Google Lunar X Prize bude bez vítěze, žádný z týmů nestihne v termínu vyslat přistávací modul na Měsíc

28. 1. 2018
Měsíc Google

Žádný z třicítky původně registrovaných týmů nesplní podmínky pro udělení první výhry 20 milionů dolarů v rámci soutěže Google Lunar X Prize, ani žádné z bonusových cen v hodnotě dalších 10 milionů dolarů. Soutěž vyhlásila společnost Google a jejím předmětem bylo podpořit snahu akademických a soukromých týmů přistát na Měsíci. Finální termín je na konci března tohoto roku, po konzultacích s týmy, které byly nejdál, však bylo oznámeno, že se o let na Měsíc do této doby žádný z nich ani nepokusí.

Měsíc

Měsíc - snímek Měsíce pořízený vesmírnou sondou Galileo při jejím odletu k Jupiteru. Vlevo nahoře leží Mare Imbrium tvořené hlavně ztuhlou lávou z období geologické aktivity Měsíce. Obrázek je výsledkem kompozice 18 snímků pořízených systémem několika instrumentů sondy Galileo.



Google Lunar X Prize byla vyhlášena v roce 2007 a zájem projevilo 34 týmů ze 17 zemí po celém světě. Smyslem akce mělo být podpořit soukromý vývoj nezávislý na vládních lunárních programech. Aby mohl tým vyhrát první cenu, musel splnit několik podmínek:
- úspěšně umístit přistávací modul na povrch Měsíce,
- urazit s roverem 500 metrů,
- poslat video a obrázky ve vysokém rozlišení zpátky na Zemi.

Přesto byly v průběhu projektu uděleny dílčí ceny hodnotící milníky dosažené při vývoji. Patří mezi ně vývoj přistávacího modulu, vývoj roveru a nakonec vývoj snímacího zařízení pro obrázky a videa ve vysokém rozlišení.

Ve finální fázi soutěže byla pětice týmů, které už měly dojednány kontrakty na rakety pro vynesení svých přístrojů do vesmíru. Ostatní týmy se v průběhu soutěže buďto vzdaly, nebo sloučily s ostatními. Například hned čtyři týmy nyní spolupracují s týmem Synergy Moon, další dva byly začleněny do týmu Moon Express.

Moon Express (USA)
Tým Moon Express je vlastněný skupinou podnikatelů ze Silicon Valley s cílem v budoucnu těžit na Měsíci. Tým vyvíjí přistávací modul MX-1, který se má na Měsíc dostat jako sekundární náklad z geostacionární oběžné dráhy. V roce 2014 vybrala NASA vývoj týmu Moon Express do programu Lunar CATALYST, jehož cílem je vyvinout způsoby jak dopravit náklad na povrch Měsíce. Tým tak bude ve vývoji pokračovat i mimo soutěž Google Lunar X Prize.
SpaceIL (ISR)
Izraelský tým SpaceIL si vzal za cíl dostat na Měsíc nejmenší přistávací modul, který tam kdy přistál. Pohybovat se měl po povrchu prostřednictvím skoků. V roce 2015 podepsal tým kontrakt se společností SpaceX, jeho raketa Falcon 9 měla měsíční přistávací modul vynést do vesmíru. V listopadu 2017 tým prohlásil, že potřebuje dalších 30 milionů na dokončení projektu.
Synergy Moon (mezinárodní tým)
Plány mezinárodního týmu Synergy Moon počítají s využitím doposud nevyzkoušené rakety Neptune N-8 LUNA společnosti Interorbital systems, která by vynesla rover Tesla Surveyor do vesmíru a na měsíční povrch.
TeamIndus (IND)
Indický tým plánoval start z indického kosmodromu na ostrově Sriharikota hned dvou roverů najednou a přistávacího modulu HKK1 s komunikačním centrem. Jejich vývoj počítal se spoluprací s indickou vesmírnou agenturou a následných misích k planetá sluneční soustavy.
Hakuto (JAP)
Tým původně z Nizozemí se přestěhoval v roce 2013 do Japonska a připravoval lunární rover Sorato. V roce 2016 vznikla domluva s TeamIndus na sdílení části nákladů a vynesení obou roverů společně na ověřené indické raketě PSLV, v lednu 2018 však indická vesmírná agentura tuto dohodu zrušila.
Astrobotic (USA)
Tým Astrobotic se sice nedostal mezi pět finalistů soutěže Google Lunar X Prize, ve svojí práci však pokračuje dál. Přes potíže se zajištěním rakety pro vynesení svého přistávacího modulu se jim podařilo domluvit se s ULA (United Launch Alliance) a v budoucnu se tak mohou připojit k jinému startu na raketě Atlas V. Google Lunar X Prize měla původní termín v roce 2014, ten byl nakonec prodloužen do letošního roku. Jednotlivé týmy měly v průběhu soutěže problémy s financováním, ale i technické potíže a v neposlední řadě regulatorní. Organizátoři však tento výsledek nevnímají jako neúspěch, jejich akce se totiž stala katalyzátorem pro vývoj nových přístupů k průzkumu Měsíce po celém světě. Mnohé z týmů ve svojí práci dál pokračují, ať už samostatně nebo s přispěním vládních vesmírných agentur.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Měsíc

