Observatoř ALMA pozoruje gravitační tanec dvou extrémně zářivých galaxií z raného vesmíru

14. 11. 2017
Galaxie Hvězdy ALMA Raný vesmír

Astronomům se pomocí radiové observatoře ALMA podařilo zachytit dvě extrémně zářivé a masivní galaxie těsně před jejich kolizí. Oba objekty jsou souhrnně označovány ADFS-27 a nachází se 12,7 miliard světelných let od Země. Objekty v takové vzdálenosti dnes pozorujeme v podobě, kterou měly před miliardami let, kdy byl vesmír ještě relativně mladý a teprve docházelo k formování prvních galaxií. Podobné galaxie jsou tedy vzácným úkazem a mohou astronomům napovědět více o tom, jak tehdy galaxie vznikaly a co tento jev doprovázelo.

Pár galaxií ADFS-27

Pár galaxií ADFS-27 Koláž snímků páru galaxií ADFS-27 pořízených různými teleskopy. Na pozadí je fotka pořízená vesmírným teleskopem Herschel, uprostřed je objekt ADFS-27 zachycený teleskopem APEX a vpravo je nový snímek pořízený observatoří ALMA.



Galaxie ADFS-27N (north) a ADFS-27S (south) jsou na novém snímku observatoře ALMA zachyceny na začátku tance, kdy se oba objekty složené z nespočtu hvězd začaly gravitačně ovlivňovat. Galaxie nejsou nijak pevně svázané, ale gravitací sdružované objekty jako hvězdy, planety nebo oblaka plynů existujících v mezihvězdném prostoru. Při přiblížení jiné galaxie dochází ke vzájemné gravitační interakci nejen galaxií jako celku ale i jednotlivých jejich částí, a to přináší masivní vlnu formování hvězd. Právě díky vzniku nových hvězd dochází ke zvýšení zářivosti obou galaxií, ze kterých se potom stávají tzv hyper-luminous starburst galaxies (hypersvítivé galaxie  s masivní formací hvězd).

A právě galaxie tvořící ADFS-27 by mohly být jedním z nejzářivějších příkladů těchto galaxií. Podle astronomů je to dáno tím, že se obě galaxie nacházejí v regionu (a čase) s velkou hustotou hmoty, ve které je formace hvězd v takové míře umožněna. Podle pozorování ALMA by zde mohlo být až 50x větší množství hmoty pro formování hvězd, než obsahuje Mléčná dráha.

Podle astronomů jsou obě galaxie plné modrých obrů, extrémně zářivých a masivních hvězd, jejich světlo však nemusí jejich domovskou galaxii vůbec opustit, protože je skryto množstvím mezihvězdného prachu. Přesně pro tyto situace byla navržena observatoř ALMA (Atacama Large Millimeter Array), která se skládá z několika radiových teleskopů, které zkoumají vesmír v milimetrových vlnových délkách elektromagnetického záření.

Obě galaxie jsou pozorovány teprve na počátku svého zářivého tance. Jejich vzájemná gravitační interakce postupně zavede jejich hvězdy blíž a blíž a sílící gravitace nakonec vytvoří jednu masivní eliptickou galaxii, možná dokonce celou galaktickou kupu.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Galaxie

Detekce zbytkové radiové galaxie by mohla vědcům napovědět o aktivitách supermasivních černých děr

26. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

Detekce zbytkové radiové galaxie by mohla vědcům napovědět o aktivitách supermasivních černých děrVědci z Jihoafrické republiky a Indie objevili pomocí teleskopu GMRT (Giant Metrewave Radio Telescope) novou zbytkovou radiovou galaxii. Jde o galaxii, která měla aktivní galaktické jádro (AGN), které produkovalo silné rádiové vlny, postupně se však jeho aktivita uklidnila a galaxie tak vstoupila do tzv. zbytkové fáze. Studiem těchto galaxií chtějí vědci pochopit celý cyklus života rádiových galaxií.

celý článek

Rozdílná rotace galaxií napříč vesmírem naznačuje jeho možnou rotaci

9. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

Rozdílná rotace galaxií napříč vesmírem naznačuje jeho možnou rotaciAnalýza více než 200 tisíc spirálových galaxií odhalila nečekané spojení mezi směrem jejich rotace a možnou uspořádanou strukturou vesmíru. Podle autorů nové studie by jejich nová zjištění mohla naznačovat, že nově zrozený vesmír po velkém třesku rotoval.

celý článek

Astronomové objevili v raném vesmíru vzácný typ prstencové galaxie

27. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili v raném vesmíru vzácný typ prstencové galaxieV raném vesmíru před 10,8 miliardami let objevili vědci zvláštní galaxii: nejde o disk, nebo jiný shluk hvězd, ale prstenec s prázdným středem. Podobné galaxie už byly pozorovány v blízkosti, nikdy však ve velké vzdálenosti (a tedy v dávné době).

celý článek

Astronomové objevili nejvzdálenější (a nejstarší) galaxii s rotujícím diskem

25. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili nejvzdálenější (a nejstarší) galaxii s rotujícím diskemGalaxie, které pozorujeme v dnešním vesmíru, vznikaly postupně a své aktuální hmotnosti dosáhly relativně nedávno v porovnání se stářím vesmíru. To však neplatí pro nově identifikovanou galaxii DLA0817g, astronomové ji pozorují v dávném vesmíru a už tehdy dosahovala uctivé hmotnosti. Jde zároveň o nejvzdálenější galaxii s rotujícím diskem, která kdy byla pozorována.

celý článek

Teleskop MeerKAT pomohl objasnit původ tzv. galaxií-X

11. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Teleskop MeerKAT pomohl objasnit původ tzv. galaxií-XMnohé galaxie mají enormní proudy rádiového záření vycházející z jejich středu. Většinou jde o dva proti sobě stojící proudy, které chrlí radiaci do mezigalaktického prostoru. Některé galaxie však mají tyto proudy ve tvaru písmene X a vědci si nebyli jistí, co to způsobuje. Podle nových pozorování teleskopem MeetKAT by tento tvar mohl být způsoben tím, že se vymrštěný materiál vrací zpět k jádru galaxie.

celý článek

První pravidelně se opakující signál FRB napovídá více o svém zatím stále neznámém zdroji

13. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

První pravidelně se opakující signál FRB napovídá více o svém zatím stále neznámém zdrojiRychlé rádiové pulzy FRB známe jen pár let a vědci zatím neví, co je způsobuje. Některé signály byly zachyceny pouze jednou, jiné se opakují. Novým dílkem do této skládačky je signál FRB 180916, je totiž prvním, který se opakuje pravidelně. Kromě toho byl tento signál vysledován do galaxie vzdálené 500 milionů světelných let, což z něj činí signál nejbližší.

celý článek

U nejbližšího kvazaru byl detekován molekulární kyslík

12. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

U nejbližšího kvazaru byl detekován molekulární kyslíkU nejbližšího známého kvazaru v jádru galaxie Markarian 231 byla nalezena přítomnost molekulárního kyslíku. Tento nález vědcům přibližuje složení prostředí jader galaxií, ve kterých se nachází aktivní supermasivní černá díra. Jde navíc o první detekci molekulárního kyslíky mimo naši galaxii.

celý článek