Čína pošle v roce 2018 na Měsíc robotické vozítko, radioteleskop a také živé organismy

08. 01. 2018
Měsíc Chang´e Čína

Čínská vesmírná agentura (CNSA) má v roce 2018 v plánu vrátit se na Měsíc. Po roveru v roce 2013 poletí letos další rover tentokrát na odvrácenou stranu Měsíce, kde bude zkoumat geologii a vliv měsíční gravitace na živé organismy. Mise je součástí čínského lunárního programu Chang´e, který má v budoucnu přinést vzorky měsíčních hornin na Zemi a ve výsledku také dostat čínské astronauty na povrch Měsíce. Původně byla mise Chang´e 4 plánovaná jako záložní pro Chang´e 3, nakonec však bude mít odlišné parametry i cíle, i když podobný hardware.

Měsíc

Měsíc - snímek Měsíce pořízený vesmírnou sondou Galileo při jejím odletu k Jupiteru. Vlevo nahoře leží Mare Imbrium tvořené hlavně ztuhlou lávou z období geologické aktivity Měsíce. Obrázek je výsledkem kompozice 18 snímků pořízených systémem několika instrumentů sondy Galileo.



Orbitální družice
Mise Chang´e 4 má začít v červnu 2018 vypuštěním lunární orbitální družice, která bude přenášet signál z povrchu Měsíce do řídícího centra v Číně. Družice bude obíhat librační bod L2 systému Země-Měsíc, ze kterého bude mít neustálý výhled na odvrácenou stranu Měsíce, kde se bude pohybovat malý rover.
Rover
O asi 6 měsíců později, tedy koncem roku 2018, spustí Čína druhou část mise, při které bude na Měsíc dopraven přistávací modul s pohyblivým robotickým roverem. Přistání má proběhnout v pánvi South Pole - Aitken, největším impaktním kráteru na Měsíci, poblíž jižního pólu. Právě na tomto místě byla v uplynulých letech nalezena ložiska vodního ledu, který se ukrývá v permanentním stínu kráterů na pólech Měsíce. Pánev South Pole - Aitken je díky svým zásobám ledu považována za optimální místo pro výstavbu lunární stanice. Pokud by se podařilo tento led vytěžit a zpracovat, lze z něj jednoduchými procesy vyrábět vodík a kyslík, které lze využít pro výrobu paliva vesmírných lodí nebo zásob pro posádku stanice. Půjde o historicky první přistání na odvrácené straně Měsíce. Vědecké vybavení roveru - panoramatická kamera - radar pro zkoumání složení nitra Měsíce - infračervený spektrometr - energetický neutrální detektor atomů
Přistávací modul
Vědecké vybavení přistávacího modulu - instrument pro analýzu měsíčního prachu - detektor elektrického pole - přístroj pro zkoumání plazmy a magnetického pole - lunární seismometr - radioteleskop pro pozorování hvězdné oblohy - neutronový dosimetr - kontejner s živými organismy Přistávací modul s sebou ponese další zajímavé zařízení - kontejner s živými organismy. Uvnitř budou brambory, zrnka bylin a vajíčka, ze kterých se vylíhnou červi. Červi by měli být schopni produkovat oxid uhličitý a rostliny zase kyslík, čímž by měla vzniknout vzájemná symbióza. Vše dohromady by mohlo vytvořit vlastní ekosystém, pokud se organismy dokážou vypořádat s nízkou gravitací na Měsíci. Kontejner bude mít na délku 18 centimetrů a vážit bude 3 kilogramy, tvoření je zhruba stovkou komponent. Jeho autorem je Zhang Yuanxun, podle kterého je největší výzvou kontrola teploty a přísun energie. Světlo bude mít vnitřek kontejneru zprostředkovaný světelnými trubicemi energii budou zase dodávat výkonné baterie. S pomocí radioteleskopu na palubě přistávacího modulu chtějí vědci využít odstínění odvrácené strany Měsíce od radiových signálů ze Země. Cílem teleskopu bude vyzkoušet jak jednoduché bude zachytit radiové signály z počátku vesmíru. Pokud budou výsledky příznivé, bude to další argument pro výstavbu observatoře na povrchu odvrácené strany Měsíce. Autorem radioteleskopu je Heino Falcke, německý profesor, který se soustředí na radio astronomii, černé díry a astrofyziku. Poprvé byl jeho radioteleskop navržen pro evropskou lunární misi, která se však nikdy neuskutečnila, nakonec by tedy mohl být součástí mise čínské. Údajně ještě není jisté, zda teleskop bude součástí přistávacího modulu, podle Falckeho je však vše na dobré cestě.
Budoucnost čínského průzkumu Měsíce
Pokud bude mise Chang´e 4 úspěšná, přijdou další robotické mise, jejichž součástí bude doprava měsíčních hornin zpátky na Zemi. Dlouhodobým cílem čínského lunárního programu však není nic menšího než přistání lidské posádky na Měsíci. Podle aktuálních odhadů by mohli Číňané stanout na povrchu našeho souputníka do 15 let.
Autor článku: redakce
1
Zajímá vás toto téma?

Dejte nám vědět a klikněte na toto tlačítko.
Tématům, o která bude největší zájem,
se pokusíme věnovat více prostoru.

Líbil se Vám článek?

Chcete vědět o dalším článku?

