Finalisté mezi budoucími misemi NASA: návrat vzorků hornin z komety, nebo dron na Titan

27. 12. 2017
Vesmírné sondy Titan Kometa 67P/C–G CAESAR Dragonfly

Americká vesmírná agentura vybrala dva finalisty mezi misemi, které by se měly uskutečnit v polovině dvacátých let v rámci programu New Frontiers, jehož součástí je například také mise New Horizons. Jednou z těchto misí, které se budou ucházet o realizaci, je CAESAR, při které by měla robotická sonda navštívit kometu 67P a přivézt z ní vzorky zpátky na Zemi, další je potom robotický dron DRAGONFLY, který by brázdil nebe Titanu, největšího měsíce planety Saturn.

Titan

Titan - druhý největší měsíc sluneční soustavy obíhá kolem planety Saturn



Tyto dvě mise byly vybrány ze souboru dvanácti misí, které se účastnily předchozího kola výběru. Vítěz bude čtvrtou misí v tomto programu a bude následovat mise New Horizons, Juno a OSIRIS-REx. New Frontiers je program středně náročných misí NASA pro průzkum sluneční soustavy, v jehož rámci je rozpočtový schodek zhruba 850 milionů dolarů. Obě vybrané mise budou v průběhu roku 2018 financovány pro další rozvinuté jejich konceptu, výsledný vítěz bude vybrán na jaře 2019.

CAESAR
Pokud vám jméno komety 67P (nebo také 67P/Churyumov-Gerasimenko) něco říká, není to náhodou. Tuto kometu totiž navštívila v roce 2014 evropská sonda Rosetta a přistál na ní modul Philae. Při misi CAESAR (Comet Astrobiology Exploration Sample Return) by kometu 67P navštívila další robotická sonda, ta by však místo dlouhodobé návštěvy pouze odebrala vzorky hornin a vrátila se s nimi v roce 2038 zpátky na Zemi. Kapsle, ve které budou vzorky po dobu cesty uchovány, by měla být dodána japonskou vesmírnou agentutou JAXA a bude vycházet z designu použitého při japonské misi Hayabusa, která se v roce 2010 vrátila na Zemi se vzorky hornin z planetky Itokawa. Mise CAESAR staví na úspěších hned dvou předchozích misí, což umožňuje vědcům vyvinout sondu přímo na míru podmínkám, které budou při misi vyžadovány. Díky znalosti cílové komety, mohou vybrat konkrétní místo k přistání už při návrhu sondy a také využijí zkušeností se sběrem a dopravou hornin, které se osvědčily jako úspěšné.
Dragonfly
Titan je zvláštní místo v rámci sluneční soustavy, má totiž atmosféru hustější než Země. Jeho výzkum tak může probíhat pomocí létajících robotických sond jako bude právě Dragonfly (v češtině vážka). Vlastní sonda bude dron, který bude schopný přistání a vertikálního vzletu na několika místech měsíce, kde bude zkoumat chemické složení povrchu, atmosféry a metanových jezer. I mise Dragonfly využívá výsledků z předchozích misí, tentokrát orbitální sondy Cassini a přistávacího modulu Huygens, který na největším měsíci Saturnu přistál v roce 2005.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Vesmírné sondy

Do vesmíru se chystá solární plachetnice Lightsail-2, poletí na Falcon Heavy v červnu

27. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Do vesmíru se chystá solární plachetnice Lightsail-2, poletí na Falcon Heavy v červnuExperimentální sonda Lightsail-2 má ověřit, že lze rozpohybovat zařízení ve vesmíru pouze za pomoci fotonů ze Slunce. Sondu vyvinula nezisková organizace Planetary Society a na oběžnou dráhu Země poletí na raketě Falcon Heavy v červnu. Samotná sonda váží pouhých 5 kilogramů a má rozměry 10x10x30 centimetrů. Její solární plachta však bude mít po rozvinutí zhruba 32 metrů čtverečních.

