Před 13 tisíci lety se Země zřejmě srazila s kometou a povrch sežehly intenzivní globální ohně

04. 02. 2018
Země

Před 12 800 lety měla na Zemi končit poslední doba ledová, naše planeta se však srazila s rozpadající se kometou. Tento impakt následovaly globální ohně, které dostaly do atmosféry velké množství kouře, jenž bránil slunečním paprskům dopadat na povrch planety, a ta se tak začala opět ochlazovat. Díky této srážce a následnému ochlazení se právě končící doba ledová protáhla o dalších tisíc let. To vše už za přítomnosti předků člověka.



Nová studie byla publikována v magazínu Journal of Geology a pro svou velikost musela být rozdělena do dvou částí. Vědci sbírali data pro svá tvrzení na 170 různých místech po celé planetě. Analýza vzorků ukazuje na sežehnutí desetiny suchého povrchu planety, poukazují na to zejména nálezy čpavku, oxidu uhličitého nitrátů a dalších chemických sloučenin. Událost dostala jméno Impakt mladšího dryasu (Young Dryas Impact, Clovis comet hypothesis).

Podle vědců nešlo o srážku s jedním tělesem, ale spíše se skupinou objektů, na které se rozpadla kometa o velikosti 100 kilometrů. Nálezy popela v sedimentačních vrstvách indikují, že nejvíce bylo zasaženo klima na severní polokouli, zejména v Americe. Analýzou pylů potom vědci zjistili, že došlo k sežehnutí velkého množství borových lesů, které byly po katastrofě nahrazeny topolovými porosty.

To vše vedlo k vyhynutí množství živočišných i rostlinných druhů a také poklesu populace tehdejších předků člověka, zejména kultury Clovis v severní Americe. Propočty ukazují, že muselo dojít k úplnému nebo částečnéému zničení ozónové vrstvy, což mělo další důsledky způsobené dopadem kosmického záření na povrch planety.

Teorie o tom, že prodloužení poslední doby ledové bylo způsobeno impaktem vesmírného tělesa, se objevila už v roce 2006. Od té doby však byla přijímána různě, nebo dokonce odmítána. Příčinou odmítání byly různé důvody - některé profesionální, jiné pro nemožnost replikování některých experimentů. Poslední studie je další z řady podpůrných argumentů pro tuto hypotézu.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Země

Van Allenovy sondy vstupují do poslední fáze svojí mise, na jejím konci shoří v atmosféře

13. 02. 2019 (novější než zobrazený článek)

Van Allenovy sondy vstupují do poslední fáze svojí mise, na jejím konci shoří v atmosféřeDvojice vesmírných sond, které zkoumaly radiační pásy kolem Země, se připravují na konec svojí mise. Operátoři z JPL postupně sníží oběžnou dráhu u obou sond, aby je navedli na trajektorii, na jejímž konci shoří v atmosféře naší planety. Van Allenovy sondy zkoumaly posledních šest měsíců region radiace, který obklopuje Zemi a získaly také množství informací o provozu zařízení v tomto nehostinném prostředí.

celý článek

Podle nové studie dopadá na Měsíc i Zemi větší množství planetek než před 300 miliony lety

28. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým astronomů publikoval studii v magazínu Science, ve které tvrdí, že počet dopadů meteoritů na povrch Měsíce byl v posledních 300 letech dva- až třikrát vyšší než v období předtím. Znamená to, že Měsíc společně se Zemí prožívaly dříve relativně klidnější období, než ve kterém žijeme dnes. Doposud se uvažovalo, že za relativně nízkým počtem kráterů starších než 300 let stojí fakt, že byly geologickými procesy eliminovány, je však možné, že v tomto období prostě nevznikaly tak často jako později.

celý článek

Ozónová díra by se mohla zacelit během pár desítek let, pokud budou dodržována pravidla

07. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Ozónová díra by se mohla zacelit během pár desítek let, pokud budou dodržována pravidlaPodle aktuálního reportu z Organizace spojených národů, by se ozónová díra mohla zacelit ještě v tomto století. Ozónová díra je problém, který nabyl významu koncem 70 let minulého století, kdy byl detekovaný výrazný úbytek ozónu v atmosféře planety. Ozónová díra vznikla díky chemikáliím vypouštěným do atmosféry a je předmětem Montrealského protokolu, který vznikla v 80 letech a zavazuje signatářské země k omezování vypouštění chemikálií, které mají na ozónovou vrstvu negativní dopad.

celý článek

Vědci potvrdili existenci dvou prachových oblaků v blízkosti Země, jsou stejně daleko jako Měsíc

29. 10. 2018 (novější než zobrazený článek)

Vědci potvrdili existenci dvou prachových oblaků v blízkosti Země, jsou stejně daleko jako MěsícTýmu maďarských vědců se podařilo potvrdit existenci dvou prachových oblaků v blízkosti Země. Nachází se v Lagrangeových bodech L4 a L5 systému Země-Měsíc, ve vzdálenosti zhruba 400 tisíc kilometrů. Tyto oblaky byly poprvé pozorovány už v roce 1961 polským astronomem Kazimierzem Kordylewskim, ale jejich extrémní průhlednost vedla k mnoha rozporuplným názorům ve vědecké komunitě. Nová vědecká studie vyšla v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society a potvrzuje existenci těchto oblaků v místech, kde byly před více než 50 lety poprvé pozorovány.

celý článek

Nejstarší zvířecí fosilie je stará 650 milionů let, pochází z mořské houby

18. 10. 2018 (novější než zobrazený článek)

Vědci z University of California, Riverside publikovali studii popisující objev fosilie mořské houby, která je stará kolem 650 milionů let. To z ní činí nejstarší zvířecí fosilii na planetě a z mořských hub jedny z prvních živočichů. Zhruba o 100 milionů let později zažila Země období kambriku, kdy se v oceánech i na povrchu prohánělo množství živočišných druhů, do té doby však na Zemi vládly rostliny.

celý článek

Okyselení oceánů brzy dosáhne nejvyšších hodnot za posledních 14 milionů let

27. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

Okyselení oceánů brzy dosáhne nejvyšších hodnot za posledních 14 milionů letNový výzkum na Cardiff University varuje, že pokud se nezmění přístup s vypouštěním oxidu uhličitého do atmosféry, bude nadále docházet ke snižování pH vody v oceánech. Oceány podle vědců od začátku průmyslové revoluce pohltily neuvěřitelných 525 miliard tun oxidu uhličitého, což zvyšuje jejich okyselení a ohrožuje některé rostlinné i živočišné druhy. Data vědci získali analýzou fosílií mořských živočichů a jejich mušlí, ve kterých jsou uložena data o kyselosti tehdejšího prostředí.

celý článek

Minerál běžný v hloubi naší planety byl poprvé nalezen na jejím povrchu, v diamantu

16. 03. 2018 (novější než zobrazený článek)

Vědcům z University of Alberta se podařilo nalézt křemičito-vápenatý perovskit, minerál, který je čtvrtým nejhojnějším na naší planetě, tedy alespoň v jejím nitru. Nachází se totiž pouze ve velkých hloubkách a na povrchu planety se stává nestabilní. Nalezený exemplář je ukrytý v diamantu, což mu umožňuje existovat v pro něj nepříznivých podmínkách s nízkým tlakem. Tento objev prokazuje recyklaci materiálu ze dna pradávných moří přes zemský plášť.

celý článek