Rok u největší planety. Co nového zjistila sonda Juno o Jupiteru?

05. 07. 2017
Juno Jupiter Atmosféry planet

Už rok krouží kolem největší planety sluneční soustavy orbitální sonda Juno. Za tuto dobu se jí podařilo posbírat nová data o Jupiteru, která pomáhají vědcům udělat si přesnější obrázek o planetě a její dynamice. Naplánovaná oběžná dráha přivádí Juno při každém průletu nad polární oblasti a k nám se tak poprvé dostávají detailní snímky a měření obou pólů planety, plné obřích bouří. Nové informace jsou také o masivní magnetosféře Jupitera - je ještě silnější než se myslelo. Poznatky byly publikovány ve vědeckých časopisech Science a Geophysical Research Letters.

Jupiter, jižní pól

Jupiter, jižní pól - Fotografie jižního pólu planety Jupiter pořízená přístrojem JunoCam z výšky 52 tisíc kilometrů. Jde o kompozici tří snímků ze tří dní, aby mohla být celá oblast zobrazena v denním světle. Barvy jsou uměle upravené pro větší kontrast.



Planeta Jupiter je doslova protkána bouřemi, dokonce ještě více, než se doposud vědělo. I přes relativně dobrou pozorovatelnost ze zemského povrchu totiž není dobře vidět na polární oblasti. Sonda Juno tohle mění a přináší nové snímky a data z těchto regionů - obsahují bouře dosahující velikosti některých planet. Vědci si zatím nejsou jistí, zda jde o dlouhodobý stav, nebo tomu brzy bude jinak, potřebují data za delší časové období.

Dalším novým poznatkem je složení atmosféry, konkrétně pásů, které lemují Jupiter. Instrument Microwave Radiometer zkoumá mikrovlnou radiaci z atmosféry a dosavadní výsledky poukazují na rozdílné složení pásů, které lemují planetu po celém jejím obvodu. Pás nejblíž rovníku sahá velmi hluboko, kam až sonda dohlédne, pásy vzdálenější od rovníku však vytváří různé komplexní struktury. 

Z měření také vyplývá že koncentrace amoniaku v atmosféře roste s její hloubkou, alespoň kam senzory sondy dosáhnou, a to je několik stovek kilometrů pod povrch.

Neméně zajímavým novým poznatkem je síla magnetického pole planety Jupiter. Už tak nejsilnější planetární magnetické pole ve sluneční soustavě je podle všeho ještě silnější než se čekalo.  Pole je navíc výrazně více nepravidelné - v některých místech je intenzivnější, v jiných zase méně. Podle vědců by mohlo jít o důsledek toho, že pole je generováno blíže povrchu, nad metalickým jádrem planety.

Juno obíhá Jupiter po prodloužené oválné polární dráze, většinu oběhu tak stráví daleko od planety. Jednou za 53 dní se však přiblíží dostatečně blízko k pozorování a měření planety. Další průlet nastane 11. července, kdy sonda proletí nad velkou červenou skvrnou.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Další zprávy z kategorie Jupiter

Mise Juno k Jupiteru měla skončit příští měsíc, bude ale o několik let prodloužena

10. 06. 2018 (novější než zobrazený článek)

Mise Juno k Jupiteru měla skončit příští měsíc, bude ale o několik let prodlouženaPůvodně měla mise Juno skončit v červenci 2018, NASA však prodlouží tuto misi alespoň do roku 2021. Důvodů je hned několik, jedním z nich je, že to jde - sonda má stále ještě palivo a solární panely generují energii, mise tedy může pokračovat. Dalším důvodem je, že sonda obíhá Jupiter stále po původní oběžné dráze, která trvá 53 dní, což je déle než bylo plánováno, sonda Juno tak nestihla vše co stihnout měla.

celý článek

Čeští vědci zkoumají blesky na Jupiteru, vznikají v podobném množství jako na Zemi

07. 06. 2018 (novější než zobrazený článek)

Čeští vědci zkoumají blesky na Jupiteru, vznikají v podobném množství jako na ZemiPrůlet sondy Voyager kolem planety Jupiter v roce 1979 poprvé potvrdil existenci blesků v atmosféře největší planety sluneční soustavy. Dosavadní měření pořízená sondami Voyager, Galileo a Cassini detekovala blesky pouze v optickém spektru a kiloherzovém radiovém spektru, na Zemi se však blesky projevují také v megaherzovém. Až teprve pozorování sondou Juno přineslo detekci také v megaherzovém a gigaherzovém rozmezí radiového spektra. Blesky na Jupiteru zkoumají také čeští vědci, jejichž studie vyšla v posledním čísle magazínu Nature.

