NASA plánuje robotickou misi k sousední hvězdě, zkoumá jaký pohon bude nejvhodnější

31. 12. 2017
Alfa Centauri Vesmírné sondy Vesmírný pohon

Anthony Freeman, výzkumník v Jet Propulsion Laboratory v NASA, v prosinci představil na konferenci Americké geofyzikální Unie tým, který pracuje na projektu cesty vesmírné sondy k sousední hvězdě Alfa Centauri. Je to vůbec poprvé, co se NASA zabývá misí s podobným zaměřením, až doposud byla její pozornost soustředěna výhradně na cesty sond do sluneční soustavy. Změna přišla, když v loňském roce dostala NASA úkolem zabývat se meziplanetárním výzkumem. Vše je na samotném začátku a aktuálně vědci pracují na tom, jaký pohon bude taková vesmírná sonda mít. Jako reálné datum začátku této mise vidí rok 2069.

Vesmírná loď Daedalus

Vesmírná loď Daedalus - dvoustupňová mezihvězdná loď bez lidské posádky navržená v 70. letech Bristkou mezihvězdnou společností (British Interplanetary Society - BIS). Jejím cílem mělo být zkoumání blízké hvězdy a jejích planet.



Sousední hvězda Alfa Centauri se nachází ve vzdálenosti 4,3 světelných let. Jde o trojici hvězd různých velikostí, u kterých vědci předpokládají skalnaté planety svou velikostí podobné Zemi nebo Marsu. Doposud se podařilo potvrdit dvě exoplanety, ale vědci věří, že další na svůj objev ještě čekají. Teprve reálná přítomnost u těchto hvězd by ale dokázala odpovědět na další otázky, které kolem sousedního systému panují. Jak vlastně tyto planety vypadají, jaké chemické procesy na nich probíhají a v neposlední řadě, zda zde panují podmínky vhodné pro život.

Nejde zdaleka o první iniciativu, která si pohrává s myšlenkou vyslání robotické sondy k nejbližší hvězdě. Existuje řada konceptů, ale také řada překážek. Jednou z nich je například velikost sondy, protože s rostoucí hmotností roste spotřeba paliva. Půjde pravděpodobně o velmi malou, lehkou sondu jejíž instrumenty budou muset být miniaturizovány.


Pohon meziplanetární sondy
Podle Freemana pracuje vědecký tým s několika možnými způsoby jak meziplanetární vesmírnou sondu pohánět. Požadavkem na tento pohon je, aby dokázal sondu urychlit alespoň na 10 % rychlosti světla, což by sondu dostalo k Alfa Centauri za 44 let. Mezi zvažovanými pohony jsou: - Lasery poháněná sonda, která by přijímala koncentrovaný paprsek světla od Země, jenž by ji tlakem fotonů poháněl kupředu. Na podobném principu představil svůj projekt také soukromý program Breakthrough Iniciative (2016). - Nukleární pohon by využíval síly generované výbuchy atomových bomb, jejichž exploze za vesmírnou sondou by ji poháněly ji kupředu. Tento princip byl použit při plánování projektů Icarus (2009) a Daedalus (1973). - Solární plachetnice by mohla za určitých podmínek také dosáhnout vysokých rychlostí, její největší výhodou je to, že nepotřebuje virtuálně žádné palivo. - Antihmotový pohon, který by využíval energie vytvořené při anihilaci hmoty a antihmoty. - Bussardův ramjet, který by po cestě mezihvězdným médiem sbíral atomy vodíku, které by následně využíval jako palivo pro termonukleární fúzi. Ani jeden z těchto pohonů však zatím neexistuje a jejich vývoj bude trvat ještě dlouhé roky. To však není jediná překážka, kterou musí tým v NASA překonat. Zatím není zřejmé, zda by sonda sousední soustavou pouze prolétla, nebo v ní i brzdila a vstoupila na oběžnou dráhu, což by opět zvýšilo požadavky na palivo i samotný pohon.
Doba trvání mise
Vědci zároveň řeší obecnější potenciální problémy, které mohou při misi nastat. Vzhledem k dlouho trvající době běhu takové mise je totiž nutné počítat s nepředvídatelnými faktory a novými informacemi. Mise i vesmírná sonda tak musí být maximálně flexibilní, aby na nová fakta dokázala dostatečně rychle zareagovat. To však může být hodně složité, když signál, který k sondě vyšlete k ní dorazí za několik let a stejnou dobu putuje odezva zpátky na Zemi. Tato mise bude muset být do velké míry automatizovaná a schopná reagovat na nepředvídatelné situace.
Cíle mise
Podle týmu bude cílem mise potvrdit nebo vyvrátit existenci života v sousedním hvězdném systému. Sonda bude pátrat po uměle vystavěných strukturách, blikajících světlech nebo upraveném povrchu planet a měsíců. Dále by měla sonda měřit radiaci a složení mezihvězdného prostoru a prostředí v cílové soustavě. Během mise by byla také testovány fyzikální teorie jako je obecná relativita.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Vesmírný pohon

Solární plachetnice Lightsail-2 se na oběžné dráze Země pohybuje pouze pomocí slunečního svitu

1. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Solární plachetnice Lightsail-2 se na oběžné dráze Země pohybuje pouze pomocí slunečního svituNezisková organizace Planetary Society vydala ve středu prohlášení, ve kterém označila svou misi Lightsail-2 za úspěch. Solární plachetnice vynesená do vesmíru pro poslední misi rakety Falcon Heavy se na oběžné dráze naší planety rozpohybovala pouze pomocí slunečního záření.

celý článek

Sonda BepiColombo zažehla nejvýkonnější iontový pohon na své cestě k Merkuru

13. 12. 2018 (novější než zobrazený článek)

Sonda BepiColombo zažehla nejvýkonnější iontový pohon na své cestě k MerkuruEvropská sonda BepiColombo 2. prosince poprvé provedla manévr pomocí své pohonné jednotky, zatím pro ověření jejího výkonu. Sonda je vybavena celkem čtyřmi iontovými motory typu QinetiQ T6, které jsou doposud nejvýkonnější ze všech, které dodnes byly ve vesmíru použity. V následujících dnech budou zažehnuty všechny 4 trysky naplno a zároveň. Sonda se tak vydá na dlouhou sedmiletou cestu k planetě Merkur. V jejím průběhu proletí několikrát kolem hned trojice planet než se usadí na oběžné dráze nejvnitřnější planety sluneční soustavy.

celý článek

NASA chce na malé družici vyzkoušet novou technologii pohonu vesmírných sond

27. 5. 2018 (novější než zobrazený článek)

Společnost Phase Four oznámila, že NASA zakoupila jednu z jejich trysek druhé generace, aby ověřila použitelnost jejich technologie přímo ve vesmíru. Americká vesmírná agentura hodlá použít tuto novou pohonnou jednotku s plazmovým pohonem na jedné ze svých budoucích misí malých cubesatů. Tento nový elektrický vesmírný pohon využívá plazmatu generovaného pomocí radiofrekvencí místo elektrod jak je tomu u dnes už běžných Hallových motorů.

celý článek

První vesmírný pohon, který dýchá vzduch z okraje atmosféry, prošel úspěšně testováním

9. 3. 2018 (novější než zobrazený článek)

První vesmírný pohon, který dýchá vzduch z okraje atmosféry, prošel úspěšně testovánímTýmu vedenému odborníky z ESA se podařilo sestavit a vyzkoušet první vesmírný pohon, který dokáže na hranici vesmíru načerpávat molekuly vzduchu a používat je jako palivo. Začátkem března prošel testováním ve vakuové komoře, která simulovala podmínky na nízké oběžné dráze Země. Díky této nové technologii budou moci budoucí mise trvat výrazně déle, družice také budou moci být vybaveny více instrumenty díky menší hmotnosti bez paliva.

celý článek

Soukromá vesmírná plachetnice Lightsail-1 úspěšně rozvinula své plachty

14. 6. 2015

Soukromá vesmírná plachetnice Lightsail-1 úspěšně rozvinula své plachtyJe to malá krabička, velikosti bochníku chleba. Ukrývá však velmi lehkou a velmi tenkou solární plachtu, která má dokázat sílu slunečních paprsků. Lightsail je projekt nevládní organizace Planetary Society a klade si za cíl předvést solární plachtění jako vesmírný pohon budoucnosti. Zatím jde pouze o demonstrační misi, příští rok v dubnu by se měla do vesmíru dostat sofistikovanější sonda Lightsail-1 a při jejím úspěchu budou následovat další dvě. Konečným cílem je cesta Lightsail-3 do Lagrangeova bodu L1.

celý článek

Další krok v průzkumu vesmíru bude návštěva planetky umístěné na oběžné dráze Měsíce

28. 3. 2015

Další krok v průzkumu vesmíru bude návštěva planetky umístěné na oběžné dráze MěsíceNASA ve středu upřesnila svou vizi průzkumu vesmíru na příští dekádu, která vyvrcholí misí Asteroid Redirect Mission (ARM), během které navštíví za zhruba dvanáct let dvojice astronautů planetku na oběžné dráze Měsíce. Součástí této mise je v první fázi manipulace automatické sondy se samotným asteroidem, který by měla navštívit už kolem roku 2020 a odtáhnout blíže k Zemi. A ve druhé fázi dojde k vyzkoušení aktuálně vyvíjených technologií pro lety astronautů do vesmíru včetně lodi Orion, rakety SLS a nového vesmírného pohonu.

celý článek

NASA otestovala „neuvěřitelný“ elektrický vesmírný pohon, který nepotřebuje žádné palivo

31. 8. 2014

Vesmírný pohon jako ze science fiction filmu se dostal v posledních týdnech do článků a blogů po celém světě. K velkému překvapení vědců se ukázalo, že funguje, ačkoliv by podle současných vědeckých poznatků neměl, což okamžitě podnítilo skepticismus ohledně této technologie. Systém je navržen k využití mikrovlnné energie odrážené podél speciálně tvarované komory k vyvolání tahu. S původní myšlenkou „EM-pohonu“ přišel Britský vynálezce Roger Shawyer v roce 2001, který navrhl pohon, jenž by vytvářel sílu tímto způsobem. Kritici se mu ovšem vysmáli, s tím že by porušoval zákony hybnosti. Přesto to ale vypadá, že skutečně funguje.

celý článek