Další zprávy z kategorie Měsíc

Organizace SETI a Mars Institute oznámily objev možných lávových jeskyní na severním pólu Měsíce

17. 01. 2018 (novější než zobrazený článek)

Organizace SETI a Mars Institute oznámily objev možných lávových jeskyní na severním pólu Měsíce11. ledna oznámily organizace SETI (Search for Extra-Terrestrial Inteligence) a Mars Institute objev dalších potenciálních lávových jeskyní na Měsíci. Využili k tomu data z mise LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), ve kterých nalezli útvary připomínající díry vedoucí do podzemí, tzv. střešní okna. Podobné útvary už byly nalezeny i jinde na Měsíci a podle expertů by mohly být využity pro výstavbu kolonií chráněných před radiací a dopady mikrometeoritů. V případě existence poblíž jednoho z pólů by však mohly nabízet další výhody.

celý článek

Americký prezident dal NASA za úkol přistát na Měsíci a pokračovat dál do sluneční soustavy

12. 12. 2017

Americký prezident dal NASA za úkol přistát na Měsíci a pokračovat dál do sluneční soustavyAmerický prezident Donald Trump podepsal v pondělí dekret, kterým dává NASA za úkol zaměřit se opět na cesty na Měsíc a dál do vesmíru. Tentokrát však nejde o pouhou návštěvu Měsíce, jako tomu bylo před 45 lety, kdy na Měsíc vstoupil poslední člověk, ale USA tam mají zůstat, tedy vybudovat stálou přítomnost. Zároveň nemá jít o poslední cíl, ale pouze o vstupní bránu do sluneční soustavy, ve stejném dekretu dostává NASA za úkol dostat lidi až na Mars.

celý článek

Japonsko chce ve dvacátých letech vyslat astronauta na Měsíc

28. 11. 2017

Japonsko chce ve dvacátých letech vyslat astronauta na MěsícJaponská vláda by chtěla vyslat ve dvacátých letech vlastního astronauta na Měsíc. Umožnit by jí to měla spolupráce s NASA, ESA a dalšími vesmírnými agenturami na projektu Deep Space Gateway, v rámci kterého dojde k vystavění orbitální stanice u Měsíce. Projekt bude zřejmě volně navazovat na spolupráci započatou na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kde spolu kooperují NASA, ESA, Roskosmos, JAXA a Kanadská vesmírná agentura.

celý článek

Nový objev masivních lávových jeskyní na Měsíci oživuje diskuzi nad jeho kolonizací

22. 10. 2017

Nový objev masivních lávových jeskyní na Měsíci oživuje diskuzi nad jeho kolonizacíVědci z japonské vesmírné agentury (JAXA) našli na Měsíci lávový tunel, který by mohl mít masivní rozměry. Rozsáhlá jeskyně je zbytkem po lávovém proudu, jehož střecha nejprve ztvrdla a následně vyschnul zevnitř, když láva odtekla. Doplňuje tak už objevené menší lávové tunely a dává netušené možnosti pro osídlení Měsíce lidmi - poskytuje totiž ochranu, která by na povrchu kolonizátorům mohla chybět.

celý článek

Měsíc je obklopen řídkým oblakem prachu, který do jeho okolí zvedají mikroimpakty prachových částic

22. 06. 2015

Měsíc je obklopen řídkým oblakem prachu, který do jeho okolí zvedají mikroimpakty prachových částicMěsíc je obklopen permanentním mrakem prachu a drobných částic, vyplývá to z měření přístrojů vesmírné sondy LADEE z let 2013 a 2014. S novými poznatky přišli vědci z University of Colorado Boulder, kde konkrétně přístroj LDEX (Lunar Dust Experiment) vymysleli, vyrobili a také ovládali v průběhu mise. Drobné částice se do okolí Měsíce dostanou při dopadu o něco větších částic prachu z komet, jedno zrnko kometárního smetí může dostat z povrchu na oběžnou dráhu Měsíce až tisíce ještě menších zrníček. Vzniká tak nikdy nemizící a zároveň velmi jemný oblak prachu, který měsíc zahaluje do neviditelného závoje.

celý článek

Animace NASA ukazuje jak vypadají jednotlivé fáze Měsíce z odvrácené strany

07. 02. 2015

Animace NASA ukazuje jak vypadají jednotlivé fáze Měsíce z odvrácené stranyMěsíc nám ukazuje stále stejnou tvář. Sluneční paprsky ale dopadají na celý jeho povrch a měsíční fáze jsou tedy k vidění i z druhé strany. Abychom je poznali, už ale potřebujeme lunární družici. Video níže bylo vytvořeno s použitím snímků z orbitální družice LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), družice NASA, která krouží kolem Měsíce od roku 2009. Odvrácená strana Měsíce je na první pohled úplně jiná, chybí jí tmavá moře, která známe z naší strany. Naopak je posetá krátery všech velikostí.

celý článek

Čínská družice Change 5-T1 dorazila na oběžnou dráhu Měsíce, dláždí cestu pro další misi

23. 01. 2015

Čínská družice Change 5-T1 dorazila na oběžnou dráhu Měsíce, dláždí cestu pro další misiVesmírná sonda Change 5-T1 úspěšně vstoupila na cirkulární oběžnou dráhu Měsíce, jde o další krok Čínské vesmírné agentury (CNSA) v průzkumu Měsíce, který v rámci programu Change vyvrcholí misí, jež má dopravit dva kilogramy hornin zpátky na Zemi. Jde o první aktivitu na povrchu Měsíce za posledních 30 let a Čína je dnes jediná země, která má aktivní lunární program. Je však třeba zmínit, že v západních zemích probíhá několik privátních programů, jejichž cílem je také přistát na Měsíci, tím nejvýraznějším je soutěž Google Lunar XPRIZE.

celý článek