Google Lunar X Prize bude bez vítěze, žádný z týmů nestihne v termínu vyslat přistávací modul na Měsíc

28. 01. 2018
Měsíc Google

Žádný z třicítky původně registrovaných týmů nesplní podmínky pro udělení první výhry 20 milionů dolarů v rámci soutěže Google Lunar X Prize, ani žádné z bonusových cen v hodnotě dalších 10 milionů dolarů. Soutěž vyhlásila společnost Google a jejím předmětem bylo podpořit snahu akademických a soukromých týmů přistát na Měsíci. Finální termín je na konci března tohoto roku, po konzultacích s týmy, které byly nejdál, však bylo oznámeno, že se o let na Měsíc do této doby žádný z nich ani nepokusí.

Měsíc

Měsíc - snímek Měsíce pořízený vesmírnou sondou Galileo při jejím odletu k Jupiteru. Vlevo nahoře leží Mare Imbrium tvořené hlavně ztuhlou lávou z období geologické aktivity Měsíce. Obrázek je výsledkem kompozice 18 snímků pořízených systémem několika instrumentů sondy Galileo.



Google Lunar X Prize byla vyhlášena v roce 2007 a zájem projevilo 34 týmů ze 17 zemí po celém světě. Smyslem akce mělo být podpořit soukromý vývoj nezávislý na vládních lunárních programech. Aby mohl tým vyhrát první cenu, musel splnit několik podmínek:
- úspěšně umístit přistávací modul na povrch Měsíce,
- urazit s roverem 500 metrů,
- poslat video a obrázky ve vysokém rozlišení zpátky na Zemi.

Přesto byly v průběhu projektu uděleny dílčí ceny hodnotící milníky dosažené při vývoji. Patří mezi ně vývoj přistávacího modulu, vývoj roveru a nakonec vývoj snímacího zařízení pro obrázky a videa ve vysokém rozlišení.

Ve finální fázi soutěže byla pětice týmů, které už měly dojednány kontrakty na rakety pro vynesení svých přístrojů do vesmíru. Ostatní týmy se v průběhu soutěže buďto vzdaly, nebo sloučily s ostatními. Například hned čtyři týmy nyní spolupracují s týmem Synergy Moon, další dva byly začleněny do týmu Moon Express.

Moon Express (USA)
Tým Moon Express je vlastněný skupinou podnikatelů ze Silicon Valley s cílem v budoucnu těžit na Měsíci. Tým vyvíjí přistávací modul MX-1, který se má na Měsíc dostat jako sekundární náklad z geostacionární oběžné dráhy. V roce 2014 vybrala NASA vývoj týmu Moon Express do programu Lunar CATALYST, jehož cílem je vyvinout způsoby jak dopravit náklad na povrch Měsíce. Tým tak bude ve vývoji pokračovat i mimo soutěž Google Lunar X Prize.
SpaceIL (ISR)
Izraelský tým SpaceIL si vzal za cíl dostat na Měsíc nejmenší přistávací modul, který tam kdy přistál. Pohybovat se měl po povrchu prostřednictvím skoků. V roce 2015 podepsal tým kontrakt se společností SpaceX, jeho raketa Falcon 9 měla měsíční přistávací modul vynést do vesmíru. V listopadu 2017 tým prohlásil, že potřebuje dalších 30 milionů na dokončení projektu.
Synergy Moon (mezinárodní tým)
Plány mezinárodního týmu Synergy Moon počítají s využitím doposud nevyzkoušené rakety Neptune N-8 LUNA společnosti Interorbital systems, která by vynesla rover Tesla Surveyor do vesmíru a na měsíční povrch.
TeamIndus (IND)
Indický tým plánoval start z indického kosmodromu na ostrově Sriharikota hned dvou roverů najednou a přistávacího modulu HKK1 s komunikačním centrem. Jejich vývoj počítal se spoluprací s indickou vesmírnou agenturou a následných misích k planetá sluneční soustavy.
Hakuto (JAP)
Tým původně z Nizozemí se přestěhoval v roce 2013 do Japonska a připravoval lunární rover Sorato. V roce 2016 vznikla domluva s TeamIndus na sdílení části nákladů a vynesení obou roverů společně na ověřené indické raketě PSLV, v lednu 2018 však indická vesmírná agentura tuto dohodu zrušila.
Astrobotic (USA)
Tým Astrobotic se sice nedostal mezi pět finalistů soutěže Google Lunar X Prize, ve svojí práci však pokračuje dál. Přes potíže se zajištěním rakety pro vynesení svého přistávacího modulu se jim podařilo domluvit se s ULA (United Launch Alliance) a v budoucnu se tak mohou připojit k jinému startu na raketě Atlas V. Google Lunar X Prize měla původní termín v roce 2014, ten byl nakonec prodloužen do letošního roku. Jednotlivé týmy měly v průběhu soutěže problémy s financováním, ale i technické potíže a v neposlední řadě regulatorní. Organizátoři však tento výsledek nevnímají jako neúspěch, jejich akce se totiž stala katalyzátorem pro vývoj nových přístupů k průzkumu Měsíce po celém světě. Mnohé z týmů ve svojí práci dál pokračují, ať už samostatně nebo s přispěním vládních vesmírných agentur.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Měsíc

