Čínská sonda měřící kosmické záření potvrzuje existenci tajemného signálu, mohlo by jít o temnou hmotu

5. 12. 2017
Temná hmota Čína DAMPE AMS

Čínská orbitální sonda DAMPE (Dark Matter Particle Explorer, nebo také Wukong) je ve vesmíru už dva roky a měří signály z kosmického záření. Podle studie publikované v listopadu ve vědeckém magazínu Nature skupinou čínských, švýcarských a italských vědců se sondě podařilo replikovat již dřívější měření, které by mohlo indikovat rozpad částic temné hmoty. Nejde však zdaleka o důkaz její existence, spíš jen o náznak, který si vědci zatím neumí vysvětlit.

Kosmické záření, výsledky měření

Kosmické záření, výsledky měření Výsledky zkoumání kosmického záření různými observatořemi. Na vodorovné ose jsou energetické hodnoty detekovaných částic.



Temná hmota je koncept, se kterým museli fyzici přijít pro vysvětlení fenoménu, který pozorují prostřednictvím jeho gravitačních vlivů, doposud se však nepodařilo vysvětlit ani přímo dokázat jeho existenci. Existuje několik teorií, které vysvětlují detekované gravitační vlivy, jedna z nich pracuje s tzv. WIMP (weakly interacting massive particle, slabě interagující masivní částice), po jejichž rozpadu pátrá právě DAMPE.

Detektor sondy je postavený na principu, který umožňuje detekci jednotlivých částic kosmického záření, jejich směru a elektrického náboje, konkrétně elektrony a pozitrony (antihmotový ekvivalent elektronu s pozitivním nábojem). Kosmické záření vychází z objektů jako jsou supernovy nebo pulzary, pokud by však existovaly částice WIMP, měly by generovat další detekce, které nebudou připsatelné žádnému jinému zdroji.

Za prvních 530 dní provozu detekovala sonda DAMPE 1,5 milionů elektronů a pozitronů nad stanovenou energetickou hodnotou. Když je vědci seřadili podle energie, kterou s sebou částice nesly, objevila se před nimi křivka, jejíž některé části si zatím nedokáží vysvětlit. Podobná křivka se objevovala i při předchozích měřeních jinými přístroji. Většina této křivky je tvořena běžným kosmickým zářením a není velkým překvapením, zajímavá je ale část ve vyšších energetických hodnotách.

Může jít o zatím neznámý zdroj kosmického záření, mohlo by však také jít o výsledek rozpadu částic WIMP. Ať už tak, či onak, mezi kosmickým zářením je něco, co si vědci zatím neumí vysvětlit a vyžaduje další zkoumání.

Sonda DAMPE má před sebou ještě další tři roky primární mise, při které bude svá měření zpřesňovat. Podobným pozorováním se věnují také další zařízení, zejména detektor AMS-02 umístěný na Mezinárodní orbitální stanici, vesmírný teleskop Fermi a také HESS (High Energy Stereoscopic System) - soustava teleskopů v Namibii, které měří vysokoenergetické gama záření.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Temná hmota

Detektor temné hmoty pozoroval vzácnou subatomární reakci neutrin

25. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Zařízení XENON1T navržené speciálně pro detekci temné hmoty pozoruje něco, na co nebylo zrovna postavené: vzácnou reakci dvojitého elektronového záchytu a emisi dvou neutrin. Neutrina by mohla být po fotonech druhým nejčastějším prvkem ve vesmíru, nicméně příliš nereagují s běžnou hmotou a jsou tak téměř nepozorovatelná. Pozorovaná reakce a nový výzkum by nám o nich mohly říct mnoho nového.

celý článek

Vědci našli závislost mezi zářivostí kvazarů a temnou hmotou

20. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědci našli závislost mezi zářivostí kvazarů a temnou hmotouVědci v datech z evropského vesmírného teleskopu Planck našli vazbu mezi zářivostí kvazarů a hmotností oblaků temné hmoty, ve kterých se sledované kvazary nachází. Kvazary jsou supermasivní černé díry v jádrech vzdálených galaxií, které astronomové pozorují zrovna když konzumují materiál ze svého okolí. Ke svému výzkumu vědci využili data z mise Planck, která zkoumala reliktní záření po velkém třesku. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal.

