Nový instrument ESPRESSO zahájil operace, bude hledat malé exoplanety

8. 12. 2017
VLT ESPRESSO Teleskopy ESO Exoplanety

Zcela nový instrument zahájil operace na teleskopu VLT organizace ESO v Čile. Nese označení ESPRESSO (Echelle SPectrograph for Rocky Exoplanet and Stable Spectroscopic Observations) a je instalován na výkonném teleskopu VLT (Very Large Telescope). VLT je tvořen čtveřicí teleskopů, které dohromady simulují teleskop s velikostí zrcadla 16 metrů. Úkolem nového instrumentu je hledání exoplanet, je dostatečně citlivý, aby dokázal najít i malé skalnaté planety.

Very Large Telescope (VLT)

Very Large Telescope (VLT) - Velmi velký teleskop se skládá ze 4 optických teleskopů (Antu telescope, Kueyen telescope, Melipal telescope a Yepun telescope). Leží na hoře Cerro Paranal v poušti Atacama a provozuje jej Evropská jižní observatoř (ESO).



ESPRESSO je nástupcem instrumentu HARPS, který je podobně jako ESPRESSO nainstalován na teleskopu La Silla patřícímu také organizaci ESO (European South Observatory), jež působí v Jižní Americe odkud pozoruje hvězdnou oblohu, která není ze severní polokoule vidět. Stejně jako jeho předchůdce měří ESPRESSO radiální rychlost hvězd a analyzuje jejich spektrum, čímž zjišťuje zda na hvězdu nepůsobí svou gravitací obíhající exoplaneta.

Spektrograf HARPS, z jehož zkušeností tvůrci nového instrumentu vycházeli, je druhým nejúspěšnějším při objevování exoplanet (hned po vesmírném teleskopu Kepler). Během svého dosavadního provozu od roku 2003 nalezl přes 130 exoplanet.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
    Chcete vědět o dalším článku?

    Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


    Další zprávy z kategorie VLT

    Nové snímky prstenců Uranu poprvé odhalily jejich teplotu

    23. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Nové snímky prstenců Uranu poprvé odhalily jejich teplotuDva výkonné teleskopy z jižní Ameriky (ALMA a VLT) vyprodukovaly nové snímky prstenců planety Uran. Nová pozorování umožnila vědcům poprvé změřit teplotu prstenců planety: chladivých -196 °C. Pomohla také upřesnit složení prstenců a jejich strukturu. Planeta Uran byla ze Země zatím navštívena pouze jednou, když kolem ní v roce 1986 proletěla vesmírná sonda Voyager 2, všechna následná pozorování byla provedena ze Země nebo její oběžné dráhy.

    celý článek

    První přímé pozorování exoplanety optickou interferometrií odhalilo její dynamickou atmosféru

    2. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

    První přímé pozorování exoplanety optickou interferometrií odhalilo její dynamickou atmosféruTeleskop VLT poprvé pozoroval exoplanetu pomocí optické interferometrie, kdy je světlo z více velkých teleskopů zpracováno jedním instrumentem. Tato nová metoda vědcům umožnila pozorovat komplexní atmosféru vzdálené planety s oblaky ze železa a otevírá dveře pro získání více informací o objevených exoplanetách.

    celý článek

    Nejdetailnější pozorování materiálu obíhajícího příliš blízko horizontu události černé díry

    1. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

    Nejdetailnější pozorování materiálu obíhajícího příliš blízko horizontu události černé díryVědcům se díky vysoce citlivému instrumentu GRAVITY na teleskopu VLT podařilo získat další informace o supermasivní černé díře ve středu Mléčné dráhy. Nová pozorování ukazují shluky plynů urychlené až na 30 % rychlosti světla jen kousek před horizontem události této černé díry. Jde o první pozorování materiálu takto blízko černé díře a další z mnoha nepřímých potvrzení existence extrémního objektu v jádru naší domácí galaxie.

    celý článek

    Astronomové zachytili formaci planety v protoplanetárním disku kolem vzdálené hvězdy

    8. 7. 2018 (novější než zobrazený článek)

    Astronomové zachytili formaci planety v protoplanetárním disku kolem vzdálené hvězdyInstrument SPHERE instalovaný na teleskopu VLT vyfotil vzdálenou exoplanetu ve stádiu jejího formování v disku plynů a prachu, který obklopuje mlhavou hvězdu PDS 70. Jde o první potvrzený planetární objekt zachycený při svém zrodu v protoplanetárním disku obklopujícím mladou hvězdu. Doposud teleskopy pozorovaly pouze mezery v protoplanetárních discích, nebo už hotové planety.

    celý článek

    Astronomům se zřejmě podařilo vyfotit exoplanetu ve fázi jejího formování v protoplanetárním disku

    18. 5. 2018 (novější než zobrazený článek)

    Astronomům se zřejmě podařilo vyfotit exoplanetu ve fázi jejího formování v protoplanetárním diskuMezinárodnímu týmu astronomů vedenému výzkumníky z nizozemské Leiden University se podařilo zachytit nový objekt u mladé dvojhvězdy CS Cha vzdálené asi 600 světelných let. Mohlo by jít o masivní exoplanetu nebo hnědého trpaslíka v rané fázi vývoje. Objev se podařil prostřednictvím instrumentu SPHERE na teleskopu VLT (Very Large Telescope) v Čile. Výsledky výzkumu vedeného Christianem Ginskim budou publikovány ve vědeckém magazínu Astronomy and Astrophysics.

    celý článek

    Observatoř ALMA detekovala nejstarší kyslík ve vesmíru

    18. 5. 2018 (novější než zobrazený článek)

    Observatoř ALMA detekovala nejstarší kyslík ve vesmíruAstronomové našli s pomocí observatoře ALMA slabý ale přesto definitivní signál kyslíku, který k nám letěl dlouhých 13,28 miliard let a pochází tak z velmi raného a vzdáleného vesmíru. Galaxie, ve které byl kyslík detekovaný, je zároveň také nejvzdálenější galaxií s přesně změřenou vzdáleností, nebo spíše stářím. První hvězdy v této galaxii začaly podle vědců vznikat už pouhých 250 milionů let po velkém třesku, kyslík vznikl při zániku těchto hvězd první generace. Jde doposud o nejvzdálenější detekci tohoto chemického prvku ve vesmíru.

    celý článek

    V Kuiperově pásu je objekt plný uhlíku, zřejmě vznikl ve středu sluneční soustavy

    10. 5. 2018 (novější než zobrazený článek)

    V Kuiperově pásu je objekt plný uhlíku, zřejmě vznikl ve středu sluneční soustavyMezinárodní tým astronomů zjistil za pomoci teleskopu VLT (Very Large Telescope) v Čile, že planetka 2004 EW95 obsahuje vysoký podíl uhlíku. To by nebylo nic až tak významného, pokud by nešlo o objekt, který obíhá Slunce daleko v Kuiperově pásu, chladné oblasti sluneční soustavy plné ledových objektů. Vědci z tohoto zjištění usuzují, že by mohlo jít o objekt, který vznikl mnohem blíže Slunci, možná v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter a později zmigroval na okraj sluneční soustavy.

    celý článek