Rotace černých děr by mohla mít vliv na emise z jejího akrečního disku

18. 01. 2018
Černé díry Kvazary SSDS

Statistickou analýzou supermasivních černých děr se vědcům podařilo odhalit souvislost mezi emisí iontů kyslíku (O III) a rotací černé díry. Konkrétně se soustředili na kvazary, tedy vzdálené supermasivní černé díry emitující silné rádiové vlny, které jsou dostupné v katalogu Sloan Digital Sky Survey (SDSS). Podle výsledků jejich studie publikované v Astrophysical Journal jsou emise iontů rychle rotujících kvazarů 1,5x silnější než u ostatních zdrojů.

Černá díra v centru Mléčné dráhy

Černá díra v centru Mléčné dráhy - Astronomové z NASA pořídili s Hubblovým teleskopem doposud neostřejší snímek galaktického středu Mléčné dráhy. Střed Mléčné dráhy je zahalen do mezihvězdných plynů a prachu, které komplikují jeho pozorování ve viditelném spektru. Tento snímek byl pořízen infračervenou kamerou NICMOS, která místo viditelného světla snímá teplo, které objekty vydávají. Vpravo dole je vidět spirálovité okolí supermasivní černé díry v centru galaxie. Černou díru přímo pozorovat nelze, na fotografii jsou vidět ionizované plyny, které byly zachyceny její gravitací.



Hmota, která byla zachycena gravitací černé díry, vytváří tzv. akreční disk, který kolem ní rotuje, podobně jako prstence kolem planety Saturn. Ne všechen materiál však v černé díře skončí, podle aktuálních teorií uniká od černých děr materiál ve formě vysokoenergetických proudů radiace. Ne však vždy, a to vědce táhne ke zkoumání, proč tomu tak je.

Tým vedený Andreasem Schulzem z National Astronoomy Observatory in Japan analyzoval 8 tisícovek kvazarů dostupných v databázi Sloan Digital Sky Survey, programu, který mapuje hvězdnou oblohu. U každého zdroje porovnávali emise iontů kyslíku a rychlost, se kterou zdroj rotuje. V průměru jsou emise 1,5krát vyšší u kvazarů se silnou radiovou radiací (a tedy rychlejší rotací) než u slabších zdrojů.

S tímto přístupem, jak varuje vedoucí autor studie, není dokázáno, že spin supermasivních černých děr je jediným faktorem, který emise ovlivňuje. Hraje však určitou roli a zaslouží si další zkoumání.
Autor článku: redakce
1
Zajímá vás toto téma?

Dejte nám vědět a klikněte na toto tlačítko.
Tématům, o která bude největší zájem,
se pokusíme věnovat více prostoru.

Líbil se Vám článek?

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Další zprávy z kategorie Černé díry

Astronomové se připravují na pozorování průletu hvězdy kolem černé díry v jádru Mléčné dráhy

25. 02. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové se připravují na pozorování průletu hvězdy kolem černé díry v jádru Mléčné dráhyKolem supermasivní černé díry v jádru naší galaxie obíhá v bezprostřední blízkosti několik hvězd. Jedna z nich se na jaře tohoto roku přiblíží natolik, že by mělo být možné přímo pozorovat vliv intenzivní gravitace černé díry na tuto hvězdu. Jde o objekt označovaný jako S0-2 (někdy také S2, nebo Source 2). Astronomové hodlají této příležitosti využít pro potvrzení jednoho z aspektů Einsteinovy teorie obecné relativity, který říká, že světlo, které uniká intenzivní gravitaci, bude mít protaženou vlnovou délku.

celý článek

V galaxiích v centru masivních galaktických kup dřímají skutečná monstra: ultramasivní černé díry

22. 02. 2018 (novější než zobrazený článek)

V galaxiích v centru masivních galaktických kup dřímají skutečná monstra: ultramasivní černé díryKdyž tým astronomů zkoumal vzdálené masivní galaktické kupy, zjistil, že v centrech některých galaxií dřímají opravdová vesmírná monstra. Jedná se o ultramasivní černé díry, které dosahují mnohonásobně větších hmotností než "běžné" supermasivní černé díry v jádrech galaxií. Jedním z autorů studie publikované v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society je i Julie Hlavacek-Larrondová, profesorka na Université de Montréal, která má české kořeny.

