Nová pozorování podivně pohasínající hvězdy ukazují, že není obklopena uměle vytvořenou megastrukturou

4. 1. 2018
Hledání života Exoplanety Hvězdy

Mezi hvězdami pozorovanými vesmírným teleskopem Kepler při jeho primární misi byla i hvězda KIC 8462852 (přezdívaná také Tabbyina hvězda). Brzy po zjištění, že pohasíná natolik nezvyklým způsobem, že by kolem ní mohla existovat nějaká komplexní struktura blokující její svit, stala se tato hvězda doslova slavnou. Vyrojilo se množství vysvětlení tohoto chování, kromě komet a pásu asteroidů se objevila také teorie, že by mohla být obklopena megastrukturou uměle vytvořenou mimozemskou civilizací. Nová pozorování však naznačují, že by mohlo jít spíše o oblaka prachu nebo plynů.

Kepler, zorné pole

Kepler, zorné pole - Na obrázku je znázorněna oblast, kterou sleduje vesmírný teleskop Kepler, jehož úkolem je pátrat po exoplanetách obíhající vzdálené hvězdy.



Poté, co se o KIC 8462852 začalo hodně psát a mluvit, objevil se na kickstarteru projekt, který sbíral finance na zaplacení pozorování této hvězdy dalšími teleskopy. Více než 1 700 lidí tak darovalo přes 100 tisíc dolarů a díky těmto financím namířil ke hvězdě své zrcadlo teleskop Las Cumbres. Výzkumníci včetně objevitelky Tabethy Boyajianové (podle které hvězda dostala svou přezdívku) teď publikovali výsledky svého pozorování v magazínu The Astrophysical Journal Letters.

Snahou astronomů bylo zachytit pohasínání hvězdy znovu, v reálném čase. Chtěli zjistit, zda se hvězda chová stejně ve všech částech spektra, nebo jen v některém, což by jim prozradilo více o hustotě objektu, který světlo hvězdy blokuje. Výsledek je, že v různých částech elektromagnetického spektra pohasíná hvězda jiným způsobem.

Toto chování vědci připisují něčemu jako jsou oblaka prachu nebo plynů, hvězda by také mohla pohasínat sama o sobě. Pokud by šlo o planetu, nebo třeba i nějakou formu Dysonovy sféry světlo hvězdy by podle vědců bylo blokované ve všech částech spektra stejně.

KIC 8462852 byla v roce 2015 pozorována teleskopem Kepler, který hledá exoplanety pomocí zkoumání hvězd, jejichž záření je pravidelně přerušováno přecházející exoplanetou, která záři blokuje. Hvězda je o 43 % hmotnější než Slunce a o 58 % větší, nachází se ve vzdálenosti 1280 světelných let.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hledání života

NASA testuje anténu pro sondu k měsíci Europa. Stále ale není zřejmé, na jaké raketě Europa Clipper poletí

6. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

NASA testuje anténu pro sondu k měsíci Europa. Stále ale není zřejmé, na jaké raketě Europa Clipper poletíMěsíc planety Jupiter Europa je pro mnohé z vědců nejzajímavějším místem k prozkoumání ve sluneční soustavě. Jde totiž o ledové těleso, pod jehož povrchem se ukrývá globální oceán. Už za čtyři roky by k Europě měla odletět vesmírná sonda Europa Clipper, jejímž úkolem bude podrobně zmapovat její povrch a procesy, které na něm i pod ním probíhají. Vývoj sondy postupuje dopředu a NASA už testuje novou anténu, kterou bude vybavena.

celý článek

Co umožňuje existenci oceánu pod povrchem Enceladu a proč tomu tak není u sousedních měsíců?

4. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Co umožňuje existenci oceánu pod povrchem Enceladu a proč tomu tak není u sousedních měsíců?Dvojice vědců z University of Maryland a Southwest Research Institute vytvořila počítačovou simulaci, která se soustředí na vývoj těles v těsné blízkosti planety Saturn. Z více než 60 měsíců planety se pouze pětice větších měsíců nachází v jeho těsné blízkosti a zřejmě pouze Enceladus má pod svým povrchem ukrytý oceán. Nový počítačový model nyní poprvé ukazuje, proč je právě tento měsíc tímto způsobem unikátní. Výsledky výzkumu byly prezentovány ve studii, která vyšla v magazínu Nature Astronomy.

celý článek

První soukromá vědecká mise k Saturnu by mohla hledat život na Enceladu

11. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

První soukromá vědecká mise k Saturnu by mohla hledat život na EnceladuAmerická vesmírná agentura NASA a soukromá společnost Breakthrough Iniciatives podepsaly dohodu o spolupráci v přípravě soukromé mise k měsíci Enceladus u planety Saturn. NASA má s tímto místem zkušenosti, do loňského roku obíhala planetu sonda Cassini, která na malém ledovém měsíci Enceladu objevila gejzíry tryskající vodu a organické sloučeniny do okolí planety, kde vytváří jeden z jejích prstenců. NASA, ani jiná vládní vesmírná agentura se k Saturnu v nejbližší době nechystá, soukromá iniciativa tak přebírá žezlo a hodlá Enceladus navštívit.

celý článek

První mapa radiace, která dopadá na povrch Europy

31. 7. 2018 (novější než zobrazený článek)

První mapa radiace, která dopadá na povrch EuropyVědci prozkoumali data z misí, které v historii studovaly měsíc Europa obíhající planetu Jupiter, aby potvrdili, že nejsilnější radiace se nachází na rovníku a naopak v blízkosti pólů je relativně slabá. Europa má pod svým povrchem globální oceán jehož materiál se někdy dostává až na povrch (možná podobně jako láva na Zemi) a data o radiaci napoví, jak dlouho vydrží než je radiací sterilizovaný. Vědci využili data z misí Galileo a Voyager 1.

celý článek

Rover Curiosity našel na Marsu pravěké organické sloučeniny a periodické zvyšování koncentrace metanu

8. 6. 2018 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity našel na Marsu pravěké organické sloučeniny a periodické zvyšování koncentrace metanuRover Curiosity našel na Marsu evidenci, že planeta mohla kdysi dávno poskytovat podmínky vhodné k existenci života. Jde o organické molekuly zachované v sedimentárních horninách a také kolísající hodnoty metanu v dnešní atmosféře Marsu. Ani jeden z nálezů není přímým důkazem existence dávného života na Marsu, dále však podporují teorii, že sousední planeta ve své dávné historii mohla mít podmínky pro jeho existenci.

celý článek

Astronomové našli 121 velkých exoplanet, které by mohly mít obyvatelné měsíce

1. 6. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli 121 velkých exoplanet, které by mohly mít obyvatelné měsíceKromě hledání života na planetách, které obíhají vzdálené hvězdy, se vědci soustředí také na měsíce, které obíhají planety, které obíhají vzdálené hvězdy. Vědcům z University of California, Riverside a University of Southern Queensland se podařilo identifikovat 121 velkých plynných obrů, které své hvězdy obíhají v obyvatelné zóně. Právě u takových planet je vysoká pravděpodobnost, že jejich potenciální měsíce by mohly být obyvatelné, tedy že by se na jejich povrchu mohla udržet voda v kapalném stavu.

celý článek

Některé ze sedmi planet hvězdného systému TRAPPIST-1 by mohly být obyvatelné

27. 1. 2018 (novější než zobrazený článek)

Některé ze sedmi planet hvězdného systému TRAPPIST-1 by mohly být obyvatelnéPlanetární systém kolem hvězdy TRAPPIST-1 je ve středu zájmů mnoha vědců, obsahuje totiž velké množství relativně malých skalnatých planet a tedy velký potenciál pro existenci planety podobné Zemi. Nová studie nyní ukazuje, že alespoň na dvou ze těchto sedmi planet by mohly existovat podmínky vhodné pro život. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Astronomy and Astrophysics.

celý článek