Vesmírná sonda Juno přináší zcela nový pohled na nitro planety Jupiter

26. 10. 2017
Jupiter Juno Atmosféry planet Magnetismus Gravitace

Za více než rok zkoumání planety Jupiter odhalila vesmírná sonda Juno nitro tohoto plynného obra jako doposud žádná jiná. Posledním poznatkem je fakt, že atmosférické pásy bouří sahají hluboko do nitra planety a nejsou jen povrchovým úkazem. Díky zkoumání magnetického a gravitačního pole planety získávají vědci také další cenné informace o tom, co se pod hustými mraky odehrává a jak vlastně nitro tohoto plynného obra vypadá.

Jupiter, jižní pól

Jupiter, jižní pól - Fotografie jižního pólu planety Jupiter pořízená přístrojem JunoCam z výšky 52 tisíc kilometrů. Jde o kompozici tří snímků ze tří dní, aby mohla být celá oblast zobrazena v denním světle. Barvy jsou uměle upravené pro větší kontrast.



Pásy oblačnosti
Barevné pásy obepínající planetu jsou poháněny větry západního i východního směru. Měření gravitačního pole ukazují, že tyto pásy dosahují hloubky až několika tisíc kilometrů. Ty blíže rovníku sahají hlouběji než ty u pólů, které se míchají a vytvářejí komplexní struktury.
Gravitační pole
Dalším výstupem ze zkoumání gravitačního vlivu na přístroje sondy je nesymetričnost samotného gravitačního pole, které má jiný tvar na severní než na jižní polokouli. To naznačuje, že se plyny bohaté na vodík v hloubce planety pohybují také asymetricky, což vědce překvapilo.
Magnetické pole
I magnetické pole je nepravidelné, což podle vědců nasvědčuje tomu, že by mohlo být generováno procesy blíže povrchu, nad metalickým jádrem planety.
Jádro planety
Dalším výstupem zkoumání gravitačního pole Jupitera je přesnější představa o jeho úplném nitru - jádru planety. Vše nasvědčuje tomu, že jádro Jupitera je malé a nemá ostré okraje. Navíc i ve velkých hloubkách stále dochází k rotaci materiálu stejně jako v horních vrstvách atmosféry.
Polární cyklóny
Juno je první sonda, která se při svých obězích Jupitera dostává nad jeho severní a jižní pól. Na každém z pólů při svých průletech pozoruje skupinu cyklónů, o kterých doposud nikdo nevěděl. Na severním pólu jich je aktuálně osm a na jižním pět, ale je možné že se jejich počty mohou měnit v relativně krátkém čase. Vědci jejich existenci nepředpokládali, protože podle různých počítačových simulací by takové bouře neměly v podobném prostředí existovat nijak dlouho.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Jupiter

Mise Juno k Jupiteru měla skončit příští měsíc, bude ale o několik let prodloužena

10. 06. 2018 (novější než zobrazený článek)

Mise Juno k Jupiteru měla skončit příští měsíc, bude ale o několik let prodlouženaPůvodně měla mise Juno skončit v červenci 2018, NASA však prodlouží tuto misi alespoň do roku 2021. Důvodů je hned několik, jedním z nich je, že to jde - sonda má stále ještě palivo a solární panely generují energii, mise tedy může pokračovat. Dalším důvodem je, že sonda obíhá Jupiter stále po původní oběžné dráze, která trvá 53 dní, což je déle než bylo plánováno, sonda Juno tak nestihla vše co stihnout měla.

celý článek

Čeští vědci zkoumají blesky na Jupiteru, vznikají v podobném množství jako na Zemi

07. 06. 2018 (novější než zobrazený článek)

Čeští vědci zkoumají blesky na Jupiteru, vznikají v podobném množství jako na ZemiPrůlet sondy Voyager kolem planety Jupiter v roce 1979 poprvé potvrdil existenci blesků v atmosféře největší planety sluneční soustavy. Dosavadní měření pořízená sondami Voyager, Galileo a Cassini detekovala blesky pouze v optickém spektru a kiloherzovém radiovém spektru, na Zemi se však blesky projevují také v megaherzovém. Až teprve pozorování sondou Juno přineslo detekci také v megaherzovém a gigaherzovém rozmezí radiového spektra. Blesky na Jupiteru zkoumají také čeští vědci, jejichž studie vyšla v posledním čísle magazínu Nature.

