Observatoř ALMA pozoruje gravitační tanec dvou extrémně zářivých galaxií z raného vesmíru

14. 11. 2017
Galaxie Hvězdy ALMA Raný vesmír

Astronomům se pomocí radiové observatoře ALMA podařilo zachytit dvě extrémně zářivé a masivní galaxie těsně před jejich kolizí. Oba objekty jsou souhrnně označovány ADFS-27 a nachází se 12,7 miliard světelných let od Země. Objekty v takové vzdálenosti dnes pozorujeme v podobě, kterou měly před miliardami let, kdy byl vesmír ještě relativně mladý a teprve docházelo k formování prvních galaxií. Podobné galaxie jsou tedy vzácným úkazem a mohou astronomům napovědět více o tom, jak tehdy galaxie vznikaly a co tento jev doprovázelo.

Pár galaxií ADFS-27

Pár galaxií ADFS-27 - Koláž snímků páru galaxií ADFS-27 pořízených různými teleskopy. Na pozadí je fotka pořízená vesmírným teleskopem Herschel, uprostřed je objekt ADFS-27 zachycený teleskopem APEX a vpravo je nový snímek pořízený observatoří ALMA.



Galaxie ADFS-27N (north) a ADFS-27S (south) jsou na novém snímku observatoře ALMA zachyceny na začátku tance, kdy se oba objekty složené z nespočtu hvězd začaly gravitačně ovlivňovat. Galaxie nejsou nijak pevně svázané, ale gravitací sdružované objekty jako hvězdy, planety nebo oblaka plynů existujících v mezihvězdném prostoru. Při přiblížení jiné galaxie dochází ke vzájemné gravitační interakci nejen galaxií jako celku ale i jednotlivých jejich částí, a to přináší masivní vlnu formování hvězd. Právě díky vzniku nových hvězd dochází ke zvýšení zářivosti obou galaxií, ze kterých se potom stávají tzv hyper-luminous starburst galaxies (hypersvítivé galaxie  s masivní formací hvězd).

A právě galaxie tvořící ADFS-27 by mohly být jedním z nejzářivějších příkladů těchto galaxií. Podle astronomů je to dáno tím, že se obě galaxie nacházejí v regionu (a čase) s velkou hustotou hmoty, ve které je formace hvězd v takové míře umožněna. Podle pozorování ALMA by zde mohlo být až 50x větší množství hmoty pro formování hvězd, než obsahuje Mléčná dráha.

Podle astronomů jsou obě galaxie plné modrých obrů, extrémně zářivých a masivních hvězd, jejich světlo však nemusí jejich domovskou galaxii vůbec opustit, protože je skryto množstvím mezihvězdného prachu. Přesně pro tyto situace byla navržena observatoř ALMA (Atacama Large Millimeter Array), která se skládá z několika radiových teleskopů, které zkoumají vesmír v milimetrových vlnových délkách elektromagnetického záření.

Obě galaxie jsou pozorovány teprve na počátku svého zářivého tance. Jejich vzájemná gravitační interakce postupně zavede jejich hvězdy blíž a blíž a sílící gravitace nakonec vytvoří jednu masivní eliptickou galaxii, možná dokonce celou galaktickou kupu.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Další zprávy z kategorie Galaxie

Observatoř ALMA detekovala nejstarší kyslík ve vesmíru

18. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

Observatoř ALMA detekovala nejstarší kyslík ve vesmíruAstronomové našli s pomocí observatoře ALMA slabý ale přesto definitivní signál kyslíku, který k nám letěl dlouhých 13,28 miliard let a pochází tak z velmi raného a vzdáleného vesmíru. Galaxie, ve které byl kyslík detekovaný, je zároveň také nejvzdálenější galaxií s přesně změřenou vzdáleností, nebo spíše stářím. První hvězdy v této galaxii začaly podle vědců vznikat už pouhých 250 milionů let po velkém třesku, kyslík vznikl při zániku těchto hvězd první generace. Jde doposud o nejvzdálenější detekci tohoto chemického prvku ve vesmíru.

celý článek

Mléčnou dráhu obíhá nově objevená drobná galaxie Hydrus 1 s velkým množstvím temné hmoty

05. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

Mléčnou dráhu obíhá nově objevená drobná galaxie Hydrus 1 s velkým množstvím temné hmotyMezinárodní skupina astronomů vedená Sergeyem E. Koposovem ohlásila detekci nové trpasličí galaxie v blízkosti Mléčné dráhy. Galaxie označená jako Hydrus 1 se nachází v souhvězdí Malého vodního hada ve vzdálenosti asi 90 tisíc světelných let od Slunce. Podle dosavadních pozorování je tato nová galaxie součástí Magellanova proudu, který spojuje galaxie Velký a Malý Magellanův oblak. Objev byl učiněn prostřednictvím teleskopu Blanco v Čile, který je součástí observatoře Cerro-Tololo Inter-American Observatory.

celý článek

Galaxie s rostoucím věkem bobtnají a stávají se chaotičtější

29. 04. 2018 (novější než zobrazený článek)

Galaxie s rostoucím věkem bobtnají a stávají se chaotičtějšíPodle nové studie publikované v magazínu Nature Astronomy existuje souvislost mezi stářím galaxie a jejím tvarem. Podle autorů platí pro mladší galaxie, že jejich hvězdy se pohybují pravidelně, všechny podobným způsobem. Jak ale galaxie stárne, dochází k tomu, že se hvězdy pohybují různými směry a galaxie se nafukuje. Jde o první studii, která ukazuje, že věk a struktura galaxií mají spojitost napříč jejich různými druhy.

celý článek

Drobné odchylky v reliktním záření ukazují na obří strukturu kosmických vláken

14. 04. 2018 (novější než zobrazený článek)

Drobné odchylky v reliktním záření ukazují na obří strukturu kosmických vlákenVědcům z Berkeleyho laboratoře v USA se podařilo dekódovat drobné odchylky v mikrovlnném kosmickém záření a zmapovat tak obří strukturu vláken, ukrytých před našimi zraky. Jedná se o vlákna tvořená hlavně temnou hmotou tvořící rozsáhlou pavučinu prostupující celým vesmírem, v jejich spojnicích jsou většinou usazeny masivní galaktické kupy. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Journal Astronomy 9. dubna.

celý článek

Temná hmota nakonec zřejmě skutečně nereaguje s okolím jinak než gravitací

09. 04. 2018 (novější než zobrazený článek)

Temná hmota je pro vědce velkou neznámou, proto jí také říkají temná. Neví čím je tvořena, ani jak a zda vůbec interaguje s běžnou hmotou. Jediné, jak se temná hmota projevuje, je skrze gravitační vliv na její okolí. Tým vědců před třemi lety přišel s novým měřením, které napovídalo, že by temná hmota mohla interagovat s tou běžnou i jinými silami než gravitací. Dnes však svou teorii korigují a vrací se zpět do původní pozice - tedy, že o interakci temné a běžné hmoty neexistují prokazatelné důkazy.

celý článek

Observatoř ALMA zachytila poprvé kruh materiálu rotující kolem supermasivní černé díry

26. 03. 2018 (novější než zobrazený článek)

Observatoř ALMA zachytila poprvé kruh materiálu rotující kolem supermasivní černé díryAstronomům se podařilo zachytit rádiovou observatoří ALMA rotující oblaka plynů v bezprostředním okolí supermasivní černé díry v centru galaxie M77. Objekt svým tvarem připomíná donut a výsledky pozorování poprvé jasně ukazují jeho rotaci kolem středu, ve kterém je černá díra. Celá struktura má 20 světelných let napříč a má vědcům přiblížit vztah mezi supermasivními černými děrami a jejich mateřskými galaxiemi. Výsledky výzkumu vedeného Masatoshi Imanishim byly publikovány v únorovém čísle magazínu the Astrophysical Journal Letters.

celý článek

Velký Magellanův oblak obsahuje překvapivě komplexní organické molekuly

24. 03. 2018 (novější než zobrazený článek)

Velký Magellanův oblak obsahuje překvapivě komplexní organické molekulyMalá sousední galaxie nazývaná Velký Magellanův oblak neobsahuje tak složité molekuly jako Mléčná dráha, má také výrazně méně těžkých prvků jako je uhlík, kyslík nebo dusík. Přesto se astronomům s pomocí rádiové observatoře ALMA podařilo detekovat komplexní organické molekuly jako je metanol, dimethylether a methylformát. V posledních dvou případech jde o nejkomplexnější molekuly nalezené vně naší vlastní galaxie. Výsledky studie vedené Martou Sewilovou z Goddardova vesmírného střediska NASA se objevily v magazínu the Astrophysical Journal Letters.

celý článek