Čína pošle v roce 2018 na Měsíc robotické vozítko, radioteleskop a také živé organismy

08. 01. 2018
Měsíc Chang´e Čína

Čínská vesmírná agentura (CNSA) má v roce 2018 v plánu vrátit se na Měsíc. Po roveru v roce 2013 poletí letos další rover tentokrát na odvrácenou stranu Měsíce, kde bude zkoumat geologii a vliv měsíční gravitace na živé organismy. Mise je součástí čínského lunárního programu Chang´e, který má v budoucnu přinést vzorky měsíčních hornin na Zemi a ve výsledku také dostat čínské astronauty na povrch Měsíce. Původně byla mise Chang´e 4 plánovaná jako záložní pro Chang´e 3, nakonec však bude mít odlišné parametry i cíle, i když podobný hardware.

Měsíc

Měsíc - snímek Měsíce pořízený vesmírnou sondou Galileo při jejím odletu k Jupiteru. Vlevo nahoře leží Mare Imbrium tvořené hlavně ztuhlou lávou z období geologické aktivity Měsíce. Obrázek je výsledkem kompozice 18 snímků pořízených systémem několika instrumentů sondy Galileo.



Orbitální družice

Mise Chang´e 4 má začít v červnu 2018 vypuštěním lunární orbitální družice, která bude přenášet signál z povrchu Měsíce do řídícího centra v Číně. Družice bude obíhat librační bod L2 systému Země-Měsíc, ze kterého bude mít neustálý výhled na odvrácenou stranu Měsíce, kde se bude pohybovat malý rover.

Rover

O asi 6 měsíců později, tedy koncem roku 2018, spustí Čína druhou část mise, při které bude na Měsíc dopraven přistávací modul s pohyblivým robotickým roverem. Přistání má proběhnout v pánvi South Pole - Aitken, největším impaktním kráteru na Měsíci, poblíž jižního pólu. Právě na tomto místě byla v uplynulých letech nalezena ložiska vodního ledu, který se ukrývá v permanentním stínu kráterů na pólech Měsíce. Pánev South Pole - Aitken je díky svým zásobám ledu považována za optimální místo pro výstavbu lunární stanice. Pokud by se podařilo tento led vytěžit a zpracovat, lze z něj jednoduchými procesy vyrábět vodík a kyslík, které lze využít pro výrobu paliva vesmírných lodí nebo zásob pro posádku stanice. Půjde o historicky první přistání na odvrácené straně Měsíce. Vědecké vybavení roveru - panoramatická kamera - radar pro zkoumání složení nitra Měsíce - infračervený spektrometr - energetický neutrální detektor atomů

Přistávací modul

Vědecké vybavení přistávacího modulu - instrument pro analýzu měsíčního prachu - detektor elektrického pole - přístroj pro zkoumání plazmy a magnetického pole - lunární seismometr - radioteleskop pro pozorování hvězdné oblohy - neutronový dosimetr - kontejner s živými organismy Přistávací modul s sebou ponese další zajímavé zařízení - kontejner s živými organismy. Uvnitř budou brambory, zrnka bylin a vajíčka, ze kterých se vylíhnou červi. Červi by měli být schopni produkovat oxid uhličitý a rostliny zase kyslík, čímž by měla vzniknout vzájemná symbióza. Vše dohromady by mohlo vytvořit vlastní ekosystém, pokud se organismy dokážou vypořádat s nízkou gravitací na Měsíci. Kontejner bude mít na délku 18 centimetrů a vážit bude 3 kilogramy, tvoření je zhruba stovkou komponent. Jeho autorem je Zhang Yuanxun, podle kterého je největší výzvou kontrola teploty a přísun energie. Světlo bude mít vnitřek kontejneru zprostředkovaný světelnými trubicemi energii budou zase dodávat výkonné baterie. S pomocí radioteleskopu na palubě přistávacího modulu chtějí vědci využít odstínění odvrácené strany Měsíce od radiových signálů ze Země. Cílem teleskopu bude vyzkoušet jak jednoduché bude zachytit radiové signály z počátku vesmíru. Pokud budou výsledky příznivé, bude to další argument pro výstavbu observatoře na povrchu odvrácené strany Měsíce. Autorem radioteleskopu je Heino Falcke, německý profesor, který se soustředí na radio astronomii, černé díry a astrofyziku. Poprvé byl jeho radioteleskop navržen pro evropskou lunární misi, která se však nikdy neuskutečnila, nakonec by tedy mohl být součástí mise čínské. Údajně ještě není jisté, zda teleskop bude součástí přistávacího modulu, podle Falckeho je však vše na dobré cestě.

