Nový vesmírný teleskop NASA přinese stokrát větší rozlišení snímků než Hubble

29. 12. 2017
Teleskopy WFIRST Hubble

V polovině příští dekády by měl do vesmíru letět zcela nový teleskop NASA, nese označení WFIRST a bude zkoumat vesmír v infračerveném spektru. A ve velkém detailu. Díky svému vysokému rozlišení bude jeden snímek z nového teleskopu obsahovat ekvivalent stovky snímků z teleskopu Hubble při stejném detailu. Projekt byl plánovaný už několik let, nyní však NASA formálně začíná s plánováním designu teleskopu a jeho mise. Po vypuštění teleskopu Jamese Webba v roce 2019 půjde o další významný instrument pro astronomy.

WFIRST

WFIRST - Plánovaný teleskop NASA. Měl by být vypuštěn v polovině dvacátých let a obíhat Zemi z lagrangeova bodu L2 (systém Země-Slunce).



Teleskop WFIRST (Wide Field Infrared Survey Telescope) bude mít průměr zrcadla 2,4 metry (stejně jako Hubble) a bude pracovat se dvěma instrumenty, které zpracovávají světlo procházející jeho tubusem. Prvním je Wide-Field Instrument - 288megapixelový snímač, který bude pozorovat vesmír v infračerveném spektru a ve velmi širokém záběru (odtud část názvu "Wide Field"). Zaměří se na supernovy a galaxie ve vzdáleném vesmíru.

Druhým přístrojem je koronograf s vysokým rozlišením, který bude moci být na rozdíl od předchozího instrumentu zaměřen na konkrétní hvězdu. Teleskop pak dokáže zablokovat světlo pocházející přímo z hvězdy a zaměří se pouze na odrážené světlo od potenciálních exoplanet, které by ji mohly obíhat.




Hlavní cíle mise WFIRST:
- Měření přesných vzdáleností supernov, ze kterých lze odvodit rychlost rozpínání vesmíru, které je dnes připisováno temné energii. Zkoumáním rozpínání vesmíru a míry jeho zrychlování chtějí vědci lépe pochopit co za tímto jevem stojí. - Mapování rozložení hmoty v galaxiích a temné hmoty ve vesmíru, prostřednictvím vlivu gravitace na světlo (tzv. gravitační čočky). Masivní objekty způsobují zakřivení světla, které lze detekovat a odvodit z něj hmotnost objektu, který zakřivení způsobuje. S pomocí tohoto fenoménu chtějí vědci zjistit jak je hmota ve vesmíru rozložená a jak se v historii vyvíjely galaxie a jejich skupiny. - Hledání nových exoplanet a analýza chemického složení jejich atmosfér. Vědci si od nového teleskopu slibují, že by mohl dokázat objevit i malé exoplanety do velikosti Měsíce a také planety obíhající dále od svých hvězd. Pomocí gravitačních čoček bude teleskop monitorovat 100 milionů hvězd a vědci odhadují, že objeví další tisíce exoplanet.
Autor článku: redakce
1
Zajímá vás toto téma?

Dejte nám vědět a klikněte na toto tlačítko.
Tématům, o která bude největší zájem,
se pokusíme věnovat více prostoru.

Líbil se Vám článek?

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Další zprávy z kategorie Teleskopy

NASA na ISS vyzkoušela autonomní navigaci pro vesmírné lodě pomocí pulsarů

19. 01. 2018 (novější než zobrazený článek)

V rámci programu SEXTANT se týmu odborníků z NASA podařilo prokázat využitelnost konceptu autonomní navigace pro mise do hlubokého vesmíru. Využívají k tomu vzdálené rentgenové zdroje, které pomáhají určit polohu vesmírné sondy, nebo lodi podobně jako to dělá GPS z oběžné dráhy pro vozidla na povrchu naší planety. Využili k tomu teleskop NICER (Neutron-star Interior Composition Explorer), který je namontovaný na Mezinárodní vesmírné stanici a pozoruje neutronové hvězdy.

celý článek

Nový instrument ESPRESSO zahájil operace, bude hledat malé exoplanety

08. 12. 2017

Nový instrument ESPRESSO zahájil operace, bude hledat malé exoplanetyZcela nový instrument zahájil operace na teleskopu VLT organizace ESO v Čile. Nese označení ESPRESSO (Echelle SPectrograph for Rocky Exoplanet and Stable Spectroscopic Observations) a je instalován na výkonném teleskopu VLT (Very Large Telescope). VLT je tvořen čtveřicí teleskopů, které dohromady simulují teleskop s velikostí zrcadla 16 metrů. Úkolem nového instrumentu je hledání exoplanet, je dostatečně citlivý, aby dokázal najít i malé skalnaté planety.

