Nový vesmírný teleskop NASA přinese stokrát větší rozlišení snímků než Hubble

29. 12. 2017
Teleskopy WFIRST Hubble

V polovině příští dekády by měl do vesmíru letět zcela nový teleskop NASA, nese označení WFIRST a bude zkoumat vesmír v infračerveném spektru. A ve velkém detailu. Díky svému vysokému rozlišení bude jeden snímek z nového teleskopu obsahovat ekvivalent stovky snímků z teleskopu Hubble při stejném detailu. Projekt byl plánovaný už několik let, nyní však NASA formálně začíná s plánováním designu teleskopu a jeho mise. Po vypuštění teleskopu Jamese Webba v roce 2019 půjde o další významný instrument pro astronomy.

WFIRST

WFIRST - Plánovaný teleskop NASA. Měl by být vypuštěn v polovině dvacátých let a obíhat Zemi z lagrangeova bodu L2 (systém Země-Slunce).



Teleskop WFIRST (Wide Field Infrared Survey Telescope) bude mít průměr zrcadla 2,4 metry (stejně jako Hubble) a bude pracovat se dvěma instrumenty, které zpracovávají světlo procházející jeho tubusem. Prvním je Wide-Field Instrument - 288megapixelový snímač, který bude pozorovat vesmír v infračerveném spektru a ve velmi širokém záběru (odtud část názvu "Wide Field"). Zaměří se na supernovy a galaxie ve vzdáleném vesmíru.

Druhým přístrojem je koronograf s vysokým rozlišením, který bude moci být na rozdíl od předchozího instrumentu zaměřen na konkrétní hvězdu. Teleskop pak dokáže zablokovat světlo pocházející přímo z hvězdy a zaměří se pouze na odrážené světlo od potenciálních exoplanet, které by ji mohly obíhat.




Hlavní cíle mise WFIRST:
- Měření přesných vzdáleností supernov, ze kterých lze odvodit rychlost rozpínání vesmíru, které je dnes připisováno temné energii. Zkoumáním rozpínání vesmíru a míry jeho zrychlování chtějí vědci lépe pochopit co za tímto jevem stojí. - Mapování rozložení hmoty v galaxiích a temné hmoty ve vesmíru, prostřednictvím vlivu gravitace na světlo (tzv. gravitační čočky). Masivní objekty způsobují zakřivení světla, které lze detekovat a odvodit z něj hmotnost objektu, který zakřivení způsobuje. S pomocí tohoto fenoménu chtějí vědci zjistit jak je hmota ve vesmíru rozložená a jak se v historii vyvíjely galaxie a jejich skupiny. - Hledání nových exoplanet a analýza chemického složení jejich atmosfér. Vědci si od nového teleskopu slibují, že by mohl dokázat objevit i malé exoplanety do velikosti Měsíce a také planety obíhající dále od svých hvězd. Pomocí gravitačních čoček bude teleskop monitorovat 100 milionů hvězd a vědci odhadují, že objeví další tisíce exoplanet.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Teleskopy

Obří čínský teleskop zachytil desítky FRB signálů z už dříve známého zdroje

8. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínský radioteleskop FAST (Five-hundred-meter Aperture Spherical Telescope), který má největší vyplněnou anténu na světě, poprvé detekoval rádiový signál FRB. Astronomové zaměřili teleskop na už známý zdroj rychlých rádiových pulzů FRB121102, který byl poprvé objeven v roce 2012 a na rozdíl od většiny ostatních FRB signálů se opakuje. Čínský teleskop, jehož anténa je vystavěná přímo do skal na jihu země, má v průměru půl kilometru a byl spuštěn v roce 2016.

celý článek

Vesmírný teleskop Jamese Webba je konečně kompletní, čeká ho ale ještě dlouhá cesta

29. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vesmírný teleskop Jamese Webba je konečně kompletní, čeká ho ale ještě dlouhá cestaObří nástupce Hubblova teleskopu je konečně pohromadě. Vědecké instrumenty, segmentové zrcadlo, nosná konstrukce a obrovský sluneční štít jsou nyní propojeny v jeden komplexní systém, který bude zkoumat vzdálený vesmír v doposud nevídaném detailu. Teleskop za téměř 10 miliard dolarů však ještě do vesmíru nepoletí, jeho let na oběžnou dráhu je naplánován až na rok 2021.

celý článek

Nově vyvinutá umělá inteligence pomáhá s detekcí tajemných rádiových signálů ve vysokém detailu

9. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědci v Austrálii vyvinuli nový program, který využívá machine learning pro detekci rychlých rádiových pulzů (FRBs). Díky němu se jim podařilo zachytit ve velkém detailu už 5 nových signálů z vesmíru, u kterých zatím není jasné, co je způsobuje. Svůj výzkum australští vědci publikovali v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

celý článek

Rusko-německý rentgenový teleskop Spektr-RG vyletěl úspěšně do vesmíru

20. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Raketa Proton-M vynesla v minulém týdnu do vesmíru nový rentgenový teleskop Spektr-RG. Zařízení je společným projektem ruské a německé vesmírné agentury a bude zkoumat vesmír v rentgenovém spektru elektromagnetického záření. Ruští vědci očekávají, že za 6 let mise najde teleskop na 3 miliony supermasivních černých děr.

celý článek

Radikálně odlišný design rentgenových teleskopů umožní vidět hlouběji do vesmíru

21. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Radikálně odlišný design rentgenových teleskopů umožní vidět hlouběji do vesmíruNový přístup ke stavbě vesmírných rentgenových teleskopů vyvinuli vědci na KTH Royal Institute of Technology in Stockholm. Na rozdíl od dnešních observatoří nevyužívá nový design k soustředění světla zrcadel, ale plastických hranolů. Tento přístup umožňuje vyvinout zařízení, které bude moci pozorovat slabší a vzdálenější rentgenové signály a nebude přitom nutné zvětšovat samotný teleskop. Výsledky práce švédských vědců byly prezentovány ve studii v magazínu Nature Astronomy.

celý článek

NASA v příštím roce ukončí provoz infračerveného vesmírného teleskopu Spitzer

31. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

NASA v příštím roce ukončí provoz infračerveného vesmírného teleskopu SpitzerPoté, co se nepřihlásil žádný zájemce o financování provozu vesmírného teleskopu Spitzer, rozhodla NASA o jeho vyřazení z provozu začátkem příštího roku. V loňském roce stál provoz 11 milionů dolarů, které už NASA v novém rozpočtu nemá k dispozici. Spitzerův vesmírný teleskop je jednou ze čtveřice velkých vesmírných observatoří společně s teleskopy Hubble, Chandra (rentgen) a Compton (gama záření).

celý článek

Jedna z kamer teleskopu Hubble má problémy, pozorování vesmíru nicméně nadále pokračují

5. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Jedna z kamer teleskopu Hubble má problémy, pozorování vesmíru nicméně nadále pokračujíJeden ze čtyř instrumentů na palubě vesmírného teleskopu Hubble má od pátku problémy. Jedná se o přehlídkovou kameru ACS (Advanced Camera for Surveys). Podle vyjádření NASA nedošlo v minulém týdnu ke správnému načtení softwaru kamery. Fungování dalších zařízení ani operace samotného teleskopu nicméně nejsou ohroženy. Hubble je ve vesmíru už od roku 1990 a funguje výrazně déle než se původně plánovalo. Poslední chyba se objevila před pár měsíci, bylo to však na jiném zařízení.

celý článek