Astronomové našli pomocí gravitační čočky doposud nejvzdálenější galaxii pozorovanou v detailu

16. 01. 2018
Raný vesmír Gravitační čočky Hubble Spitzer Galaxie

Astronomům se s pomocí vesmírných teleskopů Hubble a Spitzer podařilo detailně zachytit na snímku doposud nejvzdálenější galaxii. Nově objevený objekt je pojmenovaný SPT0615-JD a existoval v období, kdy byl vesmír starý pouhých 500 milionů let (Země je stará asi 4,5 miliardy let). K objevu byla využita gravitační čočka - kupa galaxií SPT-CL J0615-5746 v popředí, která vzdálený objekt zvětšila jako lupa.

Nejvzdálenější galaxie

Nejvzdálenější galaxie -



Galaxie SPT0615-JD byla zachycena z období vývoje vesmíru, ve kterém už byly objeveny i další galaktické objekty, nikdy však nebyly zachyceny v takovém detailu, většinou šlo spíš o pouhé červené tečky. Gravitační čočka však světlo ze vzdálené galaxie deformovala do podlouhlého tvaru a zvětšila, díky tomu tak astronomové mohou poprvé získat informace o velikosti takto vzdáleného objektu.

Zachycený objekt má hmotnost tří miliard slunečních mas, tedy asi jednu setinu celé Mléčné dráhy. Na délku má pouhých 2 500 světelných let, je tedy zhruba poloviční velikosti Malého Megallanova oblaku, malé galaxie která obíhá naši domácí galaxii. Astronomové považují nově objevenou vzdálenou galaxii jako typického zástupce objektů, které vznikaly v období krátce po velkém třesku.

Světlo ze vzdálené galaxie SPT0615-JD k nám letělo dlouhých 13,3 miliard let a pochází tak z období, kdy byl vesmír v pouhém zárodku. Objev se podařil prostřednictvím programu Hubblova teleskopu REionization Lensing Cluster Survey (RELICS) a S-RELICS (obdobný program pro teleskop Spitzer). Oba zmíněné programy měly za úkol objevit vzdálené galaxie prostřednictvím gravitačních čoček.

Čím vzdálenější objekt astronomové zachytí, tím více se jeho barva posouvá do červené, jde o tzv. červený posun, který je způsobený dopplerovým efektem vyvolaným rozpínáním prostoru mezi námi a pozorovaným objektem.



Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Raný vesmír

Gravitační vlnové pozadí by mohlo skrývat informace o vzniku vesmíru. A mnohem víc

16. 04. 2018 (novější než zobrazený článek)

Gravitační vlnové pozadí by mohlo skrývat informace o vzniku vesmíru. A mnohem vícPrvní detekcí gravitačních vln v roce 2015 se vědcům otevřela zcela nová metoda pozorování vesmíru, která doplňuje pozorování prostřednictvím elektromagnetického záření. Pomocí gravitačních vln se astronomům už povedlo identifikovat kolize velkých těles ve vesmíru jako jsou černé díry nebo neutronové hvězdy. Se zpřesňujícími se měřeními by mohli také pozorovat tzv. gravitační vlnové pozadí (gravitational wave background), které prostupuje vesmírem a obsahuje drobné deformace časoprostoru způsobené dávnými a vzdálenými událostmi z počátků vesmíru.

celý článek

Drobné odchylky v reliktním záření ukazují na obří strukturu kosmických vláken

14. 04. 2018 (novější než zobrazený článek)

Drobné odchylky v reliktním záření ukazují na obří strukturu kosmických vlákenVědcům z Berkeleyho laboratoře v USA se podařilo dekódovat drobné odchylky v mikrovlnném kosmickém záření a zmapovat tak obří strukturu vláken, ukrytých před našimi zraky. Jedná se o vlákna tvořená hlavně temnou hmotou tvořící rozsáhlou pavučinu prostupující celým vesmírem, v jejich spojnicích jsou většinou usazeny masivní galaktické kupy. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Journal Astronomy 9. dubna.