celý článek

První známá planetka, která přiletěla od jiné hvězdy a stala se součástí sluneční soustavy

22. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

První známá planetka, která přiletěla od jiné hvězdy a stala se součástí sluneční soustavyPodle vědců z brazilské Universidade Estadual Paulista má planetka 2015 BZ509 původ mimo sluneční soustavu. Planetka 2015 BZ509 byla objevena v roce 2015 a jde o první příklad planetky s retrográdní oběžnou dráhou, která zároveň obíhá v rezonanci s planetou. Pokud se objev brazilských astronomů potvrdí, mohla by tak mít další prvenství, a to první planetka s extrasolárním původem. Na rozdíl, od mezihvězdné planetky Oumuamua, která v loňském roce navštívila sluneční soustavu a poté ji opět opustila, však 2015 BZ509 zůstala a je s námi už miliardy let.

celý článek

Nové informace z průletu sondy Galileo magnetosférou měsíce Ganymede před 22 lety

02. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

Nové informace z průletu sondy Galileo magnetosférou měsíce Ganymede před 22 letyV nové studii, která vyšla ve vědeckém magazínu Geophysical Research Letters, jsou prezentována data z prvního průletu vesmírné sondy Galileo kolem Ganymede, největšího měsíce planety Jupiter. Data z prvního průletu sondy v roce 1996 kolem jediného měsíce ve sluneční soustavě s vlastním magnetickým polem totiž nebyla nikdy prezentována. Vědci se nyní podívali na stav magnetického pole Ganymede zaznamenaný před více než dvaceti lety.

celý článek

Dodatečné finance umožní realizaci hned dvou misí k ledovému měsíci Europa

27. 03. 2018 (novější než zobrazený článek)

Dodatečné finance umožní realizaci hned dvou misí k ledovému měsíci EuropaAmerická vesmírná agentura dostala od tamního kongresu finance navíc oproti loňskému rozpočtu i oproti návrhu prezidenta Trumpa. Tyto peníze má použít na vývoj nové těžké rakety SLS, vesmírné lodi Orion a také na plánované meziplanetární mise, mezi nimi také misi k měsíci Europa pokrytém ledovou vrstvou, pod kterou se ukrývá globální oceán. V rozpočtu je nyní dost peněz na vývoj orbitální sondy Europa Clipper a také přistávacího modulu, který jako první navštíví povrch tohoto ledového měsíce.

celý článek

Bouřkové systémy na pólech Jupiteru tvoří pětiúhelníky a osmiúhelníky

13. 03. 2018 (novější než zobrazený článek)

Bouřkové systémy na pólech Jupiteru tvoří pětiúhelníky a osmiúhelníkyV posledních datech ze sondy Juno jsou bouřkové úkazy na severním a jižním pólu, které se nepodobají ničemu jinému ve sluneční soustavě. Mise Juno je první, která zkoumá polární oblasti planety a přichází se zcela novými informacemi o vnitřní struktuře největší planety naší soustavy. Vědci tak pokračují v odhalování komplexního složení a fungování Jupiteru a dozvídají se víc o tom, jak funguje jako celek a jak tato planeta vznikla.

celý článek

Co se ukrývá pod obří červenou skvrnou planety Jupiter? Bouře sahá hlouběji než oceány na Zemi

13. 12. 2017 (novější než zobrazený článek)

Co se ukrývá pod obří červenou skvrnou planety Jupiter? Bouře sahá hlouběji než oceány na ZemiObrovská bouře v atmosféře planety Jupiter zuří od nepaměti - od chvíle kdy ji lidé mohli detekovat, byla tam. To je více než 350 let. Vesmírná sonda Juno, která krouží kolem planety a pozoruje ji z oběžné dráhy, v červnu nad touto obří bouří prolétla a vědci z NASA teď přišli se závěry, které vyvozují z naměřených dat. Bouře dosahuje hloubky alespoň 300 kilometrů a na šířku má více než celá naše planeta.

celý článek