Umělá inteligence od Google našla nové exoplanety v datech z teleskopu Kepler

17. 12. 2017
Exoplanety Umělá inteligence Kepler (teleskop)

Vědcům se podařilo za pomoci umělé inteligence od společnosti Google objevit novou exoplanetu v katalogu dat posbíraných vesmírným teleskopem Kepler. Jde o nový přístup, při kterém byla použita neurální síť, která učí umělou inteligenci provádět určité úkony. Jedna z nově objevených planet doplňuje sedmici už objevených planet kolem hvězdy Kepler-90, což z toho systému dělá rekordmana, co do počtu objevených planet - vyrovná se mu jen naše sluneční soustava.

Hvězdný systém Kepler-90

Hvězdný systém Kepler-90 Schéma systému Kepler-90. Velikosti planet jsou vzájemně srovnatelné, jejich vzdálenosti od hvězdy nebo mezi už ale ne. Všechny planety systému Kepler-90 obíhají od své hvězdy blíže nebo stejně daleko jako Země od Slunce.



"Machine learning" je stále častěji používanou metodou, která umožňuje procházet rozsáhlé databáze z vesmírných misí. Program se postupně sám učí identifikovat požadované projevy, v tomto případě pohasnutí hvězdy, před kterou přechází exoplaneta. Může tak objevit objekty, které lidem unikly, a možná by ani ve velkém objemu dat detekovat nešly. Nový přístup navíc ještě použil neurální síť vyvíjenou společností Google, která simuluje neurony v mozku.

Objev nastal když Christopher Shallue a Andrew Vanderburg naučili program hledat exoplanety v databázi mise Kepler. Jejich program totiž identifikoval velmi drobné změny v jasu hvězdy, které předtím vědcům unikly. Shallue je seniorní softwarový inženýr v Google a pracuje s umělou inteligencí. "Ve svém volném čase jsem hledal možnosti hledání exoplanet prostřednictvím velkých dat a zjistil, že z mise Kepler je k dispozici obří databáze pozorování teleskopu," řekl Shallue, "právě v situacích, kdy je k dispozici tolik dat, že už je lidé nezvládnou zpracovat, se nejlépe uplatňují programy schopné učení.

Za čtyři roky fungování mise Kepler byla posbírána měření, která mohou obsahovat až 35 tisíc signálů identifikujících exoplanety. Ty nejvýraznější signály už byly identifikovány lidmi (vědeckými pracovníky i amatéry) a některé také stroji. Slabé signály ovšem byly doposud upozaďovány, jistota, že patří planetě, u nich totiž rapidně klesá. 

Shallue a Vanderburg nejprve nechali program učit se na testovacím vzorku už identifikovaných signálů. Neurální síť u nich identifikovala správně známé exoplanety a 96% pravděpodobností odhalila neplanetární signály. Následně byl program nasměřován na data z 670 hvězdných systémů, u kterých už byly identifikovány nějaké planety. Vědci totiž předpokládali, že tam kde už je známo více planet kolem jedné hvězdy, je pravděpodobnější, že se budou nacházet další, zatím ukryté planety.

Kromě zmíněné osmé exoplanety u jediné hvězdy našel program také šestou planetu u hvězdy Kepler-80. Planeta Kepler-80g má velikost podobnou Zemi a mohla by být skalnatá jako naše planeta. S dalšími čtyřmi planetami v tomto systému má vzájemnou rezonanci a gravitačně se ovlivňují. 


Hvězdný systém Kepler-90

Hvězda Kepler-90 je o asi 20 % větší než Slunce a nachází se ve vzdálenosti asi 2 500 světelných let v souhvězdí draka. Hvězda je také označována jako 2MASS J18574403+4918185, KIC 11442793 a KOI-351. Samotná hvězda je nejen větší než Slunce, ale má také vyšší teploty.

Planety v systému Kepler-90

Označení exoplanet se odvozuje od jména jejich hvězdy, ke kterému se připojuje malé písmenko. Samotná hvězda má nepsané označení "a", první objevená exoplaneta u ní tedy nese označení "b". - Kepler-90b: vzdálenost 0,07 AU; Velikost 1,3 velikosti Země - Kepler-90c: vzdálenost 0,09 AU; Velikost 1,2 velikosti Země - Kepler-90i: vzdálenost 0,12 AU; Velikost 1,3 velikosti Země - Kepler-90d: vzdálenost 0,32 AU; Velikost 2,9 velikosti Země - Kepler-90e: vzdálenost 0,42 AU; Velikost 2,7 velikosti Země - Kepler-90f: vzdálenost 0,48 AU; Velikost 2,9 velikosti Země - Kepler-90g: vzdálenost 0,71 AU; Velikost 8,1 velikosti Země - Kepler-90h: vzdálenost 1,01 AU; Velikost 11,3 velikosti Země Shallue a Vanderburg nyní plánují pustit svůj program na celý data set z teleskopu Kepler, který obsahuje 150 tisíc hvězd. Očekávají, že z těchto měření vykřesají ještě další exoplanety, které vědcům pomohou identifikovat drobnější a od svých hvězd vzdálenější planety, které je složitější identifikovat než ty velké a obíhající blízko svojí hvězdě.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Exoplanety