celý článek

Teleskop Jamese Webba dokončil kryogenické testování, prošel teplotami pod -250 °C

23. 11. 2017

Teleskop Jamese Webba dokončil kryogenické testování, prošel teplotami pod -250 °CPo téměř 100 dnech se budoucí vesmírný teleskop Jamese Webba dostává z chladící vakuové komory, kde procházel rozsáhlým testováním v extrémních podmínkách. Od července 2017 byl obří teleskop vystaven podmínkám bez vzduchu a teplotám kolem mínus 260 °C v komoře, která uměle vytváří nejchladnější místo na Zemi. Snahou je přiblížit podmínky co nejvíce tomu, co bude muset teleskop vydržet v chladném vesmíru, aby se ověřilo, že vše funguje jak má. Veškeré testy proběhly úspěšně a teleskop může pokračovat na své cestě do vesmíru. Aktuálně se očekává start na evropské raketě Ariane 5 na začátku roku 2019.

NASA zveřejnila první plánovaná pozorování vesmírného teleskopu Jamese Webba

16. 11. 2017

NASA zveřejnila první plánovaná pozorování vesmírného teleskopu Jamese WebbaVypuštění vesmírného teleskopu nové generace se nezadržitelně blíží, aktuální plánovaný termín startu rakety Ariane s teleskopem Jamese Webba je po nesčetných odkladech plánován na začátek roku 2019. Během prvních pěti měsíců pozorovacích operací bude podle NASA teleskop pozorovat měsíce Jupitera, hledat organické molekuly u vzdálených hvězd, zjišťovat váhu supermasivních černých děr v jádrech galaxií a pátrat po zárodcích galaxií v raném vesmíru. Data z těchto pozorování budou vědcům k dispozici v podstatě ihned po poslání na Zemi z Lagrangeova bodu L2 (systému Země-Slunce), kde bude teleskop umístěn.

celý článek

Nově objevená obří planeta u drobné hvězdy je tak velká, že odporuje současným teoriím

01. 11. 2017

Nově objevená obří planeta u drobné hvězdy je tak velká, že odporuje současným teoriímVelké hvězdy umožňují formaci velkých planet a u malých hvězd zase jednoduše vznikají menší planety. Nově objevená exoplaneta je ale tak velká v porovnání k velikosti hvězdy, kterou obíhá, že její formaci nelze podle současných teorií vysvětlit. Jedná se o planetu NGTS-1b, je větší než Jupiter a obíhá velmi blízko své hvězdě NGTS-1, která má asi poloviční velikost jako naše Slunce. Informace o tomto objevu přináší článek v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

celý článek

ESO dala finální souhlas s výstavbou největšího optického teleskopu na světě

09. 12. 2014

ESO dala finální souhlas s výstavbou největšího optického teleskopu na světěEvropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO) dala finální souhlas k výstavbě gigantického teleskopu v Čile. E-ELT (European Extremely Large Telescope) je největší plánovaný optický teleskop, který předčí i všechny, které se teprve budou stavět, jeho hlavní zrcadlo bude mít v průměru 39,3 metrů a bude se skládat ze 798 šestiúhelníkových zrcadel o průměru jeden a půl metru. Stavba bude trvat osm let a spolkne celou miliardu eur, vědci však od nového teleskopu očekávají nejostřejší snímky v bezprecedentním detailu. První světlo by měl teleskop analyzovat v roce 2022.

celý článek

Dlouhodobé mapování vesmíru Sloan Digital Sky Survey vstupuje do další fáze

27. 07. 2014

Dlouhodobé mapování vesmíru Sloan Digital Sky Survey vstupuje do další fázeV červenci začala čtvrtá fáze programu Sloan Digital Sky Survey (SDSS), která má za cíl zmapovat hvězdy a galaxie ve vesmíru do jedné obří databáze. Čtvrtá fáze rozšiřuje záběr na oblasti, které dříve nebyly součástí zkoumání v rámci tohoto mapování. Díky rozsáhlejší databázi budou moci vědci po celém světě volně využívat mapu s pozicemi známých hvězdných objektů. Jen za posledních 14 bylo díky SSDS učiněno několik objevů a posunuto vědění o vesmíru o dobrý kus dopředu.

celý článek