Observatoř ALMA pozoruje masivní galaxie v raném vesmíru v centru obrovského množství temné hmoty

12. 12. 2017
Galaxie Raný vesmír ALMA Temná hmota Gravitační čočky South Polar Telescope

Milimetrová a submilimetrová observatoř ALMA vidí prostřednictvím svých 66 radioteleskopů v poušti Atacama do hlubokého vesmíru, čím hlouběji, tím více do minulosti. O to dál pak vidí, když k tomu využije ještě efektu tzv. gravitační čočky. Nová pozorování extrémně vzdáleného objektu SPT0311-58 ukazují, že už v raném vesmíru existovaly masivní galaxie. Astronomové také pozorují, že jde dokonce o dvě samostatné galaxie, které jsou uhnízděné ve velkém shluku temné hmoty.



Astrofyzikové předpokládají, že první galaxie ve vesmíru, takové, co vznikly v první miliardě let, byly do jisté míry podobné dnešním trpasličím galaxiím. Právě tyto malé galaxie se měly stát základními stavebními kameny pro vznik velkých galaxií, které pozorujeme ve svém okolí dnes, téměř 13,8 miliard let po vzniku vesmíru. Pozorování observatoře ALMA ale ukazují, že už v raném vesmíru existovaly masivní galaxie a naznačují, že ke slučování malých galaxií mohlo docházet ve velmi brzké době.

Objekt označovaný jako SPT0311-58 (někdy také SPT-S J031132-5823.4) byl objeven teleskopem na jižním pólu (South Polar Telescope). Už tehdy bylo zřejmé, že jde o velmi vzdálenou galaxii, kterou pozorujeme v době, kdy byl vesmír starý méně než miliardu let v období tzv. reionizace. Teprve až při následných pozorováních observatoří ALMA prostřednictvím gravitační čočky astronomové zjistili, že jde ve skutečnosti o dvě velké galaxie s překotnou formací nových hvězd.

Tyto galaxie si jsou vzájemně blíž než je sluneční soustava od jádra Mléčné dráhy a tedy dochází k výraznému vzájemnému gravitačnímu vlivu. Obě galaxie jsou tak vlastně pozorovány při procesu formování nejmasivnějšího známého objektu v tomto období vývoje vesmíru. Podle astronomů jsou obě galaxie zaklíněné v masivním shluku temné hmoty, usuzují tak z jejich vzájemných gravitačních interakcí.

 

Pozorování podobných vzdálených objektů pomáhá astronomům pochopit jak se vesmír formoval v jednotlivých fázích svého vývoje. Teleskop na jižním pólu je speciálně vybaven pro pozorování takto vzdálených objektů a následná pozorování observatoří ALMA a dalších zařízení o nich přinášejí další informace, které nám tajemství vesmíru kousek po kousku odhalují.



Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Galaxie

Sousední malé galaxie Magellanova mračna produkují větší množství hvězd než v minulosti

01. 02. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sousední malé galaxie Magellanova mračna produkují větší množství hvězd než v minulostiPředpokládá se, že Mléčná dráha v minulosti zažívala období intenzivního zrodu nových hvězd. Postupně však došlo k relativnímu uklidnění a nové hvězdy dnes vznikají ve výrazně menší míře než předtím. To zřejmě neplatí pro dvě menší galaxie, které Mléčnou dráhu obíhají - Velký a Malý Magellanův Mrak. Podle nové studie se v těchto galaxiích v minulosti příliš mnoho nových hvězd nerodilo, interakce s Mléčnou drahnou a mezi oblaky vzájemně v posledních 2 miliardách let však vedla k nárůstu vzniku nových hvězd.

celý článek

Astronomové našli galaxie s velmi nízkým obsahem temné hmoty, rotují příliš pomalu

29. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli galaxie s velmi nízkým obsahem temné hmoty, rotují příliš pomaluTemnou hmotu nelze pozorovat přímo, astronomové však mohou zkoumat její gravitační vliv na okolí. Podařilo se jim tak objevit dvě galaxie, u kterých se zdá, že temnou hmotu téměř neobsahují. Obě tyto galaxie mají jedno společné, jejich hvězdy obíhají centrum svých galaxií relativně pomalu a také podobnou rychlostí, což podle vědců poukazuje na malý prostor pro jinou hmotu než tu viditelnou.

celý článek

Astronomové zachytili intenzivní erupci gama záření ze vzdáleného blazaru

06. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým astronomů zachytil pomocí vesmírného teleskopu Fermi extrémně zářivou erupci gama záření z blazaru DA 193. Jde o výjimečnou událost, protože tento vzdálený objekt má vysoký červený posuv a u takových nejsou podobné události běžné. Blazary jsou obecně nejpočetnějším zdrojem gama záření mimo naši galaxii, to však neplatí pro takto energetickou událost, jaká byla detekována, ani pro objety s tak výrazným červeným posuvem.

celý článek

Temná hmota byla přítomna už v dávných galaxiích a mohla ovlivnit jejich vznik

16. 12. 2018 (novější než zobrazený článek)

Temná hmota byla přítomna už v dávných galaxiích a mohla ovlivnit jejich vznikAstronomům se podařilo objevit galaxii vzdálenou 9 miliard světelných let s velkým množstvím temné hmoty. Potvrzují tak teorii, že temná hmota v galaxiích existovala už před zhruba 10 miliardami let v obdobném množství jako dnes. To popíraly některé dosavadní teorie, které uváděly, že v tomto období galaxie nemusely obsahovat takové množství temné hmoty jako ty dnešní. Nový objev tak vstupuje do diskuze o tom, jak se galaxie před miliardami let formovaly a zda při jejich vzniku hrála temná hmota významnou roli.

celý článek

Mléčnou dráhu obíhá doposud neznámá velká, temná galaxie, astronomové takovou ještě neviděli

14. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Mléčnou dráhu obíhá doposud neznámá velká, temná galaxie, astronomové takovou ještě neviděliAstronomům se podařilo s pomocí dat z evropské mise Gaia identifikovat doposud neznámou galaxii, která obíhá Mléčnou dráhu. Patří tak k několika desítkám menších galaktických objektů, které jsou gravitačně svázané s naší domovskou galaxií a obíhají ji podobně jako planety hvězdu. Nově objevená galaxie Antlia 2 se nachází z pohledu od Slunce za galaktickým jádrem a má extrémně nízkou hustotu, zároveň je však jedna z největších galaxií, které Mléčnou dráhu obíhají.

celý článek

Astronomové zachytili kolidující supermasivní černé díry v jádrech galaxií

12. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové zachytili kolidující supermasivní černé díry v jádrech galaxiíTým astronomů vedený Michaelem Kossem z University of Maryland pozoroval několik galaxií, které jsou v procesu spojování dvou do jedné. Zaměřili se na jejich jádra, kde se ukrývají supermasivní černé díry, které se podobně jako jejich mateřské galaxie dříve nebo později sloučí v jedinou. Vysledkem pozorování teleskopy W.M. Keck a Hubble je hned několik párů supermasivních černých děr, které jsou velmi blízko splynutí. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature.

celý článek

V datech z družice Gaia jsou známky o pradávné kolizi Mléčné dráhy s jinou galaxií

07. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

V datech z družice Gaia jsou známky o pradávné kolizi Mléčné dráhy s jinou galaxiíData z evropské mise Gaia přispěla k odhalení události v dávné historii Mléčné dráhy. Naše galaxie se podle vědců před 10 miliardami let sloučila s jinou galaxií, důkazy se ukrývaly v pohybu hvězd na noční obloze. Při zkoumání pohybu hvězd vědci zjistili, že zhruba 30 tisíc z nich se pohybuje společně, proti směru rotace ostatních hvězd kolem jádra galaxie. Podle vědců se tyto hvězdy chovají přesně tak, jak by očekávali od následků sloučení dvou galaxií.

celý článek