Analýza nitra bílého trpaslíka přinesla nečekaný závěr - jeho jádro je příliš velké a plné kyslíku

15. 1. 2018
Bílí trpaslíci Hvězdy Kepler (teleskop)

Seismická analýza bílého trpaslíka KIC 08626021 (J192904.6+444708) vzdáleného 1 375 světelných let ukázala, že jeho složení neodpovídá předpokladům pro tento typ hvězdy. Jádro tohoto trpaslíka je podle údajů naměřených vesmírným teleskopem Kepler až o 40 % větší než předpovídá současná teorie o vývoji hvězd a s větším podílem kyslíku. Na studii publikované v magazínu Nature se podílelo na 300 expertů z celého světa, vedoucím autorem je Noemi Giammichelová a Gilles Fontaine.

Hvězdy, vznik a zánik

Hvězdy, vznik a zánik - Vývoj hvězdných objektů v závislosti na jejich velikosti.



Bílý trpaslík je husté jádro, které zůstalo po zhroucení střední, nebo menší hvězdy, ze které nevznikla neutronová hvězda, nebo černá díra. Této fázi hvězdného života předchází červený obr, kdy hvězda odhazuje své svrchní vrstvy do okolí. Zůstává po něm pouze husté jádro tvořené zpravidla uhlíkem a kyslíkem obalené tenkou vrstvou helia, už však neprobíhá termojaderná reakce.

Data z teleskopu Kepler prozradila, že hvězda KIC 08626021 vibruje a nastává na ní efekt podobný zemětřesení, což vědcům umožnilo analyzovat její nitro. Kromě velkého jádra je překvapil také velký podíl kyslíku na úkor uhlíku (86 % kyslíku - o 15 % více než se předpokládalo), chtějí tedy stejným způsobem analyzovat další hvězdy, aby potvrdili, zda se jedná o běžnou situaci, nebo je hvězda KIC 08626021 výjimečná. 

Bílý trpaslík KIC 08626021 byl první hvězdou svého typu u níž byly detekovány vibrace teleskopem Kepler. Od té doby však bylo objeveno dalších 60 podobných kandidátů, které by mohly vnést světlo do této fáze hvězdného života, která za miliardy let čeká také naši vlastní hvězdu, stejně jako 97 % hvězd ve vesmíru.

Více informací o tom, jak se hvězda vyvíjí ve fázi bílého trpaslíka může astronomům napovědět více o vývoji v ostatních fázích. Vědci si také od analýzy kompozice těchto hvězd slibují možnost identifikace jejich stáří.

Samotné složení bílých trpaslíků má význam i pro určování vzdáleností ve vesmíru. Bílí trpaslíci totiž stojí u zrodu supernov typu Ia, u kterých astronomové předpokládali stejnou zářivost a mohli tak určovat jejich vzdálenost od Země. V posledních letech si ale všimli, že tato zářivost kolísá, což by mohlo být způsobeno rozdílným složením bílých trpaslíků a mohlo by tak mít výrazný dopad do mnoha koutů astronomie, jako je například rozpínání vesmíru a množství temné energie v něm.

Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Bílí trpaslíci

Bílí trpaslíci zřejmě v minulosti explodovali v supernovách při menší hmotnosti než dnes

10. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Bílí trpaslíci zřejmě v minulosti explodovali v supernovách při menší hmotnosti než dnesBílí trpaslíci jsou zbytky hvězd, ve kterých už neprobíhá termojaderná fúze. Nestane-li se jinak pomalu, po miliardy let chladnou a pohasínají. Často se ale jinak stane - pokud je v jejich blízkosti jiná hvězda, vysávají z ní postupně materiál a dosáhnou-li zhruba 1,4násobku hmotnosti Slunce, na krátko se v nich zažehne opět termojaderná reakce a explodují v supernově. Vědci nyní zjistili, že tento limit není tak konstantní jak si mysleli - v mladším vesmíru byl zřejmě nižší.

celý článek

Vzácná masivní hvězda J005311 zřejmě vznikla spojením dvou bílých trpaslíků

31. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vzácná masivní hvězda J005311 zřejmě vznikla spojením dvou bílých trpaslíkůAstronomům se podařilo v datech z družice WISE identifikovat zvláštní objekt v jádru mlhoviny J005311. Běžně se uprostřed takových mlhovin vyskytují bílí trpaslíci - zbytky jádra hvězdy, které mlhovinu zevnitř osvětlují. Uprostřed J005311 se však nachází objekt, který nezáří v optickém spektru, jak je pro bílé trpaslíky běžné, ale pouze v infračerveném. Mohlo by se jednat o výsledek spojení dvou menších bílých trpaslíků - vzácný objekt, kterých může být v naší galaxii pouze jednotky kusů.

