V místě loňské detekce gravitačních vln něco stále silněji září, astrofyzikové zatím neví, co by to mohlo být

21. 1. 2018
Gravitační vlny Neutronové hvězdy Chandra

V místě, kde byla loni pomocí gravitačních vln historicky poprvé detekována kolize neutronových hvězd, zesiluje intenzita záření v rentgenových i radiových vlnových délkách. Takové chování astrofyzikové neočekávali - předpoklad byl, že emise budou postupně klesat. I když podobné události po určitou dobu svou záři zesilují, po krátké době začnou pohasínat. Nová pozorování pochází z vesmírného rentgenového teleskopu Chandra, který se po několika měsících k místu zaměřil znovu v prosinci.

Kolize neutronových hvězd GW170817

Kolize neutronových hvězd GW170817 Vlevo je snímek z teleskopu Chandra ze srpna 2017, vpravo je snímek z prosince, kde je GW170817 silnější než byla v srpnu.



17. srpna 2017, necelé dvě sekundy po detekci gravitačních vln (označované jako GW170817) dorazil k Zemi záblesk gama záření detekovaný teleskopem Fermi (tato událost dostala označení GRB170817A). S těmito dvěma událostmi už měli astronomové dostatek informací pro upřesnění lokace, ze které tyto signály pochází, a začali hledat evidenci v dalších vlnových délkách. To se podařilo po asi 11 hodinách v galaxii NGC 4993 vzdálené 138 milionů světelných let (událost AT2017gfo, SSS17a), na kterou se poté zaměřily další observatoře pozorující vesmír od rentgenových vln až po rádiové.

Intenzita rentgenového i radiového záření od objevu neustále rostla. Po 16 dnech od detekce gravitačních vln se však poloha tohoto místa na hvězdné obloze přiblížila Slunci natolik, že nebylo možné provádět další pozorování. Teprve až začátkem prosince (109 dní po první detekci) bylo možné místo opět pozorovat vesmírným teleskopem Chandra.

Nově naměřená intenzita záření v rentgenovém spektru koresponduje s nedávnými radiovými měřeními a je silnější než byla při poslední detekci, než se galaxie NGC 4993 skryla za Sluncem. Nová data poukazují na komplexnější událost, než kterou vědci zpočátku předpokládali. Jedna z teorií předpokládá, že nárazová vlna vygenerovaná při kolizi narazila na oblaka plynů v okolí, která rozžhavila do takové míry, že nyní samy emitují rentgenové a radiové vlny.

Další záhadou pro vědce je, co dříme v místě, kde ke kolizi neutronových děr došlo. Aktuálně se jako nejpravděpodobnější jeví teorie, že po kolizi neutronových hvězd vznikla tzv. hypermasivní neutronová hvězda, která se následně zhroutila do černé díry. Neexistuje však dostatek informací pro potvrzení, nebo vyvrácení této teorie.

"Tahle kolize neutronových hvězd je něco, co jsme doposud neviděli", řekla spoluautorka studie publikované v magazínu Astrophysical Journal Letters Melanie Nynka z kanadské McGill University, "pro astrofyziky je to dárek, který nás nepřestává překvapovat".
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Gravitační vlny

Během dvou let ve vesmíru dostala družice LISA Pathfinder 54 zásahů od mikrometeoritů

1. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Mise LISA Pathfinder měla mezi lety 2015-2017 prokázat fungování konceptu na detekci gravitačních vln ve vesmíru. Aby sonda dosáhla vyžadované citlivosti, musela udržovat přesnou pozici a orientaci. Sebemenší odchylka tedy byla pomocí trysek ihned korigována. Vědci nyní podrobně zanalyzovali všechny případy, kdy byla sonda mírně vychýlena dopadem mikrometeoritů, aby zmapovali jejich rozložení v regionu kudy se sonda pohybovala.

