Pomocí gravitačního vlivu na sousední hvězdu byla objevena první neaktivní černá díra v kulové hvězdokupě

23. 1. 2018
Černé díry VLT Hvězdokupy

Astronomům se pomocí teleskopu VLT v Čile podařilo objevit hvězdu, která obíhá neviditelný objekt o hmotnosti alespoň čtyř Sluncí. Pravděpodobně obíhá neaktivní černou díru hvězdného typu - první, která byla objevena v kulové hvězdokupě a navíc pouze za pomoci jejího gravitačního vlivu na sousední objekt. Nový objev byl prezentován ve studii, která vyšla ve vědeckém magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Kulová hvězdokupa NGC 3201

Kulová hvězdokupa NGC 3201 - Snímek kulové hvězdokupy NGC 3201 pořízený teleskopem La Silla, která patří Evropské jižní observatoři (ESO).



Kulové hvězdokupy (globular clusters) jsou shluky hvězd kulovitého tvaru o průměru většinou v desítkách světelných let. Zpravidla jsou velmi staré (více než 10 miliard let), ve svém jádru husté a obíhají galaktické jádro. V Mléčné dráze jich je dnes známo kolem 150. Jednou ze základních charakteristik je podobné stáří a velikost hvězd, které hvězdokupu tvoří.

Nově objevená černá díra se nachází ve hvězdokupě NGC 3201, která byla objevena už v roce 1826 ve vzdálenosti 16 300 světelných let od sluneční soustavy. Na rozdíl od většiny jiných je populace hvězd v této hvězdokupě spíše nehomogenní - jednotlivé hvězdy se liší podle toho, jak daleko od středu kupy se nacházejí.

Podivně se chovající hvězda podle astronomů zřejmě obíhá neviditelného souputníka. Její pohyb napovídá, že obíhá každých 167 dní objekt čtyřikrát hmotnější (4,36x) než naše Slunce. Samotná hvězda má hmotnost 0,8 slunečních mas. 

I když černé díry dostaly svůj název podle toho, že je nelze pozorovat přímo běžnými prostředky, astronomové vidí ve vesmíru množství černých děr nepřímo. Většinou díky materiálu, který konzumují, žhne totiž vysokými teplotami a intenzivní radiací, která černé díře unikne ještě před tím, než je vše nadobro pohlceno silnou gravitací. Podle toho lze detekovat polohu černé díry, její hmotnost a případně další informace. Pokud však černá díra s žádnou hmotou přímo nereaguje, lze detekovat pouze pomocí gravitačního vlivu na své okolí.

Astronomové zatím moc černých děr v kulových hvězdokupách nenašli. Ačkoli je předpoklad, že by černé díry hvězdného typu v těchto místech mohly vznikat, vědci očekávají, že vzájemnou gravitační interakcí hvězd ve hvězdokupě budou vystřeleny ven.

Nová pozorování tak mohou ukázat mnohé o vývoji hvězdokup i černých děr, a to v ne příliš běžných podmínkách. 
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Černé díry

Supermasivní černá díra s nezvykle pravidelným cyklem rentgenových záblesků

15. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Supermasivní černá díra s nezvykle pravidelným cyklem rentgenových zábleskůAstronomové našli supermasivní černou díru, která pravidelně každých devět hodin vydává rentgenový záblesk. To je nezvyklé chování, které bylo dříve detekováno pouze u dvou malých stelárních černých děr, nikoli u supermasivních v jádru galaxií. Rentgenové záření vychází z okolí černých děr při pohlcování materiálu zachyceného jejich gravitací, zatím však není zřejmé, proč jde u této černé díry o pravidelný jev.

celý článek

Gravitační vlny vycházející z černé díry krátce po jejím vzniku prozradily její hmotnost

14. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Gravitační vlny vycházející z černé díry krátce po jejím vzniku prozradily její hmotnostKdyž se dvě černé díry srazí, vznikne nová, větší černá díra, která vydává vlnění podobně jako zvon, do kterého bylo udeřeno. Toto vlnění u černých děr reprezentují gravitační vlny, které vznikají nejen při samotné kolizi, ale také po ní, i když s výrazně menší intenzitou. V roce 2015 byly tyto gravitační vlny poprvé zachyceny a vědcům se tak otevřel zcela nový nástroj umožňující pozorování vesmíru kolem nás. Nová studie nyní potvrdila, že prostřednictvím gravitačních vln lze také určit hmotnost samotné černé díry a další její charakteristiky.

celý článek

Doposud neznámé obří bubliny vycházející ze středu Mléčné dráhy vysílají rádiové vlny

13. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Doposud neznámé obří bubliny vycházející ze středu Mléčné dráhy vysílají rádiové vlnyMezinárodní tým astronomů objevil jednu z největších struktur v Mléčné dráze. Pomocí radioteleskopu MeerKAT poprvé pozorovali dvojici bublin emitujících rádiové vlnění, které vycházejí z centra naší domácí galaxie. Podle vědců by mohlo jít o pozůstatky dávné energetické erupce, která vyšla z blízkosti supermasivní černé díry Sagittarius A*.

celý článek

Silný rentgenový záblesk z hlubokého vesmíru zatím nemá jasné vysvětlení

9. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Silný rentgenový záblesk z hlubokého vesmíru zatím nemá jasné vysvětlení Vesmírná rentgenová observatoř NuSTAR zachytila v galaxii NGC 6946 hned několik nezvykle intenzivních záblesků radiace. Jeden z nich obzvlášť zaujal astronomy díky tomu, že se rychle objevil a také během několika dní rychle zmizel. Vědci si myslí, že nešlo o supernovu, která mívá podobné chování, protože záblesk nebyl doprovázený viditelným světlem. Co za zábleskem stojí tak není zřejmé, podle jedné z teorií by mohlo jít o kolizi černé díry a hvězdy.

celý článek

Objev nového blazaru extrémně slabého v rentgenovém spektru

4. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Objev nového blazaru extrémně slabého v rentgenovém spektruAstronomové z Itálie a Španělska objevili nový blazar, který je silný v rádiových vlnách ale velmi slabý v rentgenových. Blazary jsou vzdálené galaxie s aktivní supermasivní dírou v jádru, ze které vychází proudy radiace přímo naším směrem. Objev blazarů se silnými emisemi v rádiovém spektru je poměrně vzácný, každý nový objekt v této kategorii je tedy pro vědce důležitý.

celý článek

Nově detekované gravitační vlny zřejmě pochází z kolize černé díry a neutronové hvězdy

20. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nově detekované gravitační vlny zřejmě pochází z kolize černé díry a neutronové hvězdyObservatoře gravitačních vln LIGO a VIRGO zachytily ve středu 14. srpna gravitační vlny z události vzdálené asi 900 milionů světelných let. Z detekovaného signálu vědci odvozují, že došlo ke kolizi dvou objektů - jednoho s minimální hmotností 5 Sluncí a druhého s maximální hmotností 3 Sluncí. Podle vědců by tak mohlo jít o první detekovaný případ kolize černé díry s neutronovou hvězdou.

celý článek

Supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy se najednou rozzářila na 75násobek běžných hodnot

12. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy se najednou rozzářila na 75násobek běžných hodnotPři květnovém pozorování supermasivní černé díry Sagittarius A* v jádru naší galaxie si astronom Tuan Do z kalifornské univerzity UCLA všiml, že září víc, než je obvyklé. Z bezprostředního okolí černé díry v ten moment vycházelo až 75x více radiace, než došlo opět k jejímu uklidnění na běžné hodnoty. Černá díra zářila několik minut nejvíce od doby, co je ze Země pozorována. Podobné chování vykazují černé díry při konzumaci materiálu ze svého okolí, astronomové si však zatím nejsou jistí, co způsobilo tento poslední nárůst záření.

celý článek