První detekce kolize dvou neutronových hvězd otevřela astrofyzikům oči jako nikdy dříve

17. 10. 2017
Neutronové hvězdy Gravitační vlny

Astronomům se poprvé podařilo zachytit událost, na kterou už dlouho čekali - kolizi neutronových hvězd, která by jim mohla pomoci odhalit doposud skrytá fakta o fungování vesmíru. Pomohlo jim k tomu několik teleskopů pozorujících vesmír v různých vlnových délkách jak z povrchu Země, tak z oběžné dráhy a také detekce gravitačních vln. Jedním z prvních závěrů je potvrzení, že velký podíl těžkých kovů ve vesmíru pochází právě z těchto kolizí.

Rentgenový snímek Cassiopeia A

Rentgenový snímek Cassiopeia A - pozůstatky z exploze supernovy Cassiopeia A zachycené vesmírnou observatoří NASA Chandra. Ve středu oblaku materiálu vyvrhnutého při hvězdné explozi se nachází neutronová hvězda.





Neutronové hvězdy jsou objekty s velikostí asi 20 kilometrů v průměru, obsahují však tolik hmoty jako celé naše Slunce. Jejich nitro je nesmírně husté a obsahují množství energie. Vědci už dlouho předpovídali, že kolize takových objektů budou nejenže generovat množství energie, ale také povedou k vysvětlení mnoha dalších jevů ve vesmíru.

Samotná detekce této kolize proběhla 17. srpna 2017, kdy vesmírný teleskop Fermi zachytil krátký záblesk gamma paprsků z velmi silné exploze. Tato událost byla následně reportovaná dalším vědeckým týmům po celém světě, aby byla získána pozorování v jiných vlnových délkách. Jedním z těchto týmů byli také vědci z observatoře LIGO, která ihned detekovala gravitační vlny. Celkem se pozorování účastnily desítky teleskopů na Zemi a 4 vesmírné teleskopy (Hubble, Spitzer, Swift a Chandra).

Šlo o teprve pátou detekci gravitačních vln, avšak první, při které bylo detekováno také světlo. Předchozí gravitační vlny totiž pocházely z kolizí černých děr, které byly sice intenzivnější, světlo exploze ale pohlcují.

Zkoumáním pozůstatků této nedávné kolize neutronových hvězd vědci zjistili, že právě takto pravděpodobně vznikla velká část těžkých kovů, které dnes ve vesmíru existují, včetně zlata, rtuti nebo platiny. Nově vzniklá hmota podle analýzy tyto těžké prvky obsahuje.



Podle vědců jsou to právě gravitační vlny a kolize extrémních objektů jako jsou černé díry nebo neutronové hvězdy, které jsou budoucností astronomie 21. století. V nadcházejících letech budou doplňovat optická, infračervená nebo rentgenová pozorování o dosud nepozorované spektrum nových měření.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Neutronové hvězdy

Astronomům se podařilo teprve podruhé najít zdroj tajemného rychlého radiového pulzu FRB

30. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomům se podařilo teprve podruhé najít zdroj tajemného rychlého radiového pulzu FRBRychlé rádiové pulzy (Fast Radio Bursts, FRB) byly objeveny teprve v roce 2007 a doposud není jisté, co je způsobuje. Až v posledních měsících se jako pravděpodobné začaly jevit supernovy, ve kterých vznikají magnetary - neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem. Klíčem k rozpoznání zdroje signálu je poznání jeho zdroje, to se všák zatím podařilo u jediného z několika desítek signálů. Nyní vědci přišli s druhým případem, kdy poznali odkud k nám FRB signál přišel.

celý článek

U milisekundového pulzaru PSR J0952−0607 byly detekovány pulzy gama záření

6. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

U milisekundového pulzaru PSR J0952−0607 byly detekovány pulzy gama zářeníMezinárodní tým astronomů oznámil detekci pulzů gama zření u milisekundového pulzaru PSR J0952−0607. Jedná se o neutronovou hvězdu, která se kolem svojí osy otočí za kratší dobu než 30 milisekund. Podle vědců by tyto objekty mohly vznikat v binárních systémech, kdy neutronová hvězda konzumuje materiál z druhé hvězdy, což ji roztáčí do stále vyšších rychlostí. Nové informace by mohly vnést světlo do charakteristik neutronových hvězd obecně.

