Vesmírná sonda Voyager 1 úspěšně zažehla 37 let nepoužívané trysky

3. 12. 2017
Voyager Vesmírné sondy

Po 40 letech od vypuštění je Voyager 1 nejvzdálenější sondou ve vesmíru, a navíc stále funkční. Aktuálně se nachází v mezihvězdném prostoru 141 AU od Země (1 AU = vzdálenost Země-Slunce) a míří dál od Slunce. Po tak dlouhé době a cestě však dochází k opotřebení trysek, které slouží k orientaci sondy tak, aby její anténa mířila k Zemi. Této situaci by mělo pomoci znovu zprovoznění jiného souboru trysek na sondě, které dříve sloužily pro korekce dráhy při průletech kolem plynných obrů sluneční soustavy.

Voyager 1

Voyager 1 vesmírná sonda NASA byla vypušťena v roce 1977 a je stále funkční. Aktuálně je teď nejvzdálenější a nejrychlejší vesmírnou sondou.



Po dlouhých letech ve vesmíru si operátoři sondy v roce 2014 všimli, že efektivita používaných trysek klesá a pro stejný efekt musí být zažehnuté delší dobu než dříve. Čtveřice tzv "attitude control thrusters" se stále více opotřebovává a bylo tak třeba přijít s jiným řešením jak přesně pozicovat sondu pro komunikaci se Zemí.

Výsledkem byla testovací aktivace identických trysek, které byly původně určeny pro zcela jinou funkci, tzv "trajectory correction maneuver thrusters". Tyto trysky byly používány pro navigaci sondy kolem planet Jupiter a Saturn a jejich měsíců. Od posledního použití u planety Saturn byly však dlouhých 37 let bez využití, operátoři mise si tak nebyli jistí, zda vůbec půjdou znovu zažehnout.

Attitude control thrusters i trajectory correction maneuver thrusters jsou malá zařízení, která při zažehnutí vydají jen malé pulzy, kterými se mění orientace sondy. Pro správné natočení stačí ve stavu beztíže pouhý milisekundový "puf". Sonda disponuje čtyřmi tryskami každého druhu, které jsou rozmístěné různě po jejím plášti, aby bylo umožněno vyvolávat různé směry rotace jejího těla.

29. listopadu se povedl zážeh starých trysek a všechny další akce testu proběhly podle plánu. Od celé akce si NASA slibuje prodloužení životnosti (hlavně ovladatelnosti) sondy o dva, možná i tři roky. Operátoři teď uvažují o stejné akci pro sesterskou sondu Voyager 2, která je virtuálně stejná, ze sluneční soustavy ale míří jiným směrem.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Voyager

Voyager 2 po poruše už zase sbírá vědecká data

6. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Voyager 2 po poruše už zase sbírá vědecká dataOperátoři mise Voyager oznámili, že se jim podařilo znovu zprovoznit sběr vědeckých dat sondou Voyager 2 na okraji sluneční soustavy. Sonda se na konci ledna automaticky přepnula do nouzového módu poté, co se objevily problémy se spotřebou energie. Komunikace se sondou je nyní stabilní a operátoři postupně prověřují chování jednotlivých instrumentů na palubě.

Vesmírná sonda Voyager 2 má na okraji sluneční soustavy problémy s energií

1. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Voyager 2 má na okraji sluneční soustavy problémy s energiíVesmírná sonda Voyager 2 v sobotu 25. ledna neprovedla plánovaný manévr, který pomáhá s kalibrací zařízení pro měření magnetického pole. Podle předběžné analýzy to vypadá, že zůstaly aktivní dva instrumenty, které spotřebovávají relativně velké množství energie. A té nemá sonda po 43 letech ve vesmíru na rozdávání. Inženýři NASA nyní pracují na vyřešení tohoto problému.

Zařízení na sondě New Horizons potvrzuje zpomalování slunečních větrů za oběžnou drahou Pluta

8. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Zařízení na sondě New Horizons potvrzuje zpomalování slunečních větrů za oběžnou drahou PlutaMěření pořízená instrumentem SWAP (Solar Wind Around Pluto) na palubě vesmírné sondy New Horizons potvrzují zpomalování slunečních větrů na okraji sluneční soustavy. Předchozí data ze sond Voyager ukazovaly podobné výsledky, New Horizons má však na palubě výrazně modernější technologie. Nová měření byla publikována v magazínu Astrophysical Journal.

Čína chystá vesmírnou misi na okraj sluneční soustavy, a také k Neptunu

22. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínská vesmírná agentura by chtěla realizovat vesmírnou misi podobnou dvojmisi Voyager, která by prozkoumala okraj sluneční soustavy. Podobně jako u Voyageru by byly do vesmíru vyslány dvě sondy, jejichž úkolem má být průzkum vzdálených oblastí daleko od Slunce. Jedna ze sond by navíc proletěla kolem Neptunu a vypustila do jeho atmosféry malou sondu. Na rozdíl od amerických sond by jedna z čínských družic zamířila do tzv. ocasu sluneční soustavy, který doposud nebyl prozkoumán.

celý článek

Sonda Voyager 2 při historicky druhém průletu hranicí heliosféry potvrzuje závěry z mise sesterské sondy

8. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sonda Voyager 2 při historicky druhém průletu hranicí heliosféry potvrzuje závěry z mise sesterské sondyZatím jen dvě vesmírné sondy dokázaly doletět až do mezihvězdného prostoru. Voyageru 1 se to podařilo už v roce 2012, jeho sesterská sonda Voyager 2 potom dosáhla hranice heliosféry v loňském roce. Druhý průlet touto hranicí dal vědcům unikátní možnost porovnat dva regiony na okraji sféry vlivu Slunce. Co tedy o této oblasti dnes víme?

celý článek

Sondy Voyager odhalily nečekané interakce kosmického záření s magnetickým polem sluneční soustavy

15. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sondy Voyager odhalily nečekané interakce kosmického záření s magnetickým polem sluneční soustavyAstronomové použili data z vesmírných sond Voyager 1 a 2 k detekci neočekávaného chování subatomárních částic na okraji sluneční soustavy. Využili k tomu sluneční erupci z roku 2012, kterou zachytily obě sondy uvnitř a vně sluneční soustavy. A právě díky tomu mohli vědci pozorovat na dvou místech různé chování subatomárních částic ze Slunce a kosmického záření přicházejícího z vnějšku sluneční soustavy.

celý článek

NASA obětovala jeden instrument sondy Voager 2, aby pro ostatní zbylo dost tepla

9. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

NASA obětovala jeden instrument sondy Voager 2, aby pro ostatní zbylo dost teplaVesmírná sonda Voyager 2 se podobně jako sesterská Voyager 1 nachází na hranici sluneční soustavy s mezihvězdným prostorem. V této oblasti pomalu končí vliv Slunce a začíná převládat vliv vnějšího vesmíru. To znamená více kosmického záření a také větší chlad. Aby mohly přístroje na palubě sondy fungovat, musí být zahřívány a to čerpá energii, se kterou je třeba šetřit. NASA proto rozhodla o odpojení jednoho z vědeckých přístrojů sondy, aby udržela ty ostatní funkční po delší dobu.

celý článek