celý článek

Tři typy vysokoenergetických částic z vesmíru mají stejný původ - v aktivních jádrech galaxií

24. 01. 2018 (novější než zobrazený článek)

Tři typy vysokoenergetických částic z vesmíru mají stejný původ - v aktivních jádrech galaxiíVědcům z Pennsylvania State University a University of Maryland se podařilo vysvětlit původ hned tří typů subatomárních částic, které k nám přicházejí z vesmíru. Jde o vysokoenergetická neutrina, extrémně energetické kosmické záření a vysokoenergetické gama záření. Všechny tři pravděpodobně pocházejí ze supermasivních černých děr, konkrétně z proudů radiace, které vycházejí z jejich pólů. Výsledky výzkumu byly v lednu publikovány v magazínu Nature Physics.

celý článek

Pomocí gravitačního vlivu na sousední hvězdu byla objevena první neaktivní černá díra v kulové hvězdokupě

23. 01. 2018 (novější než zobrazený článek)

Pomocí gravitačního vlivu na sousední hvězdu byla objevena první neaktivní černá díra v kulové hvězdokupěAstronomům se pomocí teleskopu VLT v Čile podařilo objevit hvězdu, která obíhá neviditelný objekt o hmotnosti alespoň čtyř Sluncí. Pravděpodobně obíhá neaktivní černou díru hvězdného typu - první, která byla objevena v kulové hvězdokupě a navíc pouze za pomoci jejího gravitačního vlivu na sousední objekt. Nový objev byl prezentován ve studii, která vyšla ve vědeckém magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

celý článek

Supermasivní černé díry ovlivňují formaci nových hvězd ve velkých galaxiích

11. 01. 2018

Supermasivní černé díry ovlivňují formaci nových hvězd ve velkých galaxiíchU většiny pozorovaných mladých galaxií dochází podle astronomů k intenzivnímu formování nových hvězd. Postupně však míra zrodu nových hvězd klesá, a to i přes existenci dostatečného množství mezihvězdných plynů, ze kterých se hvězdy rodí. Nová studie ukazuje, že hmotnost supermasivní černé díry ve středu galaxie má vliv na to, kdy formace nových hvězd začíná ustupovat. Výsledky vědeckého zkoumání byly publikovány v lednovém čísle magazínu Nature.

celý článek

Radioteleskop VLA zachytil v jádru Mléčné dráhy záhadné vlákno vycházející z černé díry

03. 01. 2018

Radioteleskop VLA zachytil v jádru Mléčné dráhy záhadné vlákno vycházející z černé díryV roce 2016 bylo objeveno vlákno ve středu Mléčné dráhy v blízkosti tamní supermasivní černé díry. Vlákno je dlouhé asi 2,3 světelného roku a kroutí se tak, že to podle vědců vypadá, že vychází z černé díry Sagittarius A*, která v jádru naší galaxie leží. Týmu vědců vedenému Markem Morrisem z University of California se podařilo pořídit zatím nejdetailnější snímek tohoto objektu. Nová studie publikovaná v magazínu The Astrophysical Journal Letters navíc přichází hned se třemi možnými vysvětleními pozorovaného úkazu.

celý článek

Nově objevená nejvzdálenější supermasivní černá díra se nachází ve vzdálenosti 13,1 miliard světelných let

11. 12. 2017

Nově objevená nejvzdálenější supermasivní černá díra se nachází ve vzdálenosti 13,1 miliard světelných letVědcům se podařilo objevit zatím nejvzdálenější supermasivní černou díru ve vesmíru, jde o kvazar ve vzdálenosti 13,1 miliard světelných let. Světlo z takto dalekého objektu k nám putovalo tak dlouho, že vzdálenou galaxii muselo opustit před miliardami let v době, kdy byl vesmír ještě velmi mladý. Pozorovaná černá díra má podle odhadu vědců hmotnost 800 milionů Sluncí. Doposud se příliš neuvažovalo nad existencí takto masivních objektů v tak rané etapě vývoje vesmíru, vědci proto uvažují, že ke vzniku tohoto musely vést specifické podmínky.

celý článek