Vesmírná sonda Juno přináší zcela nový pohled na nitro planety Jupiter

26. 10. 2017
Jupiter Juno Atmosféry planet Magnetismus Gravitace

Za více než rok zkoumání planety Jupiter odhalila vesmírná sonda Juno nitro tohoto plynného obra jako doposud žádná jiná. Posledním poznatkem je fakt, že atmosférické pásy bouří sahají hluboko do nitra planety a nejsou jen povrchovým úkazem. Díky zkoumání magnetického a gravitačního pole planety získávají vědci také další cenné informace o tom, co se pod hustými mraky odehrává a jak vlastně nitro tohoto plynného obra vypadá.



Pásy oblačnosti
Barevné pásy obepínající planetu jsou poháněny větry západního i východního směru. Měření gravitačního pole ukazují, že tyto pásy dosahují hloubky až několika tisíc kilometrů. Ty blíže rovníku sahají hlouběji než ty u pólů, které se míchají a vytvářejí komplexní struktury.
Gravitační pole
Dalším výstupem ze zkoumání gravitačního vlivu na přístroje sondy je nesymetričnost samotného gravitačního pole, které má jiný tvar na severní než na jižní polokouli. To naznačuje, že se plyny bohaté na vodík v hloubce planety pohybují také asymetricky, což vědce překvapilo.
Magnetické pole
I magnetické pole je nepravidelné, což podle vědců nasvědčuje tomu, že by mohlo být generováno procesy blíže povrchu, nad metalickým jádrem planety.
Jádro planety
Dalším výstupem zkoumání gravitačního pole Jupitera je přesnější představa o jeho úplném nitru - jádru planety. Vše nasvědčuje tomu, že jádro Jupitera je malé a nemá ostré okraje. Navíc i ve velkých hloubkách stále dochází k rotaci materiálu stejně jako v horních vrstvách atmosféry.
Polární cyklóny
Juno je první sonda, která se při svých obězích Jupitera dostává nad jeho severní a jižní pól. Na každém z pólů při svých průletech pozoruje skupinu cyklónů, o kterých doposud nikdo nevěděl. Na severním pólu jich je aktuálně osm a na jižním pět, ale je možné že se jejich počty mohou měnit v relativně krátkém čase. Vědci jejich existenci nepředpokládali, protože podle různých počítačových simulací by takové bouře neměly v podobném prostředí existovat nijak dlouho.
Autor článku: redakce
3
Zajímá vás toto téma?

Dejte nám vědět a klikněte na toto tlačítko.
Tématům, o která bude největší zájem,
se pokusíme věnovat více prostoru.

Více informací k tématu

Sdílejte

Další zprávy z kategorie Jupiter

Vysokoenergetické jižní polární záře na Jupiteru pulzují nezávisle na severních

31. 10. 2017 (novější než zobrazený článek)

Vysokoenergetické jižní polární záře na Jupiteru pulzují nezávisle na severníchAnalýzou pozorování z vesmírných rentgenových teleskopů XMM-Newton a Chandra přišli vědci na to, že intenzivní rentgenové emise se na obou polokoulích Jupitera chovají zcela odlišným způsobem. Zatímco na jižní polokouli konzistentně pulzují každých 11 minut, na polokouli severní jsou kolísavé - se zvyšující se a snižující se jasností, a hlavně nezávislé na těch, které se objevují na jižní polokouli. Výsledky jejich zkoumání byly publikovány ve vědeckém časopisu Nature Astronomy 30. října.

celý článek

Dříve avizované gejzíry na Europě možná vůbec neexistují, mohlo jít o dopad meteoritu

29. 03. 2015

Dříve avizované gejzíry na Europě možná vůbec neexistují, mohlo jít o dopad meteorituV roce 2012 zachytil Hubblův teleskop množství molekul vody v oblasti jižního pólu jupiterova měsíce Europa. Tento jev se podobal tomu, který pozoruje sonda Cassini u saturnova měsíce Enceladus, jehož jižní pól je posetý gejzíry chrlící vodu do okolí měsíce. Začalo se tedy spekulovat o existenci gejzírů také na Europě. Následná pozorování ale tuto hypotézu nepotvrzují, a tak vědci uvažují nad dalšími vysvětleními hubblových pozorování z roku 2012, jednou z teorií je, že se molekuly vody dostaly na oběžnou dráhu Europy po dopadu meteoritu, který do vesmíru vymrštil led z povrchu měsíce.

