Jedna z nejvýznamnějších iniciativ mapujících vesmír vstupuje do fáze, ve které bude snímat celou oblohu

24. 11. 2017
SDSS Hvězdy

SDSS (Sloan Digital Sky Survey) je projekt, jehož cílem je zmapovat hvězdnou oblohu a vytvořit tak rozsáhlou mapu objektů v Mléčné dráze i vzdáleném vesmíru. Z velké části je financován nadací Alfreda P. Sloana, která nedávno oznámila grant ve výši 16 milionů dolarů na novou fázi, která posune kontinuální mapování vesmírných objektů na zcela novou úroveň. Nová fáze, SDSS-V si klade za cíl zmapovat objekty napříč celou hvězdnou oblohou a vytvořit tak zatím nejrozsáhlejší mapu vesmíru. Data ze SDSS jsou volně k dispozici na internetu pro profesionální i amatérské astronomy.

Mapa vesmíru z průzkumu SSDS III

Mapa vesmíru z průzkumu SSDS III - Animace na videu je z data release 7 a byla k ní využita právě prostorová mapa s daty z SSDS. Tato data o galaxiích a dalších objektech a jejich pozici ve vesmíru jsou k dispozici na webu SSDS: http://skyserver.sdss3.org/dr9/en/tools/chart/navi.asp.



Aktuálně stále ještě běží fáze čtvrtá (SDSS-IV), která by měla pokračovat do roku 2020. Poté se astronomové posunou do fáze páté, která bude kontinuálně sbírat optické i infračervené světlo pro jeho spektroskopickou analýzu. Ke sběru dat používá jeden teleskop na severní polokouli (Apache Point Observatory, Nové Mexiko, USA) a jeden na jižní polokouli Las Campanas Observatory (poušť Atacama, Čile).

SDSS-V se bude napříč celou oblohou soustředit na mapování hvězd v Mléčné dráze a okolních blízkých galaxiích, kromě toho bude pozorovat mezihvězdné médium, pulzary a černé díry (přes 400 000 černých děr). Celkem tak bude vytvořena podrobná mapa více než 6 milionů objektů, jejich pozic a spektrálních obrazů v optickém a infračerveném spektru elektromagnetického záření.

Cílem SDSS-V je vnést světlo do následujících oblastí:
- historie Mléčné dráhy
- vznik chemických prvků
- vnitřní procesy ve hěvzdách
- vznik planet
- rozložení hvězdného prachu v Mléčné dráze a okolních galaxiích
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie SDSS

Sousední malé galaxie Magellanova mračna produkují větší množství hvězd než v minulosti

01. 02. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sousední malé galaxie Magellanova mračna produkují větší množství hvězd než v minulostiPředpokládá se, že Mléčná dráha v minulosti zažívala období intenzivního zrodu nových hvězd. Postupně však došlo k relativnímu uklidnění a nové hvězdy dnes vznikají ve výrazně menší míře než předtím. To zřejmě neplatí pro dvě menší galaxie, které Mléčnou dráhu obíhají - Velký a Malý Magellanův Mrak. Podle nové studie se v těchto galaxiích v minulosti příliš mnoho nových hvězd nerodilo, interakce s Mléčnou drahnou a mezi oblaky vzájemně v posledních 2 miliardách let však vedla k nárůstu vzniku nových hvězd.

celý článek

Astronomové našli dva velmi zářivé kvazary

24. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli dva velmi zářivé kvazaryAstronomové detekovali dva nové vzdálené zářivé kvazary s červeným posuvem kolem z=5, jde o jedny z nejzářivějších známých podobných objektů ve vesmíru. Doposud bylo nalezeno jen několik málo podobných objektů s červeným posuvem vyšším než z=4,5 a magnitudou v i-pásmu pod 18,2. Nález se podařil v datech z projektu Sloan Digital Sky Survey (SDSS) za pomoci programů SkyMapper Southern Survey, Pan-STARRS1 a mise WISE.

celý článek

Astronomové objevili hvězdu téměř bez železa a uhlíku, mohlo by jít o jednu z nejstarších v galaxii

01. 03. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili hvězdu téměř bez železa a uhlíku, mohlo by jít o jednu z nejstarších v galaxiiSkupině španělských astronomů se podařilo identifikovat novou primitivní hvězdu s velmi nízkým obsahem těžkých kovů. Jde o trpaslíka SDSS J0023+0307, který se nachází v Mléčné dráze ve vzdálenosti 9 450 světelných let od Slunce, a byl objeven už dříve v rámci program Sloan Digital Sky Survey. Vědci vedení Davidem S. Aguadem zkoumali spektra velkého množství hvězd z různých zdrojů pozorování. Když narazili na hvězdu SDSS J0023+0307, spektrální analýzou jejího světla zjistili velmi nízký obsah železa a také vůbec žádný uhlík.

celý článek

Rotace černých děr by mohla mít vliv na emise z jejího akrečního disku

18. 01. 2018 (novější než zobrazený článek)

Rotace černých děr by mohla mít vliv na emise z jejího akrečního diskuStatistickou analýzou supermasivních černých děr se vědcům podařilo odhalit souvislost mezi emisí iontů kyslíku (O III) a rotací černé díry. Konkrétně se soustředili na kvazary, tedy vzdálené supermasivní černé díry emitující silné rádiové vlny, které jsou dostupné v katalogu Sloan Digital Sky Survey (SDSS). Podle výsledků jejich studie publikované v Astrophysical Journal jsou emise iontů rychle rotujících kvazarů 1,5x silnější než u ostatních zdrojů.

celý článek

Dlouhodobé mapování vesmíru Sloan Digital Sky Survey vstupuje do další fáze

27. 07. 2014

Dlouhodobé mapování vesmíru Sloan Digital Sky Survey vstupuje do další fázeV červenci začala čtvrtá fáze programu Sloan Digital Sky Survey (SDSS), která má za cíl zmapovat hvězdy a galaxie ve vesmíru do jedné obří databáze. Čtvrtá fáze rozšiřuje záběr na oblasti, které dříve nebyly součástí zkoumání v rámci tohoto mapování. Díky rozsáhlejší databázi budou moci vědci po celém světě volně využívat mapu s pozicemi známých hvězdných objektů. Jen za posledních 14 bylo díky SSDS učiněno několik objevů a posunuto vědění o vesmíru o dobrý kus dopředu.

celý článek

Astronomové dali veřejnosti k používání nejrozsáhlejší 3D mapu vesmíru, proleťte se vlákny galaxií

11. 08. 2012

Astronomové dali veřejnosti k používání nejrozsáhlejší 3D mapu vesmíru, proleťte se vlákny galaxií Američtí astronomové představili světu zatím nejrozsáhlejší 3D mapu vesmíru, kterou vytvořili z astronomických pozorování v rámci programu Sloan Digital Sky Survey (SSDS). Tento průzkum vesmíru probíhá už od roku 2000 a postupně zveřejňuje stále přesnější a detailnější mapu galaxií, černých děr a dalších masivních objektů ve vzdálenosti až do 12 miliard světelných let.

celý článek