První detailní snímek vzdálené hvězdy ukazuje její nestabilitu před vytvořením planetární mlhoviny

13. 02. 2018
Hvězdy VLT Mlhoviny

Mezinárodní tým astronomů pořídil první detailní snímky povrchu obří hvězdy. Na snímku jsou viditelné komplexní oblasti pohybujícího se materiálu a jde o první detail vzdálené hvězdy, který se podařilo pořídit. Jde o hvězdu π1 Gruis, což je starý červený obr na konci svojí existence, který je asi 350x větší než Slunce a nachází se ve vzdálenosti 530 světelných let.

π<sup>1</sup> Gruis

π1 Gruis - Snímek pořízený pomocí instrumentu PIONIER nainstalovaného na teleskopu VLT, který provozuje organizace ESO.



Hvězda π1 Gruis (Pi1 Gruis) je sice 350x větší než Slunce, má však pouhých 1,5 jeho hmoty. To odpovídá i fázi, ve které se nachází - červený obr, kdy dochází k nafukování hvězdy a postupnému odhazování jejích horních vrstev, které časem vytvoří slupku známou jako planetární mlhovina.

Hvězda na novém snímku obsahuje granulovité útvary, každý napříč asi 120 milionů kilometrů velký. Tento efekt je způsoben variabilní a slábnoucí gravitační silou hvězdy, která působí na různé oblasti její fotosféry různě. Podobné útvary na Slunci mají velikost asi jen 1 500 kilometrů a je jich mnohem víc. 

Dřívější studie hvězdy π1 Gruis odhalily oblak materiálu vymrštěný od hvězdy ve vzdálenosti 0,9 světelného roku, který se musel oddělit někdy před 20 tisíci lety. Ukazuje to na značnou nestabilitu hvězdy jako takové. 

Takto detailně ještě astronomové hvězdu v této fázi pozorovat nemohli. Předpokládají, že postupně bude hvězda dále odhazovat svrchní vrstvy svojí atmosféry, které časem kolem hvězdy vytvoří slupku materiálu. Uprostřed zůstane malý bílý trpaslík, husté jádro původní hvězdy, který bude obklopující materiál ozařovat. Vznikne tak tzv. planetární mlhovina, kdy se tak stran net je však těžké odhadovat, tento proces nebyl nikdy v detailu pozorován.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hvězdy

Po vyhasnutí se některé hvězdy (včetně Slunce) promění v krystal. Vědci nyní pozorovali první náznaky tohoto procesu

13. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Po vyhasnutí se některé hvězdy (včetně Slunce) promění v krystal. Vědci nyní pozorovali první náznaky tohoto procesuAnalýzou zářivosti a barvy blízkých bílých trpaslíků se astronomům z University of Warwick podařilo nalézt první přímou evidenci o krystalizaci bílých trpaslíků. Podle studie, kterou publikovali ve vědeckém magazínu Nature, je hvězdná obloha doslova posetá těmito drobnými objekty, které mají pevnou strukturu podobně jako planety. Pozorovaný efekt byl předpovězen už před 50 lety, teprve data z observatoře Gaia však umožnila získat dostatek informací pro ověření této hypotézy.

celý článek

Astronomové detekovali nový zdroj vysokoenergetického záření z blízkosti supernovy

08. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové detekovali nový zdroj vysokoenergetického záření z blízkosti supernovyPozůstatek supernovy G24.7+0.6 se nachází ve vzdálenosti 16 300 světelných let. Za pomoci teleskopů MAGIC a Fermi se nyní vědcům podařilo identifikovat nový zdroj vysokoenergetického gama záření v její bezprostřední blízkosti. Nové informace Astronomům prozrazují více o supernově, která nastala před více než 9 tisíci lety (plus oněch 16 tisíc let, po které k nám světlo z tohoto objektu putuje).

celý článek

Čínský reaktor pro termojadernou fúzi dosáhl rekordních teplot, vyšších než panují v nitru Slunce

18. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Čínský termojaderný reaktor EAST dosáhl při experimentu teplot dosahujících 100 milionů stupňů Celsia, pokořil tak dosavadní rekord a přiblížil lidstvo novému zdroji energie. Termojaderná fúze získává energii ze slučování atomů, podobně jako je tomu ve hvězdách. Vědci se o fungující termojaderný reaktor pokoušejí už desítky let ale zatím pouze s dílčími úspěchy.

celý článek

Tajemná hvězda z devadesátých let, která zmizela beze stopy

17. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Tajemná hvězda z devadesátých let, která zmizela beze stopyPři porovnání hvězdných map, které vznikly několik let od sebe, vědci zjistili, že na místě, kde se dříve nacházela jasná hvězda, dnes skoro nic nevidí. Objekt FIRST J1419+3940 byl v devadesátých letech velmi zářivý, dnes však září až 50x slaběji. Podle astronomů by mohlo jít o hvězdu, která mezi tím zanikla a zbyl po ní nějaký jiný objekt jako je mlhovina, neutronová hvězda, nebo černá černá díra. Žádnému z teleskopů se však nepodařilo zachytit explozi, při které nový objekt vznikl.

celý článek

Kolem blízké Barnardovy hvězdy obíhá velká skalnatá planeta

15. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Kolem blízké Barnardovy hvězdy obíhá velká skalnatá planetaAstronomové našli u jedné z nejbližších hvězd novou exoplanetu, která by se mohla podobat Titanu, měsíci planety Saturn. Oproti tomuto malému měsíci je však nová exoplaneta 3,2x masivnější než Země. Planeta Barnards Star b obíhá blízko svojí hvězdě, která je však výrazně chladnější než Slunce a tak na ní zřejmě panují mrazivé teploty. Nově objevená exoplaneta je zatím nejbližší po planetách v systému Alfa Centauri a Proxima Centauri, který se nachází 4,4 a 4,2 světelných let daleko.

celý článek

Astronomové objevili jednu z nejstarších hvězd ve vesmíru, je malá a je velmi blízko

10. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili jednu z nejstarších hvězd ve vesmíru, je malá a je velmi blízkoAstronomům se podařilo identifikovat hvězdu starou až 13,5 miliard let, což by znamenalo, že vznikla krátce po velkém třesku (stáří celého vesmíru se odhaduje na 13,8 miliard let). Hvězda s označením 2MASS J18082002–5104378 B se dokonce nachází nedaleko v Mléčné dráze ve vzdálenosti 1 940 světelných let. Studium první generace hvězd vědcům pomáhá při poznávání prvních fází vývoje vesmíru.

celý článek

V datech z družice Gaia jsou známky o pradávné kolizi Mléčné dráhy s jinou galaxií

07. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

V datech z družice Gaia jsou známky o pradávné kolizi Mléčné dráhy s jinou galaxiíData z evropské mise Gaia přispěla k odhalení události v dávné historii Mléčné dráhy. Naše galaxie se podle vědců před 10 miliardami let sloučila s jinou galaxií, důkazy se ukrývaly v pohybu hvězd na noční obloze. Při zkoumání pohybu hvězd vědci zjistili, že zhruba 30 tisíc z nich se pohybuje společně, proti směru rotace ostatních hvězd kolem jádra galaxie. Podle vědců se tyto hvězdy chovají přesně tak, jak by očekávali od následků sloučení dvou galaxií.

celý článek