celý článek

Tajemné rádiové pulzy z hlubokého vesmíru by mohly pocházet z magnetarů vzniklých v zářivých supernovách

13. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Tajemné rádiové pulzy z hlubokého vesmíru by mohly pocházet z magnetarů vzniklých v zářivých supernováchRychlé rádiové pulzy (Fast Radio Bursts, FRBs) jsou intenzivní záblesky elektromagnetické radiace v rádiovém spektru, které k nám přicházejí ze vzdáleného vesmíru. Poprvé byly detekovány teprve v roce 2007 a doposud není zřejmé, co je způsobuje. Podle nové studie publikované v magazínu The Astrophysical Journal Letters, by to mohly být extrémně zářivé supernovy, ve kterých vznikají magnetary - neutronové hvězdy s velmi silným magnetickým polem.

celý článek

Astronomové možná poprvé zachytili gravitační vlny vzniklé při kolizi černé díry a neutronové hvězdy

27. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové možná poprvé zachytili gravitační vlny vzniklé při kolizi černé díry a neutronové hvězdyGravitační vlny včera možná přinesly první pozorování černé díry, jak pohlcuje neutronovou hvězdu. Pokud se tato informace potvrdí, půjde o první evidenci o existenci podobných binárních systémů ve vesmíru. Tyto zprávy přicházejí pouhý den po detekci teprve druhé kolize neutronových hvězd. Vědci aktuálně ještě sbírají další informace o těchto nových událostech, které detekovaly nedávno aktualizované observatoře LIGO a Virgo gravitačních vln v Americe a Evropě.

celý článek

Astronomové pozorovali vznik magnetaru v kolizi neutronových hvězd. Tentokrát bez gravitačních vln

14. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové pozorovali vznik magnetaru v kolizi neutronových hvězd. Tentokrát bez gravitačních vlnVědcům se podařilo prostřednictvím vesmírného teleskopu Chandra detekovat záblesk rentgenového záření, který indikuje kolizi dvou neutronových hvězd. V této kolizi zřejmě vznikla nová neutronová hvězda s extrémně silným magnetickým polem - magnetar. Tato nově pozorovaná událost má podobné znaky jako kolize neutronových hvězd detekovaná v roce 2017 prostřednictvím gravitačních vln.

celý článek

Magnetar, který před deseti lety přestal vysílat rádiové vlny, se opět ozval

15. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Magnetar, který před deseti lety přestal vysílat rádiové vlny, se opět ozvalMagnetary jsou neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem, doposud jich bylo objeveno 23. Rozklad magnetických polí v magnetaru vytváří emise vysokoenergetické elektromagnetické radiace ve formě gama nebo rentgenového záření nebo také rádiových vln. Magnetar s označením XTE J1810–197 byl objeven v roce 2004 a je jedním ze čtyř známých magnetarů s rádiovými emisemi. Tyto emise však v roce 2008 ustaly, objevily se znovu až v prosinci loňského roku.

celý článek

Výjimečně zářivý záblesk z loňského roku mohl být způsoben roztrháním hvězdy, nebo vznikem černé díry

11. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Výjimečně zářivý záblesk z loňského roku mohl být způsoben roztrháním hvězdy, nebo vznikem černé díryLoni v červenci zaznamenaly vesmírné i pozemní observatoře unikátní událost, šlo o záblesk asi 10x silnější než běžná supernova. Vědci však doteď přesně neví, co tuto událost mohlo způsobit, nic podobného totiž doteď nezpozorovali. Existují dvě hlavní teorie vysvětlující. co záblesk způsobilo, ke každé z noci byla publikována vědecká studie. Podle první teorie mohlo jít o vznik četné díry, nebo neutronové hvězdy za specifických podmínek, podle druhé teorie mohlo dojít k roztrhání hvězdy černou dírou.

celý článek