První detailní snímek vzdálené hvězdy ukazuje její nestabilitu před vytvořením planetární mlhoviny

13. 02. 2018
Hvězdy VLT Mlhoviny

Mezinárodní tým astronomů pořídil první detailní snímky povrchu obří hvězdy. Na snímku jsou viditelné komplexní oblasti pohybujícího se materiálu a jde o první detail vzdálené hvězdy, který se podařilo pořídit. Jde o hvězdu π1 Gruis, což je starý červený obr na konci svojí existence, který je asi 350x větší než Slunce a nachází se ve vzdálenosti 530 světelných let.

π<sup>1</sup> Gruis

π1 Gruis - Snímek pořízený pomocí instrumentu PIONIER nainstalovaného na teleskopu VLT, který provozuje organizace ESO.



Hvězda π1 Gruis (Pi1 Gruis) je sice 350x větší než Slunce, má však pouhých 1,5 jeho hmoty. To odpovídá i fázi, ve které se nachází - červený obr, kdy dochází k nafukování hvězdy a postupnému odhazování jejích horních vrstev, které časem vytvoří slupku známou jako planetární mlhovina.

Hvězda na novém snímku obsahuje granulovité útvary, každý napříč asi 120 milionů kilometrů velký. Tento efekt je způsoben variabilní a slábnoucí gravitační silou hvězdy, která působí na různé oblasti její fotosféry různě. Podobné útvary na Slunci mají velikost asi jen 1 500 kilometrů a je jich mnohem víc. 

Dřívější studie hvězdy π1 Gruis odhalily oblak materiálu vymrštěný od hvězdy ve vzdálenosti 0,9 světelného roku, který se musel oddělit někdy před 20 tisíci lety. Ukazuje to na značnou nestabilitu hvězdy jako takové. 

Takto detailně ještě astronomové hvězdu v této fázi pozorovat nemohli. Předpokládají, že postupně bude hvězda dále odhazovat svrchní vrstvy svojí atmosféry, které časem kolem hvězdy vytvoří slupku materiálu. Uprostřed zůstane malý bílý trpaslík, husté jádro původní hvězdy, který bude obklopující materiál ozařovat. Vznikne tak tzv. planetární mlhovina, kdy se tak stran net je však těžké odhadovat, tento proces nebyl nikdy v detailu pozorován.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hvězdy

Vědci objevili dosud nejtěsnější pár mladých hvězd

12. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědci objevili dosud nejtěsnější pár mladých hvězdMezinárodnímu týmu astronomů se podařilo identifikovat binární hvězdu PDS 27, jejíž dvě složky se nacházejí pouhých 30 AU od sebe (podobná vzdálenost jako Slunce-Neptun). Jde o doposud nejbližší pozorovaný pár masivních hvězd, které jsou zatím ve fázi formování. Jejich studiem chtějí vědci ověřit některé teorie o formování masivních hvězd. Ke svému objevu použili instrument PIONIER na Very Large Telescope Interferometer, což je soustava čtyř velkých teleskopů v Čile vytvářející společně virtuální teleskop se zrcadlem o průměru 130 metrů.

celý článek

První kandidát na exoplanetu objevený teleskopem Kepler byl potvrzen 10 let po objevení

07. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

První kandidát na exoplanetu objevený teleskopem Kepler byl potvrzen 10 let po objeveníVesmírný teleskop Kepler už několik měsíců nefunguje, přesto jím nasbíraná vědecká data dále slouží k objevení nových exoplanet. Nebo potvrzení těch, které byly považovány za odchylky v datech. Podle nové studie je první kandidát na exoplanetu objevený tímto teleskopem (KOI 4.01) skutečně planetou, i když byl původně považován za tzv. false positive, tedy falešnou indikaci. Nové závěry vychází z nové analýzy starých dat a jsou potvrzena novými pozorováními.

celý článek

Sousední malé galaxie Magellanova mračna produkují větší množství hvězd než v minulosti

01. 02. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sousední malé galaxie Magellanova mračna produkují větší množství hvězd než v minulostiPředpokládá se, že Mléčná dráha v minulosti zažívala období intenzivního zrodu nových hvězd. Postupně však došlo k relativnímu uklidnění a nové hvězdy dnes vznikají ve výrazně menší míře než předtím. To zřejmě neplatí pro dvě menší galaxie, které Mléčnou dráhu obíhají - Velký a Malý Magellanův Mrak. Podle nové studie se v těchto galaxiích v minulosti příliš mnoho nových hvězd nerodilo, interakce s Mléčnou drahnou a mezi oblaky vzájemně v posledních 2 miliardách let však vedla k nárůstu vzniku nových hvězd.

celý článek

Nedaleký hvězdný systém by mohl v brzké explozi doprovázet první záblesk gama záření v Mléčné dráze

21. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nedaleký hvězdný systém by mohl v brzké explozi doprovázet první záblesk gama záření v Mléčné drázeVědci loni s pomocí teleskopu VLT objevili trojhvězdu s masivními a velmi aktivními hvězdami krátce před explozí supernovy. Nachází se relativně blízko a mohlo by v budoucnu jít o první detekovaný zdroj gama záření v naší vlastní galaxii. Hvězdný systém s oficiálním označením 2XMM J160050.7-514245 dostal neoficiální jméno Apep a nachází se asi 8 tisíc světelných let daleko.

celý článek

Po vyhasnutí se některé hvězdy (včetně Slunce) promění v krystal. Vědci nyní pozorovali první náznaky tohoto procesu

13. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Po vyhasnutí se některé hvězdy (včetně Slunce) promění v krystal. Vědci nyní pozorovali první náznaky tohoto procesuAnalýzou zářivosti a barvy blízkých bílých trpaslíků se astronomům z University of Warwick podařilo nalézt první přímou evidenci o krystalizaci bílých trpaslíků. Podle studie, kterou publikovali ve vědeckém magazínu Nature, je hvězdná obloha doslova posetá těmito drobnými objekty, které mají pevnou strukturu podobně jako planety. Pozorovaný efekt byl předpovězen už před 50 lety, teprve data z observatoře Gaia však umožnila získat dostatek informací pro ověření této hypotézy.

celý článek

Astronomové detekovali nový zdroj vysokoenergetického záření z blízkosti supernovy

08. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové detekovali nový zdroj vysokoenergetického záření z blízkosti supernovyPozůstatek supernovy G24.7+0.6 se nachází ve vzdálenosti 16 300 světelných let. Za pomoci teleskopů MAGIC a Fermi se nyní vědcům podařilo identifikovat nový zdroj vysokoenergetického gama záření v její bezprostřední blízkosti. Nové informace Astronomům prozrazují více o supernově, která nastala před více než 9 tisíci lety (plus oněch 16 tisíc let, po které k nám světlo z tohoto objektu putuje).

celý článek

Čínský reaktor pro termojadernou fúzi dosáhl rekordních teplot, vyšších než panují v nitru Slunce

18. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Čínský termojaderný reaktor EAST dosáhl při experimentu teplot dosahujících 100 milionů stupňů Celsia, pokořil tak dosavadní rekord a přiblížil lidstvo novému zdroji energie. Termojaderná fúze získává energii ze slučování atomů, podobně jako je tomu ve hvězdách. Vědci se o fungující termojaderný reaktor pokoušejí už desítky let ale zatím pouze s dílčími úspěchy.

celý článek