Jedna z nejvýznamnějších iniciativ mapujících vesmír vstupuje do fáze, ve které bude snímat celou oblohu

24. 11. 2017
SDSS Hvězdy

SDSS (Sloan Digital Sky Survey) je projekt, jehož cílem je zmapovat hvězdnou oblohu a vytvořit tak rozsáhlou mapu objektů v Mléčné dráze i vzdáleném vesmíru. Z velké části je financován nadací Alfreda P. Sloana, která nedávno oznámila grant ve výši 16 milionů dolarů na novou fázi, která posune kontinuální mapování vesmírných objektů na zcela novou úroveň. Nová fáze, SDSS-V si klade za cíl zmapovat objekty napříč celou hvězdnou oblohou a vytvořit tak zatím nejrozsáhlejší mapu vesmíru. Data ze SDSS jsou volně k dispozici na internetu pro profesionální i amatérské astronomy.

Mapa vesmíru z průzkumu SSDS III

Mapa vesmíru z průzkumu SSDS III Animace na videu je z data release 7 a byla k ní využita právě prostorová mapa s daty z SSDS. Tato data o galaxiích a dalších objektech a jejich pozici ve vesmíru jsou k dispozici na webu SSDS: http://skyserver.sdss3.org/dr9/en/tools/chart/navi.asp.



Aktuálně stále ještě běží fáze čtvrtá (SDSS-IV), která by měla pokračovat do roku 2020. Poté se astronomové posunou do fáze páté, která bude kontinuálně sbírat optické i infračervené světlo pro jeho spektroskopickou analýzu. Ke sběru dat používá jeden teleskop na severní polokouli (Apache Point Observatory, Nové Mexiko, USA) a jeden na jižní polokouli Las Campanas Observatory (poušť Atacama, Čile).

SDSS-V se bude napříč celou oblohou soustředit na mapování hvězd v Mléčné dráze a okolních blízkých galaxiích, kromě toho bude pozorovat mezihvězdné médium, pulzary a černé díry (přes 400 000 černých děr). Celkem tak bude vytvořena podrobná mapa více než 6 milionů objektů, jejich pozic a spektrálních obrazů v optickém a infračerveném spektru elektromagnetického záření.

Cílem SDSS-V je vnést světlo do následujících oblastí:
- historie Mléčné dráhy
- vznik chemických prvků
- vnitřní procesy ve hěvzdách
- vznik planet
- rozložení hvězdného prachu v Mléčné dráze a okolních galaxiích
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie SDSS

V disku naší galaxie se nacházejí dvě odlišné populace hvězd

12. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

V disku naší galaxie se nacházejí dvě odlišné populace hvězdNová studie, která se zabývá pohybem a chemickým složením hvězd v okolí Slunce, odhalila dvě rozdílné populace hvězd v tlustém disku naší galaxie. Hvězdy se v těchto dvou populacích liší rychlostí oběhu kolem galaktického jádra i svým složením. Výsledky výzkumu týmu vedeného Danielou Carollovou byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal. Data vědci použili z mise Gaia a programu SDSS.

celý článek

První pozorovaná velká exoplaneta v blízkosti bílého trpaslíka přichází o svou atmosféru

10. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

První pozorovaná velká exoplaneta v blízkosti bílého trpaslíka přichází o svou atmosféruVědecký tým vedený Borisem Gänsickem objevil první velkou exoplanetu obíhající bílého trpaslíka. Tato planeta je vystavena intenzivním hvězdným větrům a postupně přichází o svou atmosféru. Naznačuje to spektroskopická analýza světla hvězdy, podle které se v její blízkosti nachází chemické prvky nezvyklé pro bílé trpaslíky, za to poměrně časté u plynných obrů.

celý článek

Vědci našli závislost mezi zářivostí kvazarů a temnou hmotou

20. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědci našli závislost mezi zářivostí kvazarů a temnou hmotouVědci v datech z evropského vesmírného teleskopu Planck našli vazbu mezi zářivostí kvazarů a hmotností oblaků temné hmoty, ve kterých se sledované kvazary nachází. Kvazary jsou supermasivní černé díry v jádrech vzdálených galaxií, které astronomové pozorují zrovna když konzumují materiál ze svého okolí. Ke svému výzkumu vědci využili data z mise Planck, která zkoumala reliktní záření po velkém třesku. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal.

celý článek

Sousední malé galaxie Magellanova mračna produkují větší množství hvězd než v minulosti

1. 2. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sousední malé galaxie Magellanova mračna produkují větší množství hvězd než v minulostiPředpokládá se, že Mléčná dráha v minulosti zažívala období intenzivního zrodu nových hvězd. Postupně však došlo k relativnímu uklidnění a nové hvězdy dnes vznikají ve výrazně menší míře než předtím. To zřejmě neplatí pro dvě menší galaxie, které Mléčnou dráhu obíhají - Velký a Malý Magellanův Mrak. Podle nové studie se v těchto galaxiích v minulosti příliš mnoho nových hvězd nerodilo, interakce s Mléčnou drahnou a mezi oblaky vzájemně v posledních 2 miliardách let však vedla k nárůstu vzniku nových hvězd.

celý článek

Astronomové našli dva velmi zářivé kvazary

24. 5. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli dva velmi zářivé kvazaryAstronomové detekovali dva nové vzdálené zářivé kvazary s červeným posuvem kolem z=5, jde o jedny z nejzářivějších známých podobných objektů ve vesmíru. Doposud bylo nalezeno jen několik málo podobných objektů s červeným posuvem vyšším než z=4,5 a magnitudou v i-pásmu pod 18,2. Nález se podařil v datech z projektu Sloan Digital Sky Survey (SDSS) za pomoci programů SkyMapper Southern Survey, Pan-STARRS1 a mise WISE.

celý článek

Astronomové objevili hvězdu téměř bez železa a uhlíku, mohlo by jít o jednu z nejstarších v galaxii

1. 3. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili hvězdu téměř bez železa a uhlíku, mohlo by jít o jednu z nejstarších v galaxiiSkupině španělských astronomů se podařilo identifikovat novou primitivní hvězdu s velmi nízkým obsahem těžkých kovů. Jde o trpaslíka SDSS J0023+0307, který se nachází v Mléčné dráze ve vzdálenosti 9 450 světelných let od Slunce, a byl objeven už dříve v rámci program Sloan Digital Sky Survey. Vědci vedení Davidem S. Aguadem zkoumali spektra velkého množství hvězd z různých zdrojů pozorování. Když narazili na hvězdu SDSS J0023+0307, spektrální analýzou jejího světla zjistili velmi nízký obsah železa a také vůbec žádný uhlík.

celý článek

Rotace černých děr by mohla mít vliv na emise z jejího akrečního disku

18. 1. 2018 (novější než zobrazený článek)

Rotace černých děr by mohla mít vliv na emise z jejího akrečního diskuStatistickou analýzou supermasivních černých děr se vědcům podařilo odhalit souvislost mezi emisí iontů kyslíku (O III) a rotací černé díry. Konkrétně se soustředili na kvazary, tedy vzdálené supermasivní černé díry emitující silné rádiové vlny, které jsou dostupné v katalogu Sloan Digital Sky Survey (SDSS). Podle výsledků jejich studie publikované v Astrophysical Journal jsou emise iontů rychle rotujících kvazarů 1,5x silnější než u ostatních zdrojů.

celý článek