Observatoř ALMA pozoruje gravitační tanec dvou extrémně zářivých galaxií z raného vesmíru

14. 11. 2017
Galaxie Hvězdy ALMA Raný vesmír

Astronomům se pomocí radiové observatoře ALMA podařilo zachytit dvě extrémně zářivé a masivní galaxie těsně před jejich kolizí. Oba objekty jsou souhrnně označovány ADFS-27 a nachází se 12,7 miliard světelných let od Země. Objekty v takové vzdálenosti dnes pozorujeme v podobě, kterou měly před miliardami let, kdy byl vesmír ještě relativně mladý a teprve docházelo k formování prvních galaxií. Podobné galaxie jsou tedy vzácným úkazem a mohou astronomům napovědět více o tom, jak tehdy galaxie vznikaly a co tento jev doprovázelo.

Pár galaxií ADFS-27

Pár galaxií ADFS-27 - Koláž snímků páru galaxií ADFS-27 pořízených různými teleskopy. Na pozadí je fotka pořízená vesmírným teleskopem Herschel, uprostřed je objekt ADFS-27 zachycený teleskopem APEX a vpravo je nový snímek pořízený observatoří ALMA.



Galaxie ADFS-27N (north) a ADFS-27S (south) jsou na novém snímku observatoře ALMA zachyceny na začátku tance, kdy se oba objekty složené z nespočtu hvězd začaly gravitačně ovlivňovat. Galaxie nejsou nijak pevně svázané, ale gravitací sdružované objekty jako hvězdy, planety nebo oblaka plynů existujících v mezihvězdném prostoru. Při přiblížení jiné galaxie dochází ke vzájemné gravitační interakci nejen galaxií jako celku ale i jednotlivých jejich částí, a to přináší masivní vlnu formování hvězd. Právě díky vzniku nových hvězd dochází ke zvýšení zářivosti obou galaxií, ze kterých se potom stávají tzv hyper-luminous starburst galaxies (hypersvítivé galaxie  s masivní formací hvězd).

A právě galaxie tvořící ADFS-27 by mohly být jedním z nejzářivějších příkladů těchto galaxií. Podle astronomů je to dáno tím, že se obě galaxie nacházejí v regionu (a čase) s velkou hustotou hmoty, ve které je formace hvězd v takové míře umožněna. Podle pozorování ALMA by zde mohlo být až 50x větší množství hmoty pro formování hvězd, než obsahuje Mléčná dráha.

Podle astronomů jsou obě galaxie plné modrých obrů, extrémně zářivých a masivních hvězd, jejich světlo však nemusí jejich domovskou galaxii vůbec opustit, protože je skryto množstvím mezihvězdného prachu. Přesně pro tyto situace byla navržena observatoř ALMA (Atacama Large Millimeter Array), která se skládá z několika radiových teleskopů, které zkoumají vesmír v milimetrových vlnových délkách elektromagnetického záření.

Obě galaxie jsou pozorovány teprve na počátku svého zářivého tance. Jejich vzájemná gravitační interakce postupně zavede jejich hvězdy blíž a blíž a sílící gravitace nakonec vytvoří jednu masivní eliptickou galaxii, možná dokonce celou galaktickou kupu.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Další zprávy z kategorie Galaxie

Hvězdy Mléčné dráhy vytváří doposud neznámou strukturu, projevila se při zkoumání jejich pohybu

22. 09. 2018 (novější než zobrazený článek)

Hvězdy Mléčné dráhy vytváří doposud neznámou strukturu, projevila se při zkoumání jejich pohybuV datech z teleskopu Gaia se vědcům podařilo nalézt doposud neznámou strukturu tvořenou nezvykle se pohybujícími hvězdami, která se podobá ulitě šneka. Mohlo by jít o pozůstatky kolize s menší galaxií, která nastala před několika stovkami milionů let a ovlivnila pohyb některých hvězd. Objev byl umožněn unikátní misí evropské vesmírné agentury Gaia, která mapuje hvězdy v naší galaxii, přesně měří jejich polohu a rychlost a postupně vytváří nejpodrobnější mapu našeho nejbližšího vesmírného okolí.

celý článek

Teleskop Gaia zachytil stovky supermasivních černých děr s krátkodobě zvýšenou aktivitou

10. 09. 2018 (novější než zobrazený článek)

