První detailní snímek vzdálené hvězdy ukazuje její nestabilitu před vytvořením planetární mlhoviny

13. 02. 2018
Hvězdy VLT Mlhoviny

Mezinárodní tým astronomů pořídil první detailní snímky povrchu obří hvězdy. Na snímku jsou viditelné komplexní oblasti pohybujícího se materiálu a jde o první detail vzdálené hvězdy, který se podařilo pořídit. Jde o hvězdu π1 Gruis, což je starý červený obr na konci svojí existence, který je asi 350x větší než Slunce a nachází se ve vzdálenosti 530 světelných let.

π<sup>1</sup> Gruis

π1 Gruis - Snímek pořízený pomocí instrumentu PIONIER nainstalovaného na teleskopu VLT, který provozuje organizace ESO.



Hvězda π1 Gruis (Pi1 Gruis) je sice 350x větší než Slunce, má však pouhých 1,5 jeho hmoty. To odpovídá i fázi, ve které se nachází - červený obr, kdy dochází k nafukování hvězdy a postupnému odhazování jejích horních vrstev, které časem vytvoří slupku známou jako planetární mlhovina.

Hvězda na novém snímku obsahuje granulovité útvary, každý napříč asi 120 milionů kilometrů velký. Tento efekt je způsoben variabilní a slábnoucí gravitační silou hvězdy, která působí na různé oblasti její fotosféry různě. Podobné útvary na Slunci mají velikost asi jen 1 500 kilometrů a je jich mnohem víc. 

Dřívější studie hvězdy π1 Gruis odhalily oblak materiálu vymrštěný od hvězdy ve vzdálenosti 0,9 světelného roku, který se musel oddělit někdy před 20 tisíci lety. Ukazuje to na značnou nestabilitu hvězdy jako takové. 

Takto detailně ještě astronomové hvězdu v této fázi pozorovat nemohli. Předpokládají, že postupně bude hvězda dále odhazovat svrchní vrstvy svojí atmosféry, které časem kolem hvězdy vytvoří slupku materiálu. Uprostřed zůstane malý bílý trpaslík, husté jádro původní hvězdy, který bude obklopující materiál ozařovat. Vznikne tak tzv. planetární mlhovina, kdy se tak stran net je však těžké odhadovat, tento proces nebyl nikdy v detailu pozorován.
Autor článku: redakce
1
Zajímá vás toto téma?

Dejte nám vědět a klikněte na toto tlačítko.
Tématům, o která bude největší zájem,
se pokusíme věnovat více prostoru.

Líbil se Vám článek?

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Další zprávy z kategorie Hvězdy

Astronomové se připravují na pozorování průletu hvězdy kolem černé díry v jádru Mléčné dráhy

25. 02. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové se připravují na pozorování průletu hvězdy kolem černé díry v jádru Mléčné dráhyKolem supermasivní černé díry v jádru naší galaxie obíhá v bezprostřední blízkosti několik hvězd. Jedna z nich se na jaře tohoto roku přiblíží natolik, že by mělo být možné přímo pozorovat vliv intenzivní gravitace černé díry na tuto hvězdu. Jde o objekt označovaný jako S0-2 (někdy také S2, nebo Source 2). Astronomové hodlají této příležitosti využít pro potvrzení jednoho z aspektů Einsteinovy teorie obecné relativity, který říká, že světlo, které uniká intenzivní gravitaci, bude mít protaženou vlnovou délku.

celý článek

Simulace ukazuje, že temná hmota a nejstarší hvězdy ve vesmíru mají společné charakteristiky

05. 02. 2018

Simulace ukazuje, že temná hmota a nejstarší hvězdy ve vesmíru mají společné charakteristikyRychlost temné hmoty by mohla pomoci odpovědět na otázky o tomto zatím tajemném fenoménu, který vznikl, aby vysvětlil rotaci galaxií pozorovanou ve vesmíru. Přímá detekce na Zemi zatím nepřinesla žádná konkrétní pozorování, a tak astronomové obrátili svou pozornost ke hvězdám. S pomocí počítačové simulace zkoušeli, které hvězdy se svým pohybem dají srovnat s temnou hmotou. Výsledek napovídá, že nejstarší hvězdy ve vesmíru jsou hledaným tachometrem.

