Observatoř ALMA pozoruje gravitační tanec dvou extrémně zářivých galaxií z raného vesmíru

14. 11. 2017
Galaxie Hvězdy ALMA

Astronomům se pomocí radiové observatoře ALMA podařilo zachytit dvě extrémně zářivé a masivní galaxie těsně před jejich kolizí. Oba objekty jsou souhrnně označovány ADFS-27 a nachází se 12,7 miliard světelných let od Země. Objekty v takové vzdálenosti dnes pozorujeme v podobě, kterou měly před miliardami let, kdy byl vesmír ještě relativně mladý a teprve docházelo k formování prvních galaxií. Podobné galaxie jsou tedy vzácným úkazem a mohou astronomům napovědět více o tom, jak tehdy galaxie vznikaly a co tento jev doprovázelo.



Galaxie ADFS-27N (north) a ADFS-27S (south) jsou na novém snímku observatoře ALMA zachyceny na začátku tance, kdy se oba objekty složené z nespočtu hvězd začaly gravitačně ovlivňovat. Galaxie nejsou nijak pevně svázané, ale gravitací sdružované objekty jako hvězdy, planety nebo oblaka plynů existujících v mezihvězdném prostoru. Při přiblížení jiné galaxie dochází ke vzájemné gravitační interakci nejen galaxií jako celku ale i jednotlivých jejich částí, a to přináší masivní vlnu formování hvězd. Právě díky vzniku nových hvězd dochází ke zvýšení zářivosti obou galaxií, ze kterých se potom stávají tzv hyper-luminous starburst galaxies (hypersvítivé galaxie  s masivní formací hvězd).

A právě galaxie tvořící ADFS-27 by mohly být jedním z nejzářivějších příkladů těchto galaxií. Podle astronomů je to dáno tím, že se obě galaxie nacházejí v regionu (a čase) s velkou hustotou hmoty, ve které je formace hvězd v takové míře umožněna. Podle pozorování ALMA by zde mohlo být až 50x větší množství hmoty pro formování hvězd, než obsahuje Mléčná dráha.

Podle astronomů jsou obě galaxie plné modrých obrů, extrémně zářivých a masivních hvězd, jejich světlo však nemusí jejich domovskou galaxii vůbec opustit, protože je skryto množstvím mezihvězdného prachu. Přesně pro tyto situace byla navržena observatoř ALMA (Atacama Large Millimeter Array), která se skládá z několika radiových teleskopů, které zkoumají vesmír v milimetrových vlnových délkách elektromagnetického záření.

Obě galaxie jsou pozorovány teprve na počátku svého zářivého tance. Jejich vzájemná gravitační interakce postupně zavede jejich hvězdy blíž a blíž a sílící gravitace nakonec vytvoří jednu masivní eliptickou galaxii, možná dokonce celou galaktickou kupu.
Autor článku: redakce
1
Zajímá vás toto téma?

Dejte nám vědět a klikněte na toto tlačítko.
Tématům, o která bude největší zájem,
se pokusíme věnovat více prostoru.

Více informací k tématu

Sdílejte

Další zprávy z kategorie Galaxie

Mléčná dráha je součástí nově objevené nadkupy galaxií pojmenované Laniakea

05. 09. 2014

Mléčná dráha je součástí nově objevené nadkupy galaxií pojmenované LaniakeaKaždý už dnes ví, že Země obíhá Slunce, a to je součástí galaxie, které říkáme Mléčná dráha. Kam ale patří naše domovská galaxie? Patří do skupiny asi třicítky galaxií nazvané Místní skupina galaxií (Local Group), která společně putuje mezigalaktickým prostorem díky vzájemné gravitaci. Díky novým měřením nejen pozice ale také pohybu galaxií v našem okolí se vědcům podařilo identifikovat doposud neznámou skupinu galaxií, která se společně s naší Místní skupinou pohybuje stejným směrem. Jméno této nadkupy galaxií je Laniakea.

celý článek

Hubblův teleskop našel zatím nejvzdálenější gravitační čočku

04. 08. 2014

Hubblův teleskop našel zatím nejvzdálenější gravitační čočkuGravitace galaxií má na světlo zvláštní efekt, zakřivuje jej podobně jako lupa a deformuje tak světlo ze vzdálenějších zdrojů ve vesmíru. Astronomové toho využívají při pozorování vzdálených objektů a říkají tomu efekt gravitační čočky. Hubblův teleskop teď našel nejvzdálenější takovou čočku, nachází se ve vzdálenosti 9,6 miliard světelných let a pomáhá vědcům zkoumat ještě vzdálenější galaxii.

celý článek

Astronomům se podařilo najít velmi vzácný objekt ve vesmíru, trojitý kvasar

19. 03. 2013

Teprve druhý kvasar složený ze tří odlišných objektů se podařilo najít astronomům za pomoci pozorování z několika pozemních observatoří v Chile a ve Španělsku. Jako kvasary (quasar, quasi-stellar radio source) jsou označovány vzdálené galaxie, jejich jádra jsou vysoce aktivní a velmi silně září i na extrémní vzdálenosti. Tyto vzdálené galaktické objekty jsou většinou pozorovány samostatně, přesto se už ale astronomům podařilo objevit několik kvasarů, které nebyly samy, ale v páru nebo dokonce ve trojici.

celý článek

Rentgenové teleskopy NASA a ESA zkoumají rychlost, se kterou rotují supermasivní černé díry

05. 03. 2013

Rentgenové teleskopy NASA a ESA zkoumají rychlost, se kterou rotují supermasivní černé díryDva vesmírné teleskopy, americký NuSTAR a evropský XMM-Newton, zamířily své objektivy na černou díru v srdci galaxie NGC 1365, aby poprvé změřili rychlost, se kterou rotuje. Výsledky naznačují, že rychlost, se kterou se supermasivní černá díra otáčí kolem své osy, je téměř na hranici fyzikálních limitů daných dnes přijímanými fyzikálními teoriemi.

celý článek

Nová metoda pomůže změřit hmotnost výrazně většího množství černých děr

04. 02. 2013

Nová metoda pomůže změřit hmotnost výrazně většího množství černých děrDosavadní postupy při odhadování hmotnosti supermasivních černých děr výrazně limitovaly vědce v množství objektů, které takto bylo možné změřit. Nový postup, který pracuje s rychlostí pohybu molekul oxidu uhelnatého v akrečním disku černé díry, toto zřejmě brzy změní. Umožňuje totiž rozšířit řady kandidátů na supermasivní černé díry, u kterých bude možné změřit jejich gravitační vliv na disk hmoty kroužící kolem a zprostředkovaně také masu samotné černé díry.

celý článek

Teleskop Planck objevil vlákno horkých plynů spojující dvě kupy galaxií

22. 11. 2012

Evropský vesmírný teleskop Planck objevil propojení dvou galaktických skupin vláknem horkých plynů. Jde o první průkaznou evidenci podobného propojení dvou tak gigantických struktur.

celý článek

Nová jasná supernova se objevila v galaxii vzdálené 56 milionů světelných let

21. 11. 2012

Velmi jasná supernova se koncem října objevila v galaxii NGC 1365 (Great Barred Spiral Galaxy), která je pozorovatelná z jižní polokoule. První pozoroval supernovu 2012fr Alain Klotz pracující na observatoři La Silla v Chille 27. října. Vrcholu záření dosáhla supernova 10. listopadu a podle astronomů jde o typ Ia, u kterého vypadají všechny exploze stejně a astronomové podle nich měří vzdálenosti ve vesmíru.