celý článek

První známá planetka, která přiletěla od jiné hvězdy a stala se součástí sluneční soustavy

22. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

První známá planetka, která přiletěla od jiné hvězdy a stala se součástí sluneční soustavyPodle vědců z brazilské Universidade Estadual Paulista má planetka 2015 BZ509 původ mimo sluneční soustavu. Planetka 2015 BZ509 byla objevena v roce 2015 a jde o první příklad planetky s retrográdní oběžnou dráhou, která zároveň obíhá v rezonanci s planetou. Pokud se objev brazilských astronomů potvrdí, mohla by tak mít další prvenství, a to první planetka s extrasolárním původem. Na rozdíl, od mezihvězdné planetky Oumuamua, která v loňském roce navštívila sluneční soustavu a poté ji opět opustila, však 2015 BZ509 zůstala a je s námi už miliardy let.

celý článek

Nové informace z průletu sondy Galileo magnetosférou měsíce Ganymede před 22 lety

02. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

Nové informace z průletu sondy Galileo magnetosférou měsíce Ganymede před 22 letyV nové studii, která vyšla ve vědeckém magazínu Geophysical Research Letters, jsou prezentována data z prvního průletu vesmírné sondy Galileo kolem Ganymede, největšího měsíce planety Jupiter. Data z prvního průletu sondy v roce 1996 kolem jediného měsíce ve sluneční soustavě s vlastním magnetickým polem totiž nebyla nikdy prezentována. Vědci se nyní podívali na stav magnetického pole Ganymede zaznamenaný před více než dvaceti lety.

celý článek

Dodatečné finance umožní realizaci hned dvou misí k ledovému měsíci Europa

27. 03. 2018 (novější než zobrazený článek)

Dodatečné finance umožní realizaci hned dvou misí k ledovému měsíci EuropaAmerická vesmírná agentura dostala od tamního kongresu finance navíc oproti loňskému rozpočtu i oproti návrhu prezidenta Trumpa. Tyto peníze má použít na vývoj nové těžké rakety SLS, vesmírné lodi Orion a také na plánované meziplanetární mise, mezi nimi také misi k měsíci Europa pokrytém ledovou vrstvou, pod kterou se ukrývá globální oceán. V rozpočtu je nyní dost peněz na vývoj orbitální sondy Europa Clipper a také přistávacího modulu, který jako první navštíví povrch tohoto ledového měsíce.

celý článek

Bouřkové systémy na pólech Jupiteru tvoří pětiúhelníky a osmiúhelníky

13. 03. 2018 (novější než zobrazený článek)

Bouřkové systémy na pólech Jupiteru tvoří pětiúhelníky a osmiúhelníkyV posledních datech ze sondy Juno jsou bouřkové úkazy na severním a jižním pólu, které se nepodobají ničemu jinému ve sluneční soustavě. Mise Juno je první, která zkoumá polární oblasti planety a přichází se zcela novými informacemi o vnitřní struktuře největší planety naší soustavy. Vědci tak pokračují v odhalování komplexního složení a fungování Jupiteru a dozvídají se víc o tom, jak funguje jako celek a jak tato planeta vznikla.

celý článek

Co se ukrývá pod obří červenou skvrnou planety Jupiter? Bouře sahá hlouběji než oceány na Zemi

13. 12. 2017 (novější než zobrazený článek)

Co se ukrývá pod obří červenou skvrnou planety Jupiter? Bouře sahá hlouběji než oceány na ZemiObrovská bouře v atmosféře planety Jupiter zuří od nepaměti - od chvíle kdy ji lidé mohli detekovat, byla tam. To je více než 350 let. Vesmírná sonda Juno, která krouží kolem planety a pozoruje ji z oběžné dráhy, v červnu nad touto obří bouří prolétla a vědci z NASA teď přišli se závěry, které vyvozují z naměřených dat. Bouře dosahuje hloubky alespoň 300 kilometrů a na šířku má více než celá naše planeta.

celý článek