrch Měsíce úspěšně dosedla. Vyrobené je také dvojče tohoto roveru, které se mělo dostat na Měsíc v případě selhání mise Change 3. Doposud není zřejmé, co s náhradním roverem bude.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Chang´e

Čínská lunární sonda naměřila během měsíční noci chladnější teploty než mise Apollo

02. 02. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínská lunární sonda naměřila během měsíční noci chladnější teploty než mise ApolloKoncem ledna se čínská sonda Chang´e 4 probudila z noční hibernace a poslala na Zemi data, která během ní nasbírala. I když sonda šetřila energií, protože během třináctidenní noci nemohla dobíjet své baterie, měřila během noci teplotu, která spadla až k -190 °C. Nejnižší teplota naměřená během misí Apollo byla -173 °C, astronauti během těchto misí však přistávali výrazně blíže rovníku. Naopak data z mise LRO naznačují, že v některých místech na severním pólu Měsíce by mohly teploty spadnout až k -247 °C.

Poprvé v historii se podařilo vypěstovat živé organismy na Měsíci

17. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Poprvé v historii se podařilo vypěstovat živé organismy na MěsíciZačátkem týdne oznámila čínská vesmírná agentura, že se začátkem ledna podařilo vyklíčit semínka bavlny, která ve speciálním uzavřeném kontejneru dopravila na povrch Měsíce sonda Change 4. Dnes bylo oznámeno, že experiment byl po devíti dnech vědci ukončen pro nekontrolovatelnou teplotu v uzavřené biosféře. Mladé rostlinky bavlny jsou tedy zřejmě již mrtvé po tom, co uhynuly zimou, přesto je experiment považován čínskými vědci za úspěch.

celý článek

Čínská sonda Chang´e 4 vypustila na povrch Měsíce rover Yutu 2

04. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínská sonda Chang´e 4 vypustila na povrch Měsíce rover Yutu 2V noci na 3 ledna přistála čínská sonda Chang´e 4 jako historicky první na odvrácené straně Měsíce. Nešlo o lehký úkol, protože z odvrácené strany nelze navázat přímé spojení se Zemí, Čínská vesmírná agentura CNSA proto už v květnu 2018 vyslala do vesmíru komunikační družici Queqiao, která na vzdálenou stranu Měsíce vidí z Lagrangeova bodu L2. Den po přistání vyjel z přistávacího modulu na povrch Měsíce také rover pojmenovaný Yutu 2 (rover s označením Yutu byl součástí předchozí mise Chang´e 3).

celý článek

Rok 2019 ve jménu průzkumu Měsíce: o přistání se pokusí Čína, Indie, Izrael a možná i další

02. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rok 2019 ve jménu průzkumu Měsíce: o přistání se pokusí Čína, Indie, Izrael a možná i dalšíNa začátku nového roku se hned tři země pokusí přistát na Měsíci. Čínská sonda Chang´e 4 už je na cestě a přistát by měla už 3. ledna. V prvních měsících roku do vesmíru odletí také izraelský přistávací modul Beresheet, přistát na Měsíci by měl někdy v březnu. Do třetice je na 30. ledna plánován také start indické mise Chandrayaan-2, která by následně měla vyslat robotický rover k jižnímu pólu Měsíce. Na Měsíc se v dohledné době hodlají vrátit také USA, avšak půjde o zcela jiný druh misí, než automatické rovery.

celý článek

Čínská mise k Měsíci startuje v pátek, půjde o první přistání na odvrácené straně

06. 12. 2018 (novější než zobrazený článek)

Čínská mise k Měsíci startuje v pátek, půjde o první přistání na odvrácené straněRobotická mise Change 4 má podle plánu odstartovat v pátek kolem 19:30 středoevropského času. Raketa Long March 3B vynese na oběžnou dráhu robotickou sondu, která se potom vydá na zhruba měsíční cestu k Měsíci. Change 4 v lednu přistane poblíž jižního pólu v oblasti South Pole‐Aitken, kde bude prostřednictvím pohyblivého roveru zkoumat povrch Měsíce a podívá se i pod povrch. Misi Change 4 vychází z mise Change 3 a bude podporována letos vypuštěnou družicí Queqiao, která bude přenášet signál z odvrácené straně Měsíce na Zemi.

celý článek

Čínská družice Queqiao se blíží svému cílovému místu nad odvrácenou stranou Měsíce

13. 06. 2018 (novější než zobrazený článek)

Družice Queqiao byla vypuštěna 20. května na čínské raketě Long March 4C a míří k lagrangeovu bodu L2, který se nachází asi 60 tisíc kilometrů za Měsícem, a poskytne jí stabilní umístění nad odvrácenou stranou Měsíce. Z této unikátní pozice bude moci přijímat signály ze sondy Change 4, která jako první na odvrácené straně Měsíce přistane v listopadu. Na své cestě proletěla sonda 25. května asi 100 kilometrů od Měsíce a nyní se blíží svému cílovému umístění.

celý článek

Čína úspěšně vypustila družici Queqiao, která bude přenášet signál z odvrácené strany Měsíce

21. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

Čínská vesmírná agentura (CNSA) v pondělí vynesla pomocí rakety Long March 4C do vesmíru komunikační sondu Queqiao. Mise družice je jednoduchá, bude se pohybovat kolem libračního bodu L2 nad odvrácenou stranou Měsíce a bude poskytovat spojení Země s lunárním roverem, který tam odletí na podzim tohoto roku. Jde o další fázi čínského lunárního programu, který začal v roce 2013 a měl by vyvrcholit v příštím roce dopravením vzorků hornin zpátky na Zemi.

celý článek