Před 13 tisíci lety se Země zřejmě srazila s kometou a povrch sežehly intenzivní globální ohně

04. 02. 2018
Země

Před 12 800 lety měla na Zemi končit poslední doba ledová, naše planeta se však srazila s rozpadající se kometou. Tento impakt následovaly globální ohně, které dostaly do atmosféry velké množství kouře, jenž bránil slunečním paprskům dopadat na povrch planety, a ta se tak začala opět ochlazovat. Díky této srážce a následnému ochlazení se právě končící doba ledová protáhla o dalších tisíc let. To vše už za přítomnosti předků člověka.



Nová studie byla publikována v magazínu Journal of Geology a pro svou velikost musela být rozdělena do dvou částí. Vědci sbírali data pro svá tvrzení na 170 různých místech po celé planetě. Analýza vzorků ukazuje na sežehnutí desetiny suchého povrchu planety, poukazují na to zejména nálezy čpavku, oxidu uhličitého nitrátů a dalších chemických sloučenin. Událost dostala jméno Impakt mladšího dryasu (Young Dryas Impact, Clovis comet hypothesis).

Podle vědců nešlo o srážku s jedním tělesem, ale spíše se skupinou objektů, na které se rozpadla kometa o velikosti 100 kilometrů. Nálezy popela v sedimentačních vrstvách indikují, že nejvíce bylo zasaženo klima na severní polokouli, zejména v Americe. Analýzou pylů potom vědci zjistili, že došlo k sežehnutí velkého množství borových lesů, které byly po katastrofě nahrazeny topolovými porosty.

To vše vedlo k vyhynutí množství živočišných i rostlinných druhů a také poklesu populace tehdejších předků člověka, zejména kultury Clovis v severní Americe. Propočty ukazují, že muselo dojít k úplnému nebo částečnéému zničení ozónové vrstvy, což mělo další důsledky způsobené dopadem kosmického záření na povrch planety.

Teorie o tom, že prodloužení poslední doby ledové bylo způsobeno impaktem vesmírného tělesa, se objevila už v roce 2006. Od té doby však byla přijímána různě, nebo dokonce odmítána. Příčinou odmítání byly různé důvody - některé profesionální, jiné pro nemožnost replikování některých experimentů. Poslední studie je další z řady podpůrných argumentů pro tuto hypotézu.
Autor článku: redakce
3
Zajímá vás toto téma?

Dejte nám vědět a klikněte na toto tlačítko.
Tématům, o která bude největší zájem,
se pokusíme věnovat více prostoru.

Líbil se Vám článek?

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Další zprávy z kategorie Země

Rostliny se na souši objevily zřejmě o 100 milionů let dříve, než se doposud uvažovalo

21. 02. 2018 (novější než zobrazený článek)

Rostliny se na souši objevily zřejmě o 100 milionů let dříve, než se doposud uvažovaloNová studie v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences USA přichází se závěrem, že první rostliny se na souši objevily už před 500 miliony lety, tedy o téměř 100 milionů let dříve, než předpokládaly dosavadní výzkumy. Celé dlouhé čtyři miliardy let, které tomuto momentu předcházely, byly na Zemi kontinenty bez života, který se soustředil pouze pod vodní hladinou.

celý článek

Velké minimum sluneční aktivity se blíží, Země se ale díky globálnímu oteplování zřejmě neochladí

09. 02. 2018 (novější než zobrazený článek)

Velké minimum sluneční aktivity se blíží, Země se ale díky globálnímu oteplování zřejmě neochladíSlunce by do poloviny tohoto století mohlo vyzařovat méně energie než jsme zvyklí v posledních letech, bude to způsobeno velkým slunečním minimem, které nastává vždy jednou za několik set let. Menší přísun sluneční energie na Zemi však nebude znamenat pokles teplot, ale spíše zmírnění jejich růstu, bude totiž dál převládat efekt globálního oteplování. Týmu vědců vedeného Danem Lubinem se nyní podařilo odhadnout o kolik sluneční aktivita poklesne, jejich studie byla publikována v magazínu Astrophysical Journal Letters.

celý článek

Objev nového druhu dinosaura v Egyptě odhaluje dávné spojení mezi evropským a africkým kontinentem

30. 01. 2018

Objev nového druhu dinosaura v Egyptě odhaluje dávné spojení mezi evropským a africkým kontinentemNově objevené fosílie v Egyptě přináší nové informace o afrických dinosaurech z období křídy, kterých bylo doposud z tohoto kontinentu velmi málo. Kosti totiž patří novému druhu těchto pradávných živočichů, nazvanému Mansourasaurus, který nese znaky podobné jiným evropským a asijským dinosaurům tohoto období. To by mohlo naznačovat existenci pevninového propojení mezi tehdejší Evropou a Afrikou.

celý článek

Vědci ke svému překvapení objevili hluboko pod povrchem Země silně oxidované železo

24. 01. 2018

Ve hloubce 550 kilometrů pod povrchem se vědcům podařilo najít silně oxidované železo, takové, jako je běžně k nalezení na povrchu Země v podobě rzi. V takové hloubce však tento materiál nečekali, neexistuje zde příliš možností, jak by k oxidaci mohlo dojít. Oxidované železo bylo nalezeno v podobě drobných granulí vklíněných v diamantech a může více napovědět o cyklu uhlíku i železa pod povrchem Země. Výsledky výzkumu jsou publikovány v magazínu Nature Geoscience.

celý článek

Nejstarší přímé důkazy o životě na Zemi pocházejí z doby před téměř 3,5 miliardami let

23. 12. 2017

Výzkumníci z univerzit v Kalifornii (UCLA) a Wisconsinu (University of Wisconsin-Madison) potvrdili stáří fosílií nalezených v Austrálii. Jsou staré 3,465 miliard let a jde o nejstarší přímé důkazy o životě na Zemi. Existují i starší známky života, v těchto případech se ale jedná o důkazy nepřímé, například sedimentární horniny potenciálně vytvořené živými organismy. Studie byla publikována v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences a hlavními autory jsou J. William Schopf a John W. Valley.

celý článek

Neobjevených planetek v blízkosti Země je zřejmě méně, než se doposud odhadovalo

23. 10. 2017

Neobjevených planetek v blízkosti Země je zřejmě méně, než se doposud odhadovaloV blízkosti oběžné dráhy Země kolem Slunce se nachází nespočet různě velkých planetek, u kterých hrozí, že se mohou střetnout s naší planetou. Astronomové se snaží identifikovat jich co nejvíce a jejich počet stále roste, zároveň si však uvědomují, že určité množství ještě nebylo objeveno a jejich počet nezbývá než odhadovat. Na základě přesnějších výpočtů se nyní odhadované číslo dosud neobjevených planetek větších než 1 kilometr snížilo z původních více než 100 na 37.

celý článek

Družice GOCE zaznamenala změny v zemské gravitaci v závislosti na tání ledu v Antarktidě

29. 09. 2014

Družice GOCE zaznamenala změny v zemské gravitaci v závislosti na tání ledu v AntarktiděPřesto, že sonda GOCE nebyla designovaná na sledování změn gravitace napříč různými časovými obdobími, přesně to se jí podařilo. Prodloužená mise družice přinesla dostatek dat na vytvoření zatím nejpřesnější gravitační mapy naší planety a na ní lze pozorovat následky úbytku ledu během posledních několika let. Gravitace naší planety totiž není zcela homogenní a dosahuje různé síly v místech s vysokými horami nebo v okolí oceánských příkopů.

celý článek