Finalisté mezi budoucími misemi NASA: návrat vzorků hornin z komety, nebo dron na Titan

27. 12. 2017
Vesmírné sondy Titan Kometa 67P/C–G CAESAR Dragonfly

Americká vesmírná agentura vybrala dva finalisty mezi misemi, které by se měly uskutečnit v polovině dvacátých let v rámci programu New Frontiers, jehož součástí je například také mise New Horizons. Jednou z těchto misí, které se budou ucházet o realizaci, je CAESAR, při které by měla robotická sonda navštívit kometu 67P a přivézt z ní vzorky zpátky na Zemi, další je potom robotický dron DRAGONFLY, který by brázdil nebe Titanu, největšího měsíce planety Saturn.

Titan

Titan druhý největší měsíc sluneční soustavy obíhá kolem planety Saturn



Tyto dvě mise byly vybrány ze souboru dvanácti misí, které se účastnily předchozího kola výběru. Vítěz bude čtvrtou misí v tomto programu a bude následovat mise New Horizons, Juno a OSIRIS-REx. New Frontiers je program středně náročných misí NASA pro průzkum sluneční soustavy, v jehož rámci je rozpočtový schodek zhruba 850 milionů dolarů. Obě vybrané mise budou v průběhu roku 2018 financovány pro další rozvinuté jejich konceptu, výsledný vítěz bude vybrán na jaře 2019.

CAESAR
Pokud vám jméno komety 67P (nebo také 67P/Churyumov-Gerasimenko) něco říká, není to náhodou. Tuto kometu totiž navštívila v roce 2014 evropská sonda Rosetta a přistál na ní modul Philae. Při misi CAESAR (Comet Astrobiology Exploration Sample Return) by kometu 67P navštívila další robotická sonda, ta by však místo dlouhodobé návštěvy pouze odebrala vzorky hornin a vrátila se s nimi v roce 2038 zpátky na Zemi. Kapsle, ve které budou vzorky po dobu cesty uchovány, by měla být dodána japonskou vesmírnou agentutou JAXA a bude vycházet z designu použitého při japonské misi Hayabusa, která se v roce 2010 vrátila na Zemi se vzorky hornin z planetky Itokawa. Mise CAESAR staví na úspěších hned dvou předchozích misí, což umožňuje vědcům vyvinout sondu přímo na míru podmínkám, které budou při misi vyžadovány. Díky znalosti cílové komety, mohou vybrat konkrétní místo k přistání už při návrhu sondy a také využijí zkušeností se sběrem a dopravou hornin, které se osvědčily jako úspěšné.
Dragonfly
Titan je zvláštní místo v rámci sluneční soustavy, má totiž atmosféru hustější než Země. Jeho výzkum tak může probíhat pomocí létajících robotických sond jako bude právě Dragonfly (v češtině vážka). Vlastní sonda bude dron, který bude schopný přistání a vertikálního vzletu na několika místech měsíce, kde bude zkoumat chemické složení povrchu, atmosféry a metanových jezer. I mise Dragonfly využívá výsledků z předchozích misí, tentokrát orbitální sondy Cassini a přistávacího modulu Huygens, který na největším měsíci Saturnu přistál v roce 2005.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Vesmírné sondy

NASA vybrala jméno pro první helikoptéru mířící na Mars: Ingenuity

2. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

NASA vybrala jméno pro první helikoptéru mířící na Mars: IngenuityAmerická vesmírná agentura vybrala jméno pro helikoptéru, která poletína Mars s roverem Perseverance v polovině tohoto roku. Se jménem přišla středoškolská studentka Vaneeza Rupani v rámci soutěže, kterou NASA vyhlásila. Ingenuity je malá helikoptéra s dvěma vrtulemi, energii získává pomocí solárních panelů.

První družice opravená přímo ve vesmíru se vrací do provozu

22. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

První družice opravená přímo ve vesmíru se vrací do provozuSpolečnost Intelsat oznámila, že se satelit Intelsat 901 vrátil do běžného provozu poté, co se k němu připojila servisní sonda MEV-1. Mise má hned několik historických prvenství a umožní delší provoz družic na oběžné dráze.

celý článek

NASA chce na oběžné dráze vytvořit teleskop ze šesti sond, budou zkoumat aktivitu na Slunci

31. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

NASA chce na oběžné dráze vytvořit teleskop ze šesti sond, budou zkoumat aktivitu na SlunciNASA v pondělí oznámila, že se rozhodla financovat vývoj nové vesmírné mise SunRISE, která bude mít za úkol sledovat Slunce a jeho aktivitu. SunRISE (Sun Radio Interferometer Space Experiment) se bude skládat z šestice malých sond, které společně vytvoří teleskop s průměrem 10 kilometrů. Start je nyní plánován nejdříve na rok 2023.

celý článek

NASA ukončila provoz vesmírné sondy SORCE, která pozorovala sluneční záření

21. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

NASA ukončila provoz vesmírné sondy SORCE, která pozorovala sluneční záření25. února NASA ukončila 17letý provoz vesmírné sondy SORCE (SOlar Radiation and Climate Experiment). Jejím úkolem bylo měřit množství energie ze Slunce, které vstupoval do zemské atmosféry. V misi SORCE pokračuje už dva roky zařízení TSIS-1 (Total and Spectral solar Irradiance Sensor) na ISS.

NASA vybrala čtyři možné mise k budoucímu průzkumu sluneční soustavy

15. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

NASA vybrala čtyři možné mise k budoucímu průzkumu sluneční soustavyV rámci programu Discovery vybrala NASA 4 mise, jejichž koncepty bude chtít rozvinout do většího detailu. Je mezi nimi vyslání sondy k Venuši, Tritonu, nebo měsíci Io. Každý z vědeckých týmů, které se do programu přihlásily, nyní dostane 3 miliony dolarů na rozvoj svých konceptů. NASA v příštím roce vybere jednu z těchto misí k realizaci.

celý článek

Voyager 2 po poruše už zase sbírá vědecká data

6. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Voyager 2 po poruše už zase sbírá vědecká dataOperátoři mise Voyager oznámili, že se jim podařilo znovu zprovoznit sběr vědeckých dat sondou Voyager 2 na okraji sluneční soustavy. Sonda se na konci ledna automaticky přepnula do nouzového módu poté, co se objevily problémy se spotřebou energie. Komunikace se sondou je nyní stabilní a operátoři postupně prověřují chování jednotlivých instrumentů na palubě.

Vesmírný teleskop CHEOPS poprvé otevřel svůj poklop a začal zkoumat exoplanety

3. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírný teleskop CHEOPS poprvé otevřel svůj poklop a začal zkoumat exoplanetyEvropský vesmírný teleskop CHEOPS (CHaracterising ExOPlanets Satellite) otevřel svůj poklop a začal pozorovat hvězdy. Do vesmíru vyletěl 18. prosince a postupně se dostával na svou cílovou oběžnou dráhu 700 km od Země. Během této doby operátoři mise z Bernské univerzity testovali všechny instrumenty na teleskopu. Úkolem teleskopu je zkoumání už známých exoplanet a změření jejich velikosti, které je klíčové pro určení dalších charakteristik.

celý článek