NASA na ISS vyzkoušela autonomní navigaci pro vesmírné lodě pomocí pulsarů

19. 1. 2018
ISS Teleskopy Neutronové hvězdy Vesmírné sondy

V rámci programu SEXTANT se týmu odborníků z NASA podařilo prokázat využitelnost konceptu autonomní navigace pro mise do hlubokého vesmíru. Využívají k tomu vzdálené rentgenové zdroje, které pomáhají určit polohu vesmírné sondy, nebo lodi podobně jako to dělá GPS z oběžné dráhy pro vozidla na povrchu naší planety. Využili k tomu teleskop NICER (Neutron-star Interior Composition Explorer), který je namontovaný na Mezinárodní vesmírné stanici a pozoruje neutronové hvězdy.



NICER

Teleskop NICER umístěný na ISS Instrument NICER je složený z 52 malých rentgenových teleskopů a silikonových detektorů, který byl v červnu instalován vně ISS. Má zhruba velikost pračky, a zaměřuje se na studium neutronových hvězd a pulsarů.
SEXTANT
Experiment SEXTANT (Station Explorer for X-ray Timing and Navigation Technology) využívá pouze sledování pulsarů, rotujících neutronových hvězd, které v rentgenové vlnové délce blikají. Co víc, chování pulsarů je natolik předvídatelné a jedinečné, že lze jednoduše identifikovat konkrétní zdroje a podle nich určit polohu ve vesmíru. Pulsary fungují podobně jako atomové hodiny v družicích satelitních navigací, s velkou mírou přesnosti lze přesně předpovědět, kdy dorazí světlo z kterého zdroje a určit tak, o jaký zdroj se jedná. Konkrétní experiment měl probíhat 14 dní, už během osmi hodin ale přístroj identifikoval svou pozici na oběžné dráze Země s přesností na 5 kilometrů. Tato přesnost byla navíc udržena po zbytek experimentu, kdy ISS obíhala velkou rychlostí kolem Země ve výšce asi 400 kilometrů. Dalším krokem je druhý experiment, který by měl proběhnout někdy v roce 2018. Nakonec by NASA chtěla umístit tuto navigaci na vesmírnou sondu, pro kterou bude muset být zařízení minimalizováno a snížena jeho spotřeba elektrické energie. Budoucí meziplanetární sondy by tak mohly být v budoucnu schopné autonomně určit svou pozici, nezávisle na kontaktu se Zemí.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Vesmírné sondy

Společnost Rocket Lab představila vlastní družici, kterou bude nabízet svým zákazníkům

13. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Mladá společnost Rocket Lab po čtyřech úspěšných startech vlastní rakety Electron představila evoluci svého byznysu: družici, která může nést přístroje jejích zákazníků. Jde o upravený horní stupeň rakety Electron, který může zákazníkům ušetřit finance na vývoj vlastní sondy a má urychlit vypouštění nových satelitů na oběžnou dráhu. Společnost Rocket Lab začala s komerčními lety rakety Electron teprve loni v prosinci a soustředí se na vynášení malých satelitů a cubesatů na oběžnou dráhu Země.

celý článek

ESA chce při misi Hera vyzkoušet autonomní řízení vesmírné sondy

9. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

ESA chce při misi Hera vyzkoušet autonomní řízení vesmírné sondyHlavním úkolem vesmírné sondy Hera je zkoumání následků kolize vesmírné sondy DART s malým měsícem planetky Didymos. Sekundárním cílem mise bude vyzkoušet poprvé autonomní řízení sondy, podobně jako je tomu u autonomně řízených aut. První část mise bude ještě řízená přímo ze Země, tedy operátoři sondy vyhodnotí její pozici a rychlost a pošlou sondě příkaz k zážehu jejích motorů. Lidský faktor bude po splnění první části mise eliminován a sonda bude sama rozhodovat, kdy své motory zažehne.

celý článek

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2019)

26. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2019)Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro březen 2019.

celý článek

Sonda BepiColombo zažehla nejvýkonnější iontový pohon na své cestě k Merkuru

13. 12. 2018 (novější než zobrazený článek)

Sonda BepiColombo zažehla nejvýkonnější iontový pohon na své cestě k MerkuruEvropská sonda BepiColombo 2. prosince poprvé provedla manévr pomocí své pohonné jednotky, zatím pro ověření jejího výkonu. Sonda je vybavena celkem čtyřmi iontovými motory typu QinetiQ T6, které jsou doposud nejvýkonnější ze všech, které dodnes byly ve vesmíru použity. V následujících dnech budou zažehnuty všechny 4 trysky naplno a zároveň. Sonda se tak vydá na dlouhou sedmiletou cestu k planetě Merkur. V jejím průběhu proletí několikrát kolem hned trojice planet než se usadí na oběžné dráze nejvnitřnější planety sluneční soustavy.

celý článek

Sonda OSIRIS-REx vyzkoušela své robotické rameno pro odběr vzorků z planetky

18. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Sonda OSIRIS-REx vyzkoušela své robotické rameno pro odběr vzorků z planetkyVesmírná sonda OSIRIS-REx se nyní nachází uprostřed své finální přibližovací fáze k planetce Bennu, ze které by měla odebrat vzorky a dovézt je zpátky na Zemi. Po více než dvou letech cesty nyní operátoři zkouší její zařízení, aby ověřili jejich funkčnost. Jedním z takových testů bylo 14. listopadu prověření robotické ramene TAGSAM, které by mělo vzorky hornin z planetky odebrat.

celý článek

Parker Solar Probe se přiblížila Slunci nejvíce ze všech sond v historii, a půjde ještě blíž

30. 10. 2018 (novější než zobrazený článek)

Parker Solar Probe se přiblížila Slunci nejvíce ze všech sond v historii, a půjde ještě blížPouhých 78 dní po startu prolomila vesmírná sonda Parker Solar Probe rekord přiblížení ke Slunci a také relativní rychlost Ke Slunci. Aktuálně se nachází 0,28 AU od Slunce a bude se nadále přibližovat (Země obíhá Slunce ve vzdálenosti 1 AU, planeta Merkur mezi 0,31 a 0,47 AU). Sonda má za úkol studovat Slunce zblízka a nejvíce se k němu přiblíží v roce 2024, kdy ji unikátní oběžná dráha zavede až na 0,04 AU - vzdálenost, při které se v podstatě dotkne atmosféry Slunce.

celý článek

Sonda New Horizons zažehla trysky, aby upravila svůj směr na cestě k cíli v Kuiperově pásu

10. 10. 2018 (novější než zobrazený článek)

Sonda New Horizons zažehla trysky, aby upravila svůj směr na cestě k cíli v Kuiperově pásuVesmírná sonda New Horizons provedla 3. října krátký zážeh, který upravil její trajektorii směrem k planetce 2014 MU69, která dostala přezdívku Ultima Thule. Zážeh trysek trval 3,5 minuty a zrychlil sondu o 2,1 metru za sekundu. Šlo o první zážeh, při kterém byly použity snímky přímo ze sondy New Horizons k určení správného směru pro průlet kolem planetky, který je plánován na 1. ledna 2019.