V místě loňské detekce gravitačních vln něco stále silněji září, astrofyzikové zatím neví, co by to mohlo být

21. 1. 2018
Gravitační vlny Neutronové hvězdy Chandra

V místě, kde byla loni pomocí gravitačních vln historicky poprvé detekována kolize neutronových hvězd, zesiluje intenzita záření v rentgenových i radiových vlnových délkách. Takové chování astrofyzikové neočekávali - předpoklad byl, že emise budou postupně klesat. I když podobné události po určitou dobu svou záři zesilují, po krátké době začnou pohasínat. Nová pozorování pochází z vesmírného rentgenového teleskopu Chandra, který se po několika měsících k místu zaměřil znovu v prosinci.

Kolize neutronových hvězd GW170817

Kolize neutronových hvězd GW170817 Vlevo je snímek z teleskopu Chandra ze srpna 2017, vpravo je snímek z prosince, kde je GW170817 silnější než byla v srpnu.



17. srpna 2017, necelé dvě sekundy po detekci gravitačních vln (označované jako GW170817) dorazil k Zemi záblesk gama záření detekovaný teleskopem Fermi (tato událost dostala označení GRB170817A). S těmito dvěma událostmi už měli astronomové dostatek informací pro upřesnění lokace, ze které tyto signály pochází, a začali hledat evidenci v dalších vlnových délkách. To se podařilo po asi 11 hodinách v galaxii NGC 4993 vzdálené 138 milionů světelných let (událost AT2017gfo, SSS17a), na kterou se poté zaměřily další observatoře pozorující vesmír od rentgenových vln až po rádiové.

Intenzita rentgenového i radiového záření od objevu neustále rostla. Po 16 dnech od detekce gravitačních vln se však poloha tohoto místa na hvězdné obloze přiblížila Slunci natolik, že nebylo možné provádět další pozorování. Teprve až začátkem prosince (109 dní po první detekci) bylo možné místo opět pozorovat vesmírným teleskopem Chandra.

Nově naměřená intenzita záření v rentgenovém spektru koresponduje s nedávnými radiovými měřeními a je silnější než byla při poslední detekci, než se galaxie NGC 4993 skryla za Sluncem. Nová data poukazují na komplexnější událost, než kterou vědci zpočátku předpokládali. Jedna z teorií předpokládá, že nárazová vlna vygenerovaná při kolizi narazila na oblaka plynů v okolí, která rozžhavila do takové míry, že nyní samy emitují rentgenové a radiové vlny.

Další záhadou pro vědce je, co dříme v místě, kde ke kolizi neutronových děr došlo. Aktuálně se jako nejpravděpodobnější jeví teorie, že po kolizi neutronových hvězd vznikla tzv. hypermasivní neutronová hvězda, která se následně zhroutila do černé díry. Neexistuje však dostatek informací pro potvrzení, nebo vyvrácení této teorie.

"Tahle kolize neutronových hvězd je něco, co jsme doposud neviděli", řekla spoluautorka studie publikované v magazínu Astrophysical Journal Letters Melanie Nynka z kanadské McGill University, "pro astrofyziky je to dárek, který nás nepřestává překvapovat".
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Gravitační vlny

Střed sluneční soustavy se nachází jen těsně nad povrchem Slunce

8. 7. 2020 (novější než zobrazený článek)

Střed sluneční soustavy se nachází jen těsně nad povrchem SlunceSluneční soustavě vévodí Slunce, kolem kterého obíhají planety a další objekty. Její střed však není v centru Slunce, jak by se mohlo zdát, je to těsně nad jeho povrchem. A pohybuje se, podle toho, kde se zrovna nachází zejména planeta Jupiter. Vědci nyní s přesností na 100 metrů určili polohu barycentra sluneční soustavy. S novými údaji by tak nyní mohlo být snadnější zachytit nízkofrekvenční gravitační vlny.

Kolem jedné z nejmasivnějších známých černých děr obíhá ještě jedna menší - vědci ukázali jak kolem sebe tančí

30. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Kolem jedné z nejmasivnějších známých černých děr obíhá ještě jedna menší - vědci ukázali jak kolem sebe tančíAstronomům se podařilo podrobně zmapovat vzájemný pohyb dvou supermasivních černých děr. V nesourodém páru extrémně masivní černé díry a menšího partnera dochází ke zdánlivě nepravidelným zábleskům detekovatelným ze Země. Nové simulace ukazují, že jde o krásnou synchronizaci pohybu dvou masivních těles.

celý článek

Gravitační vlny odhalily vzácnou kolizi lehké a těžké černé díry

20. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Gravitační vlny odhalily vzácnou kolizi lehké a těžké černé díryJedny z gravitačních vln zachycených v loňském roce byly podle vědců vytvořeny dosud nejrozdílnějším párem černých děr: jedna z nich byla třikrát masivnější než druhá. Tento rozdíl způsobil vznik gravitačních vln s hned několika frekvencemi.

celý článek

Vědci možná objevili důkaz existence hawkingovy radiace, která jako jediná dokáže uniknout z černé díry

10. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci možná objevili důkaz existence hawkingovy radiace, která jako jediná dokáže uniknout z černé díryAstronomové zkoumající data z první známé kolize neutronových hvězd z roku 2017 objevili náznaky ozvěn, které podle nich naznačují existenci hawkingovy radiace vycházející z výsledného objektu. Tato radiace je podle teorie jediná, která by mohla unikat z černé díry a jejím prostřednictvím by tak mohlo docházet k pozvolnému vypařování černých děr. Výsledky svého výzkumu publikoval vědecký tým vedený Niayeshem Afshordim ve vědeckém magazínu Journal of Cosmology and Astroparticle Physics.

celý článek

Observatoře v USA a Evropě zachytily výjimečně krátkou gravitační vlnu - vědci neví, co ji mohlo způsobit

24. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

14. ledna astronomové zachytili gravitační vlnu, jakou dosud neviděli: trvala pouhý zlomek sekundy. Od ostatních detekcí se tím liší a vědci zatím neví proč. Je pravděpodobné, že tato detekovaná deformace prostoru má zcela jiného původce než kolizi černých děr nebo neutronových hvězd, které byly zdrojem v ostatních případech.

celý článek

Detektor gravitačních vln zachytil v loňském roce druhou kolizi neutronových hvězd

6. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Detektor LIGO zachytil gravitační vlnu, která zřejmě vznikla při kolizi dvou neutronových hvězd. Na rozdíl od první takové detekce z roku 2017 se však nepodařilo určit odkud přesně vlna přišla a nebyl pozorovaný ani záblesk v elektromagnetickém záření.

celý článek

Během dvou let ve vesmíru dostala družice LISA Pathfinder 54 zásahů od mikrometeoritů

1. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Mise LISA Pathfinder měla mezi lety 2015-2017 prokázat fungování konceptu na detekci gravitačních vln ve vesmíru. Aby sonda dosáhla vyžadované citlivosti, musela udržovat přesnou pozici a orientaci. Sebemenší odchylka tedy byla pomocí trysek ihned korigována. Vědci nyní podrobně zanalyzovali všechny případy, kdy byla sonda mírně vychýlena dopadem mikrometeoritů, aby zmapovali jejich rozložení v regionu kudy se sonda pohybovala.

celý článek