Rosetta málem ztratila spojení se Zemí, průlet proudem plynů a prachu se mohl vymstít

06. 04. 2015
Rosetta Komety Kometa 67P/C–G

Evropská vesmírná sonda Rosetta nahnala minulý víkend strach operátorům v řídícím středisku v německém Darmstadtu. Při jednom z blízkých průletů kolem komety totiž prolétla jedním z proudů prachu a vodních par tryskajících z povrchu, což omezilo operace přístrojů na palubě sondy. Problémy se týkaly hlavně navigace a komunikace, které v některých momentech úplně vypadly. Týden po incidentu je kometa opět v pořádku, bude ale nutné upravit plány na průlety kolem komety, Rosetta už se nebude kometě přibližovat na takovou vzdálenost.

Kometa 67P/C-G, proudy plynů a prachu

Kometa 67P/C-G, proudy plynů a prachu - Jak se kometa Kometa 67P/C-G přibližuje Slunci, dochází k jejímu zahřívání a začíná se objevovat koma, ocas komety. Jedním z těchto proudů proletěla vesmírná sonda Rosetta.



Oběžná dráha sondy kolem komety není kruhová, ani pravidelná. Operační středisko navádí sondu pravidelně na blízké průlety, při kterých jsou mimo jiné pozorovány změny na povrchu komety jak se přibližuje ke Slunci. S přibližováním se ke středu sluneční soustavy stoupá teplota na kometě, to vede k zahřívání nitra komety, ve kterém začne vznikat pára, která s dalším materiálem, jako je prach a jiné chemické sloučeniny, vyvěrá na povrch v podobě gejzírů, které společně tvoří majestátní ocas komet.

Jedním z těchto proudů proletěla minulý víkend Rosetta ve vzdálenosti asi 14 kilometrů od povrchu komety. Proud narazil do jednoho ze solárních panelů a způsobil tak nechtěnou rotaci sondy. K tomu navíc došlo k usazení zrnek prachu na navigačním zařízení, které podle pozice hvězd určuje orientaci Rosetty. Zařízení zrnka bralo jako hvězdy a snažilo se je najít na mapě, podle které měla být sonda stabilizována. Výsledkem bylo to, že anténa pro komunikaci se Zemí přestala pracovat, protože najednou mířila úplně jinam. Na to se sonda uvedla do pohotovostního režimu, ve kterém je primárním úkolem navázat komunikaci se Zemí.

Spojení bylo opět navázáno, když byla Rosetta asi 75 kilometrů od komety. Během pondělí už byla sonda zase v normálním režimu, v dobrém stavu a po kontrole nedošlo k žádnému výraznému poškození. Aktuálně se nachází ve vzdálenosti 400 kilometrů a bude později přiblížena na stovku kilometrů.

Budoucí blízké průlety budou muset být upraveny, aby se podobný incident věc neopakoval. S přibližováním komety ke Slunci bude koma komety nadále sílit a proudy plynů a prachu budou ještě intenzivnější. Uklidňovat se kometa začne znovu v srpnu, kdy dosáhne perihelia, největšího přiblížení ke Slunci.

Rosetta detekovala molekulární dusík
Kometa 67P/C-G obsahuje molekulární dusík, tedy v podobě N2 jak jej známe z naší atmosféry. Vznik této molekuly je podle vědců podmíněn velmi nízkými teplotami a napovídá o podmínkách, které panovaly při vzniku komet, které měly vzniknout při vzniku celé sluneční soustavy. Více na komety.cz nebo ESA.int.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Rosetta

Jaké by to bylo stát na povrchu komety? Podívejte se na video

25. 04. 2018 (novější než zobrazený článek)

Jaké by to bylo stát na povrchu komety? Podívejte se na videoVesmírná sonda Rosetta už sice kolem komety 67P/C-G neobíhá, přesto se objevují stále nové materiály z dat, která poslala na Zemi před několika lety. Jedním z takových kousků je animace z povrchu komety poskládaná ze snímků z Rosetty. V krátké animaci to vypadá jako by sněžilo, jde však kombinaci hvězd na pozadí a poletujícího prachu. Evropská sonda Rosetta odletěla ke kometě 67P/Churyumov–Gerasimenko v roce 2004, přiletěla k ní v roce 2014 a svou misi skončila v září 2016.

celý článek

Materiál z ocasu komety 67P obsahuje z poloviny organické molekuly

04. 12. 2017 (novější než zobrazený článek)

