Vesmírná sonda Dawn poslala na Zemi první snímky trpasličí planety Ceres
Trpasličí planeta Ceres je největším tělesem v pásu asteroidů a skoro nic o ní nevíme. To se ale změní během několika měsíců, kdy se k Ceres přiblíží a následně vstoupí na oběžnou dráhu vesmírná sonda Dawn. Ta se dnes nachází ve vzdálenosti asi 230 tisíc kilometrů a z této pozice pochází i snímek níže, na kterém je zachycen světlý bod na povrchu, se kterým si vědci zatím lámou hlavy. Doposud nejdetailnější fotografie trpasličí planety Ceres pořídil vesmírný teleskop Hubble v roce 2004, nově pořízené snímky sondou Dawn obsahují o 20 procent více detailů.
Bílá skvrna na povrchu Ceres zatím nemá jasné vysvětlení. Podle expertů by mohlo jít o extrémně bílý kráter, nebo odkrytá vrstva ledu, ale mohlo by se také jednat o něco úplně jiného. Někomu by mohly snímky připomenout Titan a jeho jezera na povrchu, která odrážejí sluneční paprsky zpátky do vesmíru. Až třetinu Ceres totiž podle odhadů a dřívějších pozorování možná tvoří voda, Ceres by tak klidně mohl být největší zásobárnou vody ve vnitřní Sluneční soustavě.
Více informací k tématu |
Další zprávy z kategorie Ceres
Sonda Dawn odhalila změny na povrchu trpasličí planety Ceres
Studie publikovaná ve vědeckém magazínu Science Advances přináší nové informace o trpasličí planetě Ceres, která se nachází v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Studie se zaměřila na první detekované změny na povrchu největšího tělesa v pásu asteroidů. Snímky z oběžné dráhy Ceres ukazují nárůst množství vodního ledu v permanentním stínu jednoho z kráterů a také odkryté horniny ukazující složení pod povrchem.
Mise Dawn u trpasličí planety Ceres byla podruhé prodloužena
NASA autorizovala už druhé prodloužení mise Dawn u největšího objektu pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. U Ceres už družice krouží od roku 2015, kdy přiletěla od jiného velkého objektu v pásu asteroidů - planetky Vesta. Ceres je nicméně poslední zastávkou sondy, po vyčerpání paliva pro své trysky zůstane navždy na oběžné dráze této nám nejbližší trpasličí planety. Během nadcházející prodloužené mise se družice posune na doposud nejnižší oběžnou dráhu kolem Ceres.
Atmosféra trpasličí planety Ceres je pravděpodobně závislá na sluneční aktivitě
Vědci na trpasličí planetě Ceres v pásu asteroidů někdy atmosféru detekují a jindy zase ne, a to jak za pomoci teleskopů na Zemi tak při pozorováních vesmírné sondy Dawn, která kolem Ceres krouží. Existence dočasné atmosféry by nebyla až tak zvláštní, například i Pluto mívá dočasnou atmosféru, když se na své oběžné dráze přiblíží Slunci a dostává od něj více energie, u Ceres by ale mělo jít o jiný proces. Atmosféra se totiž objevuje v obdobích zvýšené sluneční aktivity, kdy na povrch Slunci nejbližší trpasličí planety sluneční soustavy dopadá větší množství energeticky nabitých částic. Ty pak napomáhají sublimaci ledu obsaženého v povrchu Ceres a následně vytvářejí velmi řídkou atmosféru, kterou lze detekovat pomocí teleskopů.
Bílá hora na trpasličí planetě Ceres, její původ nenechává vědce spát
Trpasličí planeta Ceres ukrývá ve svém nitru tajemství. Je bílé, doslova zářivé a nikdo zatím neví, o co jde. Brzy se to dozvíme, Vesmírná sonda Dawn nikam nespěchá a postupně mapuje povrch se stále většími detaily. Kromě bílých skvrn, které odráží světlo výrazně více než jejich okolí, se ale začínají objevovat i další geologické zajímavosti, jejichž původ zatím čeká na jednoznačné vysvětlení. Jedním z takových útvarů je hora tyčící se vysoko nad povrch Ceres.
Co to září z povrchu Ceres? Vesmírná sonda Dawn přináší detailní snímky tajemných skvrn
Už několik měsíců má trpasličí planeta Ceres novou umělou družici. Je jí vesmírná sonda Dawn, která zkoumá největší objekty v pásu asteroidů. A Ceres je daleko největší objekt v tomto regionu, přesto byl až do letošního roku zahalen tajemnem neznáma. Dnes se vědci probírají novými a stále ostřejšími snímky povrchu, které ukazují geologické útvary na povrchu vypovídající o životě nepovedené planety v pásu asteroidů. A mají co zkoumat, Ceres totiž není pouhou skálou posypanou krátery.
Vesmírná sonda Dawn dorazila k trpasličí planetě Ceres, podívejte se na její povrch
Dawn, vesmírná sonda NASA, dorazila v únoru úspěšně k Ceres, trpasličí planetě v pásu asteroidů. Historicky první pohled zblízka na největší těleso obíhající Slunce mezi oběžnou drahou Marsu a Jupiteru ukazuje množství kráterů všech velikostí. Kromě toho je povrch Ceres posázený několika bílými skvrnami, jejichž původ zatím není známý. Sonda Dawn ale nikam nepospíchá, u Ceres už zůstane a bude ji zkoumat z oběžné dráhy.
Nové snímky trpasličí planety Ceres ze vzdálenosti 145 tisíc kilometrů
Vesmírná sonda Dawn posílá na Zemi stále ostřejší fotografie doposud neprozkoumaného tělesa uprostřed pásu asteroidů. Trpasličí planeta Ceres na sebe prozrazuje stále více detailů a vědci v NASA i po celém světě se nemohou dočkat každé další várky dat. Na nejnovějších snímcích už lze zřetelně rozpoznat geologické útvary na povrchu. Mezi nimi velké krátery a také bílé skvrny, o jejichž původu zatím vědci nemají jasno. Oproti jedné skvrně na prvních snímcích z ledna se na nových fotografiích ze začátku února objevuje skvrn hned několik.
celý článek