Blízká exoplaneta LHS 3844b je více než dvakrát těžší než Země, zřejmě ale nemá žádnou atmosféru

12. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Exoplaneta LHS 3844b byla objevena v roce 2018 vesmírným teleskopem TESS u malého červeného trpaslíka ve vzdálenosti zhruba 49 světelných let. Má zhruba 2x větší hmotnost než Země a dalo by se tak očekávat, že má dostatečnou gravitaci, aby si udržela vlastní atmosféru. Zřejmě se však nachází příliš blízko svojí hvězdě, která ji o atmosféru připravila a připomíná tak spíše Merkur nebo Měsíc, které žádnou výraznou atmosféru nemají.

celý článek

Exoplaneta HD 203949b k překvapení vědců přežila nebezpečnou fázi svojí mateřské hvězdy

6. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Exoplaneta HD 203949b k překvapení vědců přežila nebezpečnou fázi svojí mateřské hvězdyVesmírnému teleskopu TESS se podařilo objevit další novou exoplanetu. Je osmkrát větší než Jupiter a obíhá hvězdu HD 203949 ve vzdálenosti 257 světelných let. Nejde však o obyčejnou planetu, obíhá totiž velmi blízko hvězdě, která prošla fází rudého obra, při které měla být zničena.

celý článek

Astronomové pozorují pohyb plynů v disku kolem mladé hvězdy, zřejmě jej způsobují rodící se exoplanety

5. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové pozorují pohyb plynů v disku kolem mladé hvězdy, zřejmě jej způsobují rodící se exoplanetyDetailní pozorování observatoře ALMA přinesla první detekci pohybu plynů uvnitř protoplanetárního disku. V nové studii publikované v magazínu Nature vědci popisují kromě detekce pohybu plynů ve směru kolem hvězdy HD 163296 také pohyb nad a pod rovinu disku a směrem k hvězdě a od ní. Pohyb těchto plynů je s velkou pravděpodobností způsoben rodícími se exoplanetami.

celý článek

Pozorování z celého světa potvrdila existenci exoplanety pomocí vzácného jevu gravitační mikro čočky

4. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Pozorování z celého světa potvrdila existenci exoplanety pomocí vzácného jevu gravitační mikro čočkyV roce 2017 objevil amatérský astronom Tadashi Kojima z Japonska na noční obloze nezvyklý objekt. Následná pozorování potvrdila, že jde o mikro čočku, vzácný jev způsobený gravitací masivního objektu. V tomto konkrétním případě světlo od hvězdy vzdálené asi 2 600 světelných let proletělo na cestě k Zemi kolem hvězdy vzdálené asi 1 600 světelných let. Tento průlet světlo pozměnil natolik, že je možné objekt v blízkosti charakterizovat, a to se nyní podařilo pomocí výkonných teleskopů po celém světě. A kromě hvězdy zde vědci našli také planetu.

celý článek

Nově potvrzená exoplaneta činí z hvězdy Groombridge 34 jeden z nejbližších multiplanetárních systémů

18. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

NASA zařadila 10. října do svého archivu exoplanet 16 nových světů, aktuálně se v něm nachází 4 073 planet obíhajících jiné hvězdy v Mléčné dráze. Patří mezi ně také už dříve objevená a poté za chybu považovaná planeta Groombridge 34 A b a také nově objevená sesterská planeta Groombridge 34 A c. Tato dvojhvězda červených trpaslíků se nachází pouhých 11 světelných let daleko a jde o nejbližší známý multiplanetární systém.

celý článek

Astronomové našli masivní exoplanetu, která oběhne svou hvězdu za pouhých 18 hodin

12. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli masivní exoplanetu, která oběhne svou hvězdu za pouhých 18 hodinNová exoplaneta byla odhalena při průzkumu NGTS (Next Generation Transit Survey), který probíhá v Čile z observatoře Paranal. Cílem NGTS je hledání exoplanet o velikosti mezi planetou Neptun a Země u zářivých hvězd. Nejčastěji však astronomové při svojí práci pozorují tzv. horké Jupitery, tedy masivní planety, které se nacházejí velmi blízko svým hvězdám. Nově objevená planeta NGTS-10b je dokonce ze známých horkých Jupiterů svojí hvězdě nejblíž.

celý článek

Masivní exoplaneta u drobné hvězdy překvapila astronomy, je na svou hvězdu příliš velká

30. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli u blízkého červeného trpaslíka masivní planetu. Je sice menší než Jupiter, ale v porovnání s hmotností svojí hvězdy je obří. Je dokonce tak velká, že není zřejmé, jak mohla u drobné hvězdy vzniknout. Vědci totiž doposud uvažovali, že tak velké planety vznikají pouze u větších hvězd.

celý článek