První detekce kolize dvou neutronových hvězd otevřela astrofyzikům oči jako nikdy dříve

17. 10. 2017
Neutronové hvězdy Gravitační vlny

Astronomům se poprvé podařilo zachytit událost, na kterou už dlouho čekali - kolizi neutronových hvězd, která by jim mohla pomoci odhalit doposud skrytá fakta o fungování vesmíru. Pomohlo jim k tomu několik teleskopů pozorujících vesmír v různých vlnových délkách jak z povrchu Země, tak z oběžné dráhy a také detekce gravitačních vln. Jedním z prvních závěrů je potvrzení, že velký podíl těžkých kovů ve vesmíru pochází právě z těchto kolizí.

Rentgenový snímek Cassiopeia A

Rentgenový snímek Cassiopeia A pozůstatky z exploze supernovy Cassiopeia A zachycené vesmírnou observatoří NASA Chandra. Ve středu oblaku materiálu vyvrhnutého při hvězdné explozi se nachází neutronová hvězda.





Neutronové hvězdy jsou objekty s velikostí asi 20 kilometrů v průměru, obsahují však tolik hmoty jako celé naše Slunce. Jejich nitro je nesmírně husté a obsahují množství energie. Vědci už dlouho předpovídali, že kolize takových objektů budou nejenže generovat množství energie, ale také povedou k vysvětlení mnoha dalších jevů ve vesmíru.

Samotná detekce této kolize proběhla 17. srpna 2017, kdy vesmírný teleskop Fermi zachytil krátký záblesk gamma paprsků z velmi silné exploze. Tato událost byla následně reportovaná dalším vědeckým týmům po celém světě, aby byla získána pozorování v jiných vlnových délkách. Jedním z těchto týmů byli také vědci z observatoře LIGO, která ihned detekovala gravitační vlny. Celkem se pozorování účastnily desítky teleskopů na Zemi a 4 vesmírné teleskopy (Hubble, Spitzer, Swift a Chandra).

Šlo o teprve pátou detekci gravitačních vln, avšak první, při které bylo detekováno také světlo. Předchozí gravitační vlny totiž pocházely z kolizí černých děr, které byly sice intenzivnější, světlo exploze ale pohlcují.

Zkoumáním pozůstatků této nedávné kolize neutronových hvězd vědci zjistili, že právě takto pravděpodobně vznikla velká část těžkých kovů, které dnes ve vesmíru existují, včetně zlata, rtuti nebo platiny. Nově vzniklá hmota podle analýzy tyto těžké prvky obsahuje.



Podle vědců jsou to právě gravitační vlny a kolize extrémních objektů jako jsou černé díry nebo neutronové hvězdy, které jsou budoucností astronomie 21. století. V nadcházejících letech budou doplňovat optická, infračervená nebo rentgenová pozorování o dosud nepozorované spektrum nových měření.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Neutronové hvězdy

Astronomové detekovali změnu rotace u neutronové hvězdy

23. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové detekovali změnu rotace u neutronové hvězdyAstronomům vedeným Marcusem Lowerem z Swinburne University of Technology v Austrálii se podařilo detekovat změnu ve frekvenci rotace pulzaru PSR J0908−4913. Studium tohoto chování hvězdy, které se označuje jako glitch, může vědcům napovědět více o její vnitřní struktuře.

celý článek

Detektor gravitačních vln zachytil v loňském roce druhou kolizi neutronových hvězd

6. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Detektor LIGO zachytil gravitační vlnu, která zřejmě vznikla při kolizi dvou neutronových hvězd. Na rozdíl od první takové detekce z roku 2017 se však nepodařilo určit odkud přesně vlna přišla a nebyl pozorovaný ani záblesk v elektromagnetickém záření.

celý článek

Blízký pulzar má kolem sebe haló gama záření velké jako celé souhvězdí, mohl by být zdrojem antihmoty

3. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Blízký pulzar má kolem sebe haló gama záření velké jako celé souhvězdí, mohl by být zdrojem antihmotyVesmírný teleskop Fermi objevil rozsáhlé haló kolem blízké neutronové hvězdy Geminga. Tento obří útvar je viditelný pouze v gama záření a při pohledu ze Země je velký asi jako souhvězdí Velký vůz. Nový objev by mohl vysvětlit přebytek pozitronů detekovaných v okolí Země.

celý článek

První mapa povrchu neutronové hvězdy: obsahuje překvapivě nepravidelně rozmístěné regiony s vyšší teplotou

16. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

První mapa povrchu neutronové hvězdy: obsahuje překvapivě nepravidelně rozmístěné regiony s vyšší teplotouZa pomoci teleskopu NICER umístěného na ISS se vědcům podařilo získat první přesná měření velikosti a hmotnosti neutronové hvězdy. Navíc teleskop dokázal detekovat hotspoty na povrchu, čímž vznikl první náznak mapy tohoto druhu hvězd. Rozložení těchto regionů s teplotami v milionech stupňů vědce překvapilo.

celý článek

Po dlouhém hledání byla nalezena neutronová hvězda ve zbytcích nedávné blízké supernovy

2. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Po dlouhém hledání byla nalezena neutronová hvězda ve zbytcích nedávné blízké supernovyVědcům se konečně podařilo najít zbytky hvězdy, která způsobila supernovu pozorovanou v roce 1987. Tehdejší supernova nesoucí označení SN 1987A byla nejbližší pozorovaná v moderním období. V místě exploze ve Velkém Magellanově oblaku nyní vědci našli neutronovou hvězdu, která se doposud ukrývala v hustém mračnu prachu. Výsledky výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu The Astrophysical Journal.

celý článek

Teleskop na ISS detekoval rekordní rentgenový záblesk, vznikl při interakci pulzaru a hnědého trpaslíka

14. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Teleskop na ISS detekoval rekordní rentgenový záblesk, vznikl při interakci pulzaru a hnědého trpaslíkaTeleskop NICER umístěný na Mezinárodní vesmírné stanici ISS detekoval v srpnu náhlý nárůst rentgenového záření. Bylo to způsobeno zábleskem, který přišel od vzdáleného pulzaru - rotující neutronové hvězdy, která s pravidelnou periodou bliká. Záblesk byl zatím nejsilnější, který byl tímto teleskopem zachycen, navíc v sobě kombinuje několik různých úkazů, které dříve nikdy nebyly pozorovány pohromadě.

celý článek

Astronomové objevili zatím nejlehčí černou díru, je jen třikrát hmotnější než Slunce

1. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili zatím nejlehčí černou díru, je jen třikrát hmotnější než SlunceExistuje několik druhů černých děr, patří mezi ně supermasivní černé díry v jádrech galaxií s miliardami hmotností Slunce, ale také drobné stelární černé díry o hmotnosti několika málo Sluncí. Vědcům se nyní podařilo objevit zatím nejméně masivní černou díru o hmotnosti pouhých 3,3 Sluncí (přesněji 2,6-6,1). Jde tak o další přírůstek do malé skupiny malých objektů, které není snadné spatřit.

celý článek