celý článek

Supermasivní černé díry rostou na úkor zrodu nových hvězd, konzumují totiž stejný materiál

30. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Supermasivní černé díry rostou na úkor zrodu nových hvězd, konzumují totiž stejný materiálUž dlouhou dobu se vědci snaží přijít na to, proč se už v počátcích vesmíru začaly objevovat supermasivní černé díry. Jde o extrémně masivní objekty, které dřímají v jádrech galaxií a svou obrovskou gravitační silou dokáží ovlivňovat dění na stovky tisíc světelných let daleko. Astronomové pozorují supermasivní černé díry už v počátcích vesmíru a často v galaxiích, které nerodí příliš mnoho nových hvězd.

celý článek

Astronomové našli galaxie s velmi nízkým obsahem temné hmoty, rotují příliš pomalu

29. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli galaxie s velmi nízkým obsahem temné hmoty, rotují příliš pomaluTemnou hmotu nelze pozorovat přímo, astronomové však mohou zkoumat její gravitační vliv na okolí. Podařilo se jim tak objevit dvě galaxie, u kterých se zdá, že temnou hmotu téměř neobsahují. Obě tyto galaxie mají jedno společné, jejich hvězdy obíhají centrum svých galaxií relativně pomalu a také podobnou rychlostí, což podle vědců poukazuje na malý prostor pro jinou hmotu než tu viditelnou.

celý článek

Temná hmota byla přítomna už v dávných galaxiích a mohla ovlivnit jejich vznik

16. 12. 2018 (novější než zobrazený článek)

Temná hmota byla přítomna už v dávných galaxiích a mohla ovlivnit jejich vznikAstronomům se podařilo objevit galaxii vzdálenou 9 miliard světelných let s velkým množstvím temné hmoty. Potvrzují tak teorii, že temná hmota v galaxiích existovala už před zhruba 10 miliardami let v obdobném množství jako dnes. To popíraly některé dosavadní teorie, které uváděly, že v tomto období galaxie nemusely obsahovat takové množství temné hmoty jako ty dnešní. Nový objev tak vstupuje do diskuze o tom, jak se galaxie před miliardami let formovaly a zda při jejich vzniku hrála temná hmota významnou roli.

celý článek

Přes 20 tisíc kulových hvězdokup v galaktické kupě Coma pomůže astronomům zmapovat temnou hmotu

2. 12. 2018 (novější než zobrazený článek)

Přes 20 tisíc kulových hvězdokup v galaktické kupě Coma pomůže astronomům zmapovat temnou hmotuAstronomové použili vesmírný teleskop Hubble pro zmapování tisíců kulových hvězdokup ve skupině galaxií zvané Coma. S pomocí podrobné mapy těchto subgalaktických útvarů budou moci určit rozložení běžné hmoty a také temné hmoty v této oblasti. Výsledky výzkumu, který použil data z mnoha pozorování teleskopu, byly publikovány začátkem listopadu v magazínu The Astrophysical Journal.

celý článek

Mléčnou dráhu obíhá doposud neznámá velká, temná galaxie, astronomové takovou ještě neviděli

14. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Mléčnou dráhu obíhá doposud neznámá velká, temná galaxie, astronomové takovou ještě neviděliAstronomům se podařilo s pomocí dat z evropské mise Gaia identifikovat doposud neznámou galaxii, která obíhá Mléčnou dráhu. Patří tak k několika desítkám menších galaktických objektů, které jsou gravitačně svázané s naší domovskou galaxií a obíhají ji podobně jako planety hvězdu. Nově objevená galaxie Antlia 2 se nachází z pohledu od Slunce za galaktickým jádrem a má extrémně nízkou hustotu, zároveň je však jedna z největších galaxií, které Mléčnou dráhu obíhají.

celý článek