Koloběh vody na Enceladu vyžaduje cirkulaci přes jádro a umožňuje existenci života

10. 11. 2017
Enceladus Saturn Voda ve vesmíru Život

Vědci už od roku 2005, kdy byly objeveny gejzíry na jižním pólu měsíce Enceladus, uvažují nad tím, co způsobuje zahřívání vody pod jeho ledovou slupkou. Většina vážných úvah pracuje s tím, že při oběhu kolem mateřské planety Saturn vzniká tření, které zahřívá nitro měsíce, které rozpouští vodu a vyvolává tlaky, za jejichž pomoci voda tryská ven. Podle nové studie ale tento mechanismus nestačí, nevydržel by víc než pár desítek milionů let. Aby mohly tyto procesy probíhat po delší dobu, Enceladus by mohl mít pórovité jádro obklopené podpovrchovým oceánem, teprve tehdy je možné tyto procesy udržet po miliardy let a umožnit rozvoj živých organismů.



Už od počátku je celkem zřejmé, že za vším stojí eliptická oběžná dráha Enceladu kolem Saturnu a gravitační síla. Tato dráha přivádí měsíc v jedné své části velmi blízko masivní planetě a v jiné části zase do větší vzdálenosti. Během těchto období působí Saturn na tento malý měsíc svou gravitací rozdílným způsobem a vzniká slapový jev, který generuje tření uvnitř měsíce. Svou gravitací také přispívá další měsíci Dione, se kterým je Encelauds v orbitální rezonanci. Energie takto produkovaná by ale při pozorovaných geologických jevech stačila nejvíce na 30 milionů let, po kterých by měsíc zamrznul.

"Kde měsíc bere energii pro pozorované chování bylo vždy tak trochu záhadou", říká Gaël Choblet z University of Nantes, vedoucí studie publikované v magazínu Nature Astronomy, "my jsme se nyní podívali na to, jakou roli by v tom mohla hrát struktura jádra Enceladu". V jejich simulaci je jádro měsíce tvořeno pórovitou skálou, kterou může voda relativně volně prostupovat. Studená voda tak přechází z oceánu do jádra měsíce, kde se zahřívá a následně stoupá zase nahoru skrz sopouchy podobné těm, které se objevují na dně pozemských oceánů.

Při cestě nahoru teplá voda reaguje se skálou a rozpouští některé sloučeniny, které s sebou bere na povrch a dál. Tyto sloučeniny detekovala sonda Cassini při průletech kolem tohoto malého měsíce. 

Gejzíry na Enceladu

Ledový měsíc Enceladus má v průměru 500 kilometrů, podle nové studie je průměrná tloušťka podpovrchového oceánu od 20 do 25 kilometrů. Na jižním pólu se ale tloušťka oceánu zmenšuje na 1 až 5 kilometrů. Kompozice materiálu, který se gejzíry dostává do vesmíru napovídá, že vzniká za teplot kolem 90 °C.

To vše přispívá k teorii, že Enceladus a jeho podpovrchový oceán by mohl být domovem pro mikrobiální život. Prostředí, které by oceán mohl poskytovat, a dlouhodobě stabilní podmínky jsou s existencí života kompatibilní. Je však otázkou, zda takové podmínky existují dostatečně dlouho na to, aby se živé organismy mohly vyvinout. Analýzou oběžných drah objektů kolem Saturnu vědci totiž vypočítali, že Enceladus a další objekty by mohly být staré pouhých 100 milionů let.

Nezbývá než dál zkoumat a čekat. Sonda Cassini už byla pohlcena planetou Saturn v řízené destrukci a aktuálně neexistují žádné konkrétní plány pro misi k Saturnu. 
Autor článku: redakce
1
Zajímá vás toto téma?

Dejte nám vědět a klikněte na toto tlačítko.
Tématům, o která bude největší zájem,
se pokusíme věnovat více prostoru.

Více informací k tématu

Sdílejte

Další zprávy z kategorie Enceladus

Nová měření naznačují, že v chemických reakcích na oběžné dráze Saturnu vzniká metanol

15. 08. 2017

Nová měření naznačují, že v chemických reakcích na oběžné dráze Saturnu vzniká metanolSaturnův měsíc Enceladus má podpovrchový oceán plný vody a organických sloučenin, vyplývá to z měření sondy Cassini, která kolem Saturnu obíhá už přes deset let. Složení je nám známé díky gejzírům na jižním pólu, jejichž obsah sonda analyzovala. Nová, doplňující měření ze Země teď ukazují, že organické sloučeniny chrlené gejzíry do vesmíru dále chemicky reagují, což vede ke vzniku metanolu. Pozorování byla provedena pomocí teleskopu IRAM ve Španělsku, která ukazují v okolí Enceladu vyšší koncentraci metanolu než jakou naměřila sonda Cassini nad samotnými gejzíry.

