Co to září z povrchu Ceres? Vesmírná sonda Dawn přináší detailní snímky tajemných skvrn

13. 06. 2015
Ceres Dawn Geologie ve vesmíru

Už několik měsíců má trpasličí planeta Ceres novou umělou družici. Je jí vesmírná sonda Dawn, která zkoumá největší objekty v pásu asteroidů. A Ceres je daleko největší objekt v tomto regionu, přesto byl až do letošního roku zahalen tajemnem neznáma. Dnes se vědci probírají novými a stále ostřejšími snímky povrchu, které ukazují geologické útvary na povrchu vypovídající o životě nepovedené planety v pásu asteroidů. A mají co zkoumat, Ceres totiž není pouhou skálou posypanou krátery.



Doposud nejzajímavějšími útvary na povrchu Ceres jsou silně zářivé skvrny, které zatím nemají zřejmý původ. Jde o úkaz, který není známý z žádného jiného místa ve Sluneční soustavě a existuje hned několik teorií, které se pokouší původ skvrn vysvětlit.

Zmrzlá voda
Existují teorie mluvící o podpovrchovém oceánu na Ceres. Podobně jako měsíce Ganymede, Europa nebo Enceladus by i trpasličí planeta Ceres mohla obsahovat rezervoár vody ukrytý pod svým povrchem. K těmto teoriím se přidaly další, které vycházejí z měření teleskopu Herschel z roku 2014 ukazujících na existenci vodních par v atmosféře. Sonda Dawn však po svém příletu nepotvrdila očekávané gejzíry a ani vyšší než očekávaný obsah vodních par ve velmi řídké atmosféře také zrovna nevysvětluje pozorování teleskopu. Objevily se ale tyto zářící skvrny, které by mohly být ledovou vrstvou odkrytou při nárazu těles dopadajících na povrch Ceres.
Sůl
Nemusí však jít zdaleka pouze o vodní led, existují alternativní teorie, které také dokážou vysvětlit původ útvarů na snímcích. Další možností je například ložisko soli nebo skla, které by mohlo odrážet světlo podobně jako vodní led. Vzhledem k umístění skvrn v kráterech, vědci spojují jejich vznik právě s impakty vesmírných těles. Ano, není to tak zajímavé vysvětlení jako v případě vodního ledu, ale ta možnost tu přece jen je.
Naleštěné kovy
Odrazivost materiálu, který skvrny vytváří je velmi vysoká a někteří vědci poukazují na fakt, že podobného efektu je na Zemi běžně dosahováno neleštěným hliníkem nebo stříbrem. Existuje možnost, že dopady těles, které jsou doprovázené vysokými teplotami by mohly mít za následek transformaci ložisek kovu v zářivé skvrny, které pozorujeme.
Kryovulkán
Méně pravděpodobná varianta je, že skvrny jsou projevem kryovulkanismu na Ceres. Jde o proces podobný vulkanismu na Zemi, místo lávy by ale sopečná činnost chrlila na povrch vodu. Teorie o vodních sopkách nemají daleko ke gejzírům a nedávná přesnější pozorování tuto variantu spíše odsunují za ostatní. Vzrušující čekání na každý další snímek z pásu asteroidů ale nekončí. Sonda Dawn se bude povrchu Ceres nadále přibližovat. Na oběžné dráze trpasličí planety zůstane aktivní ještě nejméně rok. Po skončení své mise zůstane sonda Dawn kroužit kolem Ceres na stabilní oběžné dráze a stane se trvalým satelitem nám nejbližší trpasličí planety. A nakonec si nenechte ujít animaci, ve které se proletíte kolem trpasličí planety Ceres, v detailu, jako by jste byli na oběžné dráze.
Autor článku: redakce
23
Zajímá vás toto téma?

Dejte nám vědět a klikněte na toto tlačítko.
Tématům, o která bude největší zájem,
se pokusíme věnovat více prostoru.

Více informací k tématu

Sdílejte

Další zprávy z kategorie Ceres

Bílá hora na trpasličí planetě Ceres, její původ nenechává vědce spát

07. 07. 2015 (novější než zobrazený článek)

Bílá hora na trpasličí planetě Ceres, její původ nenechává vědce spátTrpasličí planeta Ceres ukrývá ve svém nitru tajemství. Je bílé, doslova zářivé a nikdo zatím neví, o co jde. Brzy se to dozvíme, Vesmírná sonda Dawn nikam nespěchá a postupně mapuje povrch se stále většími detaily. Kromě bílých skvrn, které odráží světlo výrazně více než jejich okolí, se ale začínají objevovat i další geologické zajímavosti, jejichž původ zatím čeká na jednoznačné vysvětlení. Jedním z takových útvarů je hora tyčící se vysoko nad povrch Ceres.

celý článek

Vesmírná sonda Dawn dorazila k trpasličí planetě Ceres, podívejte se na její povrch

14. 03. 2015

Vesmírná sonda Dawn dorazila k trpasličí planetě Ceres, podívejte se na její povrchDawn, vesmírná sonda NASA, dorazila v únoru úspěšně k Ceres, trpasličí planetě v pásu asteroidů. Historicky první pohled zblízka na největší těleso obíhající Slunce mezi oběžnou drahou Marsu a Jupiteru ukazuje množství kráterů všech velikostí. Kromě toho je povrch Ceres posázený několika bílými skvrnami, jejichž původ zatím není známý. Sonda Dawn ale nikam nepospíchá, u Ceres už zůstane a bude ji zkoumat z oběžné dráhy.

Vesmírná sonda Dawn poslala na Zemi první snímky trpasličí planety Ceres

28. 01. 2015

Trpasličí planeta Ceres je největším tělesem v pásu asteroidů a skoro nic o ní nevíme. To se ale změní během několika měsíců, kdy se k Ceres přiblíží a následně vstoupí na oběžnou dráhu vesmírná sonda Dawn. Ta se dnes nachází ve vzdálenosti asi 230 tisíc kilometrů a z této pozice pochází i snímek níže, na kterém je zachycen světlý bod na povrchu, se kterým si vědci zatím lámou hlavy. Doposud nejdetailnější fotografie trpasličí planety Ceres pořídil vesmírný teleskop Hubble v roce 2004, nově pořízené snímky sondou Dawn obsahují o 20 procent více detailů.

celý článek

Pět trpasličích planet sluneční soustavy, Eris, Pluto, Makemake, Haumea a Ceres

05. 06. 2011

Pět trpasličích planet sluneční soustavy, Eris, Pluto, Makemake, Haumea a Ceres Ještě před několika lety měla sluneční soustava devět planet, astronomové ale díky stále dokonalejší technice objevovali nová tělesa, která se svou velikostí mohla rovnat s nejmenší planetou a měla být také označena jako planety. Počet planet se najednou mohl dostat přes desítku a nebylo jisté, kde by se zastavil. V roce 2006 tedy byla Mezinárodní astronomickou unií přijata nová definice planety, podle které už Pluto mezi planety nepatří, od té doby je spolu s dalšími součástí nové třídy těles ve sluneční soustavě, trpasličích planet.

celý článek