celý článek

Černá díra o hmotnosti 70 Sluncí překvapila vědce, neví jak mohla vzniknout

29. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Černá díra o hmotnosti 70 Sluncí překvapila vědce, neví jak mohla vzniknoutTým astronomů vedený profesorem Liu Jifengem z National Astronomical Observatory of China (NAOC) objevil v Mléčné dráze ve vzdálenosti 16 tisíc světelných let černou díru o hmotnosti zhruba 68 Sluncí (přesněji 55-79). Vědci však nepředpokládali, že by černé díry hvězdné velikosti s podobnou váhou mohly v naší galaxii existovat.

celý článek

V Japonsku bude v prosinci spuštěn další detektor gravitačních vln KAGRA

13. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

K dnes fungujícím detektorům gravitačních vln LIGO ve Spojených státech a Virgo v Itálii se v prosinci připojí další v Japonsku. Detektor KAGRA (Kamioka Gravitational-Wave Detector) má podobný design a pracuje na podobném principu, přesto se v určitých parametrech od ostatních detektorů liší. S novým detektorem vědci očekávají nejen větší množství detekovaných gravitačních vln, ale také získání více informací o jejich původu.

celý článek

Gravitační vlny vycházející z černé díry krátce po jejím vzniku prozradily její hmotnost

14. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Gravitační vlny vycházející z černé díry krátce po jejím vzniku prozradily její hmotnostKdyž se dvě černé díry srazí, vznikne nová, větší černá díra, která vydává vlnění podobně jako zvon, do kterého bylo udeřeno. Toto vlnění u černých děr reprezentují gravitační vlny, které vznikají nejen při samotné kolizi, ale také po ní, i když s výrazně menší intenzitou. V roce 2015 byly tyto gravitační vlny poprvé zachyceny a vědcům se tak otevřel zcela nový nástroj umožňující pozorování vesmíru kolem nás. Nová studie nyní potvrdila, že prostřednictvím gravitačních vln lze také určit hmotnost samotné černé díry a další její charakteristiky.

celý článek

V místě první detekované kolize neutronových hvězd už došlo k uklidnění jejích následků

11. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

V místě první detekované kolize neutronových hvězd už došlo k uklidnění jejích následkůTým astronomů vedený Wen-fai Fongovou prozkoumal následky první známé kolize neutronových hvězd. Šlo o první událost, u které byly zachyceny gravitační vlny a zároveň viditelné světlo, což vědcům dalo unikátní příležitost k prozkoumání tohoto jevu. Za pomoci Hubblova teleskopu snímali během roku a půl oblast, kde ke kolizi došlo, aby prozkoumali následky této energetické události. Na posledním snímku už zmizely následky kolize a vědci tak mohli porovnat běžný stav se samotnou kolizí.

celý článek

Nově detekované gravitační vlny zřejmě pochází z kolize černé díry a neutronové hvězdy

20. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nově detekované gravitační vlny zřejmě pochází z kolize černé díry a neutronové hvězdyObservatoře gravitačních vln LIGO a VIRGO zachytily ve středu 14. srpna gravitační vlny z události vzdálené asi 900 milionů světelných let. Z detekovaného signálu vědci odvozují, že došlo ke kolizi dvou objektů - jednoho s minimální hmotností 5 Sluncí a druhého s maximální hmotností 3 Sluncí. Podle vědců by tak mohlo jít o první detekovaný případ kolize černé díry s neutronovou hvězdou.

celý článek

Rychle rotující dvojhvězda je kandidátem na pozorování hvězdných gravitačních vln

31. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rychle rotující dvojhvězda je kandidátem na pozorování hvězdných gravitačních vlnAstronomové objevili novou dvojhvězdu, která se skládá ze dvou bílých trpaslíků, které kolem sebe rotují rychleji než jiné doposud objevené hvězdy. Podle vědců by mohlo jít o vhodného kandidáta pro pozorování gravitačních vln novými instrumenty, které budou v příštích letech uvedeny do provozu. Doposud byly detekovány gravitační vlny pocházející pouze z kolizí černých děr a neutronových hvězd.

celý článek