Sonda Cassini vysílá radiové signály skrz Enceladus k Zemi, hledá v nitru měsíce vodní oceán

10. 05. 2012

Sonda Cassini vysílá radiové signály skrz Enceladus k Zemi, hledá v nitru měsíce vodní oceánMinulou středu proletěla vesmírná sonda Cassini 74 kilometrů nad povrchem Enceladu, jednoho z měsíců planety Saturn. Hlavním úkolem přístrojů sondy bylo získat radiová měření jižního pólu měsíce s cílem odhalit co se nachází pod gejzíry známými jako Tiger Stripes.

celý článek

Sonda Cassini proletěla gejzíry na jižním pólu Enceladu, měsíci planety Saturn

29. 03. 2012

Sonda Cassini proletěla gejzíry na jižním pólu Enceladu, měsíci planety SaturnZatím nejnižší průlet nad jižním pólem měsíce Enceladus zvládla vesmírná sonda Cassini v úterý 27. března, při největším přblížení byla pouhých 74 kilometrů od gejzírů, které se v oblasti nacházejí. Hlavním úkolem sondy bylo analyzovat materiál, který z gejzírů vychází pomocí hned několika přístrojů na palubě, zároveň byla detailně zmapován povrch.

celý článek

Saturn podle vědců NASA deformuje gravitační silou měsíc Enceladus a vytváří na něm vodní gejzíry

24. 03. 2012

Saturn podle vědců NASA deformuje gravitační silou měsíc Enceladus a vytváří na něm vodní gejzíryMalý měsíc Enceladus je podle vědců NASA deformován gravitační silou planety Saturn, která tak způsobuje vznik tepla a vodní gejzíry na jižním pólu měsíce. Na Lunar and Planetary Science Conference v Texasu to prezentoval tým vědců s výsledky své analýzy, která pracuje s daty z vesmírné sondy Cassini z let 2005 až do současnosti.

celý článek

Sonda Cassini pořídila první radarové snímky povrchu ledového měsíce Enceladu

07. 12. 2011

Sonda Cassini pořídila první radarové snímky povrchu ledového měsíce Enceladu6. listopadu proletěla vesmírná sonda Cassini 500 kilometrů nad povrchem Enceladu, jednoho z měsíců planety Saturn. Při tomto průletu pořídila první radarové snímky tohoto malého ledového měsíce, který je už nějakou dobu v hledáčku astronomů, astrofyziků a dokonce astrobiologů. Na jeho jižním pólu totiž sonda Cassini objevila v roce 2005 gejzíry chrlící do systému planety Saturn a jejích měsíců vodní páry. Poslední přelet nad povrchem Enceladu sice sondu nad jižní pól nezavedl, snímky jsou však nejdetailnější ze všech doposud pořízených a naznačují další pozoruhodnou charakteristiku měsíce.

celý článek

Měření z observatoře Herschel potvrzují, že voda z Enceladu obohacuje atmosféru Saturnu

02. 08. 2011

Měření z observatoře Herschel potvrzují, že voda z Enceladu obohacuje atmosféru SaturnuMěsíc planety Saturn vypouští do vesmíru na 250 kilogramů vody každou sekundu. Ve vesmíru pak vytváří kolem planety objekt podobný dalšímu prstenci s tloušťkou blížící se průměru planety samotné. Navzdory své obrovské velikosti unikal objekt tvořený krystalizovanými vodními výpary detekci, protože není viditelný běžnou optikou. Jeho existenci ale potvrdila infračervená vesmírná observatoř ESA, která sleduje vzdálené galaxie i objekty ve sluneční soustavě od roku 2009.

celý článek

Sonda Cassini přinesla důkaz o slaném oceánu pod povrchem Enceladu

23. 06. 2011

Sonda Cassini přinesla důkaz o slaném oceánu pod povrchem EnceladuMalý ledový měsíc Enceladus obíhající planetu Saturn se stal slavným, když byly v roce 2005 objeveny vodní gejzíry na jeho jižním pólu. Podobně jako u jupiterova měsíce Europa, je zřejmě za pomoci gravitace planety a okolních měsíců zahříváno jádro měsíce, které taví led a vytváří pod povrchem skrytý kapalný oceán. Blízků průlet materiálem, které gejzíry chrlí, ukázal, že jsou v něm granule s velkým obsahem sodíku a draslíku, které mají podobné složení jako mořská voda.

celý článek