Objev nového druhu dinosaura v Egyptě odhaluje dávné spojení mezi evropským a africkým kontinentem

30. 1. 2018
Biologie Země

Nově objevené fosílie v Egyptě přináší nové informace o afrických dinosaurech z období křídy, kterých bylo doposud z tohoto kontinentu velmi málo. Kosti totiž patří novému druhu těchto pradávných živočichů, nazvanému Mansourasaurus, který nese znaky podobné jiným evropským a asijským dinosaurům tohoto období. To by mohlo naznačovat existenci pevninového propojení mezi tehdejší Evropou a Afrikou.

Mansourasaurus Shahinae

Mansourasaurus Shahinae - Rekonstrukce kostry Mansourasaura nalezeného v Egyptě.



Nejstarší nálezy dinosaurů pocházejí z období triasu, kdy byly dnešní kontinenty na Zemi spojeny v superkontinent Pangea, který umožňoval pohyb napříč veškerou pevninou. Postupně se však tento superkontinent začal rozpadat na menší, nám dnes už známé kousky, mezi kterými vznikala moře, která se stala jasnou hranicí oddělující jednotlivé druhy od sebe a izolující tak jejich vývoj. 

Podle vědců je nález Mansourasaura důkazem, že se zvířata mohla pohybovat mezi kontinenty i v období křídy, kdy se už předpokládalo výrazné oddělení jednotlivých litosférických desek.

Mansourasaurus patří do skupiny titanosauria, dlouhokrkých býložravců, kam patří největší suchozemská zvířata, která kdy na Zemi existovala. Nově objevený člen této rodiny však takových velikostí nedosahoval, jeho váha se blížila spíše současnému africkému slonovi.

Nález obsahuje kosti lebky, spodní čelisti, krku a obratlů, žeber, rameno a části předních a zadních končetin. Jde o dosud nejdochovalejší nález z tohoto období v Africe. Co vědce dělá opravdu nadšenými je, že jde teprve o začátek tohoto výzkumu a očekávají další objevy, které jim řeknou více o pozdních dinosaurech na africkém kontinentu.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Biologie

Poprvé v historii se podařilo vypěstovat živé organismy na Měsíci

17. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Poprvé v historii se podařilo vypěstovat živé organismy na MěsíciZačátkem týdne oznámila čínská vesmírná agentura, že se začátkem ledna podařilo vyklíčit semínka bavlny, která ve speciálním uzavřeném kontejneru dopravila na povrch Měsíce sonda Change 4. Dnes bylo oznámeno, že experiment byl po devíti dnech vědci ukončen pro nekontrolovatelnou teplotu v uzavřené biosféře. Mladé rostlinky bavlny jsou tedy zřejmě již mrtvé po tom, co uhynuly zimou, přesto je experiment považován čínskými vědci za úspěch.

celý článek

Vědci vypěstovali rostliny s vylepšenou fotosyntézou, rostou rychleji a vytváří o 40 % víc biomasy

7. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rostliny přeměňují sluneční světlo na energii prostřednictvím chemické reakce známé jako fotosyntéza. Nicméně tento proces probíhá v rostlinách neefektivně díky podprocesu označovanému jako fotorespirace, kdy rostlina zamění atomy kyslíku a oxidu uhličitého. Vědcům z University of Illinois a U.S. Department of Agriculture Agricultural Research Service se však nyní podařilo vypěstovat rostliny, které tuto neefektivní metodu obcházejí a díky tomu mohou věnovat ušetřenou energii do svého vlastního růstu. Výsledky jejich výzkumu byly publikovány v magazínu Science.

celý článek

Poprvé na videu: bakterie vysává část DNA z jiné, aby obohatila své vlastní geny

5. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Poprvé na videu: bakterie vysává část DNA z jiné, aby obohatila své vlastní genyBakterie jsou známé svým urychleným vývojem, proto jsou také často předmětem vědeckých experimentů, které sledují vývoj organismů napříč generacemi. Vědcům se při jednom z takových experimentů podařilo poprvé zachytit jak jedna z bakterií vysává DNA z jiné. Prostřednictvím tohoto procesu dochází k tzv. horizontálnímu přenosu genů, který například umožňuje přenášení odolnosti bakterií vůči antibiotikům.

celý článek

Kanadští vědci vyvinuli první přenosné zařízení, které dokáže pomocí 3D tisku hojit hluboké rány

7. 5. 2018 (novější než zobrazený článek)

Vědcům z University of Toronto se podařilo sestrojit první zařízení na hojení těžkých ran přímo v terénu. Zařízení dokáže během několika minut vygenerovat tkáň, kterou nanese v několika vrstvách na hlubokou ránu, čímž zahájí její hojení. Jde o první rychlé, levné a dostatečně kvalitní mobilní zařízení na hojení vážných zranění.

celý článek

Vědci našli bubliny po kyslíku vytvořeném bakteriemi zakonzervované po více než miliardu let

6. 3. 2018 (novější než zobrazený článek)

Vědci našli bubliny po kyslíku vytvořeném bakteriemi zakonzervované po více než miliardu letV centrální Indii se geologům podařilo objevit fosilizované bubliny po kyslíku, které jsou pozůstatkem mikrobiálního života před 1,6 miliardami let. Některé z dávných forem života na Zemi byly cyanobakterie, které žily na dně mělkých moří a vyráběly kyslík fotosyntézou. V některých případech došlo k fosilizaci těchto bublinek pokrytých usazeninami a dnes slouží ke zkoumání tehdejšího života a jeho vlivu na vývoj biosféry naší planety.

celý článek

Rostliny se na souši objevily zřejmě o 100 milionů let dříve, než se doposud uvažovalo

21. 2. 2018 (novější než zobrazený článek)

Rostliny se na souši objevily zřejmě o 100 milionů let dříve, než se doposud uvažovaloNová studie v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences USA přichází se závěrem, že první rostliny se na souši objevily už před 500 miliony lety, tedy o téměř 100 milionů let dříve, než předpokládaly dosavadní výzkumy. Celé dlouhé čtyři miliardy let, které tomuto momentu předcházely, byly na Zemi kontinenty bez života, který se soustředil pouze pod vodní hladinou.

celý článek

Vědci naprogramovali a vyzkoušeli nanoroboty, kteří vyhledají a zničí nádorové buňky

14. 2. 2018 (novější než zobrazený článek)

Velký pokrok udělali vědci z National Center for Nanoscience and Technology (Čína) a Arizona State University (USA), když se jim podařilo naprogramovat nanoroboty, kteří úspěšně bojují s rakovinnými nádory. Jejich výzkum je aplikovatelný na všechny druhy rakoviny a výzkumníci nyní hledají partnera, který jim pomůže přenést výsledky jejich výzkumu do reálné praxe. Úspěšná demonstrace této technologie na myších a prasatech byla prezentována v magazínu Nature Biotechnology.

celý článek