Astronomové našli pomocí gravitační čočky doposud nejvzdálenější galaxii pozorovanou v detailu

16. 01. 2018
Raný vesmír Gravitační čočky Hubble Spitzer Galaxie

Astronomům se s pomocí vesmírných teleskopů Hubble a Spitzer podařilo detailně zachytit na snímku doposud nejvzdálenější galaxii. Nově objevený objekt je pojmenovaný SPT0615-JD a existoval v období, kdy byl vesmír starý pouhých 500 milionů let (Země je stará asi 4,5 miliardy let). K objevu byla využita gravitační čočka - kupa galaxií SPT-CL J0615-5746 v popředí, která vzdálený objekt zvětšila jako lupa.

Nejvzdálenější galaxie

Nejvzdálenější galaxie -



Galaxie SPT0615-JD byla zachycena z období vývoje vesmíru, ve kterém už byly objeveny i další galaktické objekty, nikdy však nebyly zachyceny v takovém detailu, většinou šlo spíš o pouhé červené tečky. Gravitační čočka však světlo ze vzdálené galaxie deformovala do podlouhlého tvaru a zvětšila, díky tomu tak astronomové mohou poprvé získat informace o velikosti takto vzdáleného objektu.

Zachycený objekt má hmotnost tří miliard slunečních mas, tedy asi jednu setinu celé Mléčné dráhy. Na délku má pouhých 2 500 světelných let, je tedy zhruba poloviční velikosti Malého Megallanova oblaku, malé galaxie která obíhá naši domácí galaxii. Astronomové považují nově objevenou vzdálenou galaxii jako typického zástupce objektů, které vznikaly v období krátce po velkém třesku.

Světlo ze vzdálené galaxie SPT0615-JD k nám letělo dlouhých 13,3 miliard let a pochází tak z období, kdy byl vesmír v pouhém zárodku. Objev se podařil prostřednictvím programu Hubblova teleskopu REionization Lensing Cluster Survey (RELICS) a S-RELICS (obdobný program pro teleskop Spitzer). Oba zmíněné programy měly za úkol objevit vzdálené galaxie prostřednictvím gravitačních čoček.

Čím vzdálenější objekt astronomové zachytí, tím více se jeho barva posouvá do červené, jde o tzv. červený posun, který je způsobený dopplerovým efektem vyvolaným rozpínáním prostoru mezi námi a pozorovaným objektem.



Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Raný vesmír

Vědci zjistili, že některé z galaxií obíhajících Mléčnou dráhu jsou jedny z nejstarších ve vesmíru

17. 08. 2018 (novější než zobrazený článek)

Vědci zjistili, že některé z galaxií obíhajících Mléčnou dráhu jsou jedny z nejstarších ve vesmíruPodle studie publikované v Astrophysical Journal existují v těsné blízkosti Mléčné dráhy galaxie, které vznikly ve velmi brzkém vesmíru. Přišli na to studiem jejich zářivosti, která napovídá, že se tyto objekty zrodily v době před ionizací vodíku, kterou prošel vesmír méně než miliardu let po svém vzniku. Objev takto starých objektů v okolí Mléčné dráhy naznačuje, že jejich populace je rozmístěna napříč vesmírem a mohlo by jich být velké množství.

celý článek

Finální data z teleskopu Planck zpřesňují světlo z počátku z vesmíru

29. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

Finální data z teleskopu Planck zpřesňují světlo z počátku z vesmíruMise evropského mikrovlnného teleskopu Planck trvala od roku 2009 do roku 2013, jejím výsledkem je zatím nejpřesnější mapa reliktního záření, pozůstatku po velkém třesku, které nám napovídá více o vesmíru v jeho nejranější fázi vývoje. Pět let po ukončení mise nyní vědci uvolnili finální data, která ještě o něco zpřesňují původní výsledky. Nic to nemění na závěrech, které z posbíraných dat vyplývají, pro vědce zkoumající vesmír v jeho zárodku však bude možné pracovat s přesnějšími daty.

celý článek

Malá družice HaloSat bude zkoumat halo Mléčné dráhy a hledat chybějící hmotu ve vesmíru

20. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

Malá družice HaloSat bude zkoumat halo Mléčné dráhy a hledat chybějící hmotu ve vesmíru13. července byla z paluby ISS vypuštěna malá sonda HaloSat, jejímž úkolem bude zkoumat bezprostřední okolí Mléčné dráhy a hledat hmotu, která byla přítomna krátce po velkém třesku, ale dnes ji astronomové nemohou najít. Jde o malý cubesat, který bude snímat rentgenové záření a pokusí se potvrdit, nebo vyvrátit jednu z teorií o umístění této chybějící hmoty.

celý článek

Astronomové našli nejzářivější kvasar v rádiových vlnách v raném vesmíru

10. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

Eduardo Bañados z Carnegie Institution for Science našel spolu se svým týmem kvazar, který má nejintenzivnější pozorované rádiové vlny a existoval už v brzké fázi vývoje vesmíru. Jde o supermasivní černou díru, která chrlí do svého okolí proud plazmy, který lze detekovat v rádiových emisích. Podle studie publikované v magazínu The Astrophysical Journal k nám signál z tohoto objektu letěl dlouhých 13 miliard let.

celý článek

Až třetina hmoty ve vesmíru se doposud ukrývala, měla by se nacházet v mezigalaktickém prostoru

25. 06. 2018 (novější než zobrazený článek)

Až třetina hmoty ve vesmíru se doposud ukrývala, měla by se nacházet v mezigalaktickém prostoruVesmír se podle pozorování astronomů skládá z temné energie (68 %), temné hmoty (27 %) a běžné (baryonické) hmoty (5 %). Při studiu počátků vesmíru však vědci odhadli množství vytvořené běžné hmoty ve velkém třesku o celou třetinu větší, než kolik dokáží astronomové pozorovat dnešními teleskopy. Podle nové studie se chybějící hmota z počátku vesmíru nachází v mezihvězdném prostoru v řídkých oblacích plynů. Nejde však o temnou hmotu, která je pravděpodobně tvořena zcela jinými, exotickými subatomárními částicemi, ale o hmotu běžnou, která je tvořena baryony, mezi které patří také protony a neutrony.

celý článek

Nanodiamanty jsou zřejmě zdrojem specifického mikrovlnného záření od mladých hvězd

12. 06. 2018 (novější než zobrazený článek)

Nanodiamanty jsou zřejmě zdrojem specifického mikrovlnného záření od mladých hvězdDlouhá desetiletí si astronomové lámali hlavu nad původem specifického mikrovlnného záření, které vychází z několika míst v Mléčné dráze. Teprve nyní s pomocí Green Bank Teleskopu (GBT) a Australia Telescope Compact Array (ATCA) se jim podařilo identifikovat zdroj tohoto záření: jde o rychle rotující nanočástice krystalického uhlíku. Výsledky jejich výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Astronomy.

celý článek

Vědci vypočítali zatím nejpřesněji nukleonovou vazbu, která určuje životnost neutronů

30. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

S pomocí výkonných superpočítačů se vědcům v Lawrence Berkeley National Laboratory podařilo doposud nejpřesněji určit nukleonovou axiální vazbu, která významně ovlivňuje dobu rozpadu neutronu na méně masivní částice. Nukleonová axiální vazba určuje sílu interakce, která zapříčiňuje rozpad neutronů na protony a může tak být využita k předpovězení životnosti neutronu. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature.

celý článek