Trpasličí planeta Haumea má prstenec a je ještě větší než se odhadovalo

15. 10. 2017
Haumea Trpasličí planety Kuiperův pás

Haumea je těleso, které obíhá Slunce ve vzdálenosti mezi 35 a 51 AU, nachází se tedy za planetou Neptun v chladné a temné oblasti sluneční soustavy známé jako Kuiperův pás. Tato teprve nedávno objevená trpasličí planeta má dva známé měsíce, velmi protáhlý tvar a podle nových pozorování také planetární prstenec. Už tak zvláštní Haumea se tím pro astronomy a astrofyziky stává ještě zajímavějším tělesem pro zkoumání.

Haumea

Haumea - jedna z pěti trpasličích planet obíhající Slunce. Nachází se za oběžnou drahou planety Neptun a má výrazně eliptický tvar.



Nová měření pochází ze začátku roku 2017, kdy astronomové pozorovali okultaci, při které Haumea zastínila svit jedné z hvězd za ní (šlo o hvězdu URAT1 533-182543). Při tomto zastínění hvězdy bylo na Haumeu upřeno hned 12 teleskopů. Analýzou toho, jak se změnila záře vzdálené hvězdy, dokázali astronomové zjistit několik nových informací o trpasličí planetě.

Nová pozorování mimo jiné ukazují, že Haumea je výrazně větší, než se doposud uvažovalo - místo původních 1 400 kilometrů to teď vypadá, že po nejdelší ose má 2 320 kilometrů. To vede některé vědce k tomu, že zvažují vyškrtnutí Haumey ze seznamu trpasličích planet, jejichž definice říká, že by měly mít víceméně kulovitý tvar, to však Haumea opravdu nemá - její nejkratší osa má pouhých 1 138 kilometrů.

Samotný prstenec obíhá nad rovníkem, má tloušťku 70 kilometrů a poloměr 2 287 kilometrů, Haumeu oběhne třikrát pomaleji než je její vlastní rotace. Jde o první prstenec pozorovaný za oběžnou dráhou planety Neptun. Jeho vznik je však zatím záhadou a bude vyžadovat více pozorování. Vědci zatím mají dvě hlavní teorie - prstenec mohl vzniknout rozpadnutím jiného tělesa nebo z materiálu vymrštěného z povrchu Haumey.

Co víme o trpasličí planetě Haumea:

  • Aktuální vzdálenost od Slunce: 50 AU
  • Oběh kolem Slunce: 285 let
  • Rotace kolem vlastní osy: 4 hodiny
  • Rozměry: 2 322 x 1 701 x 1 138 km
  • Rok objevení: 2008
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Haumea

Šišatá trpasličí planeta Haumea má kruhový prstenec, co formuje jeho oběžnou dráhu?

28. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Šišatá trpasličí planeta Haumea má kruhový prstenec, co formuje jeho oběžnou dráhu?Haumea je jedna z pěti oficiálně uznávaných trpasličích planet ve sluneční soustavě. Slunce obíhá daleko v Kuiperově pásu za oběžnou drahou Pluta. Haumea má nezvykle šišatý tvar, na svojí oběžné dráze však má zdánlivě kruhový prstenec, nejvzdálenější známý od Slunce. Pomocí počítačových simulací se vědci pokusili zjistit o tomto prstenci více informací.

celý článek

Pět trpasličích planet sluneční soustavy: Eris, Pluto, Makemake, Haumea a Ceres (update 2018)

20. 9. 2018 (novější než zobrazený článek)

Pět trpasličích planet sluneční soustavy: Eris, Pluto, Makemake, Haumea a Ceres (update 2018)Ještě před několika lety měla sluneční soustava celkem devět planet. Astronomové ale díky stále dokonalejší technice objevovali nová tělesa, která se svou velikostí mohla rovnat s nejmenší planetou a měla být tedy také označena jako planety. Jejich počet se najednou mohl dostat přes desítku a nebylo jisté, kde by se zastavil. V roce 2006 proto byla Mezinárodní astronomickou unií přijata nová definice planety, podle které už Pluto mezi planety nepatří, od té doby je spolu s dalšími objekty součástí nové třídy těles ve sluneční soustavě, trpasličích planet.

celý článek

Haumea, trpasličí planeta za Neptunem, možná disponuje vnitřním zdrojem tepla

18. 5. 2011

Haumea, trpasličí planeta za Neptunem, možná disponuje vnitřním zdrojem teplaHaumea je čtvrtá největší trpasličí planeta sluneční soustavy s podlouhlým tvarem a velmi rychlou rotací kolem své osy. Mezinárodní tým astronomů publikoval v květnu studii, podle které je Haumea ze 75 % pokryta krystalickým vodním ledem. Co víc, ledová vrstva má podle Benoita Carryho, spoluautora studie, uspořádanou strukturu, což je podle něj velké překvapení, protože sluneční radiace by měla led na povrchu konstantně rozkládat a strukturu narušovat.

celý článek