Vědci prokázali, že je matematicky nemožné zastavit stárnutí lidského těla

01. 11. 2017
Život Biologie

Vědci na University of Arizona se podívali matematicky na problém stárnutí v mnohobuněčných organismech jako je člověk a výsledkem jejich bádání je jednoduchý závěr - stárnutí se nevyhneme. Našemu tělu se totiž při stárnutí dějí dvě věci - naše buňky buď zpomalují a přestávají fungovat (třeba když vlasové buňky přestanou vyrábět pigment a vlasy šednou), anebo naopak zrychlují svůj růst, což způsobuje rakovinu. Výsledky studie Intercellular Competition and Inevitability of Multicellular Aging jsou publikovány ve vědeckém časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences.



Jednotlivé buňky normálně část svojí existence věnují jednak svému vlastnímu přežití, ale také přežití celkového systému, tedy živého organismu. Nevyhnutelně tak dochází k tomu, že samotné buňky ztrácejí svou vlastní funkcionalitu, což ve výsledku vede ke stárnutí.

Dosavadní přístupy předpokládaly, že by se proces stárnutí mohl teoreticky zastavit, pokud by bylo možné uměle vyvolat přirozený výběr, který by upřednostňoval fungující buňky nad těmi nefunkčními. Nový výzkum však ukazuje, že tímto přístupem se otevírají dveře pro růst rakoviny v těle.

Vědecký tým postupoval tak, že vytvořil matematický model přirozeného výběru mezi buňkami, tedy právě ten teoretický postup, který by mohl teoreticky stárnutí zastavit. V modelu tak dochází k tomu, že zpomalující, stárnoucí buňky jsou eliminovány a nahrazovány těmi, které fungují jak mají. Takto se ale do systému dostávají právě ty, které rostou nekontrolovaně a postupně se vyvíjejí v rakovinné buňky, které nevyhnutelně vedou ke smrti celého organismu.

Snahy o zastavení stárnutí lidského organismu tak zřejmě nebudou mít šanci na úspěch. Honba za nesmrtelností tak dostává silný protiargument, který nebude jednoduché obejít. Nezbývá než se soustředit na jiné cesty jak dosáhnout nesmrtelnosti, ty však budou nejspíš vyžadovat opuštění originálního těla, které se procesu stárnutí prostě nevyhne.
Autor článku: redakce
1
Zajímá vás toto téma?

Dejte nám vědět a klikněte na toto tlačítko.
Tématům, o která bude největší zájem,
se pokusíme věnovat více prostoru.

Líbil se Vám článek?

Chcete vědět o dalším článku?

Další zprávy z kategorie Život

Rostliny se na souši objevily zřejmě o 100 milionů let dříve, než se doposud uvažovalo

21. 02. 2018 (novější než zobrazený článek)

Rostliny se na souši objevily zřejmě o 100 milionů let dříve, než se doposud uvažovaloNová studie v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences USA přichází se závěrem, že první rostliny se na souši objevily už před 500 miliony lety, tedy o téměř 100 milionů let dříve, než předpokládaly dosavadní výzkumy. Celé dlouhé čtyři miliardy let, které tomuto momentu předcházely, byly na Zemi kontinenty bez života, který se soustředil pouze pod vodní hladinou.

celý článek

Nejstarší přímé důkazy o životě na Zemi pocházejí z doby před téměř 3,5 miliardami let

23. 12. 2017 (novější než zobrazený článek)

Výzkumníci z univerzit v Kalifornii (UCLA) a Wisconsinu (University of Wisconsin-Madison) potvrdili stáří fosílií nalezených v Austrálii. Jsou staré 3,465 miliard let a jde o nejstarší přímé důkazy o životě na Zemi. Existují i starší známky života, v těchto případech se ale jedná o důkazy nepřímé, například sedimentární horniny potenciálně vytvořené živými organismy. Studie byla publikována v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences a hlavními autory jsou J. William Schopf a John W. Valley.

celý článek

Koloběh vody na Enceladu vyžaduje cirkulaci přes jádro a umožňuje existenci života

10. 11. 2017 (novější než zobrazený článek)

Koloběh vody na Enceladu vyžaduje cirkulaci přes jádro a umožňuje existenci životaVědci už od roku 2005, kdy byly objeveny gejzíry na jižním pólu měsíce Enceladus, uvažují nad tím, co způsobuje zahřívání vody pod jeho ledovou slupkou. Většina vážných úvah pracuje s tím, že při oběhu kolem mateřské planety Saturn vzniká tření, které zahřívá nitro měsíce, které rozpouští vodu a vyvolává tlaky, za jejichž pomoci voda tryská ven. Podle nové studie ale tento mechanismus nestačí, nevydržel by víc než pár desítek milionů let. Aby mohly tyto procesy probíhat po delší dobu, Enceladus by mohl mít pórovité jádro obklopené podpovrchovým oceánem, teprve tehdy je možné tyto procesy udržet po miliardy let a umožnit rozvoj živých organismů.

celý článek

Rusové údajně našli plankton žijící vně ISS, mohl se na oběžnou dráhu dostat vzdušnými proudy?

27. 08. 2014

Rusové údajně našli plankton žijící vně ISS, mohl se na oběžnou dráhu dostat vzdušnými proudy?Ruským astronautům se podařilo při odebírání vzorků z vnějšího pláště Mezinárodní vesmírné stanice identifikovat plankton, živé organismy, které ve vesmíru nemají co pohledávat. Nález, pokud by byl potvrzen, doslova převratný. Doposud neexistují žádné důkazy a samovolném pronikání živých organismů mimo zemskou atmosféru. Objev ale zatím potvrzený není, nevyšla žádná vědecká studie, NASA nemá žádné oficiální informace, a to, co se objevuje v médiích vychází z pouze omezených informací, které Rusové zveřejnili.

celý článek

Už za dva roky by podle NASA mohly na Měsíci vyrůst první rostliny dovezené ze Země

03. 12. 2013

Už za dva roky by podle NASA mohly na Měsíci vyrůst první rostliny dovezené ze ZeměVýzva je to veliká, na Měsíci nikdy nic nerostlo. Toto pusté místo by však už za dva roky mohlo být svědkem vyklíčení prvních semínek. Cílem je zajistit potraviny budoucím kolonizátorům naší jediné přirozené oběžnice. A jak se semínka na Měsíc dostanou? Nasednou na komerční let, kterých by do dvou let mohlo být hned několik, do finále totiž bude vstupovat soutěž společnosti Google, X-lunar prize.

celý článek

Ruská antarktická expedice hlásí objev neznámé bakterie přežívající v izolovaném jezeře Vostok

13. 03. 2013

Ruská antarktická expedice hlásí objev neznámé bakterie přežívající v izolovaném jezeře VostokDoposud neznámý bakteriální život se podařilo objevit ruským vědcům pod 4 kilometry silnou vrstvou ledu v miliony let izolovaném jezeře Vostok. Toto jezero se nachází uprostřed antarktické pustiny po silnou vrstvou ledu, která jej po miliony let odděluje od okolního světa. Vědci doufají, že v jezeře objeví neznámé organismy, které se ubíraly vlastním evolučním vývojem, odděleným od toho na povrchu planety.

celý článek

Vědci našli nejstarší známky života na Zemi

05. 01. 2013

Při studiu jedněch z nejstarších kamenů na Zemi objevila skupina amerických vědců doposud nejstarší známky života na naší planetě. Stáří těchto vzorků odhadují vědci na 3,9 miliard let, dřívější studium ve stejném regionu v západní Austrálii ukázalo známky života staré kolem 3,4 miliard let.

celý článek