NASA chce mít na Měsíci rover do roku 2023, astronauty 5 let poté

22. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

NASA chce mít na Měsíci rover do roku 2023, astronauty 5 let potéAmerická vesmírná agentura se chce vrátit na Měsíc, a to brzy a ve velkém stylu. Ještě letos by se mohly uskutečnit první pokusy dostat na povrch Měsíce vědecké přístroje na palubě soukromých sond. Do čtyř let by pak měl být na Měsíci rover. A do roku 2028 by na něm měla přistát první lidská posádka od misí Apollo. Nový americký lunární rover by mohl mít kolem půl tuny a jeho úkolem by bylo zkoumání povrchu a hledání vody. Jeho cílem má být některý z pólů Měsíce, kde vědci předpokládají největší množství vody.

celý článek

Rakety Delta nebo Falcon by mohly vynést Orion na oběžnou dráhu, ale pouze jednou

16. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rakety Delta nebo Falcon by mohly vynést Orion na oběžnou dráhu, ale pouze jednouNASA zvažuje zapojení některé z komerčních raket do mise EM-1, během které má vesmírná loď Orion příští rok poprvé obletět Měsíc. Původní plány počítaly s tím, že už bude k dispozici raketa SLS, kterou pro NASA vyvíjí Boeing, její vývoj se ale neustále zpožďuje. Rozhodnutí zjistit, zda je vůbec možné vynést Orion na oběžnou dráhu a následně jej vyslat k Měsíci pomocí komerčních raket, přichází v době, kdy NASA nemá v rozpočtu dostatek prostředků pro vývoj pokročilé verze rakety SLS a naopak má za úkol, co nejrychleji dopravit astronauty na povrch Měsíce.

celý článek

Japonsko chce mít v roce 2029 na Měsíci rover pro astronauty, vyrobí ho Toyota

12. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

Japonsko chce mít v roce 2029 na Měsíci rover pro astronauty, vyrobí ho ToyotaJaponská vesmírná agentura JAXA dnes oznámila, že se domluvila se společností Toyota na vývoji nového lunárního roveru pro astronauty. Nepůjde tedy o malé automatické rovery, které známe z Marsu ale řiditelné vozidlo s prostorem pro posádku. Rover má na Měsíci přistát za deset let a umožnit cestování dvojici astronautů až do vzdálenosti 10 tisíc kilometrů. Posádka běžce mít k dispozici až 13 metrů krychlových prostoru a bude se ve vozidle moci pohybovat bez skafandru.

celý článek

Člověk na Měsíci do 5 let, NASA požaduje vyšší rozpočet pro lety na Měsíc

11. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

Člověk na Měsíci do 5 let, NASA požaduje vyšší rozpočet pro lety na MěsícVe finančních požadavcích NASA pro příští fiskální rok (začíná v říjnu 2019) se podle předběžných zpráv objevují vyšší částky pro průzkum Měsíce na úkor jiných programů. Podle nových plánů by mohli první astronauti přistát na povrchu Měsíce už v 2024. Zároveň však dojde k omezení financí pro cesty do hlubokého vesmíru (například cesta na Mars, která byla doposud plánována na polovinu třicátých let). Ukazuje se tak posun ke krátkodobějším cílům od těch dlouhodobých.

celý článek

Vědci pozorují každodenní pohyb molekul vody po povrchu Měsíce

11. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědci pozorují každodenní pohyb molekul vody po povrchu MěsíceVe studii publikované v magazínu Geophysical Research Letters vědci popsali změny v hydrataci na povrchu Měsíce v průběhu jednoho dne. Voda se na Měsíci nachází v permanentním stínu některých kráterů, ale její molekuly jsou také vázány k regolitu. Právě v druhém případě potom dochází k pohybu, díky kterému jsou molekuly vody neustále ukryté od sluneční radiace a zvýšených teplot. Alespoň takové výsledky ukazují měření přístrojů orbitální sondy LRO.

celý článek

Sonda Beresheet nakonec provedla zážeh svého motoru na cestě k Měsíci

04. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sonda Beresheet nakonec provedla zážeh svého motoru na cestě k MěsíciIzraelská sonda Beresheet po prvotních problémech s palubním počítačem provedla manévr na zvýšení své oběžné dráhy na cestě k Měsíci. Ten se v minulém týdnu nezdařil, protože došlo k nečekanému restartu palubního počítače. Aktuálně tak vše vypadá v pořádku a sonda se bude podle plánu postupně přibližovat k Měsíci, na jehož povrchu má přistát 11. dubna.

Nepravidelná magnetická pole na Měsíci způsobují odlišné zbarvení jeho povrchu

04. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nepravidelná magnetická pole na Měsíci způsobují odlišné zbarvení jeho povrchuZa pomoci dat ze dvojice sond ARTEMIS (Acceleration, Reconnection, Turbulence and Electrodynamics of the Moon’s Interaction with the Sun) se vědcům podařilo určit, jak sluneční radiace ovlivňuje zabarvení povrchu Měsíce. I když Měsíc nemá silné globální magnetické pole jako Země, které by jej chránilo od slunečního větru, na jeho povrchu se vyskytují drobná nesourodá magnetická pole, která přece jen s energetickými částicemi pocházejícími ze Slunce interagují.

celý článek