celý článek

Analýza nitra bílého trpaslíka přinesla nečekaný závěr - jeho jádro je příliš velké a plné kyslíku

15. 01. 2018

Analýza nitra bílého trpaslíka přinesla nečekaný závěr - jeho jádro je příliš velké a plné kyslíkuSeismická analýza bílého trpaslíka KIC 08626021 (J192904.6+444708) vzdáleného 1 375 světelných let ukázala, že jeho složení neodpovídá předpokladům pro tento typ hvězdy. Jádro tohoto trpaslíka je podle údajů naměřených vesmírným teleskopem Kepler až o 40 % větší než předpovídá současná teorie o vývoji hvězd a s větším podílem kyslíku. Na studii publikované v magazínu Nature se podílelo na 300 expertů z celého světa, vedoucím autorem je Noemi Giammichelová a Gilles Fontaine.

celý článek

Supermasivní černé díry ovlivňují formaci nových hvězd ve velkých galaxiích

11. 01. 2018

Supermasivní černé díry ovlivňují formaci nových hvězd ve velkých galaxiíchU většiny pozorovaných mladých galaxií dochází podle astronomů k intenzivnímu formování nových hvězd. Postupně však míra zrodu nových hvězd klesá, a to i přes existenci dostatečného množství mezihvězdných plynů, ze kterých se hvězdy rodí. Nová studie ukazuje, že hmotnost supermasivní černé díry ve středu galaxie má vliv na to, kdy formace nových hvězd začíná ustupovat. Výsledky vědeckého zkoumání byly publikovány v lednovém čísle magazínu Nature.

celý článek

Nová pozorování podivně pohasínající hvězdy ukazují, že není obklopena uměle vytvořenou megastrukturou

04. 01. 2018

Nová pozorování podivně pohasínající hvězdy ukazují, že není obklopena uměle vytvořenou megastrukturouMezi hvězdami pozorovanými vesmírným teleskopem Kepler při jeho primární misi byla i hvězda KIC 8462852 (přezdívaná také Tabbyina hvězda). Brzy po zjištění, že pohasíná natolik nezvyklým způsobem, že by kolem ní mohla existovat nějaká komplexní struktura blokující její svit, stala se tato hvězda doslova slavnou. Vyrojilo se množství vysvětlení tohoto chování, kromě komet a pásu asteroidů se objevila také teorie, že by mohla být obklopena megastrukturou uměle vytvořenou mimozemskou civilizací. Nová pozorování však naznačují, že by mohlo jít spíše o oblaka prachu nebo plynů.

celý článek

Rentgenový teleskop Chandra analyzoval chemické prvky, které vznikly v supernově Cassiopeia A

18. 12. 2017

Rentgenový teleskop Chandra analyzoval chemické prvky, které vznikly v supernově Cassiopeia AVětšina chemických prvků, které se nacházejí okolo nás, pochází z hvězd, ve kterých vznikají při termonukleární fúzi. Do volného vesmíru jsou potom tyto elementy chrleny supernovami, explozemi masivních hvězd na konci svého života. Astronomové proto zkoumají pozůstatky těchto explozí a snaží se zjistit, jak celý tento proces probíhá. Cassiopeia A je mlhovina, která vznikla odhozením materiálu při supernově před 300-350 lety (+ oněch 11 tisíc let), pomocí rentgenového teleskopu Chandra v ní teď astronomové nacházejí konkrétní chemické prvky.

celý článek

Nově pozorovaná planetární dvojčata vnáší nové světlo do teorie o nafukování horkých jupiterů

01. 12. 2017

Nově pozorovaná planetární dvojčata vnáší nové světlo do teorie o nafukování horkých jupiterůMezi objevenými exoplanetami se často vyskytuje jedna třída planet: jde o plynné obry, které na rozdíl od situace ve sluneční soustavě obíhají velmi blízko svým mateřským hvězdám. Pozorování teleskopy však ukazují, že na rozdíl od Jupiteru nebo Saturnu jsou tyto planety výrazně větší i když mají podobnou nebo menší hmotnost. Nová studie přichází s vysvětlením na základě pozorování podobných planet u různých hvězd.

celý článek