Měsíc se smršťuje a na jeho povrchu díky tomu dodnes dochází k otřesům

14. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Měsíc se smršťuje a na jeho povrchu díky tomu dodnes dochází k otřesůmPomocí dat ze sondy LRO a nového zpracování dat ze seismometrů umístěných na povrchu Měsíce při misích Apollo dospěli vědci k závěru, že se Měsíc zmenšuje. K tomuto procesu dochází už od zrodu Měsíce, od této doby se ochlazuje jeho jádro což způsobuje smrštění celého tělesa. Dnes je jeho povrch posetý puklinami v jejichž okolí stále dochází k otřesům. Výsledky nového výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Geoscience.

celý článek

Společnost Blue Origin se chystá na Měsíc. Vyvine nový motor a přistávací modul Blue Moon

10. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Společnost Blue Origin se chystá na Měsíc. Vyvine nový motor a přistávací modul Blue MoonCEO Jeff Bezos v noci slavnostně představil plány svojí společnosti Blue Origin pro cesty na Měsíc. Tento program se jmenuje Blue Moon a jeho cílem je dovézt náklad i posádku k Měsíci a zpět. Pomoci tomu má zcela nový raketový motor BE-7, který už společnost vyvíjí a mohl by být poprvé zažehnutý už letos v létě. Tento motor bude součástí nového přistávacího modulu Blue Moon, který by mohl k Měsíci letět s posádkou už v roce 2024.

celý článek

Indická lunární sonda Chandrayaan-2 by měla v srpnu přistát na jižním pólu

6. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Indická lunární sonda Chandrayaan-2 by měla v srpnu přistát na jižním póluIndická lunární mise Chandrayaan-2 by měla podle plánu odstartovat na raketě GSLV-MK III mezi 9. a 16. červencem. Jejím cílem bude podle ředitele indické vesmírné agentury ISRO (Indian Space Research Organisation) Kailasavadivoo Sivana jižní pól Měsíce, podobně jako u nedávné čínské mise Chang´e 4. Na rozdíl od čínské mise, však přistávací modul s indickým roverem přistane na přivrácené straně Měsíce a podle všeho také blíž samotnému jižnímu pólu.

celý článek

Meteorit udeřil do Měsíce zrovna při jeho zatmění, záblesk byl vidět i ze Země

2. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Meteorit udeřil do Měsíce zrovna při jeho zatmění, záblesk byl vidět i ze ZeměBěhem úplného zatmění Měsíce letos v lednu zachytili astronomové malý záblesk. Po důkladném prozkoumání této události pak oznámili, že šlo ve skutečnosti o kolizi Měsíce s malým objektem. Podobné srážky se dějí relativně často, šlo však o první případ, kdy byla taková srážka zachycena během zatmění na video. Výsledky zkoumání tohoto nárazu byly prezentovány v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

celý článek

Čína plánuje postavit kromě orbitální stanice CSS také lunární vědeckou základnu

28. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínský vesmírný program nabírá na obrátkách. Koncem loňského roku se stala Čína první zemí, která přistála na odvrácené straně Měsíce a její sebevědomí dál roste. Ještě letos by měla k Měsíci odstartovat sonda Chang´e 5, která doveze vzorky na Zemi. Nově nyní představitelé čínského vesmírného programu oznámili další cíl: do deseti let postavit výzkumnou stanici na jižním pólu Měsíce, ke které budou létat astronauti.

celý článek

Izraelská společnost SpaceIL se po nezdaru lunární sondy Beresheet nevzdává - postaví novou

16. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

V uplynulém týdnu se první soukromá lunární sonda Beresheet pokusila o přistání na Měsíci - bohužel neúspěšně. To však neziskovou organizaci SpaceIL neodradilo, hodlá totiž postavit sondu znovu a poučit se z předchozích. Zprávu o výrobě druhého přistávacího modulu zveřejnil Morris Kahn, miliardář a filantropista, který je prezidentem SpaceIL a financoval zhruba 40 % nákladů na výrobu a vývoj první sondy.

Nárazy meteoritů do povrchu Měsíce dostávají do jeho řídké atmosféry vodní výpary

16. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nárazy meteoritů do povrchu Měsíce dostávají do jeho řídké atmosféry vodní výparyVědci zjistili, že s nárazy meteoritů do povrchu Měsíce dochází k uvolnění vodních par do jeho velmi tenké atmosféry. Podobné výsledky měly také už dřívější počítačové simulace, chyběla však empirická data. Ta vědci našli u už neaktivní sondy LADEE, která v roce 2014 plánovaně narazila do odvrácené strany Měsíce, předtím však zkoumala měsíční atmosféru a prach. Výsledky nového výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Geosciences.

celý článek