Materiál z ocasu komety 67P obsahuje z poloviny organické molekulyVědcům se podařilo analyzovat materiál, který do vesmíru vypouští kometa 67P, kterou po dva roky obíhala evropská sonda Rosetta na její cestě kolem Slunce. Podle jejich analýzy je 45 % materiálu v ocasu komety tvořeno organickými sloučeninami, zbytek materiálu je tvořen minerály, hlavně silikáty, které podle vědců nikdy nereagovaly s vodou. Výsledky, které vědcům poodkrývají vznik podobných komet, byly publikovány ve vědeckém magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

celý článek

Philae kontaktoval Rosettu a je v pořádku, připravuje se na obnovení vědeckých operací

14. 06. 2015 (novější než zobrazený článek)

Philae kontaktoval Rosettu a je v pořádku, připravuje se na obnovení vědeckých operacíV noci ze soboty na neděli dostali operátoři v řídícím středisku mise Rosetta v německém Darmstadtu signál pocházející z povrchu komety. Nebyl to nikdo jiný než Philae, přistávací modul, který se v listopadu odmlčel, když mu došla energie. Mezitím se ale kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko přiblížila Slunci a podle všeho teď dopadají paprsky na solární panely přistávacího modulu, který podle operátorů ESA přistál na příliš stinném místě na to, aby mohl pracovat. Teď je ale všechno jinak a očekává se další kontakt a možnost zkoumat kometu přímo z jejího povrchu.

celý článek

Nové poznatky z Rosetty naznačují, že voda v oceánech na Zemi nepochází z komet

14. 12. 2014

Nové poznatky z Rosetty naznačují, že voda v oceánech na Zemi nepochází z kometNová měření pořízená sondou Rosetta přinesla poměr těžké a lehké vody nacházející se v okolí komety 67P/C-G. Tento poměr je charakteristický pro každé místo ve sluneční soustavě a vědci podle něj hledají původ vody v oceánech naší planety. Za původce vody na Zemi doposud považovali komety, které obsahují velké množství vody. Přímá pozorování ale ukazují, že poměr těžké a lehké vody je na nich odlišný a tak se pozornost obrací ke druhému kandidátu - planetkám.

celý článek

Kometa 67P/C-G je šedá i na prvních barevných snímcích z Rosetty

13. 12. 2014

Kometa 67P/C-G je šedá i na prvních barevných snímcích z RosettyPrvní snímky komety 67P/C-G v reálných barvách nepřinesly žádná překvapení, kometa je v podstatě bezbarvá, tmavě šedá. Kdybychom měli možnost vidět kus jejího povrchu na vlastní oči byl by podobný třeba uhlí, jen o něco světlejší. Už dřívější pozorování ukazovala na v průměru šedou barvu komety, až nyní se vědcům podařilo spojit několik různých fotografiích pořízených s různými filtry, výsledek je však víceméně podobný jako předchozí černobílé snímky.

První analýza dat z Philae ukazuje na tvrdý led, prach a organické molekuly

19. 11. 2014

První analýza dat z Philae ukazuje na tvrdý led, prach a organické molekulyNa povrchu je podle měření instrumentů Philae deseti až dvaceticentimetrová vrstva prachu, pod kterou se ukrývá led. Ledová vrstva je podle vědců tvrdší než předpokládali, i přes rostoucí výkon kladiva, které se skrz vrstvu pokoušelo dostat, se totiž hlouběji než pár milimetrů nedostalo. Další přístroje potvrdily nízkou míru odpařování tohoto ledu a teplotu -153 °C, alespoň zpočátku, na finálním místě přistání byla teplota ještě o deset stupňů nižší.

celý článek

Přistávací modul Philae od soboty na kometě spí, jeho probuzení zatím zůstává nejisté

16. 11. 2014

Přistávací modul Philae od soboty na kometě spí, jeho probuzení zatím zůstává nejistéSpojení mezi přistávacím modulem Philae a Rosettou bylo ukončeno, sondě na povrchu komety došla energie v bateriích a Slunce na ni nesvítí. Dobrou zprávou je, že všechna data posbíraná na povrchu komety se stihla poslat na mateřskou sondu, odkud jsou posílána na Zemi. V příštích týdnech a měsících ještě může dojít k obnově spojení, v případě, že oběžná dráha a rotace komety dovolí slunečním paprskům dopadnout na solární panely Philae.

celý článek