Při blescích v bouřkách vzniká gama záření a také částice antihmoty

15. 12. 2017
Gama záření Antihmota

Japonským vědcům se podařilo prokázat, že při bouřkách může při blesku docházet k zábleskům gama záření, vysoce energetické události, která s sebou nese další jevy na ni navázané. Jedním z takových jevů je vytváření pozitronů, antihmotových protikladů elektronů. Vědci zachytili jejich následnou anihilaci, při které také vzniká gama záření. Výsledky výzkumu jsou prezentovány ve vědeckém magazínu Nature.



Detektory rozmístěné na japonském pobřeží v únoru 2017 zachytily při bouři ihned po blízkém úderu blesku hned tři odlišné záblesky gama záření. Každý z nich byl způsobený jinou příčinou, přesto všechny vycházely z jedné události. První trval pouhé milisekundy a byl způsobený přímo bleskem. Druhý záblesk byl způsoben reakcí blesku s atmosférickým dusíkem, gama záření z prvního záblesku bylo tak silné, že z dusíku vykoplo neutron. Následné interakce tohoto neutronu s dalšími částicemi v atmosféře vyvolalo záblesk druhý.

Třetí záblesk gama záření trval nejdéle, nestabilní dusík bez neutronu emitoval pozitrony, kladné částice antihmoty, které jsou ekvivalenty elektronů. Při srážkách pozitronů s elektrony nebo jinou běžnou hmotou pak docházelo k jejich anihilaci a emitování dalšího gama záření.

K podobným závěrům došli vědci už před několika lety, například vesmírný teleskop Fermi soustředící se na gama záření detekoval částice antihmoty nad bouřkovými oblaky už před více než 6 lety. Závěry japonských vědců toto chování subatomárních částic potvrzují z dalšího zdroje, z jiného úhlu pohledu.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Gama záření

Vědci si nejsou jistí jak vznikají tajemné bubliny rozpínající se ze středu Mléčné dráhy

3. 8. 2014

Vědci si nejsou jistí jak vznikají tajemné bubliny rozpínající se ze středu Mléčné dráhyPřed čtyřmi roky objevil tým vědců v čele s Douglasem Finkbeinerem v datech posbíraných teleskopem Fermi dva útvary podobné bublinám, které se rozpínají od středu Mléčné dráhy nad a pod galaktickou rovinu. Jejich enormní velikost a očividné napojení na jádro galaxie vedly vědce k závěru, že souvisí se supermasivní černou dírou, která v něm dřímá. Od té doby ale mají k dispozici další pozorování, nejsou však blíže rozluštění hádanky, co za tajemnými bublinami vězí.

celý článek

Teleskopy Swift a Fermi zachytily extrémně silný záblesk gamma záření

5. 5. 2013

Teleskopy Swift a Fermi zachytily extrémně silný záblesk gamma záření27. dubna zachytil vesmírný teleskop Fermi rekordně silný záblesk gamma záření v souhvězdí Lva. Záblesky gamma záření (Gamma-ray Burst, GRB) jsou nejjasnějšími explozemi ve vesmíru a dochází k nim třeba při kolapsu masivní hvězdy, který vede k obří supernově a zrodu černé díry. Událost označená jako GRB 130427A trvala několik hodin, během kterých se na ni zaměřilo hned několik teleskopů jak ve vesmíru tak na Zemi.

celý článek

Pozorování observatoře IceCube vylučuje záblesky gamma záření jako zdroj kosmického záření

19. 4. 2012

Pozorování observatoře IceCube vylučuje záblesky gamma záření jako zdroj kosmického zářeníVědci z antarktické neutrinové observatoře IceCube přišli s novými poznatky o zdroji kosmického záření, jejich studie dnes vyšla v magazínu Nature. Podle studie nemohou být záblesky gamma záření původcem kosmického záření, a jako nejpravděpodobnější zdroj se teď jeví černé díry.

celý článek

Ruská nákladní loď progress se oddělila od ISS a odletěla dál od Země vypustit vědecký satelit

25. 1. 2012

Ruská nákladní loď progress se oddělila od ISS a odletěla dál od Země vypustit vědecký satelitPo 82 dnech se v pondělí od Mezinárodní vesmírné stanice odpoutala ruská nákladní loď Progress M-13M (Progress 45). Nezamířila ale k Zemi, kde by shořela tak, jak je to zvykem u nákladních lodí zásobujících ISS, Progress M-13M se vydal opačným směrem na o 100 km vyšší orbitu, kde vypustila ruský vědecký mikrosatelit Chibis-M.

celý článek

Vesmírný teleskop Fermi našel zatím nejmladší milisekundový pulzar na noční obloze

22. 11. 2011

Vesmírný teleskop Fermi našel zatím nejmladší milisekundový pulzar na noční oblozeVědci představili deset nových pulzarů, které objevili s vesmírným teleskopem NASA Fermi, tento přístroj už stál za odhalením celé stovky nových objektů tohoto typu. Pulzar je rotující neutronová hvězda, která emituje extrémně silnou elektromagnetickou energii v pravidelných intervalech ve formě dvou paprsků vycházejících z pólů hvězdy. Mezi novými objekty je také PSR J1823−3021A, milisekundový pulzar, který je, jak se zdá, výrazně mladší než ostatní podobné hvězdy.

celý článek

Silný záblesk gamma záření odhalil překvapující složení dvou vzdálených galaxií

7. 11. 2011

Silný záblesk gamma záření odhalil překvapující složení dvou vzdálených galaxiíMezinárodní tým astronomů prozkoumal s pomocí teleskopu VLT záblesk gamma záření GRB 090323 vycházející z galaxie vzdálené 12 miliard světelných let a zjistil, že kompozice dvou takto vzdálených galaxií obsahuje mnohem těžší prvky než se doposud považovalo za možné tak brzy po velkém třesku. Pozorovaná galaxie, ze které gamma záření vyšlehlo, a další v její blízkosti, kterou tento paprsek prošel na cestě k Zemi, obsahuje podle měření větší množství těžkých prvků než Slunce.

celý článek

Radiace šlehající z centra Krabí mlhoviny je mnohem silnější než povolují fyzikální modely

30. 10. 2011

Radiace šlehající z centra Krabí mlhoviny je mnohem silnější než povolují fyzikální modelyV centru tisíc let staré Krabí mlhoviny rotuje 30x za sekundu pulzar, zbytky masivní hvězdy, která jako supernova explodovala v roce 1054. Tato rotující neutronová hvězda emituje silnou radiaci ve dvou obrovských paprscích, díky které je Krabí mlhovina jedním z nejzkoumanějších objektů na obloze. Astronomové ze Santa Cruz Institute for Particle Physics v Kalifornii podle publikované studie objevili s pomocí observatoře VERITAS, že energie těchto emisí výrazně překračují limity dané současnými teoriemi.

celý článek