Teleskop Gaia zachytil stovky supermasivních černých děr s krátkodobě zvýšenou aktivitouKromě miliardy hvězd v Mléčné dráze pozoruje evropský teleskop Gaia také objekty mimo naši Mléčnou dráhu. Každý měsíc teleskop zaznamená polohu a zářivost každého objektu a postupně tak vytváří velmi přesnou mapu našeho okolí. Čas od času dojde u sledovaných objektů ke změně v zářivosti, v takový moment jsou vědci upozorněni automatickým programem, který tyto změny detekuje. Vědcům z Radboud University v Nizozemí a University of Cambridge se nyní podařilo najít stokrát více takových událostí, které automatickému programu unikly.

celý článek

Astronomové změřili kosmické záření v sousedních galaxiích a určili jak často se v nich rodí hvězdy

07. 09. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové změřili kosmické záření v sousedních galaxiích a určili jak často se v nich rodí hvězdyPomocí nedávno upgradovaného radioteleskopu Murchison Widefield Array (MWA) v západní Austrálii vědci prozkoumali kosmické záření v sousedních galaxiích Malý a Velký Magellanův oblak. Megallanovy oblaky jsou menší galaxie, které obíhají kolem Mléčné dráhy ve vzdálenosti zhruba 200 tisíc světelných let. Díky detekci kosmického záření v těchto galaxiích dokázali vědci odhadnout s jakou mírou se v nich rodí nové hvězdy.

celý článek

Vědci zjistili, že některé z galaxií obíhajících Mléčnou dráhu jsou jedny z nejstarších ve vesmíru

17. 08. 2018 (novější než zobrazený článek)

Vědci zjistili, že některé z galaxií obíhajících Mléčnou dráhu jsou jedny z nejstarších ve vesmíruPodle studie publikované v Astrophysical Journal existují v těsné blízkosti Mléčné dráhy galaxie, které vznikly ve velmi brzkém vesmíru. Přišli na to studiem jejich zářivosti, která napovídá, že se tyto objekty zrodily v době před ionizací vodíku, kterou prošel vesmír méně než miliardu let po svém vzniku. Objev takto starých objektů v okolí Mléčné dráhy naznačuje, že jejich populace je rozmístěna napříč vesmírem a mohlo by jich být velké množství.

celý článek

U malých masivních galaxií černé díry spolkly většinu hmoty určenou pro hvězdy

02. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

U malých masivních galaxií černé díry spolkly většinu hmoty určenou pro hvězdyPřed asi deseti lety objevili astronomové nový druh galaxií, byly menší než ostatní ale zároveň obsahovaly poměrově více hmoty. Podle nové studie za to mohou jejich centrální supermasivní černé díry, které zkonzumovaly část hmoty, která by jinak šla do formování hvězd. Přišli na to studiem dvou blízkých galaxií Mrk 1216 a PGC 032673, výsledky jejich výzkumu jsou publikovány v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

celý článek

Observatoř ALMA detekovala nejstarší kyslík ve vesmíru

18. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

Observatoř ALMA detekovala nejstarší kyslík ve vesmíruAstronomové našli s pomocí observatoře ALMA slabý ale přesto definitivní signál kyslíku, který k nám letěl dlouhých 13,28 miliard let a pochází tak z velmi raného a vzdáleného vesmíru. Galaxie, ve které byl kyslík detekovaný, je zároveň také nejvzdálenější galaxií s přesně změřenou vzdáleností, nebo spíše stářím. První hvězdy v této galaxii začaly podle vědců vznikat už pouhých 250 milionů let po velkém třesku, kyslík vznikl při zániku těchto hvězd první generace. Jde doposud o nejvzdálenější detekci tohoto chemického prvku ve vesmíru.

celý článek

Mléčnou dráhu obíhá nově objevená drobná galaxie Hydrus 1 s velkým množstvím temné hmoty

05. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

Mléčnou dráhu obíhá nově objevená drobná galaxie Hydrus 1 s velkým množstvím temné hmotyMezinárodní skupina astronomů vedená Sergeyem E. Koposovem ohlásila detekci nové trpasličí galaxie v blízkosti Mléčné dráhy. Galaxie označená jako Hydrus 1 se nachází v souhvězdí Malého vodního hada ve vzdálenosti asi 90 tisíc světelných let od Slunce. Podle dosavadních pozorování je tato nová galaxie součástí Magellanova proudu, který spojuje galaxie Velký a Malý Magellanův oblak. Objev byl učiněn prostřednictvím teleskopu Blanco v Čile, který je součástí observatoře Cerro-Tololo Inter-American Observatory.

celý článek