První detailní snímek vzdálené hvězdy ukazuje její nestabilitu před vytvořením planetární mlhoviny

13. 02. 2018
Hvězdy VLT Mlhoviny

Mezinárodní tým astronomů pořídil první detailní snímky povrchu obří hvězdy. Na snímku jsou viditelné komplexní oblasti pohybujícího se materiálu a jde o první detail vzdálené hvězdy, který se podařilo pořídit. Jde o hvězdu π1 Gruis, což je starý červený obr na konci svojí existence, který je asi 350x větší než Slunce a nachází se ve vzdálenosti 530 světelných let.

π<sup>1</sup> Gruis

π1 Gruis - Snímek pořízený pomocí instrumentu PIONIER nainstalovaného na teleskopu VLT, který provozuje organizace ESO.



Hvězda π1 Gruis (Pi1 Gruis) je sice 350x větší než Slunce, má však pouhých 1,5 jeho hmoty. To odpovídá i fázi, ve které se nachází - červený obr, kdy dochází k nafukování hvězdy a postupnému odhazování jejích horních vrstev, které časem vytvoří slupku známou jako planetární mlhovina.

Hvězda na novém snímku obsahuje granulovité útvary, každý napříč asi 120 milionů kilometrů velký. Tento efekt je způsoben variabilní a slábnoucí gravitační silou hvězdy, která působí na různé oblasti její fotosféry různě. Podobné útvary na Slunci mají velikost asi jen 1 500 kilometrů a je jich mnohem víc. 

Dřívější studie hvězdy π1 Gruis odhalily oblak materiálu vymrštěný od hvězdy ve vzdálenosti 0,9 světelného roku, který se musel oddělit někdy před 20 tisíci lety. Ukazuje to na značnou nestabilitu hvězdy jako takové. 

Takto detailně ještě astronomové hvězdu v této fázi pozorovat nemohli. Předpokládají, že postupně bude hvězda dále odhazovat svrchní vrstvy svojí atmosféry, které časem kolem hvězdy vytvoří slupku materiálu. Uprostřed zůstane malý bílý trpaslík, husté jádro původní hvězdy, který bude obklopující materiál ozařovat. Vznikne tak tzv. planetární mlhovina, kdy se tak stran net je však těžké odhadovat, tento proces nebyl nikdy v detailu pozorován.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Další zprávy z kategorie Hvězdy

Hvězdy podobné Slunci rotují na rovníku rychleji než v blízkosti pólů

19. 10. 2018 (novější než zobrazený článek)

Hvězdy podobné Slunci rotují na rovníku rychleji než v blízkosti pólůVědci z New Yorkské Univerzity v Abú Dhabi publikovali výzkum, který charakterizuje rotaci hvězd podobných Slunci svou hmotností a věkem. Podle jejich závěrů rotují tyto hvězdy až dvaapůlkrát rychleji na rovníku, než blíže jejich pólům. Ke svému výzkumu použili astroseizmologická data a data z mise Kepler. Výsledky studie jsou nicméně odlišné od chování samotného Slunce, které na rovníku rotuje pouze o 10 procent rychleji.

celý článek

Začíná konstrukce evropského teleskopu Plato, který bude hledat exoplanety

14. 10. 2018 (novější než zobrazený článek)

Konstrukci teleskopu Plato bude mít na starosti německá společnost OHB System AG společně s Thales Alenia Space a RUAG Space Switzerland. Oznámila to Evropská vesmírná agentura ESA, která misi evropským společnostem zadala. Vesmírný teleskop Plato (PLAnetary Transits and Oscillations of stars) bude mít za úkol hledat blízké exoplanety, které by mohly mít vhodné podmínky pro život. Sekundárním cílem mise bude studovat hvězdy a jejich vnitřní strukturu.

celý článek

Teleskop Gaia našel hvězdy, které se mohly do Mléčné dráhy dostat z jiných galaxií

05. 10. 2018 (novější než zobrazený článek)

Teleskop Gaia našel hvězdy, které se mohly do Mléčné dráhy dostat z jiných galaxiíPři hledání hvězd, které míří ven z naší mateřské galaxie, se astronomům podařilo najít také takové hvězdy, které do Mléčné dráhy zřejmě přiletěly zvenčí. Využili k tomu data z mise Gaia, která byla zveřejněna letos na jaře a která obsahují vzdálenosti a pohyb více než miliardy hvězd.

celý článek

Simulace odhalily původ masivních erupcí u vzácné třídy proměnných hvězd

27. 09. 2018 (novější než zobrazený článek)

Simulace odhalily původ masivních erupcí u vzácné třídy proměnných hvězdAstrofyzikům se podařilo najít vysvětlení původů obřích erupcí objevujících se u třídy masivních proměnlivých hvězd. Během těchto událostí dochází k vychrlení hmoty o hmotnosti celé planety z hvězdy během několika dní, díky tomu je zářivost těchto hvězd velmi proměnlivá. Příčiny tohoto chování však byly doposud neznámé. Nové 3D simulace však nyní ukazují, že za tímto chováním stojí bublání materiálu podporované silným slunečním svitem.

celý článek

Astronomové změřili kosmické záření v sousedních galaxiích a určili jak často se v nich rodí hvězdy

07. 09. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové změřili kosmické záření v sousedních galaxiích a určili jak často se v nich rodí hvězdyPomocí nedávno upgradovaného radioteleskopu Murchison Widefield Array (MWA) v západní Austrálii vědci prozkoumali kosmické záření v sousedních galaxiích Malý a Velký Magellanův oblak. Megallanovy oblaky jsou menší galaxie, které obíhají kolem Mléčné dráhy ve vzdálenosti zhruba 200 tisíc světelných let. Díky detekci kosmického záření v těchto galaxiích dokázali vědci odhadnout s jakou mírou se v nich rodí nové hvězdy.

celý článek

Astronomové našli pouze 10 tisíc let starou hvězdu s protoplanetárním diskem

06. 09. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli pouze 10 tisíc let starou hvězdu s protoplanetárním diskemMezinárodní tým astronomů vedený Chin-Fei Leem objevil malý relativně disk zformovaný kolem velmi mladé protohvězdy HH 211. Ke svému objevu použili submilimetrovou radiovou observatoř ALMA v Čile složenou z více než šedesátky radioteleskopů. Jde o doposud nejmladší hvězdu, kolem které lze pozorovat disk plynů a prachu, ze kterého by postupně měly vzniknout nové planety. Objev vědcům pomůže v určení doby, kdy se kolem hvězd začínají rodit planety.

celý článek

Vědci našli ve starých měřeních evidenci pro první pozorovaný extrasolární výron koronální hmoty

13. 08. 2018 (novější než zobrazený článek)

Vědci našli ve starých měřeních evidenci pro první pozorovaný extrasolární výron koronální hmotyTým vědců vedený Costanzou Argiroffim našel první evidenci o výronu koronální hmoty (coronal mass ejection, CME) u jiné hvězdy než u Slunce. Našli jej v deset let starých datech rentgenového teleskopu Chandra u hvězdy HR 9024, která je asi 3x větší než Slunce a nachází se 450 světelných let daleko. Jedná se o událost, při které hvězda vychrlí ze své korony oblak plazmy a nabitých částic do svého okolí.

celý článek