Vesmírná sonda Juno přináší zcela nový pohled na nitro planety Jupiter

26. 10. 2017
Jupiter Juno Atmosféry planet Magnetismus Gravitace

Za více než rok zkoumání planety Jupiter odhalila vesmírná sonda Juno nitro tohoto plynného obra jako doposud žádná jiná. Posledním poznatkem je fakt, že atmosférické pásy bouří sahají hluboko do nitra planety a nejsou jen povrchovým úkazem. Díky zkoumání magnetického a gravitačního pole planety získávají vědci také další cenné informace o tom, co se pod hustými mraky odehrává a jak vlastně nitro tohoto plynného obra vypadá.

Jupiter, jižní pól

Jupiter, jižní pól Fotografie jižního pólu planety Jupiter pořízená přístrojem JunoCam z výšky 52 tisíc kilometrů. Jde o kompozici tří snímků ze tří dní, aby mohla být celá oblast zobrazena v denním světle. Barvy jsou uměle upravené pro větší kontrast.



Pásy oblačnosti
Barevné pásy obepínající planetu jsou poháněny větry západního i východního směru. Měření gravitačního pole ukazují, že tyto pásy dosahují hloubky až několika tisíc kilometrů. Ty blíže rovníku sahají hlouběji než ty u pólů, které se míchají a vytvářejí komplexní struktury.
Gravitační pole
Dalším výstupem ze zkoumání gravitačního vlivu na přístroje sondy je nesymetričnost samotného gravitačního pole, které má jiný tvar na severní než na jižní polokouli. To naznačuje, že se plyny bohaté na vodík v hloubce planety pohybují také asymetricky, což vědce překvapilo.
Magnetické pole
I magnetické pole je nepravidelné, což podle vědců nasvědčuje tomu, že by mohlo být generováno procesy blíže povrchu, nad metalickým jádrem planety.
Jádro planety
Dalším výstupem zkoumání gravitačního pole Jupitera je přesnější představa o jeho úplném nitru - jádru planety. Vše nasvědčuje tomu, že jádro Jupitera je malé a nemá ostré okraje. Navíc i ve velkých hloubkách stále dochází k rotaci materiálu stejně jako v horních vrstvách atmosféry.
Polární cyklóny
Juno je první sonda, která se při svých obězích Jupitera dostává nad jeho severní a jižní pól. Na každém z pólů při svých průletech pozoruje skupinu cyklónů, o kterých doposud nikdo nevěděl. Na severním pólu jich je aktuálně osm a na jižním pět, ale je možné že se jejich počty mohou měnit v relativně krátkém čase. Vědci jejich existenci nepředpokládali, protože podle různých počítačových simulací by takové bouře neměly v podobném prostředí existovat nijak dlouho.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Jupiter

Velká červená skvrna na Jupiteru jen tak nezmizí - její smršťování je dočasné a neznamená její konec

28. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Velká červená skvrna na Jupiteru jen tak nezmizí - její smršťování je dočasné a neznamená její konecVědci dlouhodobě sledují velkou červenou bouři v atmosféře planety Jupiter a zkoumají její změny a postupné zmenšování. Podle Philipa Marcuse z University of California, který atmosféru planety dobře zná, však bouře přetrvá, protože žádný z pozorovaných jevů nesouvisí s jejím zánikem.

celý článek

V okolí měsíce Europa se nachází molekuly vody, objev podporuje teorii o existenci gejzírů na jejím povrchu

19. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

V okolí měsíce Europa se nachází molekuly vody, objev podporuje teorii o existenci gejzírů na jejím povrchuVědcům se s pomocí teleskopu W. M. Keck Observatory na Havaji podařilo poprvé detekovat molekuly vody v bezprostředním okolí Europy, jednoho ze čtyř velkých měsíců planety Jupiter. Vědci předpokládají přítomnost oceánu pod povrchem tohoto měsíce a v posledních letech se objevuje také evidence podporující existenci gejzírů na jeho povrchu.

celý článek

Objekt, který se v srpnu srazil s planetou Jupiter, byl zřejmě z kamene a železa

20. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Objekt, který se v srpnu srazil s planetou Jupiter, byl zřejmě z kamene a železaAnalýza záblesku, který byl detekován v srpnu v atmosféře planety Jupiter, ukazuje na srážku se skalnatou planetkou obsahující také železo. Při události byla uvolněna zhruba polovina energie jako při rozpadu meteoru v atmosféře nad ruským městem Čejlabinsk v roce 2013. Závěry analýzy byly prezentovány na EPSC-DPS setkání v Ženevě.

celý článek

Planetka Orus, která je jedním z cílů mise Lucy, byla poprvé pozorována při zákrytu

19. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Planetka Orus, která je jedním z cílů mise Lucy, byla poprvé pozorována při zákrytuMise Lucy, která má za cíl zkoumat trojany planety Jupiter, odletí na svou cestu už za dva roky. O šesti planetkách, které navštíví, toho však není příliš známo, NASA proto vyzvala vědeckou komunitu i běžné nadšence, aby se o nich pokusili dozvědět co nejvíce. A přesně to se povedlo při přechodu planetky Orus před vzdálenou hvězdou.

celý článek

Evropská sonda k Jupiteru a jeho měsícům se už staví, letět by měla v roce 2022

5. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

S planetou Jupiter se ve středu srazil neznámý objekt

11. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

S planetou Jupiter se ve středu srazil neznámý objektAmatérský astronom Ethan Chappel zachytil svým teleskopem ve středu 7. srpna záblesk v atmosféře planety Jupiter. Pravděpodobně šlo o malou planetku, která byla zachycena gravitací plynného obra a shořela v jeho atmosféře. Vědci nyní doufají, že střet zachytil i jiný astronom, aby mohli zjistit více informací o objektu, který se s planetou srazil.

celý článek

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planet

5. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planetKaždých jedenáct let prochází Slunce cyklem, během kterého nastává solární minimum a solární maximum - období snížené a zvýšené sluneční aktivity. Vědci nyní přišli na to, co by tento cyklus mohlo způsobovat, a k jejich překvapení nejde o vnitřní procesy hvězdy, ale o planety, které ji obíhají. Konkrétně o Venuši, Zemi a Jupiter, které mají ovlivňovat atmosféru Slunce, když se jednou za jedenáct let seřadí do řady a spojí své gravitační síly.

celý článek