Čínská sonda měřící kosmické záření potvrzuje existenci tajemného signálu, mohlo by jít o temnou hmotu

5. 12. 2017
Temná hmota Čína DAMPE AMS

Čínská orbitální sonda DAMPE (Dark Matter Particle Explorer, nebo také Wukong) je ve vesmíru už dva roky a měří signály z kosmického záření. Podle studie publikované v listopadu ve vědeckém magazínu Nature skupinou čínských, švýcarských a italských vědců se sondě podařilo replikovat již dřívější měření, které by mohlo indikovat rozpad částic temné hmoty. Nejde však zdaleka o důkaz její existence, spíš jen o náznak, který si vědci zatím neumí vysvětlit.

Kosmické záření, výsledky měření

Kosmické záření, výsledky měření Výsledky zkoumání kosmického záření různými observatořemi. Na vodorovné ose jsou energetické hodnoty detekovaných částic.



Temná hmota je koncept, se kterým museli fyzici přijít pro vysvětlení fenoménu, který pozorují prostřednictvím jeho gravitačních vlivů, doposud se však nepodařilo vysvětlit ani přímo dokázat jeho existenci. Existuje několik teorií, které vysvětlují detekované gravitační vlivy, jedna z nich pracuje s tzv. WIMP (weakly interacting massive particle, slabě interagující masivní částice), po jejichž rozpadu pátrá právě DAMPE.

Detektor sondy je postavený na principu, který umožňuje detekci jednotlivých částic kosmického záření, jejich směru a elektrického náboje, konkrétně elektrony a pozitrony (antihmotový ekvivalent elektronu s pozitivním nábojem). Kosmické záření vychází z objektů jako jsou supernovy nebo pulzary, pokud by však existovaly částice WIMP, měly by generovat další detekce, které nebudou připsatelné žádnému jinému zdroji.

Za prvních 530 dní provozu detekovala sonda DAMPE 1,5 milionů elektronů a pozitronů nad stanovenou energetickou hodnotou. Když je vědci seřadili podle energie, kterou s sebou částice nesly, objevila se před nimi křivka, jejíž některé části si zatím nedokáží vysvětlit. Podobná křivka se objevovala i při předchozích měřeních jinými přístroji. Většina této křivky je tvořena běžným kosmickým zářením a není velkým překvapením, zajímavá je ale část ve vyšších energetických hodnotách.

Může jít o zatím neznámý zdroj kosmického záření, mohlo by však také jít o výsledek rozpadu částic WIMP. Ať už tak, či onak, mezi kosmickým zářením je něco, co si vědci zatím neumí vysvětlit a vyžaduje další zkoumání.

Sonda DAMPE má před sebou ještě další tři roky primární mise, při které bude svá měření zpřesňovat. Podobným pozorováním se věnují také další zařízení, zejména detektor AMS-02 umístěný na Mezinárodní orbitální stanici, vesmírný teleskop Fermi a také HESS (High Energy Stereoscopic System) - soustava teleskopů v Namibii, které měří vysokoenergetické gama záření.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Temná hmota

První počítačová simulace, která ukazuje vznik galaxií bez temné hmoty

11. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

První počítačová simulace, která ukazuje vznik galaxií bez temné hmotyVědcům z univerzit v Praze, Bonnu a Štrasburgu se podařilo vytvořit první počítačovou simulaci, ve které vznikají galaxie bez přítomnosti temné hmoty. Temná hmota má být podle teorií zodpovědná mimo jiné za prvotní shlukování hmoty po velkém třesku, které vedlo ke vzniku prvních galaxií. Nicméně stále neexistuje přímý důkaz její existence a někteří vědci se pokouší vysvětlit pozorované chování vesmíru jinými cestami.

celý článek

Teleskop Hubble detekoval zatím nejmenší shluky temné hmoty, nález podporuje teorii o studené temné hmotě

15. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Teleskop Hubble detekoval zatím nejmenší shluky temné hmoty, nález podporuje teorii o studené temné hmotěS pomocí zkoumání několika kvazarů, jejichž světlo bylo na cestě k nám deformováno gravitací temné hmoty, se vědcům podařilo určit strukturu této temné hmoty. Shluky, kterými světlo prošlo, jsou zatím nejmenší detekovaná koncentrace temné hmoty. Podle vědců by takto malé struktury mohly potvrzovat existenci tzv. studené temné hmoty, jejíž částice se pohybují relativně malými rychlostmi.

celý článek

Hmotnost Mléčné dráhy je odhadnuta na 890 miliard Sluncí

24. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Hmotnost Mléčné dráhy je odhadnuta na 890 miliard SluncíMezinárodní tým vědců odhadl hmotnost celé naší galaxie na 890 miliard Sluncí. Mléčná dráha má napříč 256 tisíc světelných let a obsahuje miliardy hvězd, většina je menší než Slunce, ale jsou zde i hvězdy výrazně hmotnější. Odhadovaná hmotnost naší galaxie vychází z pohybu hvězd a dalšího materiálu. Celých 93 % z odhadované hmotnosti tvoří temná hmota.

Záblesky gama záření ze středu naší galaxie by mohly pocházet z temné hmoty

17. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Záblesky gama záření ze středu naší galaxie by mohly pocházet z temné hmotyV uplynulých letech vědci detekovali v centru Mléčné dráhy záhadný přebytek energie ve formě gama záření: nejenergetičtější formy elektromagnetického záření. Nepřichází k nám však od supermasivní černé díry ve středu galaxie, ale z regionu o poloměru až 5 tisíc světelných let kolem jádra galaxie. Původ tohoto záření zatím zůstává zahalený.

celý článek

Vědci možná pozorovali projev páté základní síly, mohla by pomoci vysvětlit temnou hmotu

26. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Dnes jsou známy čtyři základní přírodní síly, které stojí za veškerými interakcemi mezi částicemi a poli v přírodě. Patří mezi ně silná a slabá jaderná síla, gravitace a elektromagnetická síla. Vědci nyní pozorovali v atomu helia jev, který nedokáží přisoudit ani jedné z nich, mohlo by jít o projev páté základní interakce a jejím nositelem by mohla být temná hmota.

celý článek

Detektor temné hmoty pozoroval vzácnou subatomární reakci neutrin

25. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Zařízení XENON1T navržené speciálně pro detekci temné hmoty pozoruje něco, na co nebylo zrovna postavené: vzácnou reakci dvojitého elektronového záchytu a emisi dvou neutrin. Neutrina by mohla být po fotonech druhým nejčastějším prvkem ve vesmíru, nicméně příliš nereagují s běžnou hmotou a jsou tak téměř nepozorovatelná. Pozorovaná reakce a nový výzkum by nám o nich mohly říct mnoho nového.

celý článek

Vědci našli závislost mezi zářivostí kvazarů a temnou hmotou

20. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědci našli závislost mezi zářivostí kvazarů a temnou hmotouVědci v datech z evropského vesmírného teleskopu Planck našli vazbu mezi zářivostí kvazarů a hmotností oblaků temné hmoty, ve kterých se sledované kvazary nachází. Kvazary jsou supermasivní černé díry v jádrech vzdálených galaxií, které astronomové pozorují zrovna když konzumují materiál ze svého okolí. Ke svému výzkumu vědci využili data z mise Planck, která zkoumala reliktní záření po velkém třesku. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal.

celý článek