celý článek

Vesmírný teleskop Hubble pořídil nové snímky planety Jupiter s jejími měsíci

09. 02. 2015

Hned tři měsíce se podařilo zachytit při transitu planety Jupiter, když k němu astronomové namířili Hubblův teleskop. S plynným obrem na pozadí se přes záběr pomalu pohybují měsíce Io, Europa a Calisto - tři ze čtyř velkých, galileánských měsíců Jupitera. Chybějící největší měsíc Ganymede byl v tu dobu na jiném místě. Snímky byly pořízeny 23. ledna se zařízením Wide Field Camera 3, v době kdy se Jupiter dostával do tzv. opozice. Ta nastala 6. února, kdy se Země ocitla nejblíže planetě Jupiter za rok, když se při oběhu Slunce vklínila mezi naši hvězdu a největší planetu.

celý článek

Europu by mohly zkoumat mikrosondy - NASA vybírá misi na průzkum měsíce Jupitera

05. 10. 2014

Europu by mohly zkoumat mikrosondy - NASA vybírá misi na průzkum měsíce JupiteraNASA udělila grant 100 000 dolarů na přípravu potenciální mise k Europě, která by využila celé letky automatických sond na zkoumání povrchu a nitra měsíce. Nízkonákladová mise by umístila na oběžnou dráhu malý satelit, který by vypouštěl mikrosondy o velikosti poštovní známky. Sondy by dopadly na vybrané místo na povrchu, kde byla z orbity detekována aktivita způsobená například vyvěráním vody z nitra měsíce. Vědci, kteří se na návrhu mise podíleli věří, že by mohli s relativně nízkými náklady zjistit více o Europě a o tom, co se děje pod její ledovou slupkou.

celý článek

Ledový měsíc Europa má zřejmě tektonické desky, jev známý pouze ze Země

09. 09. 2014

Ledový měsíc Europa má zřejmě tektonické desky, jev známý pouze ze ZeměVědcům se podařilo přijít s první evidencí, která podporuje teorii, že povrch Europy je rozdělen do pohybujících se desek. Jde o první náznak podobného jevu kdekoliv jinde ve vesmíru než na Zemi. Europa je výjimečným tělesem v naší soustavě, pozorování vesmírných sond nasvědčuje tomu, že se pod jejím povrchem skrývá tekutý oceán. Několikakilometrová vrstva ledu tento oceán odděluje od povrchu měsíce podobně jako litosférické desky na Zemi oddělují povrch planety a její žhavé nitro.

celý článek

Cesta do středu planety Jupiter, zatím jen v laboratoři

24. 07. 2014

Cesta do středu planety Jupiter, zatím jen v laboratořiVědcům z americké laboratoře Lawrence Livermore se podařilo vytvořit podmínky, které panují v nitru obřích planet jako je Jupiter nebo Saturn. Použili k tomu největší laser na světě, který se nachází v National Ignition Facility v Kalifornii. Díky tomuto úspěchu mohou nyní vědci lépe pochopit vznik a evoluci velkých planet ale také chování různých materiálů v podmínkách vysokého tlaku a relativně nízkých teplot.

celý článek

NASA hledá návrhy na vědecké přístroje, které by dokázaly zkoumat oceán pod povrchem Europy

16. 07. 2014

NASA hledá návrhy na vědecké přístroje, které by dokázaly zkoumat oceán pod povrchem EuropyNASA připravuje podklady pro misi k Europě, měsíci planety Jupiter. Přípravy jsou na samotném počátku a ještě ani není zřejmé, zda bude sonda kolem Europy kroužit, prolétat, nebo na ní dokonce přistane. NASA zveřejnila žádost na zaslání návrhů vědeckých instrumentů, které by byly na palubě robotické sondy jejímž úkolem bude Europu zkoumat. Mise k Europě je snem všech astrobiologů, pod povrchem tohoto ledového měsíce se totiž ukrývá globální oceán a nikdo neví co v sobě ukrývá.

celý článek