celý článek

Vědci stále čekají na detekci vzácné reakce, která produkuje antihmotovou verzi neutrina

28. 03. 2018 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým vědců spustil v Itálii experiment, který má za cíl rozhodnout, zda mají neutrina svůj ekvivalent v antihmotě. Hledají tak odpověď na otázku, proč je vesmír tvořený převážně hmotou a ne antihmotou, když teoreticky měly vzniknout oba druhy hmoty při velkém třesku ve stejném množství. Mohly by za tím totiž stát právě neutrina, u kterých existuje podezření, že jsou si sama sobě antičásticí. Dosavadní výsledky za první rok chodu experimentu ještě rozhodnou odpověď nepřinesly, pokračuje tedy dál.

celý článek

Část vesmíru je chladnější než druhá: může za to pohyb sluneční soustavy nebo velký třesk?

12. 03. 2018 (novější než zobrazený článek)

Část vesmíru je chladnější než druhá: může za to pohyb sluneční soustavy nebo velký třesk?Už delší dobu vědci pozorují mírný gradient při zkoumání vesmírného mikrovlnného pozadí (reliktní záření, cosmic microwave background, CMB), díky kterému se zdá, že vesmír je na jedné straně teplejší než na druhém konci. Astrofyzikové dnes tento fakt přisuzují doplerovu efektu způsobeného pohybem sluneční soustavy vesmírem, který má za výsledek, že ta část vesmíru, ke které se sluneční soustava přibližuje, se zdá být teplejší. Tento jev by ale mohl být projevem skutečně rozdílných teplot v mikrovlnném pozadí, a vědci z University of Southern California přišli na to, jak to změřit.

celý článek

Astronomové našli rádiový signál pocházející z prvních hvězd ve vesmíru

04. 03. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli rádiový signál pocházející z prvních hvězd ve vesmíruTýmu astronomů z Arizona State University se podařilo detekovat signál z nejstarších hvězd ve vesmíru, z doby pouhých 180 milionů let po velkém třesku. Signál je zakomponován v mikrovlnném radiačním pozadí, které prostupuje celým vesmírem, a představuje absorpci zbytkové radiace z počátku vesmíru prvními hvězdami. Výsledky výzkumu vědců vedeným Juddem D. Bowmanem byly publikovány v magazínu Nature.

celý článek

První důkaz o existenci temné hmoty pochází z počátků vesmíru, z doby prvních hvězd

04. 03. 2018 (novější než zobrazený článek)

První důkaz o existenci temné hmoty pochází z počátků vesmíru, z doby prvních hvězdPři nálezu signálu z prvních hvězd ve vesmíru se podařilo náhodou objevit také důkaz o existenci temné hmoty. Tvrdí to studie od profesora Rennana Barkana z Tel Aviv University, která vychází z jiné studie publikované výzkumníky z Arizona State University. Signál z počátků vesmíru má prokazovat existenci prvních hvězd a zároveň má být výsledkem interakce mezi běžnou hmotou a temnou hmotou, jejíž složení je doposud zahaleno tajemstvím.

celý článek

Astronomové objevili hvězdu téměř bez železa a uhlíku, mohlo by jít o jednu z nejstarších v galaxii

01. 03. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili hvězdu téměř bez železa a uhlíku, mohlo by jít o jednu z nejstarších v galaxiiSkupině španělských astronomů se podařilo identifikovat novou primitivní hvězdu s velmi nízkým obsahem těžkých kovů. Jde o trpaslíka SDSS J0023+0307, který se nachází v Mléčné dráze ve vzdálenosti 9 450 světelných let od Slunce, a byl objeven už dříve v rámci program Sloan Digital Sky Survey. Vědci vedení Davidem S. Aguadem zkoumali spektra velkého množství hvězd z různých zdrojů pozorování. Když narazili na hvězdu SDSS J0023+0307, spektrální analýzou jejího světla zjistili velmi nízký obsah železa a také vůbec žádný uhlík.

celý článek