Vědci ke svému překvapení objevili hluboko pod povrchem Země silně oxidované železo

24. 01. 2018
Země Chemie Geologie ve vesmíru

Ve hloubce 550 kilometrů pod povrchem se vědcům podařilo najít silně oxidované železo, takové, jako je běžně k nalezení na povrchu Země v podobě rzi. V takové hloubce však tento materiál nečekali, neexistuje zde příliš možností, jak by k oxidaci mohlo dojít. Oxidované železo bylo nalezeno v podobě drobných granulí vklíněných v diamantech a může více napovědět o cyklu uhlíku i železa pod povrchem Země. Výsledky výzkumu jsou publikovány v magazínu Nature Geoscience.



Na povrchu planety, kde je dostatek kyslíku, dochází k oxidaci železa zcela běžně, tento proces známe jako rezavění. Hluboko pod zemí ale kyslík k dispozici není a tak očekávali nálezy železa v méně oxidované, nebo metalické formě. Avšak, čím hlouběji je železo nalezeno, tím oxidovanější je.

Podle vědců by za tím mohl být roztavené uhličitany, zatím však není zřejmé při jakých procesech se dostaly tak hluboko. Nález by tak mohl napovědět více také o globálním koloběhu uhlíku, který zatím není pod povrchem Země příliš probádán.
Autor článku: redakce
0
Zajímá vás toto téma?

Dejte nám vědět a klikněte na toto tlačítko.
Tématům, o která bude největší zájem,
se pokusíme věnovat více prostoru.

Líbil se Vám článek?

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Další zprávy z kategorie Země

Rostliny se na souši objevily zřejmě o 100 milionů let dříve, než se doposud uvažovalo

21. 02. 2018 (novější než zobrazený článek)

Rostliny se na souši objevily zřejmě o 100 milionů let dříve, než se doposud uvažovaloNová studie v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences USA přichází se závěrem, že první rostliny se na souši objevily už před 500 miliony lety, tedy o téměř 100 milionů let dříve, než předpokládaly dosavadní výzkumy. Celé dlouhé čtyři miliardy let, které tomuto momentu předcházely, byly na Zemi kontinenty bez života, který se soustředil pouze pod vodní hladinou.

celý článek

Velké minimum sluneční aktivity se blíží, Země se ale díky globálnímu oteplování zřejmě neochladí

09. 02. 2018 (novější než zobrazený článek)

Velké minimum sluneční aktivity se blíží, Země se ale díky globálnímu oteplování zřejmě neochladíSlunce by do poloviny tohoto století mohlo vyzařovat méně energie než jsme zvyklí v posledních letech, bude to způsobeno velkým slunečním minimem, které nastává vždy jednou za několik set let. Menší přísun sluneční energie na Zemi však nebude znamenat pokles teplot, ale spíše zmírnění jejich růstu, bude totiž dál převládat efekt globálního oteplování. Týmu vědců vedeného Danem Lubinem se nyní podařilo odhadnout o kolik sluneční aktivita poklesne, jejich studie byla publikována v magazínu Astrophysical Journal Letters.

celý článek

Před 13 tisíci lety se Země zřejmě srazila s kometou a povrch sežehly intenzivní globální ohně

04. 02. 2018 (novější než zobrazený článek)

Před 12 800 lety měla na Zemi končit poslední doba ledová, naše planeta se však srazila s rozpadající se kometou. Tento impakt následovaly globální ohně, které dostaly do atmosféry velké množství kouře, jenž bránil slunečním paprskům dopadat na povrch planety, a ta se tak začala opět ochlazovat. Díky této srážce a následnému ochlazení se právě končící doba ledová protáhla o dalších tisíc let. To vše už za přítomnosti předků člověka.

celý článek

Objev nového druhu dinosaura v Egyptě odhaluje dávné spojení mezi evropským a africkým kontinentem

30. 01. 2018 (novější než zobrazený článek)

Objev nového druhu dinosaura v Egyptě odhaluje dávné spojení mezi evropským a africkým kontinentemNově objevené fosílie v Egyptě přináší nové informace o afrických dinosaurech z období křídy, kterých bylo doposud z tohoto kontinentu velmi málo. Kosti totiž patří novému druhu těchto pradávných živočichů, nazvanému Mansourasaurus, který nese znaky podobné jiným evropským a asijským dinosaurům tohoto období. To by mohlo naznačovat existenci pevninového propojení mezi tehdejší Evropou a Afrikou.

celý článek

Nejstarší přímé důkazy o životě na Zemi pocházejí z doby před téměř 3,5 miliardami let

23. 12. 2017

Výzkumníci z univerzit v Kalifornii (UCLA) a Wisconsinu (University of Wisconsin-Madison) potvrdili stáří fosílií nalezených v Austrálii. Jsou staré 3,465 miliard let a jde o nejstarší přímé důkazy o životě na Zemi. Existují i starší známky života, v těchto případech se ale jedná o důkazy nepřímé, například sedimentární horniny potenciálně vytvořené živými organismy. Studie byla publikována v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences a hlavními autory jsou J. William Schopf a John W. Valley.

celý článek

Neobjevených planetek v blízkosti Země je zřejmě méně, než se doposud odhadovalo

23. 10. 2017

Neobjevených planetek v blízkosti Země je zřejmě méně, než se doposud odhadovaloV blízkosti oběžné dráhy Země kolem Slunce se nachází nespočet různě velkých planetek, u kterých hrozí, že se mohou střetnout s naší planetou. Astronomové se snaží identifikovat jich co nejvíce a jejich počet stále roste, zároveň si však uvědomují, že určité množství ještě nebylo objeveno a jejich počet nezbývá než odhadovat. Na základě přesnějších výpočtů se nyní odhadované číslo dosud neobjevených planetek větších než 1 kilometr snížilo z původních více než 100 na 37.

celý článek

Družice GOCE zaznamenala změny v zemské gravitaci v závislosti na tání ledu v Antarktidě

29. 09. 2014

Družice GOCE zaznamenala změny v zemské gravitaci v závislosti na tání ledu v AntarktiděPřesto, že sonda GOCE nebyla designovaná na sledování změn gravitace napříč různými časovými obdobími, přesně to se jí podařilo. Prodloužená mise družice přinesla dostatek dat na vytvoření zatím nejpřesnější gravitační mapy naší planety a na ní lze pozorovat následky úbytku ledu během posledních několika let. Gravitace naší planety totiž není zcela homogenní a dosahuje různé síly v místech s vysokými horami nebo v okolí oceánských příkopů.

celý článek