Pomocí gravitačního vlivu na sousední hvězdu byla objevena první neaktivní černá díra v kulové hvězdokupě

23. 01. 2018
Černé díry VLT Hvězdokupy

Astronomům se pomocí teleskopu VLT v Čile podařilo objevit hvězdu, která obíhá neviditelný objekt o hmotnosti alespoň čtyř Sluncí. Pravděpodobně obíhá neaktivní černou díru hvězdného typu - první, která byla objevena v kulové hvězdokupě a navíc pouze za pomoci jejího gravitačního vlivu na sousední objekt. Nový objev byl prezentován ve studii, která vyšla ve vědeckém magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Kulová hvězdokupa NGC 3201

Kulová hvězdokupa NGC 3201 - Snímek kulové hvězdokupy NGC 3201 pořízený teleskopem La Silla, která patří Evropské jižní observatoři (ESO).



Kulové hvězdokupy (globular clusters) jsou shluky hvězd kulovitého tvaru o průměru většinou v desítkách světelných let. Zpravidla jsou velmi staré (více než 10 miliard let), ve svém jádru husté a obíhají galaktické jádro. V Mléčné dráze jich je dnes známo kolem 150. Jednou ze základních charakteristik je podobné stáří a velikost hvězd, které hvězdokupu tvoří.

Nově objevená černá díra se nachází ve hvězdokupě NGC 3201, která byla objevena už v roce 1826 ve vzdálenosti 16 300 světelných let od sluneční soustavy. Na rozdíl od většiny jiných je populace hvězd v této hvězdokupě spíše nehomogenní - jednotlivé hvězdy se liší podle toho, jak daleko od středu kupy se nacházejí.

Podivně se chovající hvězda podle astronomů zřejmě obíhá neviditelného souputníka. Její pohyb napovídá, že obíhá každých 167 dní objekt čtyřikrát hmotnější (4,36x) než naše Slunce. Samotná hvězda má hmotnost 0,8 slunečních mas. 

I když černé díry dostaly svůj název podle toho, že je nelze pozorovat přímo běžnými prostředky, astronomové vidí ve vesmíru množství černých děr nepřímo. Většinou díky materiálu, který konzumují, žhne totiž vysokými teplotami a intenzivní radiací, která černé díře unikne ještě před tím, než je vše nadobro pohlceno silnou gravitací. Podle toho lze detekovat polohu černé díry, její hmotnost a případně další informace. Pokud však černá díra s žádnou hmotou přímo nereaguje, lze detekovat pouze pomocí gravitačního vlivu na své okolí.

Astronomové zatím moc černých děr v kulových hvězdokupách nenašli. Ačkoli je předpoklad, že by černé díry hvězdného typu v těchto místech mohly vznikat, vědci očekávají, že vzájemnou gravitační interakcí hvězd ve hvězdokupě budou vystřeleny ven.

Nová pozorování tak mohou ukázat mnohé o vývoji hvězdokup i černých děr, a to v ne příliš běžných podmínkách. 
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Černé díry

Mléčnou dráhu zřejmě obíhá vzácná středně velká černá díra

19. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Mléčnou dráhu zřejmě obíhá vzácná středně velká černá díraPozorování relativně malých černých děr a supermasivních děr jsou celkem běžná, není však snadné najít střední černou díru, která není ani příliš malá, ani příliš velká. To se zřejmě podařilo vědcům s observatoří ALMA. Objekt, který pozorovali v loňském roce obíhá Mléčnou dráhu a má charakteristiky, které odpovídají středně velké černé díře o velikosti zhruba planety Jupiter.

celý článek

Obří černá díra rotuje 50 procenty rychlosti světla

15. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Obří černá díra rotuje 50 procenty rychlosti světlaPozorováním zbytku hmoty, kterou pohltila supermasivní černá díra ASASSN-14li, se vědcům podařilo změřit rychlost její rotace. Tento masivní objekt se točí polovinou rychlosti světla. Výzkum ukazuje jak extrémní objekty supermasivní černé díry jsou, nachází se v jádrech galaxií a mají nesmírnou gravitační sílu. Objekty, které se dostanou do jejich blízkosti, jsou nejprve gravitací roztrhány na oblaka hmoty, které kolem černé díry rotují neuvěřitelnou rychlostí, přičemž jsou zahřívány na vysoké teploty.