Budoucnost čínského průzkumu Měsíce

Pokud bude mise Chang´e 4 úspěšná, přijdou další robotické mise, jejichž součástí bude doprava měsíčních hornin zpátky na Zemi. Dlouhodobým cílem čínského lunárního programu však není nic menšího než přistání lidské posádky na Měsíci. Podle aktuálních odhadů by mohli Číňané stanout na povrchu našeho souputníka do 15 let.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Měsíc

NASA chce mít na Měsíci rover do roku 2023, astronauty 5 let poté

22. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

NASA chce mít na Měsíci rover do roku 2023, astronauty 5 let potéAmerická vesmírná agentura se chce vrátit na Měsíc, a to brzy a ve velkém stylu. Ještě letos by se mohly uskutečnit první pokusy dostat na povrch Měsíce vědecké přístroje na palubě soukromých sond. Do čtyř let by pak měl být na Měsíci rover. A do roku 2028 by na něm měla přistát první lidská posádka od misí Apollo. Nový americký lunární rover by mohl mít kolem půl tuny a jeho úkolem by bylo zkoumání povrchu a hledání vody. Jeho cílem má být některý z pólů Měsíce, kde vědci předpokládají největší množství vody.

celý článek

Rakety Delta nebo Falcon by mohly vynést Orion na oběžnou dráhu, ale pouze jednou

16. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rakety Delta nebo Falcon by mohly vynést Orion na oběžnou dráhu, ale pouze jednouNASA zvažuje zapojení některé z komerčních raket do mise EM-1, během které má vesmírná loď Orion příští rok poprvé obletět Měsíc. Původní plány počítaly s tím, že už bude k dispozici raketa SLS, kterou pro NASA vyvíjí Boeing, její vývoj se ale neustále zpožďuje. Rozhodnutí zjistit, zda je vůbec možné vynést Orion na oběžnou dráhu a následně jej vyslat k Měsíci pomocí komerčních raket, přichází v době, kdy NASA nemá v rozpočtu dostatek prostředků pro vývoj pokročilé verze rakety SLS a naopak má za úkol, co nejrychleji dopravit astronauty na povrch Měsíce.

celý článek

Japonsko chce mít v roce 2029 na Měsíci rover pro astronauty, vyrobí ho Toyota

12. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

Japonsko chce mít v roce 2029 na Měsíci rover pro astronauty, vyrobí ho ToyotaJaponská vesmírná agentura JAXA dnes oznámila, že se domluvila se společností Toyota na vývoji nového lunárního roveru pro astronauty. Nepůjde tedy o malé automatické rovery, které známe z Marsu ale řiditelné vozidlo s prostorem pro posádku. Rover má na Měsíci přistát za deset let a umožnit cestování dvojici astronautů až do vzdálenosti 10 tisíc kilometrů. Posádka běžce mít k dispozici až 13 metrů krychlových prostoru a bude se ve vozidle moci pohybovat bez skafandru.

celý článek

Člověk na Měsíci do 5 let, NASA požaduje vyšší rozpočet pro lety na Měsíc

11. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

Člověk na Měsíci do 5 let, NASA požaduje vyšší rozpočet pro lety na MěsícVe finančních požadavcích NASA pro příští fiskální rok (začíná v říjnu 2019) se podle předběžných zpráv objevují vyšší částky pro průzkum Měsíce na úkor jiných programů. Podle nových plánů by mohli první astronauti přistát na povrchu Měsíce už v 2024. Zároveň však dojde k omezení financí pro cesty do hlubokého vesmíru (například cesta na Mars, která byla doposud plánována na polovinu třicátých let). Ukazuje se tak posun ke krátkodobějším cílům od těch dlouhodobých.

celý článek

Vědci pozorují každodenní pohyb molekul vody po povrchu Měsíce

11. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědci pozorují každodenní pohyb molekul vody po povrchu MěsíceVe studii publikované v magazínu Geophysical Research Letters vědci popsali změny v hydrataci na povrchu Měsíce v průběhu jednoho dne. Voda se na Měsíci nachází v permanentním stínu některých kráterů, ale její molekuly jsou také vázány k regolitu. Právě v druhém případě potom dochází k pohybu, díky kterému jsou molekuly vody neustále ukryté od sluneční radiace a zvýšených teplot. Alespoň takové výsledky ukazují měření přístrojů orbitální sondy LRO.

celý článek

Sonda Beresheet nakonec provedla zážeh svého motoru na cestě k Měsíci

04. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sonda Beresheet nakonec provedla zážeh svého motoru na cestě k MěsíciIzraelská sonda Beresheet po prvotních problémech s palubním počítačem provedla manévr na zvýšení své oběžné dráhy na cestě k Měsíci. Ten se v minulém týdnu nezdařil, protože došlo k nečekanému restartu palubního počítače. Aktuálně tak vše vypadá v pořádku a sonda se bude podle plánu postupně přibližovat k Měsíci, na jehož povrchu má přistát 11. dubna.

Nepravidelná magnetická pole na Měsíci způsobují odlišné zbarvení jeho povrchu

04. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nepravidelná magnetická pole na Měsíci způsobují odlišné zbarvení jeho povrchuZa pomoci dat ze dvojice sond ARTEMIS (Acceleration, Reconnection, Turbulence and Electrodynamics of the Moon’s Interaction with the Sun) se vědcům podařilo určit, jak sluneční radiace ovlivňuje zabarvení povrchu Měsíce. I když Měsíc nemá silné globální magnetické pole jako Země, které by jej chránilo od slunečního větru, na jeho povrchu se vyskytují drobná nesourodá magnetická pole, která přece jen s energetickými částicemi pocházejícími ze Slunce interagují.

celý článek