Vědci ke svému překvapení objevili hluboko pod povrchem Země silně oxidované železo

24. 01. 2018
Země Chemie Geologie ve vesmíru

Ve hloubce 550 kilometrů pod povrchem se vědcům podařilo najít silně oxidované železo, takové, jako je běžně k nalezení na povrchu Země v podobě rzi. V takové hloubce však tento materiál nečekali, neexistuje zde příliš možností, jak by k oxidaci mohlo dojít. Oxidované železo bylo nalezeno v podobě drobných granulí vklíněných v diamantech a může více napovědět o cyklu uhlíku i železa pod povrchem Země. Výsledky výzkumu jsou publikovány v magazínu Nature Geoscience.



Na povrchu planety, kde je dostatek kyslíku, dochází k oxidaci železa zcela běžně, tento proces známe jako rezavění. Hluboko pod zemí ale kyslík k dispozici není a tak očekávali nálezy železa v méně oxidované, nebo metalické formě. Avšak, čím hlouběji je železo nalezeno, tím oxidovanější je.

Podle vědců by za tím mohl být roztavené uhličitany, zatím však není zřejmé při jakých procesech se dostaly tak hluboko. Nález by tak mohl napovědět více také o globálním koloběhu uhlíku, který zatím není pod povrchem Země příliš probádán.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Další zprávy z kategorie Země

Okyselení oceánů brzy dosáhne nejvyšších hodnot za posledních 14 milionů let

27. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

Okyselení oceánů brzy dosáhne nejvyšších hodnot za posledních 14 milionů letNový výzkum na Cardiff University varuje, že pokud se nezmění přístup s vypouštěním oxidu uhličitého do atmosféry, bude nadále docházet ke snižování pH vody v oceánech. Oceány podle vědců od začátku průmyslové revoluce pohltily neuvěřitelných 525 miliard tun oxidu uhličitého, což zvyšuje jejich okyselení a ohrožuje některé rostlinné i živočišné druhy. Data vědci získali analýzou fosílií mořských živočichů a jejich mušlí, ve kterých jsou uložena data o kyselosti tehdejšího prostředí.

celý článek

Minerál běžný v hloubi naší planety byl poprvé nalezen na jejím povrchu, v diamantu

16. 03. 2018 (novější než zobrazený článek)

Vědcům z University of Alberta se podařilo nalézt křemičito-vápenatý perovskit, minerál, který je čtvrtým nejhojnějším na naší planetě, tedy alespoň v jejím nitru. Nachází se totiž pouze ve velkých hloubkách a na povrchu planety se stává nestabilní. Nalezený exemplář je ukrytý v diamantu, což mu umožňuje existovat v pro něj nepříznivých podmínkách s nízkým tlakem. Tento objev prokazuje recyklaci materiálu ze dna pradávných moří přes zemský plášť.

celý článek

Vědci našli bubliny po kyslíku vytvořeném bakteriemi zakonzervované po více než miliardu let

06. 03. 2018 (novější než zobrazený článek)

Vědci našli bubliny po kyslíku vytvořeném bakteriemi zakonzervované po více než miliardu letV centrální Indii se geologům podařilo objevit fosilizované bubliny po kyslíku, které jsou pozůstatkem mikrobiálního života před 1,6 miliardami let. Některé z dávných forem života na Zemi byly cyanobakterie, které žily na dně mělkých moří a vyráběly kyslík fotosyntézou. V některých případech došlo k fosilizaci těchto bublinek pokrytých usazeninami a dnes slouží ke zkoumání tehdejšího života a jeho vlivu na vývoj biosféry naší planety.

celý článek

Podle nové teorie vznikl Měsíc dřív než Země a ze zcela nového planetárního objektu

01. 03. 2018 (novější než zobrazený článek)

Podle nové teorie vznikl Měsíc dřív než Země a ze zcela nového planetárního objektuNová teorie vysvětluje konkrétní charakteristiky Měsíce, na které jsou jiné přístupy krátké. Podle vědců z University of California Davis, a Harvard University vznikl Měsíc z objektu, který nazývají synestia, jde o oblak horkého materiálu, který vznikl po srážce Země s jinou planetou. Na rozdíl od doposud přijímané teorie však po srážce došlo k celkovému rozpadu Země, jejíž materiál vytvořil společně s materiálem kolidující planetky objekt tvaru donutu.

celý článek

Rostliny se na souši objevily zřejmě o 100 milionů let dříve, než se doposud uvažovalo

21. 02. 2018 (novější než zobrazený článek)

Rostliny se na souši objevily zřejmě o 100 milionů let dříve, než se doposud uvažovaloNová studie v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences USA přichází se závěrem, že první rostliny se na souši objevily už před 500 miliony lety, tedy o téměř 100 milionů let dříve, než předpokládaly dosavadní výzkumy. Celé dlouhé čtyři miliardy let, které tomuto momentu předcházely, byly na Zemi kontinenty bez života, který se soustředil pouze pod vodní hladinou.

celý článek

Velké minimum sluneční aktivity se blíží, Země se ale díky globálnímu oteplování zřejmě neochladí

09. 02. 2018 (novější než zobrazený článek)

Velké minimum sluneční aktivity se blíží, Země se ale díky globálnímu oteplování zřejmě neochladíSlunce by do poloviny tohoto století mohlo vyzařovat méně energie než jsme zvyklí v posledních letech, bude to způsobeno velkým slunečním minimem, které nastává vždy jednou za několik set let. Menší přísun sluneční energie na Zemi však nebude znamenat pokles teplot, ale spíše zmírnění jejich růstu, bude totiž dál převládat efekt globálního oteplování. Týmu vědců vedeného Danem Lubinem se nyní podařilo odhadnout o kolik sluneční aktivita poklesne, jejich studie byla publikována v magazínu Astrophysical Journal Letters.

celý článek

Před 13 tisíci lety se Země zřejmě srazila s kometou a povrch sežehly intenzivní globální ohně

04. 02. 2018 (novější než zobrazený článek)

Před 12 800 lety měla na Zemi končit poslední doba ledová, naše planeta se však srazila s rozpadající se kometou. Tento impakt následovaly globální ohně, které dostaly do atmosféry velké množství kouře, jenž bránil slunečním paprskům dopadat na povrch planety, a ta se tak začala opět ochlazovat. Díky této srážce a následnému ochlazení se právě končící doba ledová protáhla o dalších tisíc let. To vše už za přítomnosti předků člověka.

celý článek