Bílá hora na trpasličí planetě Ceres, její původ nenechává vědce spát

07. 07. 2015
Ceres Dawn

Trpasličí planeta Ceres ukrývá ve svém nitru tajemství. Je bílé, doslova zářivé a nikdo zatím neví, o co jde. Brzy se to dozvíme, Vesmírná sonda Dawn nikam nespěchá a postupně mapuje povrch se stále většími detaily. Kromě bílých skvrn, které odráží světlo výrazně více než jejich okolí, se ale začínají objevovat i další geologické zajímavosti, jejichž původ zatím čeká na jednoznačné vysvětlení. Jedním z takových útvarů je hora tyčící se vysoko nad povrch Ceres.

Ceres, Bílá hora

Ceres, Bílá hora - Snímek pořízený vesmírnou sondou Dawn 6. června 2015. V pravé horní části se nachází osamělá hora tyčící se do pětikilometrové výšky nad povrch.



Snímek v pravém sloupci zachycuje pět kilometrů vysokou horu, která se tyčí nad relativně hladkým okolním terénem. To není běžný obrázek povrchu této trpasličí planety, jde dokonce o jedinou takto vysokou horu zaznamenanou přístroji sondy Dawn. V menším měřítku se objevují pouze vrcholky uprostřed kráterů, které vznikly při impaktu. Aby toho nebylo málo, podle složení povrchu hory to vypadá, že je mladší než okolní povrch.

Skoro to vypadá, jako by se z pod povrchu něco tlačilo ven. Geologická aktivita! Možná malý kryovulkán. Aktivita na Ceres nicméně doposud prokázána nebyla. Na rozuzlení záhad, které nejbližší trpasličí planeta ukrývá si musíme ještě chvíli počkat. 
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Ceres

Trpasličí planeta Ceres by mohla obsahovat ještě více organických sloučenin než se doposud uvažovalo

20. 06. 2018 (novější než zobrazený článek)

Trpasličí planeta Ceres by mohla obsahovat ještě více organických sloučenin než se doposud uvažovaloV loňském roce vědci informovali o nálezu organických sloučenin na povrchu Ceres vesmírnou sondou Dawn. Podle nové studie publikované v magazínu Geophysical Research Letters by jich však mohlo být až 5x více než se původně uvažovalo. Vědci nově vztahovali naměřená data k meteritům místo k horninám ze Země.

celý článek

Sonda Dawn u Ceres mění svou oběžnou dráhu, bude obíhat jen 50 km nad povrchem

04. 06. 2018 (novější než zobrazený článek)

Sonda Dawn u Ceres mění svou oběžnou dráhu, bude obíhat jen 50 km nad povrchemVesmírná sonda Dawn upravuje svou oběžnou dráhu kolem trpasličí planety Ceres, aby se zatím nejvíc přiblížila jejímu povrchu. Od začátku června bude Dawn obíhat jen asi 50 kilometrů nad povrchem Ceres, což je asi 10x blíže než doposud. Jde o poslední fázi mise NASA do pásu asteroidů trvající od roku 2007, která nejprve sondu v roce 2011 zavedla k planetce Vesta a potom k trpasličí planetě Ceres, kterou obíhá od roku 2015.

celý článek

Sonda Dawn odhalila změny na povrchu trpasličí planety Ceres

23. 03. 2018 (novější než zobrazený článek)

Sonda Dawn odhalila změny na povrchu trpasličí planety CeresStudie publikovaná ve vědeckém magazínu Science Advances přináší nové informace o trpasličí planetě Ceres, která se nachází v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Studie se zaměřila na první detekované změny na povrchu největšího tělesa v pásu asteroidů. Snímky z oběžné dráhy Ceres ukazují nárůst množství vodního ledu v permanentním stínu jednoho z kráterů a také odkryté horniny ukazující složení pod povrchem.

celý článek

Mise Dawn u trpasličí planety Ceres byla podruhé prodloužena

28. 10. 2017 (novější než zobrazený článek)

Mise Dawn u trpasličí planety Ceres byla podruhé prodlouženaNASA autorizovala už druhé prodloužení mise Dawn u největšího objektu pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. U Ceres už družice krouží od roku 2015, kdy přiletěla od jiného velkého objektu v pásu asteroidů - planetky Vesta. Ceres je nicméně poslední zastávkou sondy, po vyčerpání paliva pro své trysky zůstane navždy na oběžné dráze této nám nejbližší trpasličí planety. Během nadcházející prodloužené mise se družice posune na doposud nejnižší oběžnou dráhu kolem Ceres.

celý článek

Atmosféra trpasličí planety Ceres je pravděpodobně závislá na sluneční aktivitě

04. 07. 2017 (novější než zobrazený článek)

Atmosféra trpasličí planety Ceres je pravděpodobně závislá na sluneční aktivitěVědci na trpasličí planetě Ceres v pásu asteroidů někdy atmosféru detekují a jindy zase ne, a to jak za pomoci teleskopů na Zemi tak při pozorováních vesmírné sondy Dawn, která kolem Ceres krouží. Existence dočasné atmosféry by nebyla až tak zvláštní, například i Pluto mívá dočasnou atmosféru, když se na své oběžné dráze přiblíží Slunci a dostává od něj více energie, u Ceres by ale mělo jít o jiný proces. Atmosféra se totiž objevuje v obdobích zvýšené sluneční aktivity, kdy na povrch Slunci nejbližší trpasličí planety sluneční soustavy dopadá větší množství energeticky nabitých částic. Ty pak napomáhají sublimaci ledu obsaženého v povrchu Ceres a následně vytvářejí velmi řídkou atmosféru, kterou lze detekovat pomocí teleskopů.

Vesmírná sonda Dawn dorazila k trpasličí planetě Ceres, podívejte se na její povrch

14. 03. 2015

Vesmírná sonda Dawn dorazila k trpasličí planetě Ceres, podívejte se na její povrchDawn, vesmírná sonda NASA, dorazila v únoru úspěšně k Ceres, trpasličí planetě v pásu asteroidů. Historicky první pohled zblízka na největší těleso obíhající Slunce mezi oběžnou drahou Marsu a Jupiteru ukazuje množství kráterů všech velikostí. Kromě toho je povrch Ceres posázený několika bílými skvrnami, jejichž původ zatím není známý. Sonda Dawn ale nikam nepospíchá, u Ceres už zůstane a bude ji zkoumat z oběžné dráhy.

Nové snímky trpasličí planety Ceres ze vzdálenosti 145 tisíc kilometrů

08. 02. 2015

Vesmírná sonda Dawn posílá na Zemi stále ostřejší fotografie doposud neprozkoumaného tělesa uprostřed pásu asteroidů. Trpasličí planeta Ceres na sebe prozrazuje stále více detailů a vědci v NASA i po celém světě se nemohou dočkat každé další várky dat. Na nejnovějších snímcích už lze zřetelně rozpoznat geologické útvary na povrchu. Mezi nimi velké krátery a také bílé skvrny, o jejichž původu zatím vědci nemají jasno. Oproti jedné skvrně na prvních snímcích z ledna se na nových fotografiích ze začátku února objevuje skvrn hned několik.

celý článek