Střední Evropa byla ještě před 6 000 lety pokryta z 80 % lesy, jejich ústup začal v době broznové

26. 01. 2018
Biologie Lidská civilizace Česká republika

Kdysi dávno bylo na evropském kontinentu tolik lesů, že mohly veverky teoreticky přeskakovat ze stromu na strom od Lisabonu až do Moskvy. Více než polovina evropských lesů ale za posledních 6 000 let zmizela, ukazuje to výzkum odborníků z University of Plymouth publikovaný v magazínu Nature. Analýzou pylů z více než tisícovky míst ve střední a severní Evropě přišli vědci na to, že alespoň dvě třetiny této části kontinentu musely být před několika tisíci let pokryty lesy. Dnes se zde zalesnění pohybuje kolem jedné třetiny, v západní a jižní Evropě spíše kolem desetiny.

Les v Českém Švýcarsku

Les v Českém Švýcarsku - Lesy pokrývají 34 % území České republiky.



Důvod zmenšování zalesněných ploch je zřejmý - dřevo bylo s rozvojem lidské civilizace používáno jako palivo, stavební materiál a zároveň docházelo k potřebě rozšíření orné půdy. Tento trend se začíná měnit až v poslední době s objevem nových paliv a nových stavebních materiálů. Nemalou roli zde hraje také ochrana přírody.

Výzkum byl prováděn v Německu, Francii, Švédsku, Estonsku a Švýcarsku. Výsledky pylové analýzy ukazují, že před 11 tisíci lety bylo pokrytí lesy asi 60 %, toto číslo narostlo a před 6 tisíci lety to bylo 80 %. S nástupem neolitu a doby bronzové (před 5-3 tisíci lety) však začalo docházet k postupnému ustupování lesa a přechodu na zemědělské využití půdy. Například v Británii zmizelo 20 % lesa ještě před koncem dobry bronzové.

V České republice je aktuálně pokrytí lesními porosty 34 %, v celé Evropské Unii je to v průměru 38 %. Nejvíce lesů je ve Finsku (73 %) a Švédsku (68 %), naopak nejméně lesů je ve Spojeném Království a Nizozemí (11 %).
Autor článku: redakce
0
Zajímá vás toto téma?

Dejte nám vědět a klikněte na toto tlačítko.
Tématům, o která bude největší zájem,
se pokusíme věnovat více prostoru.

Líbil se Vám článek?

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Další zprávy z kategorie Biologie

Rostliny se na souši objevily zřejmě o 100 milionů let dříve, než se doposud uvažovalo

21. 02. 2018 (novější než zobrazený článek)

Rostliny se na souši objevily zřejmě o 100 milionů let dříve, než se doposud uvažovaloNová studie v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences USA přichází se závěrem, že první rostliny se na souši objevily už před 500 miliony lety, tedy o téměř 100 milionů let dříve, než předpokládaly dosavadní výzkumy. Celé dlouhé čtyři miliardy let, které tomuto momentu předcházely, byly na Zemi kontinenty bez života, který se soustředil pouze pod vodní hladinou.

celý článek

Vědci naprogramovali a vyzkoušeli nanoroboty, kteří vyhledají a zničí nádorové buňky

14. 02. 2018 (novější než zobrazený článek)

Velký pokrok udělali vědci z National Center for Nanoscience and Technology (Čína) a Arizona State University (USA), když se jim podařilo naprogramovat nanoroboty, kteří úspěšně bojují s rakovinnými nádory. Jejich výzkum je aplikovatelný na všechny druhy rakoviny a výzkumníci nyní hledají partnera, který jim pomůže přenést výsledky jejich výzkumu do reálné praxe. Úspěšná demonstrace této technologie na myších a prasatech byla prezentována v magazínu Nature Biotechnology.

celý článek

Objev nového druhu dinosaura v Egyptě odhaluje dávné spojení mezi evropským a africkým kontinentem

30. 01. 2018 (novější než zobrazený článek)

Objev nového druhu dinosaura v Egyptě odhaluje dávné spojení mezi evropským a africkým kontinentemNově objevené fosílie v Egyptě přináší nové informace o afrických dinosaurech z období křídy, kterých bylo doposud z tohoto kontinentu velmi málo. Kosti totiž patří novému druhu těchto pradávných živočichů, nazvanému Mansourasaurus, který nese znaky podobné jiným evropským a asijským dinosaurům tohoto období. To by mohlo naznačovat existenci pevninového propojení mezi tehdejší Evropou a Afrikou.

celý článek

Nejmenší zařízení na zaznamenávání dat je sestavené z bakterií a zaznamená průchod lidským tělem

29. 11. 2017

Za pomoci několika chytrých triků se výzkumníkům na Columbia University Medical Center podařilo proměnit přírodní bakteriální imunní systém v mikroskopický datový záznamník. Jedná se o bakterii Escherichia coli, která se vyskytuje v lidském žaludku, která po požití dokáže zaznamenávat změny, které prožívá při průchodu trávicím traktem. Výsledky tohoto výzkumu byly publikovány v magazínu Science.

celý článek

Geneticky modifikovanému broukovi narostlo třetí fungující oko

17. 11. 2017

Geneticky modifikovanému broukovi narostlo třetí fungující okoVědcům z University of Indiana se podařilo zmanipulovat geny brouka z čeledi vrubounovitých tak, aby mu narostlo třetí, a navíc fungující oko, které je napojené na nervový systém. Jedná se o výsledek pokračování předchozího výzkumu, kdy deaktivací genů zodpovědných za vývoj hlavy brouka došlo ke narození brouků s více očima. Nová studie publikovaná v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences 24. října přichází se zjištěním, že nově vyvinuté orgány mají komplexní vnitřní strukturu a nervové propojení s mozkem, podle vědců mohou nové orgány brouci používat a fungují.

celý článek

Vědci prokázali, že je matematicky nemožné zastavit stárnutí lidského těla

01. 11. 2017

Vědci na University of Arizona se podívali matematicky na problém stárnutí v mnohobuněčných organismech jako je člověk a výsledkem jejich bádání je jednoduchý závěr - stárnutí se nevyhneme. Našemu tělu se totiž při stárnutí dějí dvě věci - naše buňky buď zpomalují a přestávají fungovat (třeba když vlasové buňky přestanou vyrábět pigment a vlasy šednou), anebo naopak zrychlují svůj růst, což způsobuje rakovinu. Výsledky studie Intercellular Competition and Inevitability of Multicellular Aging jsou publikovány ve vědeckém časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences.

celý článek

Lidský mozek není pouze větší než u ostatních primátů, má také sofistikovanější strukturu

03. 09. 2012

Podle vědců z University of California, Los Angeles (UCLA) se lidský mozek liší od například šimpanzího nejen svou velikostí, ale také komplexitou svých mozkových center. Lidský mozek se vyvinul ze stejného jako ten šimpanzí, v průběhu evoluce však došlo k jeho výraznému zvětšení a vytvoření jedinečných vzorů aktivity, které jsou nyní pro lidský mozek charakteristické. To umožnilo lidským předkům využít potenciálu svého mozku a lépe zpracovávat přijímané informace a adaptovat se. Ve svém výzkumu budou vědci pokračovat a rozšíří oblast mozku, kterou detailně porovnávají mezi šimpanzi, makaky a lidmi. Výzkum lidského mozku by mohl pomoci při léčbě nebo prevenci nemocí jako je schizofrenie nebo autismus.