celý článek

První detekce akrečního disku v jádru galaxie v rentgenovém i milimetrovém záření

14. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

První detekce akrečního disku v jádru galaxie v rentgenovém i milimetrovém zářeníAstronomové identifikovali torus obklopující supermasivní černou díru v jádru galaxie NGC 5643. Jde o strukturu, která se vytváří v bezprostřední blízkosti masivní černé díry a ze které se v její středu utváří akreční disk materiálu, který černá díra urychluje a zahřívá na extrémní rychlosti a teploty. Vědci k analýze tohoto objektu využili dat z milimetrové radiové observatoře ALMA v Čile a rentgenového vesmírného teleskopu Chandra.

celý článek

Výjimečně zářivý záblesk z loňského roku mohl být způsoben roztrháním hvězdy, nebo vznikem černé díry

11. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Výjimečně zářivý záblesk z loňského roku mohl být způsoben roztrháním hvězdy, nebo vznikem černé díryLoni v červenci zaznamenaly vesmírné i pozemní observatoře unikátní událost, šlo o záblesk asi 10x silnější než běžná supernova. Vědci však doteď přesně neví, co tuto událost mohlo způsobit, nic podobného totiž doteď nezpozorovali. Existují dvě hlavní teorie vysvětlující. co záblesk způsobilo, ke každé z noci byla publikována vědecká studie. Podle první teorie mohlo jít o vznik četné díry, nebo neutronové hvězdy za specifických podmínek, podle druhé teorie mohlo dojít k roztrhání hvězdy černou dírou.

celý článek

Astronomové zachytili intenzivní erupci gama záření ze vzdáleného blazaru

06. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým astronomů zachytil pomocí vesmírného teleskopu Fermi extrémně zářivou erupci gama záření z blazaru DA 193. Jde o výjimečnou událost, protože tento vzdálený objekt má vysoký červený posuv a u takových nejsou podobné události běžné. Blazary jsou obecně nejpočetnějším zdrojem gama záření mimo naši galaxii, to však neplatí pro takto energetickou událost, jaká byla detekována, ani pro objety s tak výrazným červeným posuvem.

celý článek

V datech z detektorů gravitačních vln se ukrývaly hned čtyři další kolize černých děr, mezi nimi i ta největší

04. 12. 2018 (novější než zobrazený článek)

V datech z detektorů gravitačních vln se ukrývaly hned čtyři další kolize černých děr, mezi nimi i ta největšíMezinárodnímu týmu astronomů se podařilo v datech z loňského roku nalézt čtveřici nových detekcí gravitačních vln. První zaznamenání tohoto fenoménu je teprve z roku 2015 a doposud bylo zachyceno pouze 11 takových událostí. Mezi čtyřmi novými kolizemi je také doposud největší zachycená kolize černých děr, která dala vzniknout objektu o hmotnosti 80 sluncí. Oba nejvýkonnější detektory gravitačních vln jsou aktuálně upgradovány na vyšší citlivost, do provozu budou uvedeny opět začátkem roku 2019.

celý článek

Astronomové zachytili kolidující supermasivní černé díry v jádrech galaxií

12. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové zachytili kolidující supermasivní černé díry v jádrech galaxiíTým astronomů vedený Michaelem Kossem z University of Maryland pozoroval několik galaxií, které jsou v procesu spojování dvou do jedné. Zaměřili se na jejich jádra, kde se ukrývají supermasivní černé díry, které se podobně jako jejich mateřské galaxie dříve nebo později sloučí v jedinou. Vysledkem pozorování teleskopy W.M. Keck a Hubble je hned několik párů supermasivních černých děr, které jsou velmi blízko splynutí. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature.

celý článek