Čína pošle v roce 2018 na Měsíc robotické vozítko, radioteleskop a také živé organismy

8. 1. 2018
Měsíc Chang´e Čína

Čínská vesmírná agentura (CNSA) má v roce 2018 v plánu vrátit se na Měsíc. Po roveru v roce 2013 poletí letos další rover tentokrát na odvrácenou stranu Měsíce, kde bude zkoumat geologii a vliv měsíční gravitace na živé organismy. Mise je součástí čínského lunárního programu Chang´e, který má v budoucnu přinést vzorky měsíčních hornin na Zemi a ve výsledku také dostat čínské astronauty na povrch Měsíce. Původně byla mise Chang´e 4 plánovaná jako záložní pro Chang´e 3, nakonec však bude mít odlišné parametry i cíle, i když podobný hardware.

Měsíc

Měsíc - snímek Měsíce pořízený vesmírnou sondou Galileo při jejím odletu k Jupiteru. Vlevo nahoře leží Mare Imbrium tvořené hlavně ztuhlou lávou z období geologické aktivity Měsíce. Obrázek je výsledkem kompozice 18 snímků pořízených systémem několika instrumentů sondy Galileo.



Orbitální družice

Mise Chang´e 4 má začít v červnu 2018 vypuštěním lunární orbitální družice, která bude přenášet signál z povrchu Měsíce do řídícího centra v Číně. Družice bude obíhat librační bod L2 systému Země-Měsíc, ze kterého bude mít neustálý výhled na odvrácenou stranu Měsíce, kde se bude pohybovat malý rover.

Rover

O asi 6 měsíců později, tedy koncem roku 2018, spustí Čína druhou část mise, při které bude na Měsíc dopraven přistávací modul s pohyblivým robotickým roverem. Přistání má proběhnout v pánvi South Pole - Aitken, největším impaktním kráteru na Měsíci, poblíž jižního pólu. Právě na tomto místě byla v uplynulých letech nalezena ložiska vodního ledu, který se ukrývá v permanentním stínu kráterů na pólech Měsíce. Pánev South Pole - Aitken je díky svým zásobám ledu považována za optimální místo pro výstavbu lunární stanice. Pokud by se podařilo tento led vytěžit a zpracovat, lze z něj jednoduchými procesy vyrábět vodík a kyslík, které lze využít pro výrobu paliva vesmírných lodí nebo zásob pro posádku stanice. Půjde o historicky první přistání na odvrácené straně Měsíce. Vědecké vybavení roveru - panoramatická kamera - radar pro zkoumání složení nitra Měsíce - infračervený spektrometr - energetický neutrální detektor atomů

Přistávací modul

Vědecké vybavení přistávacího modulu - instrument pro analýzu měsíčního prachu - detektor elektrického pole - přístroj pro zkoumání plazmy a magnetického pole - lunární seismometr - radioteleskop pro pozorování hvězdné oblohy - neutronový dosimetr - kontejner s živými organismy Přistávací modul s sebou ponese další zajímavé zařízení - kontejner s živými organismy. Uvnitř budou brambory, zrnka bylin a vajíčka, ze kterých se vylíhnou červi. Červi by měli být schopni produkovat oxid uhličitý a rostliny zase kyslík, čímž by měla vzniknout vzájemná symbióza. Vše dohromady by mohlo vytvořit vlastní ekosystém, pokud se organismy dokážou vypořádat s nízkou gravitací na Měsíci. Kontejner bude mít na délku 18 centimetrů a vážit bude 3 kilogramy, tvoření je zhruba stovkou komponent. Jeho autorem je Zhang Yuanxun, podle kterého je největší výzvou kontrola teploty a přísun energie. Světlo bude mít vnitřek kontejneru zprostředkovaný světelnými trubicemi energii budou zase dodávat výkonné baterie. S pomocí radioteleskopu na palubě přistávacího modulu chtějí vědci využít odstínění odvrácené strany Měsíce od radiových signálů ze Země. Cílem teleskopu bude vyzkoušet jak jednoduché bude zachytit radiové signály z počátku vesmíru. Pokud budou výsledky příznivé, bude to další argument pro výstavbu observatoře na povrchu odvrácené strany Měsíce. Autorem radioteleskopu je Heino Falcke, německý profesor, který se soustředí na radio astronomii, černé díry a astrofyziku. Poprvé byl jeho radioteleskop navržen pro evropskou lunární misi, která se však nikdy neuskutečnila, nakonec by tedy mohl být součástí mise čínské. Údajně ještě není jisté, zda teleskop bude součástí přistávacího modulu, podle Falckeho je však vše na dobré cestě.

