New Horizons začíná vědeckou část svojí mise k trpasličí planetě Pluto

1. 2. 2015
New Horizons Pluto Vesmírné sondy

Vesmírná sonda New Horizons se po devíti letech ocitá na prahu svého vzdáleného cíle, trpasličí planeta Pluto je už doslova na dohled. Od svého posledního probuzení z hibernace v prosinci byly postupně zapnuty všechny instrumenty na palubě a sonda se připravuje na první snímky Pluta ze vzdálenosti 220 milionů kilometrů. Pluto na nich bude pořád pouhou tečkou, ale operátoři toho využijí pro případnou korekci dráhy sondy, která kolem Pluta proletí letos v červenci.

Pluto, z Hubblova teleskopu

Pluto, z Hubblova teleskopu Trpasličí planeta Pluto zachycená Hubblovým teleskopem. Podle těchto pozorování je co se zbarvení týče povrch Pluta členitý a načervenalý.



Teleskopický instrument LORRI (Long-Range Reconnaissance Imager) pořídí v příštích měsících stovky obrázků Pluta a jeho měsíců. Do května na snímcích budou jenom tečky, operátoři podle nich upřesní vzdálenost od Pluta a směr sondy. První korigující manévr by mohl proběhnout už v březnu.

Poloha New Horizons je velmi důležitá, její přístroje se totiž orientují podle relativní polohy k Plutu. Všechno musí být do detailu přesné, průběžné korekce dráhy při samotném průletu totiž nebudou možné, signál k sondě doletí za skoro pět hodin, a to by mohlo být pozdě. Sonda to musí zvládnout všechno sama.

Poté, co kolem Pluta proletí, přesto příkaz ze Země dostane, bude jím sekundární cíl v doposud neprobádaném Kuiperově pásu, který se rozkládá za oběžnou drahou planety Neptun.

Cesta sondy New Horizons
Vesmírná sonda New Horizons odletěla vysokou rychlostí ze Země v roce 2006, rok poté proletěla kolem planety Jupiter, jejíž gravitace sondy ještě více zrychlila. Po devíti letech se tak New Horizons konečně blíží k cíli.
Pluto
Pluto bylo objeveno v roce 1930 Clydem W. Tombaughem, stalo se tehdy devátou planetou Sluneční soustavy. Nachází se ale tak daleko, že přímá pozorování byla v podstatě nemožná a Pluto tak bylo známé pouze jako tečka. Z původních odhadů velikosti, které se blížily planetě Mars se Pluto postupně smrsklo na asi 1/500 velikosti Země. Před deseti lety, v roce 2005, bylo objeveno další těleso za Neptunem, Eris, další planeta, která byla ještě větší než Pluto. V návaznosti na existenci Eris a dalších podobných objektů v Kuiperově pásu byla změněna definice planety a Pluto se tak dostalo ze skupiny těchto objektů. Zařazeno bylo společně s Eris, Haumea, Makemake a Ceres do skupiny trpasličích planet. Konference, na které vznikla nové definice planet a trpasličích planet, se konala v roce 2006 v Praze v Kongresovém centru. Pluto má jednoho obřího souputníka - Charon, který s ním tvojí binární dvojici. Pozdější pozorování vylepšeným vesmírným teleskopem Hubble přinesla objevy dalších čtyř měsíců, které dostaly jména Styx, Nix, Kerberos a Hydra.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie New Horizons

Hustota atmosféry Pluta je proměnlivá, ale nesouvisí jen se vzdáleností od Slunce

20. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Hustota atmosféry Pluta je proměnlivá, ale nesouvisí jen se vzdáleností od SlunceTrpasličí planeta Pluto má velmi řídkou atmosféru. Její existenci potvrdila v roce 2015 vesmírná sonda New Horizons, když kolem Pluta proletěla a zamířila hlouběji do Kuiperova pásu. Pozorování ze Země nyní ukazují, že atmosféra neřídne se vzdalováním od Slunce, jak se doposud předpokládalo.

celý článek

Zařízení na sondě New Horizons potvrzuje zpomalování slunečních větrů za oběžnou drahou Pluta

8. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Zařízení na sondě New Horizons potvrzuje zpomalování slunečních větrů za oběžnou drahou PlutaMěření pořízená instrumentem SWAP (Solar Wind Around Pluto) na palubě vesmírné sondy New Horizons potvrzují zpomalování slunečních větrů na okraji sluneční soustavy. Předchozí data ze sond Voyager ukazovaly podobné výsledky, New Horizons má však na palubě výrazně modernější technologie. Nová měření byla publikována v magazínu Astrophysical Journal.

Tenká vrstva vodního ledu s metanem by mohla bránit kompletnímu zamrznutí Pluta

23. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Tenká vrstva vodního ledu s metanem by mohla bránit kompletnímu zamrznutí PlutaTrpasličí planeta Pluto se nachází na okraji mrazivého regionu Kuiperova pásu. Přesto se zdá, že by mohl pod jejím povrchem existovat oceán. Kompletnímu zamrznutí této vody by mohla bránit tenká vrstva zmrzlého ledu s různými přísadami, zejména pak metanem. Tato vrstva by působila jako tepelný izolátor, který umožňuje udržení vyšších teplot pod povrchem. Nový výzkum, který vychází z dat mise New Horizons a počítačových simulací, byl publikován v magazínu Nature Geoscience.

První vědecká publikace o Ultima Thule: je nejčervenější a pochází z počátků sluneční soustavy

17. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

První vědecká publikace o Ultima Thule: je nejčervenější a pochází z počátků sluneční soustavyTým vědců z NASA publikoval první vědeckou studii o nejvzdálenějším prozkoumaném objektu ve sluneční soustavě: Ultima Thule. Ve studii analyzovali data, která sonda New Horizons ze svého průletu 1. ledna zatím na Zemi poslala. Ve studii jsou popsány útvary na povrchu planetky a její předpokládaná evoluce. Další data nicméně z okraje sluneční soustavy dál proudí k Zemi, přenos by měl být dokončen až v létě příštího roku.

celý článek

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2019)

26. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2019)Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro březen 2019.

celý článek

Co všechno už víme o Ultima Thule? Vědci představili dosavadní poznatky ze vzdálené planetky

19. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Co všechno už víme o Ultima Thule? Vědci představili dosavadní poznatky ze vzdálené planetkyPlanetka 2014 MU69, kolem které proletěla 1. ledna sonda New Horizons je nejvzdálenějším zblízka prozkoumaným tělesem. Nachází se tak daleko v Kuiperove pásu na okraji slunění soustavy, že data z tohoto průletu bude sonda posílat až do léta příštího roku. Už nyní ale mají vědci dost informací k určení skutečného tvaru planetky, jejích fyzikálních charakteristik a odhadnutí její historie.

celý článek

Zatím nejdetailnější snímek Ultima Thule ukazuje útvary na povrchu planetky

28. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Zatím nejdetailnější snímek Ultima Thule ukazuje útvary na povrchu planetkyData ze sondy New Horizons postupně proudí na Zemi a my tak dostáváme stále přesnější informace o tomto vzdáleném objektu na okraji sluneční soustavy. Krátce po průletu sondy kolem planetky Ultima Thule obdržela NASA několik snímků s nízkým rozlišením, nyní už přichází na řadu snímky detailnější. Zatím poslední přijatá fotografie pochází ze vzdálenosti 6 700 kilometrů, asi 7 minut před maximálním přiblížení. Na snímku už je možné pozorovat detaily různých barevných odstínů tělesa a také geologické útvary jako jsou krátery nebo možná propadliny, které by mohly být způsobené dopadem drobných těles.