Mars má díky slunečním větrům zakroucený magnetický ocas

24. 10. 2017
Mars Magnetismus MAVEN

Magnetické pole Marsu je sporadické, nepravidelné a velmi slabé v porovnání s magnetosférou Země. To zřejmě přispělo k úniku atmosféry do vesmíru v dávné minulosti planety, potvrzují to data z orbitální sondy MAVEN. Nová pozorování také poukazují na zakřivení tzv. magnetického ocasu planety (magnetotail), který se působením slunečního větru odchyluje o celých 45 stupňů od původně předpokládaného směru.

Mars, magnetický ocas

Mars, magnetický ocas Koncepce magnetických interakcí planety Mars. Modré čáry reprezentují sporadické magnetické pole Marsu, žluté jsou magnetické čáry od Slunce nesené slunečními větry. Červenou barvou jsou pak znázorněny čáry magnetického ocasu Marsu. Při interakci magnetického pole planety a slunečních větrů dochází k rekonexi, znázorněné na obrázku světlými záblesky.



Země má vlastní globální magnetické pole, které se vytváří v rotujícím jádru planety. Naopak Venuše nemá žádné vlastní magnetické pole, i když interakce se sluneční aktivitou vytváří jistou obdobu magnetického ocasu. Oproti těmto planetám je magnetosféra Marsu podle nejaktuálnějších pozorování hybridem mezi jejich magnetickými poli.

Vědci v týmu kolem Giny DiBraccio, která v Goddardově vesmírném středisku pracuje na misi MAVEN, přišli se simulací, jež předpovídala, že magnetický ocas Marsu bude o 45 ° pootočený oproti směru, který je udávaný slunečními větry. Přesně takové chování teď pozoruje také sonda MAVEN na oběžné dráze planety a potvrzuje tak výsledky simulace.

V magnetosféře Marsu navíc probíhá proces zvaný rekonexe (magnetické přepojení), při které dochází k interakci magnetického pole neseného slunečními větry a sporadického magnetického pole na povrchu planety. Při kontaktu těchto dvou proti sobě jdoucích magnetických polí vznikají magnetické čáry spojující povrch planety a okolní vesmír. To umožňuje elektricky nabitým iontům v horních vrstvách atmosféry, aby po takových čarách opustily planetu.

Tento proces by tak mohl být částečně zodpovědný za únik atmosféry Marsu do vesmíru. Proces, který pravděpodobně před miliardami let přispěl k proměně planety schopné nést život v pustou kouli, kterou je dnes.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Mars

Čína otestovala přistávací modul pro Mars, mise má proběhnout už příští rok

17. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínská vesmírná agentura úspěšně vyzkoušela přistávací modul pro misi na Mars. Zatím zavěšené zařízení dokázalo v simulovaných podmínkách autonomně přistát a vyhnout se nerovnému povrchu. Součástí mise má být orbitální sonda Mars Global Remote Sensing Orbiter a také malý rover označený Huoxing-1.

celý článek

Rover Curiosity detekoval na Marsu sezónní změny v koncentraci kyslíku podobné jako u metanu

15. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity detekoval na Marsu sezónní změny v koncentraci kyslíku podobné jako u metanuTo, že je kyslík je součástí atmosféry Marsu, se ví už dlouho, jeho podíl tvoří asi 0,16 %. Z dlouhodobých měření roveru Curiosity však vyplývá, že během léta jeho podíl narůstá až na 1,4 %. Podobně narůstají také koncentrace metanu, ale zatím není ani u jednoho zřejmé, co takovou fluktuaci způsobuje.

celý článek

Podpovrchová sonda HP3 se na Marsu částečně dostala ze země, problémy s jejím zavrtáním tak pokračují

1. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Podpovrchová sonda HP3 se na Marsu částečně dostala ze země, problémy s jejím zavrtáním tak pokračujíBěhem víkendu se sonda HP3, přezdívaná krtek, dostala ven z díry, do které byla zatím částečně zavrtaná. Podle vědců může za tyto potíže složení a struktura horniny, v místě přistání sondy InSight. Zvolená metoda zahloubení sondy tak neumožňuje její pohyb pouze povrch a následné měření teplot a otřesů. Operátoři mise se tak nyní pokouší přijít na jiný způsob, jak sondu pod povrch přece jen dostat.

celý článek

Enceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracování

25. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Enceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracováníVýzkum těles sluneční soustavy je dlouhodobá záležitost. Planetární mise existují dlouhou dobu jen na papíře, potom následují dlouhé roky vývoje, cesty a samotný vědecký průzkum je pouze špičkou ledovce. NASA nyní vybrala několik konceptů zcela nových misí, které pomůže financovat, aby byly rozpracovány v konkrétní plány. Mnohé z těchto misí nebudou nikdy realizovány, některé však jistě ano.

celý článek

Malá sonda HP3 už opět vrtá pod povrch Marsu, snahy o zprovoznění se zřejmě vyplatily

20. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Malá sonda HP3 už opět vrtá pod povrch Marsu, snahy o zprovoznění se zřejmě vyplatilyRobotické sondě InSight se na Marsu podařilo alespoň částečně zprovoznit minisondu HP3, jejímž úkolem je zavrtat se pod povrch a zkoumat nitro planety. Sonda HP3 přezdívaná také Krtek byla od března zaseknutá a nedařilo se ji uvést do provozu. To se povedlo až nyní za použití robotického ramene hlavní sondy. Za poslední týden se už pohnula o 2 centimetry.

celý článek

NASA se pokusí zachránit minisondu zaseknutou na Marsu

8. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

NASA se pokusí zachránit minisondu zaseknutou na MarsuSoučástí mise InSight je mimo jiné malá sonda HP3, která se má zavrtat pod povrch a měřit teplo vycházející z nitra planety. Krátce po vypuštění sondy v únoru tohoto roku však došlo k jejímu zaseknutí a od té doby leží nehybně, částečně zavrtaná pod povrch. Vědci z NASA si nyní myslí, že ví, co problémy způsobilo, a pokusí se je v následujících dnech vyřešit.

celý článek

Sonda InSight slyší na Marsu různé zvuky, jen některé z nich jsou ale z nitra planety

2. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sonda InSight slyší na Marsu různé zvuky, jen některé z nich jsou ale z nitra planetySeismometr SEIS, který je součástí mise InSight na Marsu, zkoumá nitro sousední planety prostřednictvím seismických vln. První signál zachytil v dubnu letošního roku a od té doby jich zaznamenal něco málo přes sto. Podobné signály však mohou mít různý původ a nemusí být snadné jej poznat. Relativně jistí, že pochází z nitra planety, jsou si vědci zatím u zhruba dvacítky z těchto signálů.

celý článek