Vědci prokázali, že je matematicky nemožné zastavit stárnutí lidského těla

01. 11. 2017
Život Biologie

Vědci na University of Arizona se podívali matematicky na problém stárnutí v mnohobuněčných organismech jako je člověk a výsledkem jejich bádání je jednoduchý závěr - stárnutí se nevyhneme. Našemu tělu se totiž při stárnutí dějí dvě věci - naše buňky buď zpomalují a přestávají fungovat (třeba když vlasové buňky přestanou vyrábět pigment a vlasy šednou), anebo naopak zrychlují svůj růst, což způsobuje rakovinu. Výsledky studie Intercellular Competition and Inevitability of Multicellular Aging jsou publikovány ve vědeckém časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences.



Jednotlivé buňky normálně část svojí existence věnují jednak svému vlastnímu přežití, ale také přežití celkového systému, tedy živého organismu. Nevyhnutelně tak dochází k tomu, že samotné buňky ztrácejí svou vlastní funkcionalitu, což ve výsledku vede ke stárnutí.

Dosavadní přístupy předpokládaly, že by se proces stárnutí mohl teoreticky zastavit, pokud by bylo možné uměle vyvolat přirozený výběr, který by upřednostňoval fungující buňky nad těmi nefunkčními. Nový výzkum však ukazuje, že tímto přístupem se otevírají dveře pro růst rakoviny v těle.

Vědecký tým postupoval tak, že vytvořil matematický model přirozeného výběru mezi buňkami, tedy právě ten teoretický postup, který by mohl teoreticky stárnutí zastavit. V modelu tak dochází k tomu, že zpomalující, stárnoucí buňky jsou eliminovány a nahrazovány těmi, které fungují jak mají. Takto se ale do systému dostávají právě ty, které rostou nekontrolovaně a postupně se vyvíjejí v rakovinné buňky, které nevyhnutelně vedou ke smrti celého organismu.

Snahy o zastavení stárnutí lidského organismu tak zřejmě nebudou mít šanci na úspěch. Honba za nesmrtelností tak dostává silný protiargument, který nebude jednoduché obejít. Nezbývá než se soustředit na jiné cesty jak dosáhnout nesmrtelnosti, ty však budou nejspíš vyžadovat opuštění originálního těla, které se procesu stárnutí prostě nevyhne.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Další zprávy z kategorie Život

Okyselení oceánů brzy dosáhne nejvyšších hodnot za posledních 14 milionů let

27. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

Okyselení oceánů brzy dosáhne nejvyšších hodnot za posledních 14 milionů letNový výzkum na Cardiff University varuje, že pokud se nezmění přístup s vypouštěním oxidu uhličitého do atmosféry, bude nadále docházet ke snižování pH vody v oceánech. Oceány podle vědců od začátku průmyslové revoluce pohltily neuvěřitelných 525 miliard tun oxidu uhličitého, což zvyšuje jejich okyselení a ohrožuje některé rostlinné i živočišné druhy. Data vědci získali analýzou fosílií mořských živočichů a jejich mušlí, ve kterých jsou uložena data o kyselosti tehdejšího prostředí.

celý článek

Na Enceladu se nacházejí komplexní organické sloučeniny, o detekci života se ale stále ještě nejedná

29. 06. 2018 (novější než zobrazený článek)

Na Enceladu se nacházejí komplexní organické sloučeniny, o detekci života se ale stále ještě nejednáMalý měsíc Enceladus obíhající planetu Saturn v sobě ukrývá podpovrchový oceán. Podle nově publikované studie v magazínu Nature voda v tomto oceánu obsahuje komplexní organické sloučeniny, které by mohly dokládat existenci podmínek vhodných pro vznik života. Nové závěry vycházejí ze starých dat posbíraných orbitální družicí Cassini, která obíhala Saturn a studovala kromě planety a jejích prstenců také její měsíce.

celý článek

Nová mapa ukazuje poslední pralesy v Evropě, je mezi nimi i osmnáct lokalit z České republiky

29. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

Nová mapa ukazuje poslední pralesy v Evropě, je mezi nimi i osmnáct lokalit z České republikyMezinárodní tým vědců společně s národními institucemi vytvořil mapu území s posledními evropskými lokacemi, které nevykazují známky lidské činnosti a zachovávají původní, přirozený ráz lesa. Jedná se o seznam 262 pralesů (původních lesů) napříč evropským kontinentem z nichž 19 se nachází také v České republice. Výsledkem studie publikované v magazínu Diversity & Distributions je i závěr, že na našem kontinentu jsou tyto typy lokací výjimkou a i když jsou některé striktně chráněné, jsou mezi nimi i lokality, kde se běžně těží dřevo.

celý článek

Vědci našli bubliny po kyslíku vytvořeném bakteriemi zakonzervované po více než miliardu let

06. 03. 2018 (novější než zobrazený článek)

Vědci našli bubliny po kyslíku vytvořeném bakteriemi zakonzervované po více než miliardu letV centrální Indii se geologům podařilo objevit fosilizované bubliny po kyslíku, které jsou pozůstatkem mikrobiálního života před 1,6 miliardami let. Některé z dávných forem života na Zemi byly cyanobakterie, které žily na dně mělkých moří a vyráběly kyslík fotosyntézou. V některých případech došlo k fosilizaci těchto bublinek pokrytých usazeninami a dnes slouží ke zkoumání tehdejšího života a jeho vlivu na vývoj biosféry naší planety.

celý článek

Rostliny se na souši objevily zřejmě o 100 milionů let dříve, než se doposud uvažovalo

21. 02. 2018 (novější než zobrazený článek)

Rostliny se na souši objevily zřejmě o 100 milionů let dříve, než se doposud uvažovaloNová studie v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences USA přichází se závěrem, že první rostliny se na souši objevily už před 500 miliony lety, tedy o téměř 100 milionů let dříve, než předpokládaly dosavadní výzkumy. Celé dlouhé čtyři miliardy let, které tomuto momentu předcházely, byly na Zemi kontinenty bez života, který se soustředil pouze pod vodní hladinou.

celý článek

Nejstarší přímé důkazy o životě na Zemi pocházejí z doby před téměř 3,5 miliardami let

23. 12. 2017 (novější než zobrazený článek)

Výzkumníci z univerzit v Kalifornii (UCLA) a Wisconsinu (University of Wisconsin-Madison) potvrdili stáří fosílií nalezených v Austrálii. Jsou staré 3,465 miliard let a jde o nejstarší přímé důkazy o životě na Zemi. Existují i starší známky života, v těchto případech se ale jedná o důkazy nepřímé, například sedimentární horniny potenciálně vytvořené živými organismy. Studie byla publikována v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences a hlavními autory jsou J. William Schopf a John W. Valley.

celý článek

Koloběh vody na Enceladu vyžaduje cirkulaci přes jádro a umožňuje existenci života

10. 11. 2017 (novější než zobrazený článek)

Koloběh vody na Enceladu vyžaduje cirkulaci přes jádro a umožňuje existenci životaVědci už od roku 2005, kdy byly objeveny gejzíry na jižním pólu měsíce Enceladus, uvažují nad tím, co způsobuje zahřívání vody pod jeho ledovou slupkou. Většina vážných úvah pracuje s tím, že při oběhu kolem mateřské planety Saturn vzniká tření, které zahřívá nitro měsíce, které rozpouští vodu a vyvolává tlaky, za jejichž pomoci voda tryská ven. Podle nové studie ale tento mechanismus nestačí, nevydržel by víc než pár desítek milionů let. Aby mohly tyto procesy probíhat po delší dobu, Enceladus by mohl mít pórovité jádro obklopené podpovrchovým oceánem, teprve tehdy je možné tyto procesy udržet po miliardy let a umožnit rozvoj živých organismů.

celý článek