Budoucnost čínského průzkumu Měsíce

Pokud bude mise Chang´e 4 úspěšná, přijdou další robotické mise, jejichž součástí bude doprava měsíčních hornin zpátky na Zemi. Dlouhodobým cílem čínského lunárního programu však není nic menšího než přistání lidské posádky na Měsíci. Podle aktuálních odhadů by mohli Číňané stanout na povrchu našeho souputníka do 15 let.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Měsíc

Pod obřím kráterem na Měsíci je masivní ložisko těžkých kovů, které ovlivňuje gravitaci

20. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Pod obřím kráterem na Měsíci je masivní ložisko těžkých kovů, které ovlivňuje gravitaciNa odvrácené straně Měsíce se v blízkosti jižního pólu nachází jeden z největších kráterů ve sluneční soustavě - South Pole–Aitken basin (SPA). Má zhruba 2 500 kilometrů v průměru a je hluboký 13 kilometrů. Data z americké mise GRAIL ukazují na velkou masu hmoty, která ovlivňuje gravitační pole nad tímto kráterem. Mohlo by jít o zbytek jádra planetky, která se s Měsícem kdysi srazila a kráter vytvořila.

celý článek

Německá společnost chce pomocí laseru vytvořit náplň pro 3D tiskárnu na Měsíci

30. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Německá společnost chce pomocí laseru vytvořit náplň pro 3D tiskárnu na MěsíciNěmecká společnost Laser Zentrum Hannover e.V. (LZH) ve spolupráci s Technical University of Braunschweig vyvíjí zařízení, které by mohlo pomoci postavit první struktury na povrchu Měsíce. Jejich cílem je vyvinout laser, který roztaví měsíční regolit do materiálu použitelného pro 3D tisk. Smyslem této operace je vytvořit schopnost stavět na Měsíci bez nutnosti dovážet těžká zařízení nebo materiál ze Země.

celý článek

Měsíc se smršťuje a na jeho povrchu díky tomu dodnes dochází k otřesům

14. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Měsíc se smršťuje a na jeho povrchu díky tomu dodnes dochází k otřesůmPomocí dat ze sondy LRO a nového zpracování dat ze seismometrů umístěných na povrchu Měsíce při misích Apollo dospěli vědci k závěru, že se Měsíc zmenšuje. K tomuto procesu dochází už od zrodu Měsíce, od této doby se ochlazuje jeho jádro což způsobuje smrštění celého tělesa. Dnes je jeho povrch posetý puklinami v jejichž okolí stále dochází k otřesům. Výsledky nového výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Geoscience.

celý článek

Společnost Blue Origin se chystá na Měsíc. Vyvine nový motor a přistávací modul Blue Moon

10. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Společnost Blue Origin se chystá na Měsíc. Vyvine nový motor a přistávací modul Blue MoonCEO Jeff Bezos v noci slavnostně představil plány svojí společnosti Blue Origin pro cesty na Měsíc. Tento program se jmenuje Blue Moon a jeho cílem je dovézt náklad i posádku k Měsíci a zpět. Pomoci tomu má zcela nový raketový motor BE-7, který už společnost vyvíjí a mohl by být poprvé zažehnutý už letos v létě. Tento motor bude součástí nového přistávacího modulu Blue Moon, který by mohl k Měsíci letět s posádkou už v roce 2024.

celý článek

Indická lunární sonda Chandrayaan-2 by měla v srpnu přistát na jižním pólu

6. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Indická lunární sonda Chandrayaan-2 by měla v srpnu přistát na jižním póluIndická lunární mise Chandrayaan-2 by měla podle plánu odstartovat na raketě GSLV-MK III mezi 9. a 16. červencem. Jejím cílem bude podle ředitele indické vesmírné agentury ISRO (Indian Space Research Organisation) Kailasavadivoo Sivana jižní pól Měsíce, podobně jako u nedávné čínské mise Chang´e 4. Na rozdíl od čínské mise, však přistávací modul s indickým roverem přistane na přivrácené straně Měsíce a podle všeho také blíž samotnému jižnímu pólu.

celý článek

Meteorit udeřil do Měsíce zrovna při jeho zatmění, záblesk byl vidět i ze Země

2. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Meteorit udeřil do Měsíce zrovna při jeho zatmění, záblesk byl vidět i ze ZeměBěhem úplného zatmění Měsíce letos v lednu zachytili astronomové malý záblesk. Po důkladném prozkoumání této události pak oznámili, že šlo ve skutečnosti o kolizi Měsíce s malým objektem. Podobné srážky se dějí relativně často, šlo však o první případ, kdy byla taková srážka zachycena během zatmění na video. Výsledky zkoumání tohoto nárazu byly prezentovány v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

celý článek

Čína plánuje postavit kromě orbitální stanice CSS také lunární vědeckou základnu

28. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínský vesmírný program nabírá na obrátkách. Koncem loňského roku se stala Čína první zemí, která přistála na odvrácené straně Měsíce a její sebevědomí dál roste. Ještě letos by měla k Měsíci odstartovat sonda Chang´e 5, která doveze vzorky na Zemi. Nově nyní představitelé čínského vesmírného programu oznámili další cíl: do deseti let postavit výzkumnou stanici na jižním pólu Měsíce, ke které budou létat astronauti.

celý článek