celý článek

První exoplaneta objevená v okolí binární hvězdy s bílým trpaslíkem má hmotnost 13 Jupiterů

10. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

První exoplaneta objevená v okolí binární hvězdy s bílým trpaslíkem má hmotnost 13 JupiterůBrazilským astronomům se podařilo nalézt první evidenci o exoplanetě, která obíhá binární hvězdu, jejíž jedna složka je hvězda po hlavní posloupnosti. Konkrétně se jedná o dvojhvězdu KIC 10544976 v souhvězdí Labutě, což je oblast, kterou zkoumal teleskop Kepler. Hvězda se skládá z červeného a bílého trpaslíka a planeta, která ji obíhá by měla mít 13násobek hmotnosti planety Jupiter. Výsledky výzkumu týmu vedeného Leonardem Andrade de Almeidou byly publikovány v magazínu Astronomical Journal.

celý článek

Po vyhasnutí se některé hvězdy (včetně Slunce) promění v krystal. Vědci nyní pozorovali první náznaky tohoto procesu

13. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Po vyhasnutí se některé hvězdy (včetně Slunce) promění v krystal. Vědci nyní pozorovali první náznaky tohoto procesuAnalýzou zářivosti a barvy blízkých bílých trpaslíků se astronomům z University of Warwick podařilo nalézt první přímou evidenci o krystalizaci bílých trpaslíků. Podle studie, kterou publikovali ve vědeckém magazínu Nature, je hvězdná obloha doslova posetá těmito drobnými objekty, které mají pevnou strukturu podobně jako planety. Pozorovaný efekt byl předpovězen už před 50 lety, teprve data z observatoře Gaia však umožnila získat dostatek informací pro ověření této hypotézy.

celý článek

Jedna z nejstarších zkoumaných nov byla ve skutečnost kolize hnědého a bílého trpaslíka

12. 10. 2018 (novější než zobrazený článek)

Jedna z nejstarších zkoumaných nov byla ve skutečnost kolize hnědého a bílého trpaslíkaV červenci 1670 pozorovali tehdejší astronomové zcela novou hvězdu v souhvězdí Labutě a pojmenovali ji Nova sub Capite Cygni (Nová hvězda pod hlavou Labutě), dnes je však známá jako CK Vulpeculae. Později vědci určili, že šlo o jev, kterému říkají nova. Jde o záblesk, který vzniká, když na povrch bílého trpaslíka dopadá materiál, který znovu zažehne termojadernou fúzi. Podle nové studie však šlo o zcela jiný jev: kolizi hnědého a bílého trpaslíka, naznačují to pozorování submilimetrovou radiovou observatoří ALMA.

celý článek

Astronomové pozorovali v Malém Magellanově oblaku jednu z nejzářivějších nov

16. 10. 2017

Astronomové pozorovali v Malém Magellanově oblaku jednu z nejzářivějších novV Malém Magellanově oblaku pozorovali před rokem astronomové hvězdu SMCN 2016-10a, následnou analýzou došli k závěru, že se jedná o dosud nejjasnější pozorovanou novu v této nám velmi blízké galaxii a zároveň jednu z nejjasnějších zaznamenaných vůbec. Jde také o první pozorovanou novu v Malém Magellanově oblaku od roku 2012.

celý článek

Tajemství supernovy SNR 0509-67,5 bylo odhaleno, vznikla srážkou dvou bílých trpaslíků

13. 1. 2012

Tajemství supernovy SNR 0509-67,5 bylo odhaleno, vznikla srážkou dvou bílých trpaslíkůPo dlouhé čtyři dekády se astronomové snažili přijít na to, co dalo vzniknout supernově, která po sobě zanechala pozůstatky exploze označované jako SNR 0509-67,5. Analýzou barvy světla pocházejícího ze supernovy byli schopni určit, že se jedná o typ Ia, který vzniká v binárních systémech. Druhá hvězda se ale v blízkosti středu SNR 0509-67,5 nenachází, mělo by tedy jít o srážku dvou hvězd, protože jiné vysvětlení neexistuje. Alespoň tak to prezentují v dnešním vydání magazínu Nature astronomové pod vedením Bradleyho Schaefera.

celý článek