celý článek

Společnost Rocket Lab představila vlastní družici, kterou bude nabízet svým zákazníkům

13. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Mladá společnost Rocket Lab po čtyřech úspěšných startech vlastní rakety Electron představila evoluci svého byznysu: družici, která může nést přístroje jejích zákazníků. Jde o upravený horní stupeň rakety Electron, který může zákazníkům ušetřit finance na vývoj vlastní sondy a má urychlit vypouštění nových satelitů na oběžnou dráhu. Společnost Rocket Lab začala s komerčními lety rakety Electron teprve loni v prosinci a soustředí se na vynášení malých satelitů a cubesatů na oběžnou dráhu Země.

celý článek

ESA chce při misi Hera vyzkoušet autonomní řízení vesmírné sondy

9. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

ESA chce při misi Hera vyzkoušet autonomní řízení vesmírné sondyHlavním úkolem vesmírné sondy Hera je zkoumání následků kolize vesmírné sondy DART s malým měsícem planetky Didymos. Sekundárním cílem mise bude vyzkoušet poprvé autonomní řízení sondy, podobně jako je tomu u autonomně řízených aut. První část mise bude ještě řízená přímo ze Země, tedy operátoři sondy vyhodnotí její pozici a rychlost a pošlou sondě příkaz k zážehu jejích motorů. Lidský faktor bude po splnění první části mise eliminován a sonda bude sama rozhodovat, kdy své motory zažehne.

celý článek

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2019)

26. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2019)Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro březen 2019.

celý článek

Sonda BepiColombo zažehla nejvýkonnější iontový pohon na své cestě k Merkuru

13. 12. 2018 (novější než zobrazený článek)

Sonda BepiColombo zažehla nejvýkonnější iontový pohon na své cestě k MerkuruEvropská sonda BepiColombo 2. prosince poprvé provedla manévr pomocí své pohonné jednotky, zatím pro ověření jejího výkonu. Sonda je vybavena celkem čtyřmi iontovými motory typu QinetiQ T6, které jsou doposud nejvýkonnější ze všech, které dodnes byly ve vesmíru použity. V následujících dnech budou zažehnuty všechny 4 trysky naplno a zároveň. Sonda se tak vydá na dlouhou sedmiletou cestu k planetě Merkur. V jejím průběhu proletí několikrát kolem hned trojice planet než se usadí na oběžné dráze nejvnitřnější planety sluneční soustavy.

celý článek

Sonda OSIRIS-REx vyzkoušela své robotické rameno pro odběr vzorků z planetky

18. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Sonda OSIRIS-REx vyzkoušela své robotické rameno pro odběr vzorků z planetkyVesmírná sonda OSIRIS-REx se nyní nachází uprostřed své finální přibližovací fáze k planetce Bennu, ze které by měla odebrat vzorky a dovézt je zpátky na Zemi. Po více než dvou letech cesty nyní operátoři zkouší její zařízení, aby ověřili jejich funkčnost. Jedním z takových testů bylo 14. listopadu prověření robotické ramene TAGSAM, které by mělo vzorky hornin z planetky odebrat.

celý článek

Parker Solar Probe se přiblížila Slunci nejvíce ze všech sond v historii, a půjde ještě blíž

30. 10. 2018 (novější než zobrazený článek)

Parker Solar Probe se přiblížila Slunci nejvíce ze všech sond v historii, a půjde ještě blížPouhých 78 dní po startu prolomila vesmírná sonda Parker Solar Probe rekord přiblížení ke Slunci a také relativní rychlost Ke Slunci. Aktuálně se nachází 0,28 AU od Slunce a bude se nadále přibližovat (Země obíhá Slunce ve vzdálenosti 1 AU, planeta Merkur mezi 0,31 a 0,47 AU). Sonda má za úkol studovat Slunce zblízka a nejvíce se k němu přiblíží v roce 2024, kdy ji unikátní oběžná dráha zavede až na 0,04 AU - vzdálenost, při které se v podstatě dotkne atmosféry Slunce.

celý článek